Ing. Jiří Vala, Ph.D. - strana 9

Každá organizace hledá cesty jak snížit počet pracovních úrazů a poškození zdraví zaměstnanců. Mnohé organizace k dosažení tohoto cíle zavádějí „kulturu nulové úrazovosti“. I přes uvedené snahy však stále dochází v organizacích k pracovním úrazům a poškozením zdraví zaměstnanců. Úplně eliminovat možnost vzniku pracovního úrazu a poškození zdraví asi není v praxi reálné, prostě špatné věci se v životě stávají. Co je ovšem možné, je snížení pravděpodobnosti jejich vzniku a jejich následky, které jsou v mnohých případech závislé na naší připravenosti a příslušné reakci na tyto mimořádné události.

Řidič nákladního automobilu ve věku nad 50 let, pracující i v noci absolvoval vstupní prohlídku dne 13. 5. 2015. V roce 2016 byl odeslán na periodickou prohlídku po roce již dne 25. 4. 2016. Závodní lékař však neuvedl na tiskopis žádné datum platnosti posudku. Musí řidič absolvovat periodickou prohlídku v roce 2017 do 25. 4., nebo posudek platí do 13. 5. 2017?

U našeho klienta jsou převážně zaměstnanci v první kategorii rizikovosti práce. Protože ale má tento zaměstnavatel ještě další dva zaměstnance ve druhé kategorii rizikovosti práce (strojníky), máme uzavřenou smlouvu mimo jiné pro účely vstupních a periodických prohlídek se smluvním lékařem. V případě, že máme smlouvu se zdravotnickým zařízením(lékařem), mohou i přesto zaměstnanci v kategorii první vstupní nebo periodickou lékařskou prohlídku absolvovat u svého lékaře (tedy jiného než smluvního lékaře zaměstnavatel)? Tuto variantu jsme v zákoně nenašli a neumíme posoudit, zda to ze zákona vyplývá. V zákoně se píše pouze případ, kdy všichni zaměstnanci jsou v první kategorii rizikovosti práce, mohou prohlídku absolvovat u svého (tedy nesmluvního) lékaře. 

Jeden z našich zaměstnanců do firmy přinesl legálně drženou zbraň, a i když s ní během pracovní doby nijak nemanipuloval, zbraň vystřelila. Měl domluvenou pracovní schůzku, tudíž byl na odchodu z firmy, zbraň měl v opasku za kalhotami. Zranil „jen“ sebe, následky bude mít. Ihned proběhlo šetření Policie ČR a kriminálky na pracovišti, o protokol budeme žádat. Obratem jsem se včera spojila s našimi externími techniky (školení BOZP + PO), ve firmě máme v pořádku zřízené (vedené) školení, které absolvují všichni zaměstnanci, dále všichni absolvují vstupní lékařské prohlídky. 1) Jak má firma dále postupovat, aby se napříště již něco obdobného nestalo? Měli bychom zpracovat směrnici (vnitřní předpis) a jak ji nazvat, co v ní uvést, kromě zákazu nošení zbraní?  2) Měli bychom tento úraz hlásit na Inspektorát bezpečnosti práce, i když nemá s výkonem zaměstnání nic společného?

Zaměstnavatelé potřebují jednoduché a nenákladné nástroje k zajištění neustálého zlepšování jejich systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Jednou z možností je využití principů benchmarkingu a výsledků měření a monitorování jejich výkonnosti v oblasti BOZP. U organizací se zavedeným systémem řízení bezpečnosti a ochrany zdraví podle mezinárodně uznávané normy OHSAS 18001 nebo národního programu Bezpečný podnik se často prokazuje jejich neustálé zlepšování v oblasti BOZP za pomocí indikátorů, kterými jsou například počty úrazů za kalendářní rok a závažnosti vyjádřené v průměrném počtu zameškaných dnů na jeden pracovní úraz.

U pracovníků úklidu je provedení správné identifikace nebezpečí a posouzení rizik, včetně přijetí adekvátních opatření, obzvlášť klíčové. V rámci hodnocení rizik je důležité si uvědomit, že pracoviště jsou většinou přizpůsobena zaměstnancům zajišťujících výrobu a že v mnohých případech se tak často zapomíná na požadavky spojené s bezpečným prováděním úklidu. Vzhledem k rozdílným pracovním prostředím a pracovním podmínkám na jednotlivých pracovištích, a to zejména v případě práce u jiného zaměstnavatele, je zajištění adekvátnosti a aktuálnosti hodnocení rizik životně důležité.

Člověk je vystaven působení škodlivin v ovzduší, a to jak v běžném životě, tak na pracovištích. Škodliviny mají potenciál způsobovat zdravotní rizika, a to od podráždění očí a kůže až k závažným důsledkům v podobě vrozených vad a rakoviny. V případě rizik spojených s expozicí karcinogenům při práci musí povědomí zaměstnanců o příslušných nebezpečích odpovídat potencionálním následkům případné expozice.

