Otázky a odpovědi - strana 2

Česká firma zaměstnává Slováky, kteří mají bydliště na Slovensku, a místo výkonu práce uvedené v pracovní smlouvě je také na Slovensku. Veškeré odvody daní a pojistného za tyto zaměstnance firma realizuje dle slovenské legislativy a platí na Slovensko. Tito zaměstnanci jsou firmou vysíláni také na pracovní cesty mimo sjednané místo výkonu práce (Slovensko), a to na území ČR. Zakládá tato skutečnost povinnost změny v odvodech daní a pojistného (odvody do České republiky)?

Je možné nastavit výši odměny při práci vykonávané na DPP tímto způsobem: část jako pevně stanovená odměna za vykonanou práci část jako možná odměna např. za aktivitu - její vyplacení by záleželo na subjektivním hodnocení zaměstnavatele?

Zaměstnanci nebyla z nějakého důvodu vyplacena (zúčtována) mzda za jeden měsíc roku 2015, zaměstnanec byl již tehdy ve starobním důchodu, jeho pracovní poměr skončil 30. 6. 2015. Soudním rozhodnutím musí naše firma letos mzdu dodatečně zúčtovat a vyplatit. Zdaníme daní z příjmů FO (záloha), ale jak to bude se zdravotním a sociálním pojištěním, máme ho také srazit a odvést (pracovníka přihlásit), nebo se v tomto specifickém případě pojistné neodvádí? Zaměstnanec je nyní již starobní důchodce, pracovní poměr skončil déle než před rokem. Doplnění dotazu: Pro jaké případy platí § 5 odst. 2 písm.d) zákona č. 589/1992 Sb. a § 3 odst. 2 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb.? 

Na základě Kupní smlouvy ve smyslu § 2175 NOZ, je prodán obchodní závod jako celek. Obchodní závod má cca 100 zaměstnanců. Nabyvatel převezme závod k 1. 7. 2018. Tento převod je ve smyslu § 338 zákoníku práce případně dalších spojen zároveň s přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů a zánikem práv a povinností z pracovněprávních vztahů“, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba. Dosavadní majitel zpracuje mzdové nároky zaměstnanců za červen 2018 (tedy vystaví veškeré dokumenty a vypočte též odvodové povinnosti). Výplatní období je stanoveno na červenec 2018 - výplatní termín na 20. 7. 2018, zaměstnanci jsou již u nového zaměstnavatele. Kdo a z jakých prostředků vyplatí mzdy a provede příslušné odvody? Je třeba dodat, že v souladu s kupní smlouvou jsou peněžní účty včetně prostředků na nich existujících převedeny na nového majitele.

Zaměstnanec má uzavřený HPP. Klasická smlouva, žádná zvláštní ustanovení (česká s. r. o., český zaměstnanec). Pro zaměstnavatele je momentálně výhodnější vyplácet mzdu v EUR místo v Kč. Zaměstnanec s touto formou výplaty souhlasí. Je tento způsob možný a pokud ano, tak za jakých podmínek? 

Pokud zaměstnáváme zaměstnance na zkrácený úvazek na dva dny v týdnu a neodpracuje v předchozím čtvrtletí více než 21 dnů, můžeme spočítat jeho průměr ze skutečně dosažených výdělků a skutečně odpracovaných hodin? Např. za říjen 15 000 Kč a 8 dnů, tj. 64 hod., a za listopad 13 000 Kč za 7 dnů, tj. 56 hod., pro výpočet: (15 000 + 13 000) : (64 + 56) = 233,333 Kč průměr? 

Jednatel má smlouvu o výkonu funkce na částku 2 490 Kč. Dále má na jiný druh práce standardní smlouvu o pracovním poměru. U společnosti (zaměstnavatele) má podepsané prohlášení k dani a v rámci výplaty mzdy je uplatňována sleva na poplatníka. Jak postupovat při zdaňování odměny (vč. odvodů) za výkon funkce 2 490 Kč a co musí obsahovat mzdový list pro daňové účely, resp. může být pro každý typ příjmu samostatný mzdový list? 

Zaměstnanec má má pracovní smlouvu na noční směny v rozsahu 37,5 hodin měsíčně. Tento měsíc neodpracuje stanovený počet hodin, protože není tolik práce, adekvátně mu tedy bude krácena mzda. Zaměstnanci to nevadí, chápe situaci. Je potřeba udělat nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, že v daném měsíci nebude mít plný počet hodin, a tedy nižší mzdu? Doplňující otázka: Je tedy možné sepsat pracovní smlouvu na 37,5 hod. týdně, kde podle potřeby zaměstnavatele bude zaměstnanec v práci buď na denní směně, nebo na noční směně? V pracovní smlouvě by byl uveden druh práce (případně pracovní pozice), který zaměstnanec bude vykonávat. Smluvně určený počet hodin by zaměstnanec každý měsíc splnil.

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd. 

V případě, že má jednatel firmy smlouvu o výkonu práce, kde má měsíční odměnu 2 400 Kč, a zároveň dohodu o provedení práce na administrativní činnost, kde má odměnu 10 000 Kč měsíčně, sčítají se tyto dvě mzdy, co se týká sociálního pojištění a co se týká zdravotního pojištění?

S. r. o. dluží některým svým zaměstnancům ještě mzdu za rok 2016. V roce 2017 docházelo již k včasnému placení mzdových závazků ve výši odpovídající výplatním páskám za měsíce 1-12/2017. Ohledně těchto dlužných částek neprobíhá žádné exekuční řízení, insolvence, soudní či jiné řízení. Otázkou je, zda jakékoli úhrady mezd provedené v roce 2017 mají být započteny nejdříve na nejstarší dlužné mzdy z roku 2016 a poté na mzdy roku 2017 nebo zda může zaměstnavatel prohlásit, že úhrady provedené v roce 2017 jsou určeny na úhradu mezd za jednotlivé měsíce roku 2017? V prvním případě by se sice umořil dluh z titulu mezd za rok 2016, ale dluh by se přesunul na mzdy roku 2017. Posouzení pořadí úhrady mezd má pro zaměstnavatele praktický dopad například na možnost či nemožnost provedení ročního zúčtování daně za rok 2017, roční zúčtování daně však není předmětem dotazu.

Jsme jako zaměstnavatel povinni uhradit penále z pozdě uhrazených mezd podle zákona? Pokud ano, v jaké výši, a srážkovou daň hradí zaměstnavatel nebo odvádí zaměstnanec? 

Čs. PO (s. r. o.) dává svým zaměstnancům stravenky s tím, že 55 % celkové hodnoty stravenky vč. provize účtují do daňových nákladů a 45 % do nedaňových, tedy ze zisku. Zaměstnanci neplatí nic ani se jim nic nedodaňuje ke mzdě. Organizace nemá vytvořen žádný sociální fond, není ve ztrátě. Je tento postup daňově v pořádku? Pokud ano, změnila by se nějak situace, kdyby byla organizace celkově ve ztrátě (neměla by nic na účtu 428) a HV běžného roku by se pohyboval kolem nuly, takže proplácení stravenek pravděpodobně přivede za tento rok organizaci do další ztráty (popř. ji prohloubí)? 

Zaměstnavatel platí za zaměstnance pojištění pro případ pracovní neschopnosti s karenční dobou a pojištění pro případ pobytu v nemocnici ve výši 500 Kč měsíčně. Jedná se neuznatelný výdaj, který se musí zaměstnanci připočíst ke mzdě a podlehne odvodům z mezd?

Jednatel společnosti s r. o., který je od r. 2018 starobním důchodcem, se rozhodne omezit hospodářskou činnost ve společnosti, ve které zaměstnává jednoho pracovníka na DPČ a svoji činnost se rozhodne odměňovat rovněž na dohodu o pracovní činnosti malého rozsahu do 2490 Kč jako účetní (bez SP, ZP), dále má uzavřenou Smlouvu o výkonu funkce jednatele bez odměny. Je možný takový postup v případě, že v rámci své činnosti hodlá dále využívat vybavení, počítače, telefonní přístroje, automobil v majetku společnosti (spotřeba PHM paušálem)? Je problém, že nebude mít odměny podlehájící sociálnímu a zdravotnímu pojištění? 

Zaměstnanec nedostal zaplacenou mzdu za prosinec 2017. Z toho důvodu k 31. 1. 2018 podal výpověď s nárokem na náhradu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby. Odhlásím ho k 31. 1. ze sociálního pojištění, ale sražené pojištění odešlu najednou ve mzdách za leden 2018? Nebo mu pojištění bude vyplácet Úřad práce, a jak to tedy udělat v tom případě?

Jednatel má u své s. r. o. smlouvu o výkonu funkce na částku 2 499 Kč měsíčně a zároveň dohodu o provedení práce na částku maximálně do výše 10 000 Kč měsíčně. Jak se postupuje při zdanění příjmu, pokud jednatel nemá podepsáno prohlášení k dani? Postupuje se správně v případě, kdy z dohody o provedení práce se odvede srážková daň a ze smlouvy o výkonu funkce se odvede zálohová daň ze superhrubé mzdy? 

Jednatel s. r. o. (pobírá starobní důchod) má uzavřenu dohodu o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc a dále je mu vyplácena odměna za funkci jednatele ve výši 2 490 Kč. Má podepsané prohlášení poplatníka (poznámka: nedochází k souběhu funkcí). Z dohody o provedení práce nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. A bude podléhat 15% zálohové dani. Uplatním slevu na poplatníka. Z výkonu funkce jednatele nebude odvádět od 1. 1. 2018 zdravotní ani sociální pojištění. Mám pravdu?

Česká firma, sídlo v ČR, má obchodní zástupce po celé České republice a nyní expandovala na slovenský trh a bude mít obchodního zástupce i na Slovensku. Je to Slovák, trvalé bydliště má na Slovensku, ale zaměstnává ho česká firma. Podle jakých zákonů se bude řešit: 1)      Vstupní dotazník, vstupní prohlídka, pracovní smlouva, náplň práce – dle českého zákoníku práce? 2)      Mzda bude stanovena v českých korunách, vyplácený v eurech – přepočet v den výplaty? 3)      Odvody na sociální a zdravotní pojištění v českých korunách, přepočet na eura v den převodu? Jaké sazby použít – slovenské/české? 4)      Dovolená, srážky za soukromé telefonní hovory – dle českého zákoníku práce? 5)      Stravné (místo výkonu práce – celé Slovensko) – musí se uvádět pravidelné pracoviště? Vyjíždět bude ze svého bydliště – musí mít stravné? Má na něj nárok podle českého zákoníku práce? 6)      Co vše musí personalista nebo mzdová účetní zajistit?

Jak to bude z pohledu daně z příjmů a také sociálního a zdravotního pojištění, jestliže má jednatel v roce 2018 uzavřenou smlouvu na výkon funkce jednatele a příjem je: a) do 2.500 Kč, b) do 10.000 Kč, c) nad 10.000 Kč?