Otázky a odpovědi - strana 5

Máme zaměstnance na DPP, která je uzavřená od 2. 1. - 30. 12. 2021. V měsíci lednu 2021 měl odměnu z DPP do 10 000 Kč, v měsíci únoru překročil částku 10 000 Kč, v březnu také překročil částku 10 000 Kč. Jaký je správný postup u přihlášení na ZP a odhlášení ze ZP? Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnance za měsíc, kdy překročil částku 10 000 Kč, tedy k 1. 2. 2021 přihlásili na ZP pod kódem "P" a hned zase 28. 2. 2021 jsme provedli odhlášení ze ZP pod kódem "O" a tento postup použijeme i pro březen, přihlášení na začátku měsíce a odhlášku na konci měsíce? 

Podám-li zpětné uplatnění daňové ztráty za rok 2020 v dodatečném daňovém přiznání za rok 2018, musím podat i opravné přehledy za rok 2018 na OSSZ a zdravotní pojišťovnu? 

Podnikatel - OSVČ fyzická osoba bez zaměstnanců, odchází do starobního důchodu. Pokud by se rozhodl pokračovat ve starobním důchodu v podnikatelské činnosti, platí pro něho placení záloh pro sociální a zdravotní pojištění, když bude osobou, za kterou pojistné platí stát? 

Autorka přijala v r. 2020 celkem 4 honoráře - v srpnu 13 000 Kč, v září 0 Kč, v říjnu 5 000 Kč, v listopadu 9 000 Kč, v prosinci 12 000 Kč. Není zaměstnaná, je na rodičovské dovolené, ale rodičovský příspěvek už v r. 2020 nepobírala, stará se o dítě do 4 let. V daňovém přiznání zdaní příjem za srpen a prosinec, tj. celkem 25 000 Kč (zbylé příjmy jsou zdaněny u zdroje). V přehledu pro ZP uvede činnost v 08/2020 a 12/2020? Bude se jednat o činnost hlavní s povinností hradit zálohy, ale nebude se na ni vztahovat minimální základ? V přehledu pro ČSSZ uvede také činnost v 08 + 12/2020, bude se jednat o činnost hlavní? Ví, že v r. 2021 nebude mít příjem z autorských honorářů a nechce platit zálohy - jakým způsobem to má ZP a ČSSZ oznámit? Má se odhlásit z pojistného? 

OSVČ přerušila v r. 2019 živnost. Protože evidovala neuhrazené pohledávky, dodanila je v DPFO a zároveň o ně zvýšila vyměřovací základ pro výpočet SP. Základ pro výpočet ZP o pohledávky nezvýšila, neboť dle jejího názoru toto zákon nestanoví. V 10/2020 OSVČ živnost obnovila. Část starých pohledávek jí v tomto roce dlužníci uhradili, v DE je zapsala jako příjmy bez vlivu na daň. Předpokládám, že v Přehledu na SP se tyto uhrazené pohledávky nijak neprojeví. Jak je to ale s vyměřovacím základem na ZP za r. 2020? - Musí v tomto roce navýšit vyměřovací základ pro ZP o příjmy za staré pohledávky? - Pokud ano, tak případě, že by již v Přehledu za r. 2019 navýšila základ o nezaplacené pohledávky, znamenalo by to, že v r. 2020 by se již úhrada těchto starých pohledávek nijak nepromítla?

Manželka podnikatele vykonává činnost jako spolupracující osoba. V červnu 2020 sepsala žádost o starobní důchod. Starobní důchod ji byl přiznán zpětně od 1. 1. 2017 a byl ji doplacen v 7/2020 a současně od té doby jí je pravidelně vyplácen. Od kdy uvádět na přehledech pro ZP a SP pro rok 2020 tuto činnost jako vedlejší, od 1. 1. 2020 nebo od 7/2020?

Firma s. r. o. má 9 zaměstnanců. Dále 3 osoby na dohody o provedení práce s celoroční smlouvou, za které neodvádí sociální ani zdravotní pojištění, ani daň (300 hodin ročně). Musí firma dle nařízení vlády testovat své zaměstnance? 

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se víc peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považovaná za hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A jestli ANO, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojišťovnu rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být klidně celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, vše v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný. 

Zpracovali jsme DPFO i přehledy na pojišťovny v daňovém SW pro OSVČ, která v měsících březen až srpen 2020 vykonávána vedlejší činnost, nedosáhla rozhodné částky pro povinnou účast na důchodovém pojištění OSVČ (a k této účasti se dnem podání přehledu nepřihlásila). V přehledu na SP jí vyšel přeplatek ve výši „částky, o kterou se snižuje pojistné na DP na řádku 34“ – tedy ve výši minimálních záloh, které stát OSVČ „odpustil“ – 6 x 1018 Kč. Na přehledu pro ZP se prominuté minimální zálohy objevily obdobně. Znamená to tedy, že i když OSVČ tyto prominuté zálohy neplatila, bude jí je stát vracet?

Fyzická osoba ukončila své podnikání. Eviduje pohledávky, které bude dodaňovat. Ovlivní tyto pohledávky i přehledy na OSSZ a VZP? Platí se z těchto dodaněných pohledávek pojistné?

Fyzická osoba, trvale žijící v ČR, na základě pracovní smlouvy pracuje na velvyslanectví ze třetí země (není z EU). Z příjmu zaměstnanci není zaměstnavatelem odváděno pojištění ani sociální ani zdravotní a není odváděna daň. Zdravotní pojištění si řeší sám, hradí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Sociální pojištění si hradí dobrovolně. Nyní řešíme zdanění v ČR, zda uvést příjem do § 6 daně z příjmů fyzických osob, hrubý příjem navýšit o povinné pojištění sociální a zdravotní zaměstnavatele, i když není placeno a vše zdanit a zaplatit daň v ČR. Je tento postup správný?

Pokud OSVČ má základ daně vyšší než 300 000 Kč a k tomu má zaměstnání se zkráceným úvazkem na 8 000 Kč hrubého, je z hlediska sociálního pojištění hlavní činnost vždy zaměstnání. Může být ale pro zdravotní pojištění zaměstnání vedlejší, pokud to tak OSVČ vyhovuje? 

Prostřednictvím nakladatelství jsem loni, v roce 2020 vydala knížku, ale nakladatelství mi pošle autorský honorář z prodaných výtisků až tento rok v květnu. Dle § 5 zákona o daních z příjmů a § 7 odst. 2 písm. a) zdaním příjmy z honoráře až v roce 2021 - uvedu do přiznání za rok 2021. Tak to bude tedy i s přehledem pro zdravotní pojišťovnu a sociálku. Otázky zní: 1) Kdy se mám, resp. kdy jsem se měla přihlásit na FÚ k registraci - je nějaké registrace nutná - a kdy má, resp. měla být - až při přejetí příjmů nebo při uzavření smlouvy či když jsem knihu začala psát? 2) Kdy se mám registrovat (přihlásit) u zdravotní pojišťovny a sociálky - při začátku psaní knihy, při uzavření smlouvy či až při příjmu v roce 2021? Jak to je přesně se zahájením, resp. registrací či přihlášením? Doplňující otázka: Pokud tedy OSVČ začala psát knihu např. 1. 9. 2020 pak má povinnost do 15 od tohoto data zahájení se přihlásit na FÚ a do 8 dnů k zdravotní pojišťovně a k OSSZ do 8. 10. 2020? Je to tak správně? Myslí se tím začátkem samotné psaní nebo uzavření smlouvy či jiná skutečnost? Měla OSVČ být tedy přihlášena k těmto institucím již v roce 2020? A pokud ještě v roce 2020 žádné peníze neinkasovala měla by podat přehledy s nulovou výší za rok 2020 nebo nikoliv a neřešit to? Bude tedy správné se ihned zaregistrovat a podat přehledy s nulou výši do konce dubna? 

Pokud si někdo vydělá u jednoho zaměstnavatele 10 000 Kč na dohodu o provedení práce a zároveň obdrží za odpracované dny stravenkový paušál (8x 75,6 Kč), což znamená, že celkově obdrží od zaměstanvatele 10 604,8 Kč, stále z celé částky nebude platit sociální ani zdravotní pojištění?

Jsme zemědělské družstvo. V představenstvu máme členku, která není v pracovněprávním vztahu k družstvu. Na základě Smlouvy o výkonu funkce člena představenstva je jí měsíčně zúčtována odměna ve výši 3 000 Kč. Považuje se tato členka družstva ve zdravotním pojištění za zaměstnance?

Jak to bude s odvody na SP, ZP a zdaněním u odměn členům výboru SVJ, pokud jim bude jednorázově schválena odměna ve výši: 1) do 3.000 Kč 2) do 10.000 Kč 3) nad 10.000 Kč?

Klient pracuje v Belgii. Je tam zaměstnán, platí tam i zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. V Praze má byt, který pronajímá krátkodobě (Air BnB) čili se jedná o ubytovací službu, na kterou potřebuje živnost. Zřídí si tedy v ČR živnost a bude podávát daňové přiznání v ČR. Jak je to s důchodovým a zdravotním pojištěním OSVČ v ČR? To nelze platit ve dvou státech EU, takže jakým způsobem je potřeba to komunikovat s českými úřady, jak se to řeší - nějakým formulářem potvrzujícím výjimku z českého pojištění? 

Dle novely zákona o obecní policii (zákon č. 553/1991 Sb.) bylo strážníkům přiznáno od 1. 1. 2021 odchodné. Odvádí se z tohoto odchodného ZP, SP a daň z příjmů?

Zaměstnanec měl pracovní poměr na dobu určitou. Ke konci PP onemocněl, PP byl ukončen dle smlouvy. Zaměstnanec stále pobírá nemocenské dávky, nové zaměstnání nemá. Na ÚP se může nahlásit až po ukončení PN. Zdravotní pojištění je za něj placeno? Má povinnost si toto ověřovat nebo za něj nahlašuje na ZP bývalý zaměstnavatel?

Podnikající fyzická osoba OSVČ, zaměstnavatel, dne 29. 8. 2020 zemřel. Jeho manželka, ustanovený správce dědictví, nahlásila na živnostenském úřadu a u notáře, že hodlá pokračovat v podnikání zemřelého manžela. Dle § 342 ZP by tím měla veškerá práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přejít na nástupce, jímž je v tomto případě manželka. Je třeba se zaměstnanci z tohoto důvodu uzavírat nějaké dodatky k pracovním smlouvám? Nebo stačí jen nějaká písemná informace, že pracovněprávní vztahu trvá a přechází pod nového nástupce? K jakému datu by měla být podána "odhláška" zemřelého zaměstnavatele a přihláška nového na příslušné správě sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťovnách? Je třeba provést v této souvislosti ještě nějaké kroky?