Otázky a odpovědi - strana 3

V rámci částečné nezaměstnanosti určil zaměstnavatel zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve výši 60% prům. výdělku (dohoda s odbory) vždy v pátek každý týden až do konce příštího měsíce. Zaměstnanec přišel s dotazem, že je v pátek objednán na vyšetření k lékaři a zda v tento den tedy bude mít překážku na straně zaměstnance (100 % prům.výdělku) nebo překážku na straně zaměstnavatele (60 % výdělku). Je správný postup, když se bude jednat o překážku na straně zaměstnavatele a je na zaměstnanci, jak pracovní volno stráví (třeba i návštěvou lékaře)?

Zaměstnanec nemohl pracovat v prodejně s textilem z důvodu mimořádných opatření vlády do 26. 4. 2020. Od 27. 4. 2020 do 30. 4. 2020 zůstal doma z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (zaměstnavatel otevřel, ale prodával sám). Požádali jsme o náhradu v programu Antivirus v režimu A za období od 1. 4. 2020 do 26. 4. 2020 a dále v režimu B za období od 27. 4. 2020 do 30. 4. 2020. Je tento postup správný, když se jedná o jednoho zaměstnance a jednu provozovnu?

Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?

Zaměstnanci s. r. o. A byli celý měsíc duben doma z důvodu uzavření provozovny (§ 208 ZP). V dalším s. r. o. B byli zaměstnanci doma z důvodu snížené poptávky po výrobcích společnosti - někteří zaměstnanci byli doma celý měsíc, jiní od 1. do 20. 4. 2020, další jen v jednotlivých dnech nebo týdnech. Bylo to vždy podle druhu vykonávané práce v jednotlivých provozech. U obou s. r. o. je stanovená pravidelná osmihodinová směna od pondělí do pátku. Jak proplatit a vykázat svátky 10. 4. a 13. 4. 2020? Můžeme místo náhrady za svátek proplatit náhradu podle § 207, 208 nebo 209 ZP, pokud doba svátku navazuje na předchozí dny, kde jsme vykázali uvedené § 207-209?

Chtěla bych poprosit o radu k vytvoření vnitřního předpisu na částečnou nezaměstnanost (překážka v práci na straně zaměstnavatele dle § 209 ZP). Zaměstnavatel (s. r. o.) poskytující služby (servisy strojů) má dva zaměstnance a z důvodu protikoronavirových opatření má výrazný pokles poptávky po službách. Z tohoto důvodu chce využít možnosti náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku pro případy prostojů. Prostoje se ale nedají dopředu naplánovat/odhadnout, závisí to na konkrétních v budoucnu obdržených objednávkách servisů. Chápu správně, že vnitřní předpis je důležitý pro stanovení procenta té náhrady mzdy a že ostatní ustanovení mohou být volnější dle potřeby zaměstnavatele? Anebo Je nutné (jak to vidím v různých vzorech) vymezit období částečné nezaměstnanosti a určit konkrétně kdy a kdo (jaká skupina zaměstnanců) bude mít překážku v práci? Resp. mohu jenom obecně vymezit, že v období od ... do mohou nastat překážky a že zaměstnanec, kterého se budou týkat, bude obeznámen např. 3 dni předem?

Jednatel a společník s. r. o. má uzavřenou pracovní smlouvu na výkon řidiče nákladního vozidla. Zplnomocněnec podal žádost o poskytnutí příspěvku z programu Antivirus, byla uzavřena dohoda o poskytnutí příspěvku. Při vyúčtování za měsíc březen - režim B - mi Úřad práce okresního města příspěvek zamítl, že se jedná o příspěvek jediného jednatele společnosti a to je v tomto případě nemožné. Zdůvodnění je /cituji/, že příspěvek nenáleží na osobu, která je statutárním orgánem společnosti a právní jednání směřující ke vzniku, změně nebo zániku pracovního poměru učinila tato osoba za zaměstnavatele a zároveň jako druhý účastník pracovněprávního vztahu /jako zaměstnanec/. Pracovní smlouvu s jednatelem a společníkem na funkci řidiče uzavřel zplnomocněnec. Společnost s. r. o. má dvě auta a dva zaměstnance, z nichž jeden je i jednatel. Prosím o sdělení, zda na zaměstnance /i jednatele/, byť vykonává práci řidiče - je srovnatelně s druhým řidičem i takto odměňován - nelze čerpat a požadovat příspěvek z programu ANTIVIRUS, event. kam podat odvolání?  

Jsak správně postupovat v případě, že je u zaměstnavatele vyhlášena částečná nezaměstnanost, zaměstnanci jsou některé dny doma na překážkách a někteří z nich projevili zájem po tyto dny pracovat pro jiného zaměstnavatele. V případě, že budou mít dva pracovní poměry souběžně, máme zaměstnancům dále vyplácet za dny, kdy jim práci přidělovat nemůžeme, náhradu mzdy, anebo je možné se s nimi domluvit na neplaceném volnu?

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207,§ 208,§  209 zákoníku práce ve vazbě na Program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf ZP (§ 207, § 208, § 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, § 208, § 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí kriz. opatření a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně (konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně)? Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100% náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

Z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele budou zaměstnanci doma podle § 209 ZP. Považuje se doba, kdy zaměstnanci nepracují z tohoto důvodu, za výkon práce podle § 348 ZP, abychom ji mohli zahrnout do počtu odpracovaných dnů při výpočtu nároku na dovolenou podle § 212 a 214 ZP?

Jak je to s proplácením svátku při překážce na straně zaměstnavatele - má se svátek zaplatit z tarifu (tedy 100 %) nebo zaplatit jako překážka na straně zaměstnavatele (např. 60 %)?

Pročetli jsme si všechny vaše články, týkající se momentální situace kvůli nouzovému stavu, ale k vyřešení všech otázek týkajících se platů nám to nepomohlo. U vyučujících je nám situace jasná, obdrželi dohody o výkonu práce z domova a vše je vykazováno jako obvykle. Předpokládáme, že tak je to v pořádku. Jiná je situace u vychovatelek školní družiny, asistentů pedagoga a některých provozních zaměstnanců. Někteří asistenti nabídli pomoc rodičům a jsou s dětmi v kontaktu, někteří tuto pomoc nevyužili. Vychovatelky i asistenti dostali materiály na studium, ale na celou dobu trvání mimořádných opatření plnohodnotnou náhradu práce nezajistíme. Lze tedy vykazovat třeba dva měsíce překážku na straně zaměstnavatele a vyplácet plat ve výši průměrného výdělku? Jaký postup doporučujete?

Společnost s r. o. provozuje autodopravu - vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu? 

Pokud má zaměstnanec překážky v práci z důvodu zaměstnavatele (dostal výpověď a ve výpovědní době pro něj zaměstnavatel nemá práci), dostane standardní měsíční mzdu, anebo se mzda propočte hodinovým průměrným výdělkem podle počtu hodin připadající na daný měsíc? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Naši zaměstnanci často doprovázejí svoje staré rodiče k lékaři. Na co mají nárok? Jsme povinni, případně můžeme jim proplácet např. celý den doprovodu, i když nemají stejné bydliště s rodiči? Tzn. rodiče žijí v jiném domě, případně v jiném zařízení než jeho syn – náš zaměstnanec. Doplňující otázka: Píšete, že je nárok maximálně na 1 den. Za jaké období? Co když někdo potřebuje mít doprovod 3x v týdnu?

Náš zaměstnanec (občan Polské republiky) je údajně zadržen ve vazbě nebo je přímo ve výkonu trestu. Bohužel nemáme žádné další informace ani od něj, ani od státních orgánů Polska. V tuto chvíli do práce nechodí. Domníváme se, že nastoupil do výkonu trestu pro porušení podmínky, což tedy neodpovídá možnosti okamžitého zrušení podle § 55 odst. 1 písm. a). Protože zaměstnanec o sobě doposud nedal vědět, můžeme použít okamžité zrušení v souladu s § 55 odst. 1 písm. b) – neomluvená absence. Poslední nahlášená adresa pobytu je trvalé bydliště v Polsku, kam bychom doručovali. Prosím o doporučení, jak máme v tomto případě postupovat.

Zaměstnanec pracuje u zaměstnavatele od července 2019, pracovní poměr končí výpovědí zaměstnance 31/12/2019. Vznikl mu nárok na dovolenou ve výši 10 dnů. V říjnu zaměstnavatel nařídil celofiremní prosincovou dovolenou v délce 4 dnů. Zaměstnanec do října již čerpal 8 dnů. V listopadu mu zaměstnavatel z důvodu neomluvené absence krátil dovolenou o 2 dny (které mu zbývaly), nyní nemá k čerpání nic. Jak tedy v prosincové mzdě uvést ty 4 nařízené dny, když na ně zaměstnanec nemá nárok - jako neplacené volno? 

Naše firma nechává zaměstnance doma kvůli překážkám na straně zaměstnavatele (§ 209 zákoníku práce) s náhradou mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku až do konce roku 2019. Vše bylo projednáno s odbory s tím, že do práce všichni nastoupí 6. ledna 2020 a ve dnech 2. - 3. 1. 2020 jim bude nařízena dovolená (již z nového nároku na rok 2020, byť ještě nevznikl nárok). Včerejší aktuální informace z vedení a. s. je taková, že by se v odstávce pokračovalo i v měsíci lednu 2020. Je možné nechat zaměstnance v lednu (případně i únoru) doma s náhradou mzdy ve výši 60 %? V podstatě tedy zrušit rozhodnutí o čerpání nové dovolené a nařídit 60 %? Nebo je nutné nařídit napřed dovolenou, na kterou jim teprve vznikne nárok (předpokládaný)?

Zaměstnankyně přišla s žádostí o rodičovskou dovolenou, že ji chce čerpat jen ve čtvrtek a pátek do tří let věku ditěte. Toto jí měli poradit v nějaké neziskové organizaci. My jsme její žádost posoudili podle obsahu jako žádost o kratší pracovní dobu. Takto jsme její žádosti vyhověli a vyřídili. Rodičovskou dovolenou nečerpá. Nicméně, pokud by byly vážné provozní důvody na naší straně, není podle našeho názoru možné čerpat dva dny rodičovskou dovolenou nebo kdykoliv si zaměstnankyně či zaměstnanec rozhodne. 

Jak posoudit nepřítomnost zaměstnance v práci, který byl v polovině srpna po dobu dvou dnů hospitalizován z důvodu prováděných vyšetření potřebných k operaci srdce plánované na září? Jedná se o překážku v práci dle bodu 1 přílohy k NV č. 590/2006 Sb.? Lze i v případě, že se jednalo o dva dny tuto dobu považovat jako dobu nezbytně nutnou? Dočasná pracovní neschopnost zaměstnanci vystavena nebyla. Nelze však vyloučit, že ji zaměstnanec odmítl vystavit a nechce tuto skutečnost sdělit. Do mzdové účtárny přinesl potvrzení z nemocnice o hospitalizaci z důvodu vyšetření. Proto jsme vznesli dotaz, zda lze vůbec dvoudenní vyšetření v nemocnici považovat za překážku v práci ve smyslu NV č. 590/2006 Sb.

Zaměstnavatel provedl 14. den trvání dočasné pracovní neschopnosti u zaměstnance kontrolu. Zaměstnanec nebyl zastižen, na rozhodnutí o vzniku DPN vystaveném praktickým lékařem nebyly vycházky povoleny. Vzhledem k předchozím neomluveným absencím zaměstnance se zaměstnavatel rozhodl neposkytnout náhradu mzdy z důvodu porušení dodržování léčebného režimu. Zaměstnavatel dodržel všechny postupy - zprávu o kontrole s výzvou ke sdělení důvodu nepřítomnosti vhodil zaměstnanci do poštovní schránky. Zaměstnanec na výzvu nereagoval. Zaměstnavatel zaslal tedy zaměstnanci vyrozumění o nevyplacení náhrady mzdy z výše vedených důvodů, zprávu o kontrole a jejím výsledku zaslal praktickému lékaři a OSSZ. Po obdržení výplatního lístku se začal zaměstnanec ohrazovat, protože údajně měl vycházky povoleny, ale od jiného lékaře. K povolení vycházek údajně došlo 13. den DPN. Zaměstnavatel však žádné oznámení o povolených vycházkách od jiného lékaře neobdržel a na telefonický dotaz na OSSZ mu bylo sděleno, že takové informace nespokytují. Zaměstnavatel nadále trvá na tom, že jeho postup byl správný a náhradu mzdy odmítá vyplatit. Je názor zaměstnavatele správný?