BOZP pro OZO

Od ledna 2026 vstupuje v platnost nové nařízení vlády, které zásadně mění způsob evidence a hlášení pracovních úrazů. Digitalizace, nové lhůty a povinné elektronické hlášení přes portál SUIP – to vše ovlivní každodenní praxi zaměstnavatelů. Na setkání vám ukážeme, co přesně se mění, jak se připravit na nové povinnosti a jak nastavit procesy tak, aby vše proběhlo hladce a bez zbytečných komplikací. V souvislosti s pracovními úrazy vzniká pravidelně řada otázek: Při jaké činnosti, kromě standardního výkonu práce, může dojít k pracovnímu úrazu? Co všechno může být považováno za pracovní úraz? Kam je třeba pracovní úraz hlásit? Jak se vyšetřuje pracovní úraz? Jaké nároky má zaměstnanec v případě pracovního úrazu? Jak má zaměstnavatel postupovat, když zaměstnanec tyto nároky uplatní? Kdy zaměstnavatel za pracovní úraz odpovídá a kdy se naopak může vyvinit? Odpovědi na ně Vám představí náš odborník na příjmu, zkušená advokátka se specializací na pracovní právo Mgr. Veronika Odrobinová.

Vyhlášené předpisy Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské...

Začátek kalendářního roku je spojen s řadou legislativních změn. Ani rok 2026 není výjimkou. Jednu z takových změn přinesl s účinností od 1. 1. 2026 zákon č. 324/2025 Sb. , o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří). Na jeho základě musí zaměstnavatelé za určitých podmínek poskytovat některým svým zaměstnancům příslušné plnění. Účelem následujících řádků je nejen vysvětlit základní principy nové právní úpravy, ale upozornit též na vybrané problémy, které při její aplikaci vznikají. A není divu, protože je to právní úprava dle mého názoru nepovedená.

Rok 2026 přinese celou řadu legislativních změn, které budou mít zásadní dopad na zaměstnavatele. Jednou z nich v oblasti pracovního práva je zrušení nařízení vlády č. 201/2010 Sb. , o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a jeho nahrazení nařízením vlády č. 322/2025 Sb. , o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Přijetí nového nařízení znamená pro zaměstnavatele změnu a zpřesnění stávajících povinností, jakož i zavedení některých nových povinností. Nové nařízení reflektuje potřebu digitalizace a zjednodušení administrativních procesů, které byly často komplikované a náročné na dodržení. Zavedení elektronických formulářů na portálu Státního úřadu inspekce práce zjednodušuje proces hlášení a evidenci pracovních úrazů, čímž zaměstnavatelé získávají výraznější kontrolu nad evidovanými úrazy a mohou očekávat snížení chybovosti. Změny přinášejí moderní, efektivní přístup k bezpečnosti práce, který zároveň snižuje administrativní zátěž pro zaměstnavatele.

