Ing. Jiří Vala, Ph.D. - strana 8

Nové nařízení vlády č. 375/2017 Sb., o vzhledu, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů, ruší nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů a nařízení vlády č. 405/2004 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

S. r. o. - stavební společnost, provádí práce na stavbách po celé ČR, se sídlem v Přerově, s pracovní dobou od 7:00 -15:30 hodin. Jeho zaměstnanci - stavbyvedoucímu, se stal úraz - autonehoda v pondělí cca 6:40 hodin. Nehoda se stala při cestě do práce z jeho trvalého bydliště - Praha, do místa, kde vykonával praci stavbyvedoucího na stavbě - v Olomouci. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno jako místo výkonu práce jeho trvalé bydliště tj. Praha. Autonehoda se stala s firemním automobilem. Na stavbu do Olomouce vyjížděl zaměstnanec vždy v pondělí ráno a byl zde až do pátku, kdy se vracel zpět do místa bydliště. Můžeme tento úraz hodnotit jako pracovní s odpovídajícím finančním vyrovnáním?

Mpůže se ředitelka MŠ zaměstnat na DPP a dohodu si sama podepsat za zaměstnavatele i zaměstnance, nebo za zaměstnavatele bude muset oznamovat MČ zřizovateli a předložit k podepsání? Dohoda se týká termínu od 1. 9. do 31. 12. 2017 za vykonávání administrativní práce, sepisování smluv, dozor nad výkonem zájmových kroužků, zařizování zástupů v době nepřítomnosti lektorů, styk s agenturami pořádajícími zájmové kroužky, vedení osobního dialogu s lektory a odpovědnost za úhradu poplatků. 

Zaměstnanci v pracovním poměru na dobu určitou nebo zaměstnanci dočasně přiděleni agenturou práce k výkonu práce u uživatele jsou podle evropských statistik více ohroženi rizikem vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání. Agenturní zaměstnávání se rovněž hojně využívá i v České republice.

S. r. o., 5 zaměstnanců, dle kategorizace prací máme všechny zaměstnance v kategorii 1. Na prohlídky chodí každý ke svému praktickému lékaři. Musíme uzavírat od 1. 11. 2017 smlouvu na poskytování komplexních pracovnělékařských služeb s lékařem? 

Mnohé organizace v ČR si stanovují jako cíl dosažení nulové úrazovosti. Přesto i u těchto organizací dochází k pracovním úrazům, a to v některých případech dokonce i ke smrtelným. Kde je zapotřebí hledat příčinu, u zaměstnanců nebo zaměstnavatelů?

Zaměstnáváme pracovnici na dohodu o provedení práce - ve smlouvě uvedeno jako pracovní úkol: administrativní práce, účtování faktur. Občas zaměstnankyně využívá pro potřeby vykonávání svého pracovního úkolu firemní vozidlo. U dohody o provedení práce není povinnost vstupní prohlídky u administrativních prací 1 kategorie, ale nevíme, zda musí být prohlídka pro řidiče referentského vozu. Musíme vyžadovat v tomto případě lékařskou prohlídku? 

Identifikování nebezpečí na pracovištích a hodnocení úrovně s ním spojeného rizika je z hlediska prevence ochrany zdraví zaměstnanců asi tou nejdůležitější činností ve všech organizacích. Efektivní řízení bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovištích je založeno na porozumění přítomným rizikům a způsobům jejich řízení. K identifikování nebezpečí na pracovištích jsou používány různé metody a techniky.

Uzvařeli jsme s pracovníkem dohodu o provedení práce - úklid kanceláře, na 20 hodin měsíčně. Musí předložit doklad od lékaře potvrzující způsobilost vykonávat tuto práci?

Pokud je tedy práce na pile zařazena do druhé kategorie bez rizika a tato práce není ani uvedená jako práce riziková v jiných předpisech, tak nemusíme požadovat od zaměstnanců na DPP vstupní lékařskou prohlídku? 

Vzhledem k tomu, že nabyl účinnost od 1. 11. 2017 zákon č. 202/2017 Sb., mám dotaz k proplacení vstupní lékařské prohlídky. Musí zaměstnavatel hradit vstupní lékařskou prohlídku po uzavření pracovně právního vztahu vždy?

Jak si mám vyložit znění zákona o vstupní prohlídce k DPP "pokud práce není riziková"? Máme od "Hygieny" v kategorizaci našich prací zařazeno vše ve 2. skupině bez rizika, jsme povinni zaměstnance na DPP posílat na prohlídky? Nebude chodit na noční a nebude pracovat s jeřábem ani vysokozdvižným vozíkem. Může ale např. řezat na malých pilách na kov. 

Jak často mají zaměstnanci absolvovat periodickou prohlídku, pokud vykonávají práce zařazené okresní hygienickou stanicí v kategorii 1 nebo 2 bez rizika? Jedná se ale i o práce na vysokozdvižném vozíku nebo obsluhu ručního jeřábu, zámečnické práce či obsluhu pily (což je druhá riziková kategorie). Mají mít tedy zaměstnanci prohlídky jednou za 5 let, jsou-li ve věku do 50 let, nebo jednou za 4 roky?

Svařování patří mezi nejčastější činnosti prováděné v průmyslu. Při svařování jsou vytvářeny emise velmi jemných částic, které jsou známé jako svářečské dýmy. Svářečské dýmy se skládají z mnoha různých druhů nebezpečných látek, které způsobují poškození zdraví zaměstnanců. Jednou ze složek svářečských dýmů je i mangan, který má nepříznivý vliv na nervový systém. Při svařování jsou rovněž produkovány i nebezpečné plyny, jako jsou například oxid uhelnatý a ozón.

Čím čistit cisterny na pitnou vodu před a po jejich použitím? Dříve jsme měli nařízeno použít Chloramin B, který se již údajně nevyrábí.

Na pracovištích zaměstnavatele vykonává občasnou činnost OSVČ (bez zaměstnanců), která má s firmou smlouvu o dílo. Firma jí poskytla informace a pokyny obdobné jako dle § 103 odst. 1 písm. g). OSVČ může výjimečně vykonávat i práce ve výškách (na lešení, z manipulační plošiny). Je firma povinna zjišťovat, zda má OSVČ k prováděné práci dostatečnou odbornou způsobilost, nebo je to věc OSVČ (včetně zajištění osobních ochranných pracovních prostředků) a firma jí pouze musí dále poskytnout informace o rizicích (a příslušných opatřeních) dané práce a dále provozní dokumentaci k plošině nebo k lešení? Samozřejmě zajištění potřebných revizí a kontrol plošiny a kontrol lešení je věcí firmy. Má výše uvedená OSVČ též povinnost předat firmě rizika, plynoucí z její činnosti pro zaměstnance smluvní firmy dle § 101 odst. 3 zákoníku práce, nebo tuto povinnost má jen zaměstnavatel, který zaměstnává vlastní zaměstnance? 

Zaměstnanci byla nařízena výstupní prohlídka při ukončení pracovního poměru, výdaje zaměstnance spojené s pracovnělékařskou službou nechce zaměstnanci proplatit, jak se má zaměstnanec bránit?

Zaměstnankyně dostala lékařský posudek od závodního lékaře - "Pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce nelze vyloučit profesní souvislost s kožními problémy." Zaměstnankyně se na základě tohoto posudku rozhodla ukončit pracovní poměr. Jaké povinnosti jsou na straně zaměstnavatele? Náleží zaměstnankyni odstupné?

Bezpečnost je funkcí rizika, přičemž určitá míra rizika je ve všem co děláme. V případě pracovních činností se může míra rizika podstatně lišit, a to v závislosti na druhu vykonávané práce. S činnostmi jsou spjata nebezpečí a z nich vyplývající rizika, která mají potenciál způsobit úrazy nebo poškození zdraví.

Platí stáůe, že pokud zaměstnanec vykonává práci zařazenou v kategorii 1. - THP, tak může být prohlídka (vstupní, periodická i výstupní) provedena u obvodního lékaře zaměstnance? Máme sice i svého smluvního lékaře, ale pokud je to pro zaměstnance výhodnější (časově, místem bydliště) a jeho práce je v 1. kategorii, tak jde ke svému lékaři se žádankou od zaměstnavatele. Je to tak správné, nemusíme posílat úplně všechny zaměstnance jen ke smluvnímu lékaři, se kterým je pro společnost uzavřena smlouva o poskytování lékařských služeb? Děkuji a přeji hezký den