Články

Zvláště v aktuálním období nízké nezaměstnanosti hledají mnozí zaměstnavatelé další způsoby, jak získat novou pracovní sílu. Jednou z cest může být i zahájení spolupráce se střední či vyšší odbornou školou, v jejímž rámci budou žáci či studenti na pracovišti zaměstnavatele vykonávat praktickou část svého vzdělávání a naváží tak se zaměstnavatelem první kontakt. V takovém případě je však nezbytné věnovat pozornost řadě souvisejících právních povinností, přičemž mezi nejdůležitější z nich patří zajištění povinných lékařských prohlídek žáků či studentů. Zanedbání tohoto aspektu praktické výuky může totiž mít značné negativní konsekvence vzhledem k odpovědnosti osob, na jejichž pracovišti studující činnost konají, za potenciálně vzniklou újmu v důsledku úrazu praktikanta.

Odvětví dopravy a skladování je velmi rozmanité a zahrnuje širokou škálu povolání, což sebou přináší i různé druhy rizik. V tomto odvětví pracuje v Evropské unii více než 10 milionů pracovníků. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou zvláště ohroženi dlouhodobým sezením, opakovanými pohyby rukou nebo paží, rizikem nehod se stroji a zvedáním nebo přemísťováním těžkých břemen. Pracovníci v odvětví dopravy a skladování jsou také vystaveni psychosociálním rizikům, jako je potřeba jednat s náročnými zákazníky, časový tlak a přítomnost dlouhé/nepravidelné pracovní doby. [1], [2]

Z hlediska plnění povinnosti zaměstnavatele zajistit svým zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech BOZP je nepodstatné, kolik zaměstnavatel zaměstnává zaměstnanců, protože tato povinnost se vztahuje na každého zaměstnavatele. i když by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, je i v takovém případě takové školení zákonným způsobem realizovat. Je zřejmé, že způsob a forma školení bude vždy určena zaměstnavatelem, když důležitá bude spolu s obsahovou dostatečností i jeho průkaznost.

Uklouznutí, zakopnutí a pády jsou celosvětovým problémem a patří mezi nejčastější rizika na pracovišti. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů ve všech sektorech ekonomiky. V Evropské unii přibližně čtvrtina pracovních úrazů vznikne právě při uklouznutí nebo zakopnutí. Uklouznutí a zakopnutí jsou častou příčinou pracovních úrazů žen a mohou způsobit vážná zranění, nebo dokonce i smrt. Většině incidentů s uklouznutím, zakopnutím a pádem lze předejít. I malé uklouznutí v práci může mít velký dopad na život žen.

Zákoník práce č. 262/2006 Sb. jako základní pracovněprávní předpis plní nejen funkci regulující personální praxi, ale řadou ustanovení chrání slabší stranu pracovněprávních vztahů – zaměstnance. Je to zejména v oblasti skončení pracovního poměru nebo změny druhu práce. Stanoví jednoznačné důvody pro skončení pracovního poměru, a přitom zohledňuje určité sociální, zdravotní nebo jiné situace, v níž se zaměstnanec nachází. Legislativně se tento postup označuje jako „ochranná doba“ v pracovním poměru.

Výpočet náhrady za ztrátu na výdělku zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je mnohdy pro mzdové účetní a personalisty složitou záležitostí. Je nutno rozlišovat náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti. Obě náhrady patří do kategorie tzv. opětujících se nároků na náhradu škody z pracovního úrazu nebo z nemoci z povolání.

S blížícími se prázdninami dostáváme řadu dotazů ohledně práce mladistvých a ohledně práce studentů vůbec. Podívejme se proto společně, jaké možnosti dává náš právní řád těmto osobám.

Zdravotní důsledky pracovních úrazů často přinášejí změnu pracoviště a v důsledku toho i nižší výdělek. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu nebo k nemoci z povolání došlo, je pak povinen hradit poškozenému náhradu za ztrátu na výdělku do výše, jakou měl před úrazem (vznikem škody). Pro přiznání náhrady za ztrátu na výdělku je rozhodný průměrný výdělek, jehož zaměstnanec dosáhl před vznikem škody, ve většině případů před pracovním úrazem či nemocí z povolání. Řešení těchto otázek je vedle sporů o neplatnost výpovědi z pracovního poměru častou agendou advokátů.