Chladné počasí i práce v prostředí s nízkými teplotami představují pro zaměstnance významnou zátěž. Právní úprava proto přesně stanovuje, kdy je práce v chladu vůbec přípustná a jak musí zaměstnavatel chránit zdraví lidí, kteří se v takových podmínkách pohybují. Klíčovým předpisem je nařízení vlády , které určuje minimální teploty na pracovištích, podmínky práce v chladu a povinnou ochrannou výbavu. Pro kancelářské profese je například minimální teplota 20 °C, ale existují obory – například potravinářství, chladírny či práce venku – kde jsou nízké teploty nedílnou součástí provozu. Jakmile teplota na pracovišti klesne pod 13 °C, musí zaměstnavatel přijmout konkrétní opatření. Pod 10 °C je povinný pracovní oděv s dostatečnou tepelnou izolací; pod 4 °C už také rukavice a obuv chránící před chladem. Čím nižší teplota je, tím kratší dobu lze práci nepřetržitě vykonávat – od tří hodin při teplotách mezi 13 a 4 °C až po 30 minut při teplotách kolem -30 °C. Pod -30 °C se může pracovat jen výjimečně, například při naléhavých opravách. Na dlouhodobé práci v takovém prostředí právní předpisy nepřipouštějí vystavovat nechráněnou kůži déle než 10 minut. Pokud zaměstnanci pracují v teplotách 4 °C a nižších déle než dvě hodiny, mají právo na bezpečnostní přestávku v ohřívárně. Ta musí být vytápěna minimálně na 22 °C a vybavena místy k sezení, stolem a věšáky. Stejné povinnosti platí i pro místnosti k odpočinku, které mohou sloužit jako ohřívárny – ty musí nabídnout přiměřený komfort, větrání a podmínky pro odpočinek nebo konzumaci jídla. Bezpečnostní přestávky se přitom počítají do pracovní doby. Součástí ochrany je také poskytování teplého ochranného nápoje vždy, když teplota klesne pod 4 °C, a povinnost přerušit některé práce při extrémním mrazu – například stavební práce pod -10 °C nebo kácení stromů pod -15 °C. Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost tato rizika vyhledávat, vyhodnocovat a přijímat opatření, a proto musí být práce v chladu také správně zařazena do kategorií podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Většina prací v chladu spadá do druhé nebo třetí kategorie, podle toho, zda teplota klesá pod 4 °C a jak dlouho jsou zaměstnanci chladu vystaveni. Pravidla se netýkají jen zaměstnanců, ale i dětí a mladistvých. Vyhláška č. 160/2024 Sb. stanovuje, jaké teploty musí být dodrženy ve školách a zařízeních pro vzdělávání. Pokud tam teplota tři dny po sobě klesne pod stanovené minimum, musí být provoz přerušen. Od března 2025 obdobně upravuje mikroklimatické podmínky i vyhláška č. 43/2025 Sb. pro pobytové prostory, jako jsou ubytovací nebo sociální zařízení. Výsledkem je, že zákony dnes pokrývají jak pracovní prostředí, tak provozy škol a pobytových zařízení. Zaměstnavatelé i provozovatelé musí zajistit nejen vhodné teploty, ale také vybavení, ochranné prostředky, přestávky a organizaci práce tak, aby nízké teploty nepředstavovaly zdravotní riziko. Detailní rozbor nařízení vlády Právní úprava zátěže chladem se nachází v nařízení vlády , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen NV), ve znění pozdějších předpisů, především § 6, 7. Nedávno vyšla jeho novela (NV č. 20/2025 Sb.), ta se však zátěže chladem nedotkla. Požadovaná teplota na pracovišti je uvedena v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 2 (dále jen tabulka).  Z této tabulky je patrné, že například pro třídu práce I (třídy práce jsou popsány v příloze č. 1 k tomuto NV, části A, tabulce č. 1), kam spadají například kancelářské práce, je minimální teplota 20 °C. Podle § 6 NV zaměstnanec může být exponován zátěži chladem jen tehdy, vykonává-li práci odpovídající energetickému výdeji 106 W.m-2 a vyššímu na nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší, než je minimální teplota upravená v tabulce, nebo vykonává-li práci na venkovním pracovišti s korigovanou teplotou vzduchu 4 °C a nižší, nebo v případě zdolávání mimořádných událostí.  Pokud na pracovišti teplota poklesne pod 10 °C, zaměstnavatel musí zaměstnance vybavit pracovním oděvem s potřebnými tepelně izolačními vlastnostmi (postupuje se podle norem ČSN EN ISO 9920 Ergonomie tepelného prostředí - hodnocení tepelné izolace oděvu a odporu oděvu při odpařování a ČSN EN ISO 11079 Ergonomie tepelného prostředí - Stanovení a interpretace stresu z chladu pomocí potřebné izolace oděvu (IREQ) a místních účinků chladu). Při teplotě 4 °C a nižší musí být zaměstnanec vybaven také rukavicemi a pracovní obuví chránící před chladem, a pokud takovou práci vykonává po dobu delší než 2 hodiny za směnu, má právo na bezpečnostní přestávku nejméně 10 minut v ohřívárně. Ohřívárna se vybavuje zařízením pro prohřívání rukou a podle § 44 NV musí být vytápěna nejméně na 22 °C a musí být vybavena sedacím nábytkem, stolem a věšáky na pracovní oděv. Ohřívárnou může být i místnost pro odpočinek podle § 55 odst. 3 NV. Práce při teplotě od 13 do 4 °C nesmí přesáhnout 3 hodiny, při teplotě od 4,1 do -10 °C 2 hodiny, při teplotě vzduchu od -10,1 do -20 °C 1 hodinu a od 20,1 do -30 °C 30 minut. Práce při teplotě nižší než -30 °C mohou být vykonávány pouze výjimečně (např. naléhavé opravy, mimořádné události), nechráněná kůže nesmí být exponována po dobu delší než 10 minut; ochrana zdraví zaměstnanců se pro tyto účely zajišťuje střídáním zaměstnanců nebo jinou organizací práce podle konkrétních podmínek práce. Vstupy na pracoviště, na němž se vykonává trvalá práce (tzn. po dobu 4 hodiny za směnu a delší) musí být v zimním a přechodném období, kdy je teplota venkovního vzduchu nižší než minimální teplota (viz tabulka výše), zabezpečeny proti vnikání venkovního vzduchu. Podle § 8 NV k ochraně zdraví před účinky zátěže teplem nebo chladem se poskytuje zaměstnanci ochranný nápoj. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, a sice na a) nevenkovním pracovišti, na němž musí být udržována operativní nebo výsledná teplota jako technologický požadavek nižší než 4 ºC, nebo b) venkovním pracovišti, na němž je korigovaná teplota vzduchu nižší než 4 °C. Při nepříznivé klimatické situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací, například na stavbách. Za nepříznivou situaci se považuje mimo jiné teplota prostředí nižší než -10 °C. Při -10 °C musí být přerušeny práce ve výškách (nařízení vlády č. 362/2005 Sb.), při teplotě -15 °C a nižší kácení stromů (nařízení vlády č. 339/2017 Sb.). Vyhláška č. 160/2024 Sb. Teplotu ve škole upravuje vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin, která nahradila vyhlášku č. 410/2005 Sb. V § 19 odst. 2 je uvedeno, že zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovna pro výchovu a vzdělávání a dětská skupina musí splňovat parametry mikroklimatických podmínek uvedené v tabulce č. 2 přílohy č. 4 k této vyhlášce (viz níže). Tato zařízení nesmí být provozována v případě, že 3 dny po sobě jdoucí klesne minimální teplota vzduchu v těchto prostorech pod hodnotu uvedenou v této tabulce. Hodnoty teplot, rychlosti proudění a relativní vlhkosti vzduchu Vyhláška č. 43/2025 Sb. Vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která vyšla 20. 2. 2025 s účinností od 1. 3. 2025, upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovací zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb apod.). Zdroj: https://www.bezpecnostprace.info (autorsky upraveno a doplněno)

Od 1. 1. 2026 vstupuje v účinnost novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která zavádí pro osoby ucházející se o zaměstnání a kteří pocházejí ze zemí s vyšším výskytem tuberkulózy (40 případů na 100 tisíc obyvatel), aby se podrobili skiagramu hrudníku. Platí tato povinnost opravdu pro všechny uchazeče nebo jen pro nově příchozí uchazeče z inkriminovaných zemí? Z logiky věci by se mělo jednat jen o nově příchozí, ale bod 12 přílohy v části II. takto nezní. Znění je následující: „12. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce. Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku“. Informaci o tom, které země mají vyšší výskyt TBC, máme čerpat z kterého zdroje?

Směny, které trvají delší nebo kratší dobu než 8 hodin, se zohledňují poměrně tak, že za každou započatou hodinu takové směny se do celkového počtu směn započítá jedna osmina směny. To však platí pouze za předpokladu, že směna jako celek je podle definice vyhodnocena jako směna rizikové práce, tedy že v ní je riziková práce vykonávána alespoň po její převážnou část. Dotaz: Týdenní úvazek máme 37,5 hod týdně. Směny jsou rozvržené na 7,5 hod nebo 11 hod denně. Jestliže směna trvala 11 hodin, z nichž byla 4 hodiny byla vykonávána práce zařazená do kat.3 zátěž teplem. Vyhodnotí se směna jako směna rizikové práce? Nebo se eviduje až od 5,5 hodin? Do evidence se potom započte jako 11 osmin tzn. 1,38 směny?

Je nutné, aby mladistvý zaměstnanec znovu absolvoval vstupní prohlídku i v případě, kdy ode dne ukončení pracovněprávního vztahu do uzavření nového pracovněprávního vztahu se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, neuplynuly 3 měsíce?

Jak je správný postup u § 2 písm. e) a f) zákona č. 324/2025 Sb., o povinném spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů. Zaměstnáváme traťové dělníky, jejichž práce je zařazena do třetí kategorie pro faktor pracovních podmínek vibrace. Tito zaměstnanci mají v popisu práce obsluhu stavebních strojů (např. vibračních desek), provádějí montáž kolejí, pokládku velkoplošných panelů apod. Jaké činnosti se mají posuzovat jako riziková práce a odpracovaná doba pro účely uvedeného zákona? Jedná se pouze o dobu, v níž by např. obsluhoval vibrační desku (tedy dobu, kdy působí rizikový faktor), nebo je to veškerá odpracovaná doba v této profesi související s úpravou tratí? 

