Články - strana 10

právní důsledky jejich nedodržování podle zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 88/2016 Sb. II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé...

I. Část – odborně způsobilá osoba k činnostem koordinátora BOZP na staveništi II. Část – zadavatel stavby a zhotovitelé na stavbě (BHP č. 5/2016) III. Část – odborně způsobilá osoba k zajišťování úkolů v prevenci rizik (BHP č. 6/2016)

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je upravena množstvím právních a ostatních předpisů. V rámci harmonizace našeho právního řádu s právem EU byla většina dosavadních právních předpisů upravena. Orientace v právních předpisech v této oblasti není jednoduchá. Přitom právě oblast BOZP je vázána obsáhlou právní úpravou.

Cílem článku je upozornit odbornou veřejnost na skutečnost, že v rámci hodnocení rizik na pracovištích je důležité zvážit i otázky možnosti vzniku profesního astmatu nebo dermatitidy u svých zaměstnanců.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v současné době připravuje novelu zákoníku práce, která má mj. zakotvit povinnost zaměstnavatele předcházet stresu na pracovištích. Nejasnosti ohledně tohoto nového ustanovení se týkají především způsobu kontroly a prokazování porušení tohoto ustanovení s případným následným postihem za neplnění této povinnosti. Lze předpokládat, že hlavní těžiště se přesune do oblasti prevence.

V návaznosti na první část z předchozího čísla časopisu se bude druhá část věnovat dalším tématům, významným jak z hlediska samotných procesů posuzovaní zdravotního stavu v sociální oblasti, tak z hlediska osob, jejichž zdravotní stav má být posouzen (práva a povinnosti posuzovaných osob), anebo třeba i z hlediska poskytovatelů zdravotních služeb. Tato část je doplněna také o některé praktické příklady.

V organizacích se na některých pracovištích setkáváme se zaměstnanci, kteří vykonávají svou práci osamoceně. Je zde tedy otázka, zda je to bezpečné a co vše je nutné zajistit pro splnění zákonné povinnosti uložené zaměstnavateli, tj. vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. V článku se tak blíže podíváme na možnosti a způsoby zajištění uvedené povinnosti u zaměstnanců pracujících osamoceně. Součástí je i nástin způsobu řešení uvedené problematiky v zahraničí.

Zvolit si začátek a konec pracovní doby, možnost zařídit si osobní věci v jakoukoli hodinu, ušetřit za dopravu a do kanceláře, která je vzdálená třeba jen přes chodbu v další místnosti bytu, vyběhnout v pantoflích – takové jsou výhody, které požívají tzv. teleworkeři, homeworkeři1), neboli domáčtí zaměstnanci.

Činnost lékařské posudkové služby (LPS) se dotýká stále širšího okruhu osob. Je to způsobeno mimo jiné i zvyšováním průměrného věku obyvatel a s tím spojeným rostoucím zájmem o sociální dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem. LPS svými výstupy, zejména vydávanými posudky nebo kontrolní činnosti v nemocenském pojištění, ovlivňuje čerpání mandatorních výdajů státu v řádech mnoha desítek miliard korun ročně.

Dle oblastního inspektorátu práce (OIP) se pracovní úraz ohlašuje dle „místa“ úrazu (jednalo se o úraz v Radonicích – OIP Praha), a proto máme přehlásit pracovní úraz. Dle nařízení vlády č. 201/2010 Sb., ve znění nařízení č. 170/2014 Sb. § 4 odst. 1 písm. c) cituji: „příslušnému OIP, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti...“, což je sídlo firmy v Dubňanech a dle mého správně hlášen OIP Brno. Prosím o sdělení, zda jsem někde „přehlédla“ tuto skutečnost, resp. odkaz na právní úpravu.

Důsledkem pracovního úrazu nemusí být pouze povinnost zaměstnavatele odškodnit poškozeného dle zákoníku práce. Právní problematika pracovních úrazů je mnohem komplikovanější. Typicky totiž dochází ke vzniku dalších typů odpovědností a kromě zaměstnavatele mohou být odpovědností stiženy i jiné osoby. Náhrada škody z úrazu může dále znamenat vznik dalších regresních nároků. Cílem článku je popsat jednotlivé typy odpovědností a jejich vzájemný vztah a zmínit důsledky pro podnikovou praxi.