Otázky a odpovědi - strana 2

Jsou nějaké odlišnosti u zaměstnávání cizinců na DPP? Uchazeč o práci má povolení k zaměstnání (nebo povolení k pobytu na území ČR). Může být zaměstnán na DPP? Platí stejná pravidla, tzn. do 10 000 Kč pouze srážková daň, odvody na zdravotní a sociální pojištění až při překročení limitu 10 000 Kč? V případě, že si platí tzv. komerční zdravotní pojištění, i tak se při překročení částky 10 000 Kč odvádí zdravotní a sociální pojištění? Platí pro tyto zaměstnance možnost podepsat tzv. růžové prohlášení? Jedná se o pracovníky z Ukrajiny.

Zaměstnanec firmy má pozici mistr ve výrobě s úvazkem 0,8 hod. Na úvazek 0,2 hod. bychom chtěli uzavřít DPP na pozici psychosociální pracovník - tato pozice je zahrnuta do projektu a mzda je dotována, měsíčně by se mělo jednat o částku 6958 Kč (méně než 10 000 Kč/měsíc). Je pro zaměstnance tato forma výhodná, nebo raději zvolit 2 pracovní smlouvy, stávající 0,8 mistr ve výrobě a druhá smlouva s úvazkem 0,2 na pozici psychosociální pracovník? Nechtěli bychom zaměstnance nějak „ošidit“.

Firma s. r. o. má jediného jednatele a dva společníky, z nichž jeden ze společníků je právě jednatel. Navíc jednatel s. r. o. ještě pracuje jako OSVČ na hlavní živnost. Jako OSVČ mimo jiné pořádá "živé" odborné kurzy, s. r. o. prodává "on-line" odborné kurzy. Jaké jsou možnosti zaměstnání tohoto jednatel a společníka? Předpokládám, že společník nebudeme mít v tomto případě žádné omezení, může se nechat zaměstnat na hlavní PP, DPP, DPČ. Ale co jednatel ? V tomto případě by tedy jakýkokoli pracovní poměr byl sepsán na jedné i druhé straně (jako zaměstnavatel a jako zaměstnanec) jednou a tou samou osobou. Předpokládám, že je vhodné sepsat smlouvu o výkonu funkce jednatele, který je zodpovědný za obchodní vedení, buď bez odměny nebo s odměnou, ale je nutné ve firmě dělat fyzickou tvorbu produktů - tvorba videokurzu atp., což již tedy nespadá do práce jednatele. Navíc by jednatelka byla ráda účastna odvodu na sociálním pojištění, tedy předpokládám, že ač by byla možnost práce MR nebo DPP do 10 000 Kč, v tomto by to nebylo řešením.

Jediný jednatel s. r. o. vykonává funkci bezplatně ve své společnosti a chce uzavřít sám se sebou pracovní smlouvu na funkci mistr. Vede si zároveň sám také účetnictví, má pouze 3 zaměstnance. Může si uzavřít danou smlouvu na funkci mistr nebo raději by smlouva byla vhodnější jako funkci se zaměřením personalistika a vedení účetnictví?

Zaměstnanec uzavřel v roce 2018 pracovní poměr na dobu určitou, který se následně dodatkem prodloužil na dobu neurčitou. Tento pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance. V roce 2019 zaměstnanec uzavřel se stejnou firmou nový pracovní poměr na dobu určitou na jinou pracovní pozici. I tento pracovní poměr se dodatkem prodloužil na dobu neurčitou a opět skončil výpovědí ze strany zaměstnance. Pakliže byly pracovní poměry prodlouženy na dobu neurčitou, jedná se nebo nejedná o řetězení pracovních poměrů dle § 39 ZP? Vzniká řetězení pracovních poměrů pouze v případě, kdy pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby zaměstnání? Je rozhodujícím faktem způsob ukončení pracovního poměru nebo je rozhodující, jak byl pracovní poměr sjednán na počátku? 

Je možno, a pokud ano, co je k tomu zapotřebí, zaměstnat osobu na funkci pedagogického pracovníka, která by v rámci vlastního volna ráda pracovala na základní škole na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody po dobu jednoho měsíce bez nároku na plat. Podotýkám, že by tak činila z vlastní vůle, aby se seznámila s pedagogickou praxí na naší škole a současně by ušlou mzdu věnovala jako finanční dar škole. Jak by se na tuto skutečnost nahlíželo, kdyby šlo o osobu, která je vedena na Úřadu práce a pobírala by podporu v nezaměstnanosti? Byla by ohrožena výplata podpory v nezaměstnanosti? 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Chtěli bychom se zeptat, co vlastně znamená „druh práce“. V pracovní smlouvě např. uvedeme, že zaměstnankyně bude vykonávat druh práce sekretářka, nebo činnost sekretářky. Pracovní náplň však např. odpovídá katalogu prací část 1.01.01 – 8.1.2, což je administrativní a spisový pracovník. Jak to má být správně?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Je možné u zaměstnance, který je vedený v zaměstnaneckém poměru, sepsat dohodu o provedení práce, nebo musíme vše dát do mzdy za dané období? Jedná se o činnost provedenou mimo pracovní dobu a netýkající se jeho pracovní náplně práce. 

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 2. 2019 s 3měsíční zkušební dobou (do 30. 4. 2019). Pracuje v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu. Zaměstnanec má prodlouženou zkušební dobu o zameškané směny: - 1. 3. 2019 – 8. 3. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (7 dnů dle rozvrhu směn) - 25. 3. 2019 – 28. 4. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (23 dnů dle rozvrhu směn) - 28. 5. 2019- 29. 5. 2019 – dovolená - 6. 6. 2019 – dosud - dočasná pracovní neschopnost. Vzhledem nerovnoměrně rozvrženému režimu, uvádím počet odpracovaných směn za jednotlivé měsíce: 2/2019 – 20 pracovních směn (plán 20 směn) 3/2019 – 11 pracovních směn (plán 23 směn) 4/2019 – 2 pracovní směny (plán 21 směn) 5/2019 – 21 pracovních směn 6/2019 – 3 pracovní směny. Celkem odpracoval 57 směn, v plánu za 2-4/2019 měl odpracovat 64 směn. Organizace dává zaměstnanci výpověď ve zkušební době (po skončení 14 dnů ochranné lhůty) a to dne 25. 6. 2019. předpokládám, že zaměstnanec je stále ve zkušební době. Počítám to dobře? 

Žádáme o zaslání stanoviska k prodlužování zkušební doby na základě § 35 odst. 4 zákoníku práce. K této problematice jsme nalezli dva odlišné výklady. Dle prvního se sjednaná zkušební doba prodlužuje o zameškané pracovní dny (které se po ukončení sjednané zkušební doby zasazují do dnů kalendářních bez ohledu na to, zda v nich má zaměstnanec směnu či nikoli) a zkušební doba končí nezávisle na tom, zda konec zkušební doby připadne na nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo svátek, dle druhého se zkušební doba prodlužuje o tolik pracovních dnů, kolik jich zaměstnanec během ní zameškal. Příklad: Zaměstnanci vznikl pracovní poměr dne 1.11.2018, byla s ním sjednána tříměsíční zkušební doba (pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době od pondělí do pátku). Dočasná pracovní neschopnost trvala 13 dnů od 1.1. do 13.1.2019, tj. 9 pracovních dnů vč. svátku. Dle prvního výkladu tak zkušební doba končí 9. 2. 2019 (sobota), dle druhého výkladu končí až 13. 2. 2019 (středa). Který z výkladů je správný?

Zaměstnanec v pracovním poměru od 7. 1. 2019 (doba neurčitá) se zkušební dobou v délce 3 měsíce, takže tj. do 6. 4. 2019 = dále zkušební doba prodloužena o překážky na straně zaměstnance, a to na základě čerpání dovolené, která mu byla povolena do 6. 4. 2019 ve výši 10 dnů celkem (namísto 4 dnů - nárokové za odpracované dny ve zkušební době/roční dovolená ve firmě 25 dnů), tudíž zkušební doba prodloužena do 19. 4. 2019. Je to prosím takto datumově, správně, i když byla povolena dovolená (6 dnů) namísto omluveného neplaceného volna? Vím, že se do prodloužení zkušební doby nezahrnuje neomluvená absence zaměstnance - spadá tam prosím i ještě něco jiného? 

Zaměstnavatel proplácí civilním zaměstnancům náklady, které jim vzniknou v souvislosti s pořízením výpisu z rejstříku trestů. Poplatek proplácí nově nastoupivším zaměstnancům s první výplatou ve výši 100 Kč. Z takto proplacené částky není odvedeno pojistné. Je postup zaměstnavatele správný?

Můžeme sjednat doložku odvolatelnosti dodatečně? V pracovní smlouvě u vedoucích pracovníků toto nemám. 

Jsme družstvo, co se týče odměňování postupujeme dle kolektivní smlouvy. Naše družstvo si s ohledem na tuto kolektivní smlouvu uzavře každý rok vnitropodnikový předpis o odměňování, který schválí představenstvo. V tomto předpisu jsou konkrétní sazby hodinové mzdy a měsíční mzdy vedoucích pracovníků a všechny příplatky apod. Je třeba jednotlivým zaměstnancům každý rok vydávat mzdové výměry nebo stačí odkaz na vnitropodnikový předpis? Jak je to s vedoucími pracovníky, kteří mají měsíční mzdu?

Je možné u jednoho zaměstnavatele uzavírat pracovní smlouvy na různé délky pracovního poměru (např. skladník u nástupu dostane pracovní smlouvu na dobu určitou a prodavačka dostane při nástupu dobu neurčitou)? Není to diskriminační, nemusí to ani být stanoveno vnitřním předpisem? Platí v tomto případě, že když pracovní smlouvu podepíší obě strany, tak tím vyjadřují souhlas s podmínkami smlouvy? 

Akciová společnost A prodává část závodu druhé akciové společnosti B. Součástí prodeje závodu je i převod zaměstnanců, který bude uskutečněn ke dni 31. 3. 2019. Za měsíc březen 2019 společnost A zpracuje mzdy a vyčíslí závazky z mezd včetně odvodů. Tyto závazky budou součástí smlouvy o prodeji závodu. Společnost B tedy bude hradit závazky z mezd za 3/2019 již za společnost A v dubnu 4/2019 s variabilním symbolem a IČ společnosti B? Je možno sjednat mezi společnostmi dohodu o refundaci dovolené?

Jsme základní škola - příspěvková organizace. Zaměstnáváme od 23. 11. 2016 učitelku. Smlouva byla sepsána na dobu určitou, nejdéle do 30. 6. 2017, po dobu rodičovské dovolené jiné učitelky. Zastupovaná učitelka však podruhé otěhotněla, tudíž smlouva byla dohodou prodloužena do 26. 4. 2019 - do 1 roku věku druhého dítěte. Zastupovaná učitelka prodloužila rodičovskou dovolenou do tří let věku druhého dítěte. Je správně smlouvu prodloužit zastupující učitelce už pouze do 23. 11. 2019 a poté bude pracovní poměr ukončen, nebo je možno prodloužit smlouvu až do 26. 4. 2021 (do 3 let věku dítěte), neboť zastupující učitelka nesplňuje předpoklad odborné kvalifikace?

Zaměstnanec s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou pondělí až pátek, 40 hodin za týden, nastoupil do pracovní poměru 3. 10. 2018, zkušební doba tři měsíce do 2. 1. 2019. V roce 2018 měl překážky v práci celkem 10 pracovních dní (pracovní neschopnost, dovolená, neplacené volno) a o tyto pracovní dny se zkušební doba podle mého výpočtu prodloužila do 16. 1. 2019. V roce 2019 měl od 2. 1. do 7. 1. neplacené volno a od 14. 1. má pracovní neschopnost, která trvá dosud a bude i nadále pokračovat. Myslím si, že po postupném nasčítání všech překážek v práci (připočítávám pracovní dny - směny) zkušební doba stále trvá a bude trvat ještě i po případném ukončení pracovní neschopnosti, ale nejsem si svým postupem jistá. Jak správně postupovat, abychom v případě zrušení pracovního poměru ve zkušební době neměli problém? 

Se zaměstnancem jsme měli uzavřenu v roce 2016 a 2017 dohodu o pracovní činnosti - vždy na kalendářní rok. V roce 2018 jsme uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2018. Mohu v roce 2019 uzavřít další pracovní poměr na dobu určitou - a zdůvodnit jako vážný provozní důvod zástup za mateřskou a rodičovskou dovolenou konkrétní zaměstnankyně? Nebo už musím uzavřít poměr na dobu neurčitou?