Otázky a odpovědi - strana 5

Pokud byl zaměstnanec 14 dní nemocný, náleží mu za celou dobu náhrada mzdy, kterou mu vyplatí zaměstnavatel ve výši průměrného výdělku. Tuto částku si poté zaměstnavatel nárokuje u ČSSZ nebo u finančního úřadu? Nebo jde výplata náhrady skutečně za zaměstnavatelem a jedná se o výdaj i náklad zaměstnavatelem?

Jak správně zpracovat mzdy v důsledku nařízení karantény jako mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku , když zaměstnanec měl z toho důvodu nařízenou karanténu ve dnech 16. 3. - 18. 3. 2020 od Krajské hygienické stanice. Dále mu byla vystavena neschopenka obvodním lékařem od 19. 3. do 30. 3. 2020. Jedná se o pokračování nebo u karantény se náhrada počítá zvlášť a samostatně se počítá náhrada mzdy za nemoc?

Chtěla bych poprosit o radu pro zaměstnavatele, kterým je malé s. r. o. se dvěma zaměstnanci. Firma poskytuje servisy strojů v tuzemsku a v zemích EU. V důsledku vládních opatření proti koronaviru má velmi omezenou poptávku z tuzemska a žádné zakázky zahraniční. Jeden zaměstnanec zatím práci má v rámci jedné větší tuzemské zakázky. Ale pro druhého zaměstnance, který běžně většinou pracuje na zahraničních zakázkách, je práce málo, nevyplní mu (8hodinový) úvazek, nicméně není to tak, že by vůbec nepracoval. Zaměstnavatel se chystá po vyplacení mezd za duben podat si žádost o kompenzaci mzdy v rámci programu Antivirus pro tohoto druhého zaměstnance. Jak administrativně provést pro tohoto zaměstnance uplatnění § 209 zákoníku práce o částečné nezaměstnanosti? Lze tento paragraf vztáhnout k popsanému případu, a pokud ano, kolik procent z pracovní doby může odpracovat, aby se to na něj vztahovalo? A pokud částečně pracuje, i tak lze zaplatit mu mzdu pouze formou 60 % průměrného výdělku?

Mám dotaz ohledně správného zařazení zaměstnanců pod § 207,§ 208,§  209 zákoníku práce ve vazbě na Program Antivirus. Pochopila jsem, že je zodpovědností zaměstnavatele, pod jaký paragraf ZP (§ 207, § 208, § 209) zahrne překážky na straně zaměstnavatele a podle toho pak využije režim A nebo B, případně oba režimy programu Antivirus. Řeším problém u hotelu s restaurací, který má zaměstnance podle mě jak v § 208, tak i § 209. Hotel včetně ubytování a restaurace je uzavřen, funguje jen výdejové okénko na prodej obědů přes poledne. Není mi jasné, jestli jeden zaměstnavatel může využít současně jen jeden paragraf (§ 208) nebo klidně i více (kombinaci § 207, § 208, § 209). Původně jsem si myslela, že je uzavřen hotel (ubytování i restaurace) z důvodu usnesení vlády o přijetí kriz. opatření a tudíž celý hotel uplatní § 208 (100% náhrada mzdy), ale podle usnesení je uzavřena jen restaurace, ubytování teoreticky ne (zaměstnance by ubytovat mohli). Nicméně mají zavřeno a nemají žádné ubytované hosty. Pak by to znamenalo, že zaměstnanci restaurace jsou pod § 208, zaměstnanci hotelu pod § 209 a zaměstnanci, kteří vaří pro výdejové okénko jsou také pod § 209 – částečná nezaměstnanost? Posuzuji to u každého zaměstnance samostatně (konkrétní příklad: ubytování na hotelu uzavřeno, recepční do práce nechodí, pokojská chodí na 2 hodiny denně a dělá generální úklid, většina zaměstnanců restaurace je doma, jen jeden kuchař a jedna servírka vaří a vydávají obědy – jsou v práci 3 hodiny denně)? Podle informací SUIP, pokud je jeden zaměstnanec pod § 209 – částečná nezaměstnanost, pak je celý zaměstnavatel pod § 209 (viz ŠKODA AUTO), ale to mi moc nesedí na to, že někteří zaměstnanci nechodí do práce z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády a podle mě mají nárok na 100% náhradu a jsou pod § 208. A ještě jsem se chtěla zeptat, zda mohu vyplatit u částečné nezaměstnanosti 100% náhrady mzdy a od Úřadu práce požadovat 60 %?

Je možné, aby o náhradu mzdy v programu antivirus žádal jednatel a společník s. r. o., který ve vlastní restauraci vykonává práci číšníka? Má uzavřenou smlouvu na práci číšníka. Nebude problém, že na ELDP se uvádí kod "S"?

Máme zaměstnance na DPČ. Smlouva vystavena na x hodin týdně, odměna x Kč/hod. Má každý měsíc jiný počet odpracovaných hodin, dle potřeby, ale není DPČ malého rozsahu. Má nárok na náhradu odměny z DPČ za nemoc, když má docházku nepravidelnou? Jak vypočítat?

Společnost s r. o. provozuje autodopravu - vozí součástky pro německé automobilky. Nyní však tyto podniky v důsledku koronaviru stojí a není tedy co vozit. V jaké výši je zaměstnavatel povinen vyplatit náhradu mzdy svým zaměstnancům? Některým přiděluje práci např. v podobě údržby vozidel, jiní nepracují vůbec. Pokud bude situace trvat déle, tak nebude práce pro žádné zaměstnance. Bude mít případně zaměstnavatel nárok na alespoň částečnou náhradu od státu? 

Zaměstnavatel má ubytovací zařízení (hotel), ve kterém není možnost stravování, bylo státem zavřeno v rámci opatření proti koronaviru. Pro 99 % zaměstnanců zaměstnavatel v tuto chvíli nemá práci, nemůže jim přidělovat činnosti dle pracovní smlouvy = recepční, pokojské a ani se jinak s nimi případně dohodnout ve výjimečném stavu o změně činnosti či pracovní doby. Zaměstnanci jsou tedy od 16. 3. 2020 doma (ve „státní karanténě“ - nejsou nemocní). O jakou správnou a nejvhodnější variantu překážek v práci se jedná u těchto zaměstnanců?

Zaměstnankyně na rodičovské dovolené skončila dohodou pracovní poměr. Jako pravděpodobný průměrný výdělek pro náhradu mzdy za nevyčerpanou dovolenou použiji minulé čtvrtletí (10-12/2019). Zaměstnankyně byla zařazena v 1. skupině, pobírala minimální mzdu. Po výpočtu je průměr pro náhradu mzdy nižší než minimální hodinový výdělek (13 350,-x3)/528 hod.=75,85 Kč. Je nutné zvýšit průměr na minimální hodinový výdělek, který byl v roce 2019 79,80 Kč? 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Naši zaměstnanci často doprovázejí svoje staré rodiče k lékaři. Na co mají nárok? Jsme povinni, případně můžeme jim proplácet např. celý den doprovodu, i když nemají stejné bydliště s rodiči? Tzn. rodiče žijí v jiném domě, případně v jiném zařízení než jeho syn – náš zaměstnanec. Doplňující otázka: Píšete, že je nárok maximálně na 1 den. Za jaké období? Co když někdo potřebuje mít doprovod 3x v týdnu?

Zaměstnankyně pracuje v pravidelném režimu (7,5 hod./den; PO-PÁ 6:00 - 14:00 hod.). V květnu byla první svátek doma a ve druhý svátek šla pracovat. Odpracovala celých 7,5 hod. od 6:00 do 14:00 hod. Dostala proplacený první svátek průměrem, protože byla doma. Za druhý svátek dostala mzdu za odpracované hodiny + 100% příplatek za svátek. Zaměstnankyně ale vyžaduje ještě proplacení svátku průměrem navíc. Domníváme se, že máme pravdu my a že zaměstnankyni náleží peníze za odpracované hodiny + 100% příplatek za práci ve svátek (žádná mzda jí v důsledku svátku neunikla). Na výplatním lístku vidí 1x proplacený svátek; 1x mzdu za odpracované hodiny, 1x příplatek za práci ve svátek 100%. Chybí jí ale ještě 1x proplacený svátek. Navíc si myslí, že jí vznikl přesčas, což si nemyslíme. Přesčas by vznikl v případě odpracování práce např. v sobotu (mimo harmonogram) - je to tak? Jak by to vypadalo při práci ve svátek, kdyby začala pracovat již ve 3:00 hod. ráno, anebo naopak až v 15:00 hod. odpoledne?

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Jak je to s náhradou za rehabilitaci po „neveřejném“ stanovisku MInisterstva zdravotnictví a vyjádření kolegia - platit nebo neplatit? Jakou váhu mají stanoviska AKV (Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů)?    

Prosím o vzorový výpočet, jak by vypadala náhrada mzdy v roce 2019 od zaměstnavatele za 1 den DPN (tedy 4. den trvání) při PHV zaměstnance 299,34 Kč s pracovní dobou 4 hodiny/den. A jak by vypadala, kdyby byl zaměstnanec invalidní v III. stupni invalidity (bez ZTP)?

Městys Bohdalov je členem lesního družstva obcí, do jehož statutárního orgánu má voleného zástupce. Tento zástupce je neuvolněný zastupitel městyse, který má příjem v zaměstnaneckém poměru. Zastupitelstvo městyse tomuto zástupci schválilo usnesením dle § 71 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, náhradu ušlého výdělku ve výši 11 000 Kč ročně. Jakým způsobem bude probíhat odvod pojistného a zdanění těchto příjmů z pohledu neuvolněného člena zastupitelstva a z pohledu městyse? 

Jsme hotel, máme zaměstnance s nerovnoměrně i rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou. Pracuje se celý rok včetně víkendů, ale na dobu vánočních svátků byl hotel zavřený. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou neměli tedy na období 24. - 26. 12. stanovenou směnu, tedy nemají nárok na náhradu mzdy za tyto svátky. Ostatní zaměstnanci pracující běžně po-pá rovněž nebyli v práci. Má se aplikovat stejný postup - tedy neměli stanovenou směnu na období 24. - 26. 12. a nemají mít náhradu mzdy za svátek, anebo se to bere jako běžný svátek připadající na pracovní den, a tedy mají nárok na náhradu mzdy za svátek?

Pracovnice je v dlouhodobé pracovní neschoponosti, v jejím průběhu dostala výpověď z pracovního poměru. Považovala to za nesprávné, odvolala se. Proběhlo soudní řízení, které ji dalo za pravdu. Zaměstnavatel souhlasí a vyplatil zaměstnankyni 120 000 Kč s posvěcením soudního smíru. Zaměstnavatel zaúčtoval po dotazu, jak naložit s výplatou 120 000 Kč, že se podle něj jedná o "NÁHRADU ŠKODY" a zaúčtoval jako ostatní provozní výnosy. Nyní tedy řešíme u zaměstnankyně, jak naložit s daní a odvody. Zzaměstnavatel nevykázal jako mzdu, tedy odvody OSSZ a ZP nejsou, protože za ně odpovídá při výplatě zaměstnavatel? Daň ze mzdy podle § 6 ZDP také ne, přichází do úvahy § 10 ZDP jako jiný příjem, nebo jde čistý příjem pracovnice = náhrada škody? 

Zaměstnanci nemají klasický třísměnný provoz (nestřídají se na jedné lince: ranní – odpolední - noční). Máme zaměstnance na noční směny, kteří začínají svou první směnu v neděli. Pokud na středu připadne státní svátek, tak tito zaměstnanci odpracují 4 dny + svátek (započítáno do odpracované doby - měsíční mzda). Stejně jako ti, co mají ranní nebo odpolední směnu. Ale pokud připadne svátek na neděli, kdy oni začínají směnu - půjdou v neděli ve svátek do práce pouze, když firma bude chtít, aby na tento svátek šli, a dostanou za to 100% příplatek? Jinak by do práce v neděli ve svátek nešli (stejné jako by svátek připadl např. na středu) a odpracovali by 4 dny + svátek v měsíční mzdě, i když je to neděle? Oproti směně ranní a odpolední by odpracovali v daném týdnu skutečně o jednu směnu méně - nebo by jim směna za nedělní svátek chyběla. Zajímalo by mne, co je správně. Pak by mne zajímalo správné proplácení odpracované doby ve svátek - 100% příplatek. Jsou správné dva postupy odměňování práce ve svátek? PŘÍKLAD: Svátek připadne na středu. Noční směny. a) Když jde zaměstnanec na noční z úterý na středu, dostane 100% příplatek za 00:00-6:00 (minus přestávka). Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostal by zaplaceno 22:00-00:00. To, co skutečně odpracoval ve svátek. b) Pokud by šel z úterý na středu - nedostane nic. Pokud by šel ze středy na čtvrtek, dostane 100% příplatek za celou svou odpracovanou směnu. Jsou oba způsoby správné a je jen na firmě, který způsob odměňování zvolí? Musí si to uvést v pracovním řádu nebo kolektivní smlouvě? 

Zaměstnanec má pracovní smlouvu na dobu určitou do 20. 8. 2018. Od 15. 8. 2018 je na dočasné pracovní neschopnosti, která pravděpodobně skončí až po 20. 8. 2018. Mám pravdu, když si myslím, že: Zaměstnavatel bude v tomto případě vyplácet náhradu mzdy pouze do 20. 8. 2018? Poté zaměstnavatel dne 20. 8. 2018 vystaví potvrzení o zaměstnání a pošle ho zaměstnanci poštou? Zaměstnanec bude i nadále odevzdávat zaměstnavateli potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti a její ukončení, které zaměstnavatel bude předávat ČSSZ?

V červenci jsme změnili délku směny ve výrobě. Do června byla směna 11 hodin, nově od července 13 hodin. Zároveň zaměstnanec čerpal v červenci dovolenou. Za kolik hodin má dostat zaplacenou dovolenou za 11 nebo 13 hodin - a je třeba provést nějaký přepočet celkového nároku?