Benefity - strana 2

Flexibilní formy práce a zaměstnávání byly a jsou prosazovány zejména v souvislosti se skloubením pracovního a rodinného života. Flexibilních forem práce je celá řada, od práce na kratší (částečný) úvazek, pružné pracovní doby, nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a konta pracovní doby až k homeworkingu, teleworkingu a home office.

Finanční zpravodaj č. 19/2021 Dne 22. dubna 2021 vydalo Ministerstvo financí Finanční zpravodaj č. 19/2021 o výši a konstrukci výpočtu úroků z prodlení po novele daňového řádu účinné od...

Stanovisko CzELA k právním otázkám institutu home office 4.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci neobsahuje zákoník práce ani zvláštní právní předpisy specifickou úpravu...

Zaměstnavatel si stanovil podmínku pro poskytování stravenkového paušálu pro své zaměstnance takto - zaměstnanec má nárok na peněžitý příspěvek na stravu za skutečně odpracované směny, a to mininimálně 4 odpracovaných hodinách za směnu včetně přesčasů. Je tento způsob akceptovatelný? Bude se jednat u zaměstnance (jeho pracovní úvazek je 7,5 hod. denně) po odpracování části směny (např. 4 hodin) o daňově osvobozený příjem?

Lze uznat jako zaměstnanecký benefit rybářskou povolenku nebo lístek? Tak aby byla u zaměstnance osvobozená a u zaměstnavatele nedaňový náklad? Doklad by byl vystaven na zaměstnavatele a ten by ho i zaplatil. Lze to zahrnout pod sportovní činnost nebo příspěvek na rekreaci?

Ačkoliv není zaměstnavatel povinen přispívat na stravování svých zaměstnanců, patří příspěvek na stravování mezi nejfrekventovanější benefity. Kromě dosud používaných forem příspěvku na stravování v nepeněžní formě se nově objevuje od roku 2021 i peněžitý příspěvek označovaný jako stravovací paušál.

Budoucnost práce stojí na čtyřech pilířích: flexibilita, efektivita, udržitelnost a schopnost se učit. HR se může zcela redefinovat jako strategický a lidský partner byznysu.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Za běžných okolností poskytujeme svým zaměstnancům obědy, protože máme vlastní stravovací zařízení. Teď, v období pandemie se na škole nevaří. Převážná část zaměstnanců má nařízenu práci z domova (home office). Mají tito zaměstnanci nárok na stravu - třeba formou stravenek? Jak je to s ostatními zaměstnanci, kteří do školy dochází?  

Společnost koupí např. mobilní telefon a dodavatel v rámci akce k telefonu předá také dárkovou cestovní poukázku za 2 500 Kč, za kterou si účtuje pouze 1 Kč. Pokud poukázku předáme zaměstnanci, jedná se o jeho zdanitelný příjem ve výši 2 500,00 Kč a z toho vyplývající sociální a zdravotní pojištění? A jak postupovat, pokud poukázku nechceme uplatnit? 

Firma poskytuje svým zaměstnancům stravenky dle vnitřního předpisu zdarma pokud odpracují alespoň 3 hodiny za den na pracovišti. Do dnešního dne bylo účtováno 55 % stravenky do daňově uznatelných nákladů zaměstnavatele a 45 % do neuznatelných nákladů zaměstnavatele. V optice roku 2020 - 72,10 Uznatelných/58,90 Neuznatelných. A dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP jsme u zaměstnanců osvobodili od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Dnes se nám dostal do ruky AKTUÁLNÍ názor dlouhodobě publikující autorky z VŠE, kde se uvádí: „Pokud bude zaměstnavatel přispívat více než 72,10 je to u zaměstnavatele daňově uznatelný náklad a u zaměstnance podléhá dani z příjmů a současně podléhá pojištění.“ Přitom ke změně zákona o daních z příjmů nedošlo ke změně § 6 odst. 9 písm. b). CO JE TEDY SPRÁVNĚ? 

Nezaměstnanost v Česku je nejnižší z členských zemí Evropské unie, zkušení personalisté se snaží přilákat kreativní zaměstnance nejenom adekvátním mzdovým ohodnocením, ale i nabídkou zkrácených úvazků nebo umožnění práce z domova.

Zaměstnavatel (s. r. o.) dle vnitropodnikové směrnice přispívá svým zaměstnancům ročně na penzijní připojištění 50 000 Kč. Tento příspěvek zaplatí jednorázově v prosinci daného roku, kterého se příspěvek týká. V roce 2019 v prosinci zapomněl tento roční příspěvek za rok 2019 poslat a poslal ho v lednu 2020. Bude tento příspěvek v nákladech s. r. o. v roce 2019 nebo 2020? A jak to bude s osvobozením u zaměstnanců? Další příspěvek pro rok 2020 bude vyplácet v prosinci 2020 ve stejné výši.

Zaměstnance chceme odměnit za mimořádné výsledky mobilním telefonem, který naší akciové společnosti poskytl operátor tarifu díky slevě za 1 Kč. Zaměstnanec obdrží přístroj bez SIM karty ke svému soukromému účelu. Zaměstnanci bychom tento dar zahrnuli v jeho skutečné hodnotě před slevou (3 500 Kč) do základu daně i pojistného jako nepeněžní příjem. Je to správné? Nelze zahrnovat do základů pouze onu 1 Kč účtovanou na faktuře od operátora? Neexistuje jiná možnost poskytnutí, např. smlouva o výpůjčce, která by byla osvobozena od daně z příjmu a pojistného? 

Koupili jsme pro své zaměstnance mobilní telefony a hradíme za ně náklady za hovorné. Jak máme prokázat, že se jedná pouze o pracovní hovory a zaměstnanec využívá mobil pouze pro pracovní účely? Je dostačující prohlášení zaměstnance, že mobil používá pouze pro pracovní účely, včetně hovorného? 

V současné době, kdy je na trhu práce převažující nabídka volných pracovních míst a nedostatek pracovních sil, se zaměstnavatelé snaží získat nové zaměstnance poskytováním nejrůznějších výhod. Současně však hledají cesty, jak udržet stávající zaměstnance, kteří jsou lákáni vyššími mzdami a nejrůznějšími zaměstnaneckými výhodami k jiné společnosti.

Ministerstvo financí připravuje návrh novely zákona o daních z příjmů, zaměstnavatel by místo stravenek mohl svým zaměstnancům poskytovat „stravenkový paušál“. Tento finanční příspěvek by byl stejně jako stravenky osvobozen od daně...

Společnost zajistila a uhradí zaměstnancům službu důchodového poradenství. Je náklad na důchodové poradenství daňově uznatelný a je potřeba zaměstnancům tento nepeněžní příjem dodanit?

Firma se rozhodla poskytovat zaměstnancům benefity na kulturu, tělovýchovu, zdravotní potřeby apod. co jsou vyjmenované v § 6 odst. 9 zákona o dani z příjmu a tento nepeněžní příjem zaměstnance je osvobozen od daně. Formou poskytování těchto benefitů je zakoupení Flexi pasů Sodexo, kterými pak může zaměstnanec tyto benefity hradit. Já jako účetní vidím faktury od Sodexo, že každému zaměstnanci je každý měsíc připsán na jeho Flexi pas příspěvek zaměstnavatele ve výši 1500 Kč měsíčně. To zatím považuji za nákup cenin a účtuji na 213. Ale vůbec nemám žádné vyúčtování, kdy, v jaké hodnotě a za jaké položky bylo těmito Flexi pasy placeno. Manažer, který jednal se zprostředkovatelem ze Sodexo uvádí, že Sodexo sdělilo, že Flexi pas nelze použít k úhradě jiných benefitů než těch, které zákon vyjmenovává v § 6 odst. 9 a tedy že není třeba žádné vyúčtování a bez ohledu na to, kdy byl Flexi pas skutečně použit k úhradě zdravotnického zboží nebo rekreace apod, tak že připsání příspěvku zaměstnavatele na ten Flexi pas už je poskytnutím příspěvku, žádnou ceninou, jejíž čerpání by se mělo dále sledovat. To se mi moc nezdá, tak se raději ptám, zda skutečně faktura od Sodexo za připsání příspěvku na Flexi pas je už tím nedaňovým nákladem firmy na zaměstnanecký benefit, který je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmu a není třeba toto použití příspěvku dále dokládat, a ustojí se při případné kontrole, že to byl u zaměstnance opravdu osvobozený příjem. 

Klient - jednatel s. r. o. - si koupil automobil v hodnotě 1 mil. Kč včetně DPH. Odhadl, že soukromě bude jezdit cca 20 %. Uplatnili jsme pouze 80 % nároku na DPH. A firma navrhla řešení. Všechny náklady na vozidlo i PHM se bude uplatňovat do nákladů a uplatňovat nárok na odpočet DPH ve výši 100 %. Za počet ujetých soukromých kilometrů se vypočítá nějaká částka, kterou jednatel uhradí, a z této částky se bude vracet DPH. 1)     Bude se přidaňovat k platu jednatele 1 % z ceny automobilu za každý měsíc anebo jenom za ty měsíce, kdy se jezdí soukromě? 2)      Jak přidaňovat, když jednatel má smlouvu o výkonu funkce jednatele na 15 000 Kč nebo na 1 000 Kč anebo ji má bez peněz? 3)      Jedno vozidlo již mají, a teď se rozhodli, že tím automobilem bude pracovně jezdit zaměstnanec. Automobil koupili loni a DPH uplatnili v celé výši. Teď i ten zaměstnanec od května může použít automobil na soukromé účely. Bude moct zase platit za ujeté soukromé kilometry a přidaňovat jenom za ty měsíce, kdy jsou soukromé jízdy? 4)      Nebo pokud bude jednatel nebo zaměstnanec platit za soukromé jízdy a firma z toho bude platit DPH, tak se nemusí dodaňovat?

Uvažujeme o zavedení nového benefitu - pěněžní příspěvek na dopravu zaměstnanců do a ze zaměstnání. Záměrem je přispívat zaměstnancům dle vzdálenosti od místa výkonu práce a přispívat jen těm, kteří dojíždějí např. více než 30 km. Případně výši peněžního příplatku odstupňovat od vzdálenosti. Další alternativou, kterou zvažujeme, je přiznat tento benefit jen určitým kategoriím zaměstnanců, např. manageři nebo laboranti. Pokud bude tento postup takto popsán v kolektivní smlouvě či vnitřním předpise, je to v souladu s principy rovného zacházení?