Který předpis (pokud vůbec nějaký) ukládá zaměstnavateli vybavit zaměstnance osobními ochrannými pracovními pomůckami  v zimním období - od kolika °C a jakými OOPP (např. zimní pracovní rukavice, kukla pod přilbu, zimní pracovní bunda -příp. jaké další OOPP musí být poskytnuty)? Jedná se o pobyt v ČR.

1. Úvod Stavebnictví, vzhledem k rozsahu a charakteru prováděných činností, patří mezi vysoce riziková odvětví. V tomto případě je obzvlášť důležitý proaktivní přístup k nalezení a vyřešení vyskytujících se...

Kdo je povinen zajistit periodickou zkoušku tlakové lahve na oxid uhličitý, majitel tlakové lahve (podnikatel) nebo plnírna a jaké povinnosti má plnírna tlakových lahví vůči tomuto zákazníkovi? 

Prosím o radu týkající se biologického odpadu ze školní jídelny. Firma, které odpad předáváme, nás obeslala e-mailem, ve kterém upozorňuje, že v případě pravidelné likvidace odpadu ze stravování (200108) je nutné předkládat 4x ročně atest dokládající , že obsah těžkých kovů v odpadu nepřesahuje limit pro průmyslové komposty a mikrobiologický rozbor dle Nařízení 1774/2002 (ES). Bez atestů není možno tento odpad na kompostárně likvidovat. Pokud mám správné informace, je dokládání atestu 4x ročně odvislé od množství odevzdávaného odpadu. Proto Vás žádám o upřesnění, za jakých podmínek a kolikrát ročně jsme povinni atest provádět. V roce 2015 jsme odevzdali 1,670 tuny odpadu. D

Musí být zaměstnanec manipulující s tlakovými nádobami k přepravě technických plynů (jejich přemisťování v rámci budovy, skladování a připojování k přístroji či zařízení) prokazatelně přezkoušen revizním technikem a jakého druhu a rozsahu osvědčení, nebo postačí přezkoušení jinou osobou určenou zaměstnavatelem? 

Bezpečnost práce a ochrana zdraví zaměstnanců při práci musí být integrální součástí kultury organizace. Vedení musí vytvářet kulturu osobní odpovědnosti a řešit problémy společně se zaměstnanci. Právě kultura je tím, co ve velké míře ovlivňuje chování zaměstnanců, které se pak následně může odrazit v počtu pracovních úrazů a nehod. Lidský činitel ve výrobním procesu je tedy klíčový pro zajištění bezpečného pracoviště.

V dnešním čím dál tím složitějším a neustále se měnícím světě hledají organizace cesty k úspěchu. Jedním z nových modelů, který je vybudován na základě dlouholeté zkušenosti a komunikace se zákazníky po celém světě je prezentován britským normalizačním institutem. Jedná se o organizační odolnost („organizational resilience“), což znamená schopnost organizace předvídat, připravit se, reagovat a přizpůsobit se na změny a neočekávané události.

Úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci se může u jednotlivých organizací podstatně lišit. Jsou organizace, jejichž úroveň je více než problematická, jiné investují snahu a nemalé finanční prostředky do této oblasti a ve většině případů se toto pozitivně odráží na pracovní úrazovosti.

1. Úvod Pracujeme-li ve výškách, pravděpodobně si uvědomujeme existenci rizika pádu a jeho případné následky. V případě provádění činností, u kterých nejsou již tak zřetelná nebezpečí, nemusíme být již...

Zaměstnává-li zaměstnavatel 26 zaměstnanců a výše, zajišťuje úkoly v prevenci rizik osobou odborně způsobilou. Jedním z předpokladů odborné způsobilosti fyzické osoby je doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti. Požadavky na zkoušku z odborné způsobilosti k zajišťování úkolů v prevenci rizik stanovuje nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti.

Zaměstnavatelé dělají mnoho pro prevenci úrazů, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády. Ovšem nesmíme také zapomínat i na oblasti, kdy selhání znamená zranění většího počtu osob. Zaměstnavatelé musí prostřednictvím dohledu a stanovených postupů zajistit, aby si zaměstnanci nevytvářeli své vlastní postupy a aby nebyl trpěn nebezpečný způsob provádění prací.

Člověk je v průběhu svého života vystaven působení škodlivých faktorů životního a pracovního prostředí. Při výkonu pracovní činnosti, v závislosti na druhu vykonávané práce, jsou však zaměstnanci vystaveni působení těchto škodlivých faktorů ve větší míře, než v běžném životě, což klade vyšší nároky na prevenci v oblasti zdravotních rizik.

Způsoby řízení organizací se můžou poměrně odlišovat, někteří preferují operativní řízení, přičemž řeší jednotlivé věci, tak jak přicházejí, jiní dávají přednost systémovému řízení. Systémové řízení dává věcem řád, takže z dlouhodobého hlediska je rozhodně výhodnější.