Právní úprava pracovní doby je v nyní platném zákoníku práce č. 262/2006 Sb. obsažena v části čtvrté, tj. v 78 až 100 ZP . Je třeba podotknout, že tato právní úprava bezprostředně navazuje na právní úpravu obsaženou ještě ve starém zákoníku práce č. 65/1965 Sb. , která prošla v roce 2000 podstatnou změnou v souvislosti s harmonizací našeho práva s právem zemí Evropských společenství, neboť tzv. první euronovela v roce 2000 transponovala do našeho pracovního práva směrnici ES č. 93/104 /ES, o určitých aspektech stanovení pracovní doby, která je dá se říci základním předpisem evropského práva o pracovní době a dále i Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 1, která upravuje omezení pracovní doby v průmyslu. Směrnice ES č. 93/104 /ES byla v průběhu let několikrát novelizována a posléze byla v roce 2003 vydána jako směrnice 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby (dále jen „směrnice o pracovní době“), která je také základem naší současné právní úpravy.

Stavebnictví je odvětvím s vysokým počtem pracovních úrazů, zvláště pak úrazů závažných, tj. vyžadujících hospitalizaci delší než 5 dnů, a smrtelných. K nejvyššímu počtu smrtelných a závažných pracovních úrazů každoročně dochází při pracích ve výškách, kde je zdrojem úrazu pád z výšky, nebo do hloubky, dále pak propadnutí střešní krytinou nebo sesutí z volného okraje. Smrtelné pracovní úrazy při pádu z výšky se již několik let pohybují kolem 65 % všech smrtelných pracovních úrazů ve stavebnictví.

Pro poskytování některých nároků v náhradě škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání, je rozhodující průměrný výdělek zaměstnance. Zejména se jedná o náhradu za ztrátu na výdělku. Jaké jsou v této souvislosti praktické problémy personalistů, mzdových účetní i bezpečnostních techniků, které musí v praxi řešit?

„Spal jsem jako zabitý.“ To může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění, které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy byl v pracovní neschopnosti. Tyto výmluvy se ve zvýšené míře týkají i zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz, a v době pracovní neschopnosti nedodržují léčebný režim. Zejména se jedná o „lehčí“ pracovní úrazy, jejichž následky umožnují zaměstnancům např. „navštěvovat“ i v této době různé akce nebo i restaurační zařízení. Jak takové situace zaměstnavatel má řešit, a co umožňuje právní úprava?

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.

Nařízením vlády č. 451/2022 Sb. byla k 1. lednu 2023 změněna výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zároveň byla výše bodu stanovena obecně, aby se mohla měnit každý rok bez nutnosti novelizace nařízení vlády.

Koncem loňského roku vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 452/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela nabyla účinnosti 1. ledna 2023.

Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Na konci srpna 2022 přijala vláda usnesení, které je označováno jako Antibyrokratický balíček a jehož cílem je ulevit mj. zaměstnavatelům od leckdy zbytečných povinností a administrativy s tím související. Jedna z částí tohoto balíčku se přitom týká též oblasti pracovnělékařských služeb.

Ruční manipulace je opakovaně zdrojem závažných pracovních úrazů. Jedním ze zdrojů závažných pracovních úrazů u ruční manipulace jsou i pojízdné kruhové stoličky. Dle našeho názoru příčinou závažných pracovních úrazů, resp. úrazů obecně u stoliček je například neseznámení se s návodem k montáži/k používání stoličky, dále kluzká, nerovná nebo znečištěná podlaha, ale také i nevyhodnocení konkrétních rizik.

Rozvržení pracovní doby má význam pro práva a povinnosti zaměstnavatele i zaměstnance. Vymezuje se tak doba, po kterou je zaměstnanec povinen pracovat a nepřímo i doba jeho odpočinku (např. nepřetržitý odpočinek mezi směnami). Právní úprava je obsažena v § 78 a násl. zákoníku práce (ZP).

Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, zejména do oblasti zaměstnanosti. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku.