Otázky a odpovědi - strana 6

Jednatel společnosti na základě smlouvy o výkonu funkce pobírá odměnu ve výši 1 000 Kč a dále má u stejné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce na administrativní práce s měsíční odměnou 10 000 Kč. Prohlášení k uplatnění slevy neučinil, podepsané prohlášení má u hlavního zaměstnavatele. Jak bude probíhat zdanění těchto příjmů? Ze smlouvy o výkonu funkce jednatele a dohody o provedení práce bude odvedena srážková daň nebo musí být příjem sečten a odvedena zálohová daň. Ze smlouvy o výkonu funkce bude odvedeno zdravotní pojištění?

OSVČ vyplnil tiskopis Oznámení o vstupu do paušálního režimu od zdaňovacího období roku 2021. Tiskopis odevzdal na FÚ. Jaký bude postup, pokud se mu např. v říjnu 2021 narodí dítě a bude chtít uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? Může za rok 2021 podat daňové přiznání a zvýhodnění uplatnit? Bude tedy za rok 2021 vést daňovou evidenci, podá přehledy na sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce 1. 1. 2021. Práci ve skutečnosti začne vykonávat v pondělí 4. 1. 2021. K jakému dni musím nástup této zaměstnankyni nahlásit u zdravotní pojišťovny a na PSSZ?

Pokud česká s. r. o. zaměstnává občana Slovinska na HPP s tím, že bude dojíždět pracovat měsíc v Česku a pak měsíc v Chorvatsku, potom znovu v Česku - jaká bude situace s odvodem daní a platbami zdravotního a sociálního pojištění?

OSVČ (hlavní činnost, roční příjem 500.000 Kč) s paušálními výdaji evidující pouze příjmy a pohledávky. Pro účely daně z příjmů stačí doklady archivovat pouze 3 roky. Pro účely odvodů na zdravotní a sociální pojištění jsem našel, že požadují uchovat účetní doklady 10 let. Ale OSVČ není účetní jednotkou. Jaké lhůty archivace dokladů pro případné kontroly pro ni platí?

Zaměstnavatel od ledna 2020 přijal na HPP asistentku. Zaměstnankyně od 9. 8. 2019 pobírá invalidní důchod II. stupně. Pro zaměstnavatele je to jeden zaměstnanec na HPP a zároveň invalidní důchodce. Ostatní jsou jen zaměstnanci na DPP. Splňuje tedy zaměstnavatel podmínku zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců – zaměstnanci pracující na DPP se do počtu zaměstnanců nezahrnují? Jak by to bylo v případě, kdyby měl zaměstnavatel tuto zaměstnankyni a zároveň jednu zaměstnankyni na rodičovském příspěvku? Má zaměstnavatel nárok na odpočet zdravotního pojištění ve výši 11 607 Kč z vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod zdravotního pojištění nebo je tato sleva podmíněna smlouvou s krajskou pobočkou Úřadu práce, kde bude uznán jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce? Tuto informaci nám poskytla referentka příslušné zdravotní pojišťovny, když jsme zaměstnankyni přihlašovali, že bez doložení potvrzení z Úřadu práce si zaměstnavatel slevu na tohoto zaměstnance uplatňovat měsíčně nemůže.

Může být zaměstnanci, který byl celý měsíc v dočasné pracovní neschopnosti, dána provize z obratu jeho zákazníků? Nepracoval celý měsíc, zákazníci si posílali objednávky sami. Jedná se o čásku 6 400 Kč. Musí se v tomto případě odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovací základu? 

Dle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ (dále MVZ) zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů pracovního volna pro důležité osobní překážky v práci, přičemž v poznámce pod čarou 15 je uveden § 127 zákoníku práce. Předpokládám, že se jedná o starý zákoník práce, který v tomto paragrafu mluví o nemoci a ošetřovném – analogicky v dnešní úpravě by se mělo jednat o § 191 zákoníku práce (současného). Avšak pojem „důležité osobní překážky“ je v zákoníku práce popsán také v § 199, případně i v § 200-205. Řadí se mezi překážky, za které se krátí MVZ na poměrnou část, všechny překážky z § 191-205? Pokud ano, nevadí, že jsou tyto překážky zaměstnavatelem placené (např. účast na pohřbu je placená průměrným výdělkem)? Potom může dojít k paradoxní situaci, kdy je zaměstnanci, který pracuje na poloviční úvazek za 14 000 Kč měsíčně, standardně dopočítáván doplatek do MVZ, ale v měsíci, kdy se jeden den účastní pohřbu, již doplatek dopočítán není, neboť MVZ je pro daný měsíc zkrácen, přestože se mzda prakticky nezměnila (nebo je dokonce nižší). Je to tak správně?

Nastupuje k nám zaměstnanec na DPČ. V původním zaměstnání dostal výpověď, bylo mu vyplaceno odstupné, tudíž je nyní od 2. 10. 2020 veden na úřadu práce a nepobírá podporu. Od 19. 10. 2020 k nám nastoupí na DPČ. Odměna z této DPČ nepřesáhne měsíčně 7 300 Kč hrubého (1/2 min. mzdy). Znamená to tedy, že v případě, že mu bude měsíčně zúčtována částka v rozmezí 5 000 - 7 300 Kč hrubého, bude i nadále státním pojištěncem a já mu budu ze mzdy odvádět sociální i zdravotní pojištění pouze z dosaženého příjmu a nebudu muset doplácet zdravotní pojištění do částky minimálního vyměřovacího základu? Všude jsem se dočetla, že ÚP platí zdravotní pojištění za osoby, které:  a) pobírají podporu, b) nepobírají podporu (odstupné, vyčerpání doby podpory) a jsou nadále v evidenci ÚP, c) osoby v evidenci, které mají příjem na DPČ do 3000 Kč (hrubého) měsíčně. Jak je to v případě osoby, která nepobírá podporu, pracuje na DPČ s příjmem do 7 300 Kč za měsíc, nikde nemohu najít. Kolegyně účetní se přiklánějí spíš k názoru, že pro ZP musím provádět doplatek do minimálního vyměřovacího základu, já si spíš myslím, že pokud splňuje podmínku DPČ do 7 300 Kč, bude nadále registrován na ÚP, který jej bude zdravotní pojišťovně vykazovat jako státního pojištěnce, tudíž za něj budu odvádět pojistné jen z dosaženého příjmu, bez doplatku do minimálního vyměřovacího základu. Nerada bych se pletla, aby nám pak nebyla ZP doměřená dlužná částka, včetně penále. Jak bych případně pojišťovně pak doložila (jakými doklady), že se jedná o státního pojištěnce, tudíž jsem neodváděla ZP alespoň z částky minimálního vyměřovacího základu? Na ÚP se nelze dovolat, abych se přesvědčila, že se i nadále bude jednat o pojištěnce, za kterého je plátcem ZP stát. Inspektorát nezná odpověď a ZP bude postupovat podle toho, co jí nahlásí Úřad práce, který případné vyřazení zaměstnance z evidence provede až zpětně. Prosím o odpověď a zároveň případně i odkaz na §, ve kterém bych našla tento konkrétní případ. 

Zaměstnavatel poukáže příspěvek zaměstnanci v roce ve výši 100 000 Kč na účet penzijního fondu nebo pojišťovny. Ve vnitřní směrnici je limit 50 000 Kč za rok. Smlouvy o penzijním nebo životním pojištěním splňují podmínky stanové zákonem o daních z příjmů. Jaké daňové dopady bude mít tento příspěvek na zaměstnance a zaměstnavatele? 

Zaměstnanec nastoupil 1. 3. a má měsíční mzdu 21 000 Kč, dne 16. 9. došlo dohodou k ukončení HPP. Zaměstnanec měl nárok na 20 dnů dovolené za odpracovaný rok. Díky ukončení 16. 9. a odpracování pouze 6 celých měsíců (část září nepočítám, protože za toto období nevznikne nárok) má nárok jen na 10 dnů dovolené. Do doby ukončení PP si však vybral 16,5 dne - tzn. došlo k přečerpání dovolené o 6,5 dne. Přečerpaná dovolená ve 3. kvartále je 4 dny a zbytek (tj. 2,5 dne) byl ve 2. kvartále. K výpočtu hodnoty přečerpané dovolené použiji tedy průměrný hodinový výdělek (dále PHV) za 4 dny, který byl ve 3. čtvrtletí a na zbývajících 2,5 dne využiji PHV za 2. čtvrtletí. Je moje logika správná? Výslednou náhradu mzdy budu s mínusem počítat do složky hrubé mzdy, a to tak, že sečtu základní mzdu za odpracované hodiny 11.455 Kč a náhradu za přečerpanou dovolenou -5 366 Kč a vyjde celková hrubá mzda 6 089 Kč. Minimální vyměřovací základ pro ZP je část měsíce, kterou zaměstnanec odpracoval - tzn. 16/30 × 14 600 = 7 786,66 Kč. Tzn. že dojde k doplatku zdravotního pojištění do minima v hodnotě (7866,66 - 6089) 1697,66 Kč * sazbou ZP 13,5%. Tento doplatek do vyměřovacího základu odvede pojišťovně zaměstnavatel, ale bude se jednat o pojístné zaměstnavatele nebo zaměstnance? Účetní SW to počítá jako zvýšení pojístného na straně zaměstnance. Je to správně?

 Naše firma výpomoc poskytuje zaměstnancům, bývalým zaměstnancům - důchodcům nebo vybraným rodinným příslušníkům při úmrtí zaměstnance, důchodce nebo rodinného příslušníka. Výplata výpomoci při úmrtí, tzv. „pohřebné“ se vyplácí dle naší vnitřní směrnice takto: 5 VÝŠE VÝPOMOCI 1. Zemře-li zaměstnanec a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 15 000 Kč. 2. Zemře-li důchodce a žije-li druhý partner nebo dítě, svojí výživou na něm závislé, činí jednorázová výpomoc celkem 10 000 Kč. 3. Zemře-li zaměstnanci, důchodci druhý partner, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 4. Zemře-li zaměstnanci, důchodci dítě, o které pečoval, činí jednorázová výpomoc 6 000 Kč. 5. Zemře-li zaměstnanec, důchodce, který nemá druhého partnera, ani dítě svojí výživou na něm závislé, hradí se prokázané náklady pohřbu tomu, který je nesl, maximálně však do výše 4 000 Kč. Můžete mi prosím poradit, jak je to s daněním, popř. zpojistněním těchto výpomocí. Zda se u bodu 1., 2. a 5. dá použít § 4 odst. 1 písm. k) bod 4. zákona o příjmu. A současně i vyhl. č. 114/2002 Sb. § 11 odst. 1. do maximální výše výpomoci 30 000 Kč. U bodu 3. a 4. se jedná o zdanitelný příjem, tudíž podléhá SZ a ZP. V případě, že ano a jedná se o výplatu důchodci, bývalému zaměstnanci, jaký se použije kód pro SP i ZP? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Naše zaměstnankyně uplatňuje daňové zvýhodnění na svého syna, studenta, který studuje na vysoké škole a 8. 9. 2020 dosáhne věku 26 let. Do kdy může naše zaměstnankyně uplatňovat daňové zvýhodnění? Respektive, může je uplatnit ještě za měsíc září 2020? Od kdy si musí její syn platit sám zdravotní pojištění? 

Naše s. r. o. chce poskytnout zaměstnanci, který je cizím státním příslušníkem, bezúročnou zápůjčku 3 000 EUR, kterou by splácel v 10 měsíčních splátkách po 300 EUR. Zápůjčka by byla vyplacena z našeho EUR účtu a splácena taktéž na náš bankovní účet vedený v EUR. Jelikož výše zápůjčky nedosáhne hranice 300 000 Kč, nebude podléhat zdanění ani odvodům na zdravotní a sociální pojištění. Je tento postup možný a správný?

Zaměstnanci byla vyplacena za 2 měsíce vyšší mzda, než mu náležela. Jednak tím vznikl přeplatek jeho mzdy a jednak přeplatek na zalohové dani. Jak správně účtovat? 

Zaměstnankyně byla do 12. 7. 2020 do 4 let věku dítěte na rodičovské dovolené, od 13. 7. 2020 čerpá neplacené volno. Bude za ní zaměstnavatel odvádět zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu již za červenec nebo až za srpen? 

Jednatel pobírá jednatelskou odměnu 2 400 Kč a zároveň pracuje pro společnosti na dohodu o pracovní činnosti za 3 000 Kč měsíčně. Jak je to s odvody ZP a SP z obou těchto činností?

Členům statutárních orgánů (rezidenti ČR) je stanovena odměna ve výši 1 000 Kč za měsíc. Vzhledem k tomu, že rozhodující příjem pobírají u jiného zaměstnavatele, předpokládám, že příjem nebude podléhat sociálnímu pojištění, ale pouze zdravotnímu pojištění. Podléhá takto nízký příjem srážkové dani nebo odměny členů statutárního orgánů vždy podléhají dani zálohové (jak tomu bylo v minulosti) nebo je možné si způsob zdanění vybrat? 

Zaměstnanec je od 20. 6. 2020 na nemocenské. Pobírá minimální mzdu, tj. 14 600 Kč a jeho úvazek je 8 hod./den (5x/týden). Počítám správně, že není třeba provádět doplatek zdravotního pojištění? 14 600 Kč / 30 kalendářních dnů * 19 odpracovaných dnů = 9 247 Kč, skutečná mzda za 19 dnů = 14 600 Kč / 22 pracovních dnů * 15 skutečně odpracovaných dnů = 9 955 Kč. Tzn., že odvod zdrav. poj. se bude počítat jen ze skutečné mzdy 9 955 Kč * 13,5 % = 1 344 Kč. A u sociálního pojištění se žádné doplatky neřeší, odvedu pouze se skutečné mzdy (z 9 955 Kč 6,5 % a 24,8 %)?