Otázky a odpovědi - strana 7

Jak správně zaúčtovat doplatek/přeplatek na SP a ZP u FO (za podnikatele), která vede účetnictví a je vůbec nutné doplatky do starého roku účtovat? Vím, že teoretický postup by měl být tento: otevřít starý rok a zaúčtovat (na základě vyhotovených přehledů) doplatek MD 526N/336. V praxi to však znamená to, že po zaúčtování případu a vyhotovení výkazů k DP musíme do DP znovu sahat a opravovat hospodářský výsledek. Je zde totiž ze strany FÚ kontrolní vazba DP (ř. 104 - VH) na výkaz zisků a ztrát (** VH před zdaněním). Pokud bychom do starého roku zaúčtovali pouze daň z příjmu, a doplatky na pojistném do roku, ve kterém byly spočteny, byla by to vyloženě chyba? Opravovat VH v DP a daňově neuznatelné náklady je velmi náročné. Dalo by se zde použít nějaké výjimky? 

Zaměstnáváme na DPP ruskou studentku. Výdělek má vyšší než 10 000 Kč. Jak bude mzda zdaněna a bude odvedeno zdravotní a sociální pojištění? Od studentky máme tuto informaci: jako cizinka žijící a studující doktorandské studium má statut "Rodinného příslušníka občana EU" - nemá trvalý pobyt, ale dlouhodobý a nemusí se tímto za ni odvádět daně při smlouvě DPP - při uzavření HPP pak ano + v říjnu uzavírá sňatek.

Firma s. r. o. zaměstnává více než 50 % zdravotně postižených zaměstnanců. Teď bylo ze strany sociálky zjištěno, že jsme špatně přihlásili zaměstnance, měli být přihlášeni jako "zaměstnání malého rozsahu". Někteří nedosáhli měsíční mzdy 3 000 Kč a na mzdových výměrech mají psáno méně než 3 000 Kč, pracují na zkrácený hlavní pracovní poměr. Tudíž těm, kteří nikdy 3 000 Kč nedosáhli, musíme zrušit přihlášky, a těm kteří ano, přihlášky změnit. Musíme přepočítat mzdy, do 3 000 Kč se tedy nebude platit sociální a zdravotní pojištění, je to správně? 

Firma je chráněnou dílnou a zaměstnává tedy zdravotně postižené zaměstnance. Při výpočtu odvodu zdravotního pojištění aplikujeme u zaměstnanců, kteří mají potvrzenou invaliditu I., II. a III. stupně slevu na vyměřovacím základu ve výši 7 903 Kč (pro rok 2020) na základě zákona o veřejném zdravotním pojištění, podle kterého se jedná o státní pojištěnce. Kontrola z VZP firmě doměřila pojistné u jednoho zaměstnance, který má potvrzenou invaliditu prvního stupně s ujednáním, že mu není vyplácen invalidní důchod. Přistoupili jsme proto k interní kontrole všech zaměstnanců a našli další zaměstnankyni s potvrzenou invaliditou bez výplaty invalidního důchodu. I tato zaměstnankyně je pojištěna u VZP, i pro ni aplikujeme slevu, ale ze strany VZP u ní nic doměřováno nebylo. Oba zmínění zaměstnanci mají potvrzenou invaliditu prvního stupně bez výplaty důchodu a nemají průkaz ZTP. Chtěli bychom se zeptat, zda je sleva na pojistném na zdravotní pojištění skutečně podmíněna výplatou důchodu a kde přesně v zákoně se dá toto ujednání dohledat?

Soukromá firma má zaměstnance OZP 1. stupeň. Zaměstnanec pracuje na poloviční úvazek - 20 hod./týden. Má tak poloviční měsíční hrubý příjem cca 7 500 Kč. Musí se zdravotní pojištění odvádět z minimální mzdy 14 800 Kč?

Zaměstnanec na dohodu o pracovní činnosti byl od 10. 2. do 30. 4. v dočasné pracovní neschopnosti. V únoru měl hrubou mzdu 2 160 Kč . V mzdovém programu jsem nemohla vytisknout přehled o platbě pojistného za únor až duben pro zdravotní pojišťovnu. V tomto přehledu se nezobrazovala pojišťovna, úhrn vyměřov. základů ani výše pojistného v hodnotě 0,00, ani počet zaměstnanců ,1. Firma má jen jednoho zaměstnance na DoPČ. (když je zaměstnanec na HPP a ve firmě jen jeden, tak při ošetřovném za celý měsíc se hodnoty 0,00, 1 zaměstnanec vyčísli). Z programové firmy mě informovali, že mám zaměstnance odhlásit při DPN a tak znova přihlásit po ukončení DPN). Ovšem paní ze zdravotní pojišťovny nechtěla odhlásit a zase přihlásit zaměstnance na DoPČ. Chtěla jsem se informovat, včetně programátorů, jak postupovat v takové případě, kdy ve firmě je jen jeden zaměstnanec na DoPČ.

Podléhá odvodům (dani, zdrav.poj. a soc.poj.) částka vyplacená zaměstnavatelem zaměstnanci za náklady vynaložené zaměstnancem při výkonu práce z domova (energii, internet, vlastní prac. nástroje-provoz a údržba)? Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o výkonu práce mimo pracoviště, kde je vyčíslena konkrétní částka za jeden den práce z domova.

Máme zaměstnance, který u nás končí pracovní poměr a od příštího měsíce mu budeme vyplácet konkurenční doložku. Může se přihlásit na úřad práce a bude mu vyplácena podpora, anebo nemůže a musí si platit zdravotní pojištění sám, i když my jako plátce budeme z doložky pojistné odvádět? Bude rozhodným obdobím pro stanovení průměrné mzdy kalendářní čtvrtletí únor - duben, nikoliv předchozí uzavřených kvartál?

Jsme právnická osoba a máme zaměstnankyni, která pracuje na 6 hodin denně, pondělí - pátek. Zaměstnankyně není zaměstnána u jiného zaměstnavatele, není OSVČ, nepatří mezi osoby, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát ani není osoba bez zdanitelných příjmů, tzn. doplatky do min. vyměřovacího základu ZP jí srážíme. V dubnu měla pokračující pracovní neschopnost z března (od 17. 3. 2020), tedy od 1. 4. do 5. 4., od 6. 4. do 19. 4. chodí do práce a od 20. 4. do 30. 4. bude pobírat náhradu mzdy ve výši 60 % v důsledku překážky v práci na straně zaměstnavatele - částečná nezaměstnanost. Za měsíc duben by si měla vydělat: - hrubá mzda za 8 pracovních dní (48 hodin): 3 648,- Kč - prémie 15 %: 547,- Kč - náhrada za svátky: 1 328,- Kč - překážka na straně zaměstnavatele - náhrada 60 %: 3 584,- Kč. Kolik korun bude sraženo zaměstnankyni na zdravotním pojištění a kolik uhradí zaměstnavatel?

V dubnu budeme platit zaměstnancům za období od 20. 4. do 30. 4. náhradu mzdy ve výši 60 % - tzv. částečná nezaměstnanost. U některých zaměstnanců bude třeba provádět dopočet do minimálního vyměřovacího základu zdravotního pojištění - tento doplatek bude hradit zaměstnavatel v celé výši 13,5 %. Bude se při výpočtu zálohy na daň z příjmu zahrnovat do superhrubé mzdy i tento doplatek zdravotního pojištění, které platí zaměstnavatel za zaměstnavatele ve výši 9 %( popř. 13,5 %) ?

Bude platit současné osvobození od placení minimálního zdravotního a sociálního pojištění do srpna 2020 i pro obnovené živnosti? Např. zaměstnanec na HPP ukončí k 30. 4. 2020 pracovní poměr a od 1. 5. 2020 si obnoví pozastavenou živnost a stane se OSVČ na hlavní činnost. 

Máme zaměstnance na zkrácený úvazek 25 hod./ týdně. Má hodinovou mzdu 100 Kč /hod. Při zpracování mzdy nám hlásí, že zaměstnanec nedosahuje minimální mzdy 14 600 Kč. Musíme odvézt tak pojištění z minimální mzdy 14 600 Kč?

Zaměstnanec nastoupil 15. 1. 2020 na hlavní pracovní poměr, do 17. 1. 2020 byl studentem vysoké školy - studium ukončil. Jak je to s platbou zdravotního pojištění, kdy část měsíce je plátce stát a část zaměstnavatel? Příjem u zaměstnavatele přesáhl minimální mzdu. 

OSVČ má živnostenský list od 06/2018. V roce 2019 - od listopadu 2019 vykonává tutu činnost a dostala v prosinci 2019 zaplaceno za listopad částku 10 000 Kč. Je to student do 26 let. a) Měla OSVČ povinnost podat přehled pro OSSZ a ZP již v roce 2018 ačkoliv samotnou činnost nevykonávala, pouze měla vystaven živnostenský list? b) Nyní za rok 2019 má povinnost OSVČ podat přehled pro OSSZ a ZP, kde uvede vedlejší činnost až od listopadu, tedy za 2 měsíce ačkoliv dostala pouze platbu za listopad? c) Nebo uvede v přehledu, že vykonávala činnost po celý rok 2019? d) v případě, že by OSVČ měla živnost od 08/2019 a činnost vykonávala pouze v 08 a 10.měsíci 2019 - uvede pouze tyto dvě měsíce nebo všech 5 měsíců? Jak se toto posuzuje? 

Podnikatel, 55 let, je několik let OSVČ, platí zákonem stanovený min. odvod SP, ZP. Bude muset na nějaký čas přerušit výdělečnou činnost z důvodů zdravotních problémů. Má tento podnikatel vůbec nárok na dávky podpory v nezaměstnanosti, případně nějaké jiné dávky, a pokud ano, z čeho se počítají? Jak dlouhou dobu může být registrován/pobírat dávky z Úřadu práce? Má nějaké další povinnosti? 

Podnikající fyzická osoba (OSVČ) přesáhla obrat pro povinné vedení účetnictví. Z daňové evidence vedené do roku 2019 tak bude přecházet na vedení účetnictví od 1. 1. 2020. V souvislosti s přechodem v rámci daňového přiznání upravovat (zvyšovat) základ daně z příjmů o hodnotu zásob evidovaných ke konci roku 2019. Jedná se o úpravu základu daně podle § 5 odst. 8 zákona o daních příjmů (ZDP) a § 14 ZDP vč. Přílohy č. 3 k ZDP. Bude tato úprava základu daně vstupovat do vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění OSVČ?

Ve firmě již po několik let pracuje pracovník zahraniční německé mateřské společnosti na manažerské pozici. Německá společnost za tuto svoji službu externího manažera měsíčně fakturuje. Česká firma měsíčně odvádí zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Vzhledem k tomu, že se již jedná o dlouhodobý vztah, německý pracovník již nemá k dispozici formulář A1 a sociální a zdravotní pojištění tedy již musí být hrazeno v České republice. V rámci zjednodušení administrativy se rozhodlo, že registraci pracovníka provede česká společnost tedy nikoliv právní, ale ekonomický zaměstnavatel. Sociální a zdravotní pojištění tedy v České republice odvádí česká společnost, přičemž částku pojistného, která má být srážena zaměstnanci přefakturuje na německou mateřskou společnost, ale pojistné, které je hrazeno za organizaci zůstává v nákladech na účtu 524 české společnosti. Můžeme tento náklad považovat za daňově uznatelný i vzhledem k tomu, že registraci pracovníka na pojišťovnách v počátku již zřejmě chybně provedla česká společnost místo německého právního zaměstnavatele?

Občan Dánska má přechodný pobyt v ČR za účelem zaměstnání. Koupil si zde dům a po odchodu do starobního důchodu, který mu bude vyplácen z Dánska, by zde v ČR chtěl trvale bydlet. Jaké musí splnit podmínky k realizaci tohoto záměru? A jak to bude se zdravotním pojištěním, bude se muset registrovat jako samoplátce a platit si z penze měsíčně zdravotní pojištění? 

Zaměstnanec dostane od zaměstnavatele výpověď dle § 52 písm. c) ZP. Dle § 67 odst. 1 písm. c) ZP náleží zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku, jelikož daný zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele 15 let. Nicméně u zaměstnavatele působí odborový orgán a byla sjednána kolektivní smlouva, na základě které má daný zaměstnanec nárok na odstupné ve výši pětinásobku jeho průměrného výdělku. Podléhá toto odstupné nebo některá jeho část odvodům na sociální a zdravotní pojištění?

Osoba pobírající odměnu pěstouna na 2 děti (18 000 Kč hrubého měsíčně) zahájila v r. 2019 podnikatelskou činnost. Platí si zálohy na ZP a SP v minimální výši. Může při podání přehledu za rok 2019 označit svou podnikatelskou činnost za vedlejší? V případě ZP jsem načetla, že ano, ale jak je to v případě důchodového pojištění (nemocenské pojištění si neplatí)?