Pravidla pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání se zpřísní, mírnější naopak budou pro chronické bolesti bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Do seznamu přibudou další druhy rakoviny, které mohou být způsobeny vystavením azbestu. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem zdravotnictví (MZd). Ve středu návrh projedná vláda. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, covid tvořil téměř 88 procent případů.

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje jako zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel toto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad.

Aby se předešlo neustálému vyjednávání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem při povolování home officu, chceme rovnou do pracovní smlouvy sjednat vedle místa práce - Praha, i adresu trvalého bydliště zaměstnance, např. Litoměřice, Hlavní 55. Co je třeba vyřešit - BOZP a PO, smlouvu, že za HO nevyplácíme finance, máme, určit pro účely cestovních náhrad - pravidelné pracoviště?

Takzvaná flexinovela přináší s účinností od 1. 6. 2025 významné změny nejen v zákoníku práce , ale také v oblasti pracovnělékařských služeb. Novinky se týkají posouzení zdravotní způsobilosti mladistvých zaměstnanců, lékařského posudku o příčině dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti či vstupní lékařské prohlídky. Tento článek se podrobně zaměřuje na přijaté změny a vyjasňuje otázky, které by mohly vyvolávat nejasnosti mezi zaměstnavateli.

Pokud zaměstnanec pravidelně dle svého rozvrhu v konkrétních dnech v týdnu vykonává práci na smluvních pracovištích zaměstnavatele, lze s ním sjednat dodatkem ke smlouvě více míst pracoviště pro účel cestovních náhrad? Můžou byt sjednaná 3 místa pravidelného pracoviště? Třeba pondělí a pátek,  pracoviště zaměstnavatele v Novém Městě nad Metují (sídlo), úterý, středa – smluvní pracoviště v Polici nad Metují, čtvrtek – smluvní pracoviště v Broumově. Jedná se o učitele odborného výcviku, který probíhá na smluvních pracovištích v Penny marketech. Musí byt uvedené v dodatku ke smlouvě přesné adresy smluvních pracovišť, nebo stačí označení Penny market a název obce? Ještě pokud sídlo školy se nachází v Novém Městě nad Metují a zaměstnanec bude vyslán do Penny marketu v Novém Městě nad Metují (zaměstnanec má možnost odebírat oběd ve škole, vzdálenost 443m pěšky), bude se jednat v tomto případě o služební cestu? Jak má postupovat zaměstnavatel v případě, že zaměstnanec nepodepíše dodatek ke smlouvě?

Podle § 271m zákoníku práce se při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Pokud tedy k úrazu došlo např. 11. 11. 2024, je tím ročním rozhodným obdobím myšleno období 01/2023-12/2023?

Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci byl vyhlášen Mezinárodní organizací práce již v roce 2003 a zdůrazňuje důležitost prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento den, který každoročně připadá na 28. dubna, je také Mezinárodním dnem vzpomínky na mrtvé a zraněné pracovníky, a přispívá k uctění památky obětí pracovních úrazů a nemocí z povolání. Zároveň není jen dnem vzpomínky, ale rovněž i dnem osvěty ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jsme si vědomi toho, že při práci je třeba myslet na ochranu zdraví každý den.

Již v loňském roce byla publikována novela č. 470/2024 Sb., která změnila kromě zákona o zaměstnanosti ještě šest dalších zákonů včetně zákona o inspekci práce. Novela přináší změny legislativně technického charakteru, které zvyšují efektivitu kontrol inspekcí práce, včetně oprávnění k využívání audiovizuálních záznamů během kontrol a zjednodušení přestupkových řízení. Další změny, již platné, ale s nabytím účinnosti v roce 2026, se týkají modernizace informačních systémů používaných Úřadem práce a inspektoráty, včetně systému pracovních úrazů. Celkově tyto novely představují komplexní revizi stávajícího rámce s cílem zlepšit pracovní podmínky a zajistit lepší dodržování pracovního práva v České republice.

Irsko podporuje dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) prostřednictvím inovativních a kolaborativních iniciativ analyzovaných v nové zprávě agentury EU-OSHA a příslušné řadě publikací. 

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné?