Otázky a odpovědi - strana 4

Podléhá mimořádná odměna funkcionáře odborů za záslužnou činnost při ukončení činnosti odborové organizace zdanění, případně odvodu pojištění?

Zaměstnanec má chorvatské občanství. V Chorvatsku má aktivní IČO, v ČR pracovní smlouvu. Je to jeho první zaměstnání v ČR. Zaměstnanec bude mít hlavní zájem v ČR, kde i jeho příjmy budou vyšší než v Chorvatsku. Jak máme postupovat v oblasti daní, sociálního a zdravotního pojištění? Kdo popř. určuje, v jaké zemi bude plátcem? 

Pokud by se OSVČ dostala do karantény z důvodu kontaktu s osobou s onemocněním covid-19, má nárok na nějaké náhrady, pokud si nehradí nemocenské pojištění? Může si nechat vystavit neschopenku, aby alespoň nemusela taková osoba platit minimální zdravotní a sociální pojištění?

Zaměstnanec, který odchází do starobního důchodu, má smlouvu s firmou (s. r. o.) na zaměstnání malého rozsahu a bude pobírat měsíčně odměnu 3 400 Kč hrubého. Zaměstnanec není členem statutárního orgánu. Musí z této částky odvádět zdravotní pojištění?

Jsme výrobní družstvo a náš zaměstnanec a člen družstva byl zvolen předsedou představenstva. Kvůli souběhu funkcí nám bylo doporučeno poskytnout tomuto zaměstnanci po dobu výkonu funkce člena statutárního orgánu pracovní volno bez náhrady mzdy a uzavřít s tímto zaměstnancem smlouvu o výkonu funkce, ve které by byla stanovená pravidelná měsíční odměna ve výši 40 000 Kč. Z hlediska zdravotního pojištění: Zdravotní pojištění bychom odváděli z měsíční funkční odměny a u pracovního volna bez náhrady mzdy v pracovním poměru bychom již nemuseli provádět žádný doplatek? Z hlediska sociálního pojištění: předsedu představenstva bychom přihlásili pod kódem "O" ? A odváděli sociální pojištění z funkční odměny (nejednalo by se o zaměstnání malého rozsahu)? Jak by to bylo v případě pracovní neschopnosti?

Zaměstnanec, který má trvalý pobyt v Německu (německý občan), uzavřel pracovní vztah se zaměstnavatelem (s. r. o.), jehož sídlo se nachází v České republice. Tento zaměstnanec ale veškerou činnost vykonává na území Německa. Kdo a kde bude odvádět zdravotní a sociální pojištění? Máme povinnost v ČR tohoto zaměstnance někde přihlašovat? Pokud se jeho mzda i odvody musí řešit dle německé legislativy, jak se pak bude v našem účetnictví o odvodech a hrubé mzdě účtovat?  

Dcera (22 let) začala studium na vysoké škole. K „zápisu“ na VŠ došlo dne 3. 8. 2021. K tomuto datu obdržela potvrzení o přijetí na VŠ, spolu s vyřízením veškerých formalit. Vlastní výuka započne až od 1. 10. 2021. K jakému datu získává dcera „statut“ studenta, za kterého hradí pojistné na zdravotní pojištění stát? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října? V jakém měsíci si lze na dceru uplatnit odpočet na dítě? Již od měsíce srpna, nebo až od měsíce října?

Firma A (OSVČ) má ke dni 30. 6. 2021 celkem 20 zaměstnanců, nyní byla založena firma B (s. r. o.) a formou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nového přejímajícího zaměstnavatele (§ 338 a násl. ZP) má být převedeno ke dni 1. 7. 2021 celkem 18 zaměstnanců z A na B. Jakým způsobem tento „přechod“ zúřadovat ve vztahu k SSZ a ZP: standardně odhlášky, přihlášky SSZ a hromadná oznámení pro ZP pokud ano, s jakým kódem? Nebo je možno oznámit tento přechod SSZ a dotčeným ZP nějakým jiným způsobem - např. pouze dopisem se seznamem dotčených zaměstnanců vč. rodných čísel, adres apod.?

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na 3 000 Kč měsíčně fix. Neučinil ve firmě prohlášení poplatníka a jeho příjem se daní srážkovou daní. Je přihlášen na zdravotní pojišťovně, které se na něj firma odvádí jako za ostatní zaměstnance. Vzhledem k nepřekročení hranice 3 500 Kč není přihlášený na OSSZ. Pokud další rok budou podmínky stejné (odměna bude opět 3 000 Kč každý měsíc). Může se tento jednatel přihlásit do režimu paušální daně a platit paušální daň bez porušení podmínek? Chtěl bych se ujistit, zda není překážkou paušální daně smlouva o výkonu funkce, ze které se platí zdravotní pojištění?

Pokud pracuje zaměstnanec na DPČ a nedosahuje základu přes 3 500 Kč, ale zaměstnavatel se domluví se zaměstnancem, že bude ze mzdy hrazeno minimální zdravotní pojištění, je to tak možné?

Zaměstnancům poskytujeme stravenkový paušál v celkové výši Kč 110 (75,60 + 34,40). Pokud bude zaměstnanec čerpat 1/2 dne dovolené (4 hod.) má také nárok na strav. paušál, ale z celkové částky Kč 110 se mu bude srážet daň, sociální i zdravotní pojištění?

Pokud bude uzavřen poracovní poměr na malý úvazek s měsíční mzdou 1 300 Kč, bude se to považovat za zaměstnání malého rozsahu? Podle mého by mělo být odváděno zdravotní pojištění z minimální mzdy, sociální pojištění ne. 

Povinnost podat přehledy na OSSZ a ZP po zemřelém podnikateli. Dne 2. 2. 2021 zemřel můj klient, fyzická osoba OSVČ, vedlejší činnost, vede daňovou evidenci. Syn pokračuje v podnikání i po smrti otce na jeho IČ. Budeme podávat DPFO za období od 1. 1. do 1. 2. 2021. Musím za toto období podat přehledy na OSSZ i ZP? Dále budeme podávat DPFP za období od 2. 2. 2021 do vyřízení dědictví. Máme i za toto období povinnost podat přehled na OSSZ i ZP? 

Se zaměstnancem je uzavřená dohoda o pracovní činnosti v rozsahu 20 hodin týdně s měsíční odměnou 9 000 Kč. Pokud je v dohodě sjednaná částka nad 3499 Kč nejedná se o práci malého rozsahu a při nástupu bude zaměstnanec přihlášen na OSSZ a ZP a v každém měsíci bude odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud nastane situace, že zaměstnanec v daném měsíci neodpracuje celý měsíc, ale pouze např. 20 hodin bude měsíční mzda nižší než 3 500 Kč, ale protože se nejedná o práci malého rozsahu bude tedy také z této nižší částky odvedeno sociální a zdravotní pojištění? Pokud by v dohodě byla stanovena jen hodinová odměna jednalo by se o práci malého rozsahu a sociální a zdravotní pojištění by se odvádělo jen v měsících překročení částky 3 499 Kč. Jak je to s přihlašováním a odhlašováním, když jeden měsíc je odměna nad 3500 Kč a další měsíc je odměna např. jen 2 000 Kč?

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na poloviční úvazek, 20 hod./týdně, jeho hrubá mzda je nižší než 15 000 Kč. Kromě toho má pracovní smlouvu u jiného zaměstnavatele, kde hrubá mzda činí 16 000 Kč. Bude se muset i tak z pracovního poměru na zkrácený úvazek dopočítat odvod zdravotního pojištění do plné mzdy? 

OSVČ platí podle vyčíslených příjmů v roce 2020 zálohy na důchodové pojištění přes 5 000 Kč měsíčně a záloha na zdravotní pojištění na rok 2021 byla také vyšší. Ovšem v roce 2021 zdanitelný příjem klesl už v 1. čtvrtletí o 35 až 50 %. Je možno žádat na OSSZ a na zdravotní pojišťovně o snížení záloh na důchodové a zdravotní pojištění? Jestli ano, jakou formou a jsou i předepsané formuláře k takovým událostem? 

Osoba nastoupila do zaměstnání 3. kalendářní den v měsíci (březen 2021) zaměstnavatel za období 3. až 31.3. za ní odvedl pojistné (vyšší nežli z minimálního vyměřovacího základu). Od 1. 1. do 28. 2. byla tato osoba v zaměstnaneckém poměru u jiného zaměstnavatele, ale ve dnech 1. až 2. 3. v žádném zaměstnaneckém poměru nebyla, ani nebyla registrována na úřadu práce. Zmíněný zaměstnanec je zároveň OSVČ (vedlejší činnost). Je kvůli zmíněným dvěma kalendářním dnům povinností tohoto zaměstnance uhradit za březen minimální zálohu na zdravotní pojištění 2 393 Kč i když za něj stávající zaměstnavatel odvedl pojistné vyšší než z minimálního vyměřovacího základu? 

Právnická osoba s. r. o. vlivem poklesu tržeb nezaplatila všechny odvody za zaměstnance a za firmu. Do konce ledna 2021 vyplatila zaměstnancům všechny závazky (čisté mzdy) z roku 2020, vůči zaměstnancům má tedy vše vyrovnané. K 31. 1. 2021 firma nezaplatila sociální pojištění za 11/2020, 12/2020, odvody některým zdravotním pojišťovnám, neposlala exekutorům některé splátky za zaměstnance. Jak je to v tomto případě s uznatelností daňových nákladů, zůstávají veškeré mzdy a odvody daňovým nákladem? Pokud ne, projeví se tato situace v účetnictví nebo pouze v daňovém přiznání se nezaplacené částky odečtou z daňových výdajů a na kterém řádku daňového přiznání?

Jednatel v jednočlenné s. r. o. má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce jednatele s odměnou 2 500 Kč, Hlavní pracovní poměr - podepsané prohlášení a Dohoda o provedení práce 10 000 Kč. HPP je jasné, výkon funkce jednatele je zdaněn srážkovou daní? Sociální pojištění se neodvádí (limit pro rok 2021 je 3 500 Kč) správně? A u zdravotního pojištění podléhá odvodu, pro ZP limit u jednatele neplatí. DPP jen srážková daň? Nebo pokud má podepsané prohlášení na HPP, funkce jednatele se připočítává a odvádí se zálohová daň? 

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce?