Otázky a odpovědi - strana 28

Zaměstnanec pracuje jako obsluha a seřizovač strojů v truhlářské výrobě. Vykonával práci předáka, nyní byl přeřazen na práci zadáka, kde je nižší mzda. Zaměstnanec s tím souhlasil jen ústně. V jeho pracovní smlouvě je uvedeno, že bude pracovat jako obsluha a seřizovač strojů v truhlářské výrobě, pozice předáka či zadáka smluvně určena není, výše odměny je stanovena odkazem na firemní předpis. Musíme mít přeřazení na z předáka na zadáka a naopak uzavřeno písemně? Musíme mu po přeřazení na zadáka vyplácet/dorovnávat mzdu, kterou měl na pozici předáka?

Společnost s r. o., založila „dceřinou s. r. o.“. Vyčlenila majetek, zaměstnance. V průběhu dalších měsíců „vklad do nového s. r. o.“ zpochybnil druhý společník. KN se zpětnou platností zrušil vklad. Stávající stav společnost znovu řeší, tak aby byl naplněn původní záměr. Ale nyní se nám jedná o situaci zaměstnanců. Nová společnost nemá zázemí, jen vklad 200 000 Kč, lidé pracují na „původním pracovišti“, jako by k převodu nedošlo. Máme zatím tři varianty řešení, ale nevíme, které je nejvhodnější: Převést zaměstnance na PSSZ, ZP zpět k původnímu s. r. o., což by kopírovalo stav majetkový i stav na KN. Po dosažení shody opět lidi převést zpět na nové s. r. o. Fakturovat mzdy? S obratem však přichází otázka DPH. Podle některých odborných článků, s. r. o. "na půl cesty", nevykonává ekonomickou činnost; vlastní práce, materiální zabezpečení, technické zázemí, svým způsobem i oprávnění k výkonu práce je vázáno na původní s. r. o. Vklad převodu byl přerušen se zpětnou platností. Uzavřít smlouvu pod obecným pojmem refundace, nyní asi přidělení práce k jinému zaměstnavateli a do doby obnovy žádaného stavu účtovat u s. r. o. „na půl cesty“ ve třídě 3 pohledávky, závazky, úhrada 100 % vynaložených nákladů a u s. r. o. Mateřská společnost o mzdových nákladech?

Zaměstnáváme uklízečku A na plný úvazek a současně má uzavřený další pracovní poměr jako kuchařku na úvazek 0,25 u naší organizace. Dále zaměstnáváme kuchařku U na plný úvazek. Kuchařka U dlouhodobě onemocněla. S uklízečkou A jsem uzavřela dohodu o změně pracovní smlouvy, která spočívala ve změně úvazku ve funkci kuchařka z 0,25 na 1, neboť bude po dobu nemoci kuchařky U zastupovat. Místo této uklízečky A jsem přijala na dohodu jinou uklízečku B, tudíž uklízečka A v současné době tuto funkci nezastává, ale po návratu kuchařky U z pracovní neschopnosti bude zase tuto funkci zastávat, takže vlastně pracovní poměr neskončil, ale co v této době pracovnice A bude mít - neplacené volno? 

Naše společnost má stanoveny mzdové tarify/výše mzdy pro jednotlivé pracovní pozice, protože se jedná o pracoviště administrativy, nejsou tyto výše mzdy nikde zveřejněny (např. v kolektivní smlouvě). Výše mzdy je vždy sjednána v pracovní smlouvě. Náš zaměstnanec pracuje na marketingovém úseku, ve kterém pracují 3 vedoucí oddělení a několik projektových manažerů. Tento zaměstnanec byl v roce 2013 povýšen na vedoucího oddělení. Rozhodnutím dřívějšího vedoucího úseku mu ale byla přiřazena mzda, která náleží pro pozici projektového manažera (mzda je nižší než pro vedoucího oddělení), a to z důvodu, že neměl podřízené zaměstnance. Pro úplnost dodávám, že ostatní 2 vedoucí oddělení na úseku měli podřízené, takže jim náleží mzda pro vedoucího oddělení. Tento zaměstnanec se ale o rozdílném odměňování dozvěděl a požadoval změnu ve mzdě (její navýšení), což mu bylo nadřízeným zamítnuto se zdůvodněním, že nemá podřízené. Do této doby se v organizační struktuře nic nezměnilo, ale zaměstnanec nyní podal znovu na zaměstnavatele oficiální žádost o upravení mzdy a doplacení rozdílu. Názor zaměstnavatele (nás) je ten, že tento „vedoucí oddělení“ nemá nárok na dorovnání ani na mzdu vedoucího oddělení, protože nikdy přímo nevedl zaměstnance, takže nemůže mít stejnou mzdu jako ostatní vedoucí oddělení s podřízenými, a to i přesto, že pracovní smlouva uvádí něco jiného. Nyní jsme chtěli zaměstnanci také změnit pracovní smlouvu na pozici „projektový manažer“, ale zaměstnanec o tom nechce ani slyšet. Můžeme vás požádat o názor, jestli zaměstnanec má na dorovnání mezd nárok nebo můžeme trvat na našem stanovisku?

Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele poloviční úvazek (pracovní smlouva) a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč. Pro účely daně z příjmy se tyto dva příjmy vždy v rámci měsíce sčítají, je to tak? Jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním? Obojí pojištění se odvádí opravdu pouze z polovičního úvazku? Nenavyšuje se to o částky z dohody o provedení práce? 

Společnost s. r. o. uzavřela smlouvu s hercem o jeho zastupování. Herec je OSVČ. Herec bude fakturovat zastupující společnosti určitou část za své výkony a bude to jeho zdanitelný příjem. Může být herec zaměstnancem této společnosti a pod její hlavičkou také pracovat a ona mu vyplácet sjednanou měsíční mzdu? Společnost bude fakturovat jeho výkony pro divadla, televizi apod.

V případě dohody o provedení práce, výdělek do 10 000 Kč/měsíčně - musí zaměstnavatel vystavovat zápočtový list i ELDP ? Jak je to s navazující stejnou dohodou v dalším kalendářním roce, musí vystavit za každý kalendářní rok zápočtový list? Kam jej má zaměstnanec potom odevzdat, v případech, že je buď OSVČ, nebo nezaměstnaný a je nebo není evidovaný na ÚP?

Mám vlastní s.r.o. – jediný společník a zároveň jednatel. Chtěl bych zaměstnat svoji přítelkyni, které je v současné době na rodičovské dovolené, na DPČ na pozici administrativní pracovník. Pracovní doba by byla 2x týdně 2 hodiny a fixní měsíční odměna by byla 2 499 Kč. 1. Jedná se v tomto případě o zaměstnání malého rozsahu? 2. Bude se platit sociální a zdravotní pojištění? Předpokládám, že nikoliv, když nebyla překročena rozhodující částka a zdravotní pojištění v současnosti platí stát z důvodu rodičovské dovolené.  3. Je třeba nahlásit zaměstnance na OSSZ a zdravotní pojišťovně, když nebyla a ani nebude překročena rozhodující částka 2 500 Kč?

V pracovních smlouvách máme uvedeno: Dnem nástupu do práce je 1. 10. 2017. Nemáme tam dále uvedeno, že tímto dnem vzniká pracovní poměr. Jde nám o to, zda je to v pořádku a nemusí být v pracovní smlouvě uvedena i tato věta. 

Naše zaměstnankyně byla na MD a následně pobírala rodičovský příspěvek, což skončilo 17. 1. 2017. Nyní (15. 2. 2017) se přihlásila do práce, ale firma již nemá pro ni místo. Má firma povinnost jí zaměstnat, i když již uplynuly 4 roky od narození dítěte? Pokud by firma pro ni nenašla uplatnění, může si požádat zaměstnankyně o nějaký příspěvek a jaký? Manžel podniká jako zedník - OSVČ s příjmy v zimním období skoro žádné. Rodina má 2 malé děti. 

Může podnikatel, fyzická osoba, zaměstnat svoji manželku na dohodu o provedení práce?

Dobrý den, měla bych dotaz k zaměstnávání pedagogického pracovníka, který nesplňuje odbornou kvalifikaci. Porovnávám situaci u našeho pedagogického pracovníka s článkem PhDr. Mgr. Moniky Puškinové, Ph.D. v Řízení školy 4/16 a nevím, zda správně chápu. S paní učitelkou, která nesplňuje odbornou kvalifikaci, byl uzavřen pracovní poměr na dobu určitou od 1. 10. 2014 do 30. 6. 2015, další pracovní poměr byl znovu uzavřen 26. 8. 2015 do 31. 7. 2016 a poslední znovu uzavřen 29. 8. 2016 do 31. 7. 2017. Chápu-li dobře podle příkladů v článku, mohla bych pracovní smlouvu uzavřít ještě jednou, ale nesmím překročit podmínku 3 roky v součtu doby trvání jednotlivých pracovních poměrů na dobu určitou. Poslední pracovní poměr by tedy musel skončit v lednu 2018 s následnou tříletou přestávkou. Neexistuje jiná možnost, jak dále paní učitelku zaměstnat? 

Vzhledem k situaci na pracovním trhu firma uvažuje o náboru zaměstnanců i mimo území města svého závodu s tím, že by zaměstnancům hradila cestu do zaměstnání, případně některým by zajistila ubytování. Jak dlouho je možné takto postupovat, aby se stále jednalo o cestovní náhrady a firma by nemusela dopravu apod. standardně dodaňovat? Jaká kvalita ubytování bývá před finančním úřadem obhajitelná (řada firem zaměstnance ubytuje na ubytovnách, kdy stěží někdo vydrží)?

Členská schůze družstva, které není bytovým a spravuje zbytkový majetek, přijala usnesení o pověření člena družstva, který je v důchodu, údržbou - sekáním zahrady - spolu s pevně stanovenou výší odměny za tuto dobrovolnou činnost. Představenstvo družstva nyní podmiňuje výplatu odměny na podpisu dohody, jako zaměstnance družstva. 1. Lze přijaté usnesení členské schůze považovat za nepsanou dohodu? 2. Lze vyplatit odměnu na pokladní výdajový doklad, ke kterému bude přiložena kopie dotyčného usnesení členské schůze (zápis ze schůze) a výpis s daty provedené údržby (dotyčný člen družstva nemá bankovní účet)? 3. Může představenstvo bez souhlasu členské schůze najímat zaměstnance?

Pracovník je zaměstnán v rámci EU, místo výkonu práce je SRN, "z domu" vypomáhá ve firmě v ČR - příležitostné programátorské práce. Je možné v ČR použít dohodu o provedení práce do 10 000 Kč s podepsaným prohlášením nebo s odvodem srážkovém daně?

Zaměstnanci náleží ve smyslu § 67 zákoníku práce odstupné ve výši jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku, které bude zvýšeno na základě platné kolektivní smlouvy a na základě návrhu zaměstnavatele o dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Odstupné v celkové výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku bude zaměstnanci vyplaceno společně se mzdou za měsíc září 2016. Pro Úřad práce vystavujeme Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti, vydané podle § 313 odst. 2 zákoníku práce při skončení pracovněprávního vztahu. V tomto formuláři se vyplňuje, že z tohoto zaměstnání přísluší: - odstupné nejméně ve výši ______ násobku průměrného výdělku (§ 67 odst. 1 ZP). Vyplníme v tomto případě 1 násobek nebo 3 násobek? Tj. bude se do tohoto násobku počítat i odstupné vyplacené na základě kolektivní smlouvy?

Zaměstnankyně má v pracovní smlouvě uvedený druh práce administrativní pracovnice. Může ji zaměstnavatel bez jejího souhlasu převést na jiný druh práce, tj. vrátná? Zaměstnankyně nikdy neobdržela písemnou výzvu k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, upozornění na možnost výpovědi a ani sama subjektivně si není vědoma toho, že by se při výkonu své práce dopouštěla nějakých nedostatků. Musí být převedení na jiný druh práce provedeno písemně s udáním důvodu a na časově omezenou dobu? U zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. V tomto případě se nejedná o důvody jmenované v § 41 zákoníku práce. Domnívám se, že se ze strany vedoucího pracovníka jedná o osobní a nikoliv o pracovní důvody. Jak se proti tomuto jednání lze bránit?

Prokuristé společnosti s r. o. mají uzavřenu pracovní smlouvu. Zastupují společnost, ale zároveň pracují jako vedoucí dvou oddělení. Je možné, aby s nimi společnost uzavřela místo pracovní smlouvy nějakou jinou smlouvu, na základě které by se na ně nevztahovala ustanovení zákoníku práce, ale zároveň by bylo možné ve smlouvě dojednat různé "benefity" jako např. stravenky, odměnu i po dobu dovolené, cestovní náhrady, používání služebního vozidla i pro soukromé účely apod. Je s prokuristy možné uzavřít nějakou obdobu smlouvy o výkonu funkce jednatele? Jak to bude s daňovou uznatelností "benefitů", s daní, sociálním a zdravotním pojištěním?

Učitel po neshodách s vedením školy podal v průběhu června 2016 výpověď. Vedení školy rozhodlo následovně: V průběhu prázdnin musí učitel čerpat dovolenou v poměrné části 26,5 dne. Půl dne dovolené bude čerpat v den konání opravných zkoušek studentů v srpnu, druhou polovinu tohoto dne bude mít vykázanou jako výkon práce. Na dny prázdnin, které nebudou pokryty čerpáním dovolené, nařídilo vedení školy učiteli čerpání neplaceného volna. Současně bylo učiteli nařízeno odevzdat klíče a veškeré pomůcky spojené s výkonem zaměstnání do 30. června 2016 a ve stejný den musí mít vyklizeny všechny osobní věci z pracoviště. Myslím si, že čerpání neplaceného volna zaměstnavatel zaměstnanci nemůže direktivně nařídit a současně v uvedenou dobu zamezit zaměstnanci přístup na pracoviště, když současně ještě trvá pracovní poměr. Je pro postup zaměstnavatele v tomto případě nějaká opora v předpisech?

Zaměstnanec má vystaven doklad OČR ze dne 4. 4. na matku svých dětí. Adresa na vystaveném dokladu pro matku dětí je jiná než bydliště zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební lhůtě odmítl 4. 4. převzít s tím, že to podepíše po skončení OČR. Zaměstnavatel mu přesto toto zrušení zaslal poštou na adresu bydliště do vlastních rukou. Na uvedené adrese nebyl zastižen. Úložní doba této zásilky činí 10 dní. Který den se počítá za ukončení pracovního poměru? A co v případě, kdy v této době předloží doklad o dočasné pracovní neschopnosti během úložní doby?