Otázky a odpovědi - strana 4

Pro výpočet náhrady mzdy (Antivirus B) je rozhodným obdobím 4.Q 2020, ale v tomto období už byly vypláceny náhrady z důvodu uzavření provozovny (zaměstnanci nemají odpracované dny). Jak zjistím průměrný výdělek pro výpočet náhrady v roce 2021?

Zaměstnanec vykonává práce ve 3. skupině prací a má stanovenou měsíční mzdu 18 500 Kč, úvazek 40 hodin/týden. Z důvodu uzavření provozu na základě usnesení vlády je celý měsíc únor na překážkách v práci s náhradou mzdy 100%. Na 1. čtvrtletí 2021 byla u něj vypočtena náhrada mzdy 109,50, takže jme u něj použili pro náhradu nejnižší úroveň zaručené hodinové mzdy pro 3. skupinu prací 110,30 Kč/hodina. Nyní v únoru je fond pracovní doby 160 hodin a náhrada mzdy za měsíc únor dosahuje jen 17 648 Kč. Musíme doplácet zaměstnanci částku do zaručené mzdy pro 3. skupinu prací 18 500 Kč? Doplatek by činil 852 Kč? Pokud musíme doplatek provést, je tento doplatek uznatelný v rámci programu ANTIVIRUS PLUS, kde budeme žádat o poskytnutí příspěvku? 

Zaměstnanec přinesl potvrzení z pohřební služby, že se zúčastnil pohřbu svého strýce. Má na základě tohoto dokumentu nárok na placené volno, nebo nikoliv. Se strýcem nežil ve společné domácnosti, ale navštěvoval ho, když bylo třeba nakoupil.

Zaměstnanci mají ve společnosti uzavřenou pracovní smlouvu s pevnou měsíční mzdou ve výši 18 500,- dle 3 skupiny prací zaručené mzdy. Zaměstnanci v průběhu ledna, na základě nařízení vlády v oboru pohostinství nemohli vykonávat práci a byli na překážkách na straně zaměstnavatele. Průměr pro náhrady zaměstnancům vycházejí nižší než dle nejnižší úrovně zaručené mzdy. Počítá se průměr pro náhrady v případě, že vychází za předešlé čtvrtletí nižší, než v úrovni zaručené mzdy za rok 2021 výpočtem: 18 500/168=110,12 nebo se může použít průměr dle nejnižší úrovně zaručené mzdy v hodinové sazbě a to 110,30 pro 3 skupinu prací? Lze popřípadě stanovit vnitřním předpisem, "v případě průměru pro náhrady u měsíční mzdy vyjde výpočtem průměr pro náhrady menší, než je nejnižší úroveň zaručené mzdy v Kč za hodinu, použije se pro výpočet náhrady průměr pro náhrady dle nejnižší úrovně zaručené mzdy v Kč za hodinu (v tomto případě tedy 110,30)?

Zaměstnanec, který má přiznanou invaliditu 3. stupně je nyní v pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba byla vyčerpána už v září 2020, tudíž na nemocenské dávky od 15. dne pracovní neschopnosti už nemá nárok. Jak je to s náhradou mzdy dle § 192 zákoníku práce? Na tu také nemá nárok, když je podpůrčí doba vyčerpána?

Náš zaměstnanec má úvazek na 4 dny/týden v rozsahu 32 hod. V měsíci prosinci 2020 od 15. 12. 2020 - 23. 12. 2020 byl práce neschopen, od 24. 12. 2020 - nástup (svátek). Výpočet náhrady od 15. 12. - 18. 12. stanovíme celkem na 32 hod. a v týdnu od 21. 12. - 23. 12. 2020 vypočteme jako náhradu za celkem 16 hodin, když pak následují 2 dny svátky, aby byl dodržen týdenní úvazek 32 hodin?

Pracovník pracoval ve svátek, připadající na všední pracovní den. Odpracoval 10 hodin, pracovní doba je 7,5 hod. Náhradní volno nečerpá, jde tedy o práci ve svátek a zároveň i přesčas nad rámec stanoveného fondu pracovní doby. Na co všechno má nárok? A ještě: dostane jak náhradu za svátek, tak i 100% příplatek za práci ve svátek?

Obdrželi jsme informaci od vojenského velitelství, že zaměstnanec má nastoupit na plánované vojenské cvičení. Jde o nepřítomnost z důvodu obecného zájmu. Bude tato nepřítomnost neplacená nebo placená? Nevíme, zda za období nepřítomnosti obdrží zaměstnanec náhradu platu a tu následně budeme moci refundovat vojenskému velitelství nebo zda tato doba bude pouze omluvena, ale bez náhrady. 

Jaký je správný postup při souběhu překážky na straně zaměstnavatele a státního svátku? Popíšu ho na konkrétním příkladu uzavřené provozovny z důvodu vládních opatření a státního svátku 28. 10. 2020. Zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky na straně zaměstnavatele (uzavřená provozovna z důvodu vládních opatření) od 22. 10. do nejméně 31. 10. Na pracovní den 28. 10. 2020 připadá státní svátek. Otázka zní, zda zaměstnanec nepracuje z důvodu překážky v práci (která trvá od 22. 10. do 31. 10.) nebo nepracuje z důvodu svátku (28. 10.). Nepřítomnost z důvodu překážky v práci započala dříve, než svátek, na druhou stranu svátek byl známý dříve, než vznikla překážka v práci. Konkrétně má toto rozhodnutí vliv na příspěvek z programu Antivirus, protože v tomto programu stát proplatí vyplacené náhrady mzdy. A má stát proplatit i svátek? Například v listopadu může nastat situace, že bude celý měsíc trvat překážka na straně zaměstnavatele, ale v úterý 17. 11. bude státní svátek. 

Jak správně zařadit zaměstnance do Programu Antivirus, pokud zaměstnavatel vyrábí cukrářské výrobky a následně je prodává ve vlastní cukrárně s obsluhou? Zaměstnává cukrářky ve výrobě a servírky v cukrárně, pouze v době 6-18h. Od 14. 10. 2020 jde jen o prodej výrobků – potravin s sebou, zákaz přítomnosti veřejnosti ve stravovacích službách a zároveň pokles odbytu. Může již od 14. 10. 2020 zařadit servírky, kterým vyplácí dle § 208 zákoníku práce 100% náhrady mzdy zařadit do Antiviru A Plus? A je správné ostatním (cukrářky, popř. úklid) uvedeným zaměstnancům také od 14. 10. 2020 vyplácet 100 % náhrad dle § 208, ale zařadit je do programu Antivirus B a žádat pouze o 60% náhrady? Nebo lze těmto zaměstnancům vnitřním předpisem stanovit částečnou nezaměstnanost s 60 % náhradou pro ně a od ÚP zaměstnavateli? 

Ve společnosti nám nastal následující problém: zaměstnanec byl vytrasován a byl umístěn do karantény, na kterou mu praktický lékař vystavil pracovní neschopnost. Tato pracovní neschopnost trvala 14 kalendářních dní z důvodu, že zaměstnanec podstoupil test na covid-19, který mu vyšel pozitivní a karanténa se tedy počítala od doby odběru testu. My, jako zaměstnavatel jsme tuto pracovní neschopnost v celé její délce, tj. 14 kalendářních dní, vyplatili zaměstnanci jako náhradu mzdy. Zaměstnanec ještě v průběhu této pracovní neschopnosti (2 dny po testu na covid-19) začal mít příznaky onemocnění covid-19, které do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti nezmizely a stále trvaly, nicméně jeho praktický lékař tuto pracovní neschopnost ukončil přesně 14. kalendářní den a hned následující kalendářní den vystavil novou pracovní neschopnost. Praktický lékař tvrdí, že před tím měl karanténu a teď má onemocnění, ale zaměstnanec měl již onemocnění v průběhu té karantény. Jako zaměstnavateli se mi nelíbí, že bych měla opět platit náhradu mzdy za prvních 14 kalendářních dnů nové pracovní neschopnosti, neboť v případě trvání původní pracovní neschopnosti by již byly vypláceny nemocenské dávky OSSZ. Z jakého důvodu takto praktický lékař postupuje? Je to správně? S takovýmto postupem jsem se setkala poprvé. Pokud by měla běžet původní pracovní neschopnost, je možné se nějakým způsobem jako zaměstnavatel bránit? 

Zaměstnanec se setkal s osobou pozitivní na Covid 19, nechodil 5 dní do práce. Poprosila bych rozbor těchto variant: 1) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí a nechal si napsat nemocenskou na karanténu - v tomto případě dostane náhradu mzdy ve výši 60 %. V tomto případě se domnívám, že mám jasno. 2) Zaměstnanec byl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, ale nemá vystavenou nemocenskou (neznám důvod, proč nemá, nesdělil mi ho) - nechodil 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? Pokud ano, v jakých % ? 3) Zaměstnanec nebyl kontaktován krajskou hygienickou stanicí, nemá vystavenou nemocenskou - nechodil v rámci opatrnosti 5 dní do práce, až po výsledcích testů, které byly negativní, do práce přišel. Má nárok na proplacení překážky v práci? V jakých procentech? Záleží v posuzování nároku na překážku v práci, zda 5denní nepřítomnost byla z vůle zaměstnance (protože se obával, že nakazí kolegy) nebo zda mu to doporučil zaměstnavatel? 

Zaměstnanec měl pracovní úraz. Zaměstnavatel bude doplácet zaměstnanci rozdíl mezi nemocenskými dávkami a jeho průměrným výdělkem. Bude tato náhrada po dobu pracovní neschopnosti podléhat zdanění a odvodu sociálního a zdravotního pojištění? Po skončení pracovní neschopnosti požádá Kooperativu, kde povinně platí úrazové pojištění, o proplacení náhrad mzdy.

Naše zaměstnankyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost z obecné příčiny. Na skončení pracovního poměru dohodou nepřistoupila. Dne 29. 6. 2020 jí byla doručena výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce s dvouměsíční výpovědní dobou. Pracovní poměr skončí 31. 8. 2020. Do 16. 7. 2020 pracovnice čerpala dovolenou a od 17. 7. 2020 je doma bez náhrady mzdy. Zaměstnankyně pobírá invalidní důchod. Dne 10. 8. 2020 byla uznána dočasně práce neschopnou. Náleží naší zaměstnankyni náhrada mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti?

Jak se postupuje při vystavení mzdy, kdyby byl po většinu měsíce zaměstnanec na neschopence? Například zaměstnanec pobírající minimální měsíční mzdu by byl 3 měsíce na neschopence od 1. 3. do 29. 5. a poslední měsíc pracovní neschopnosti by mu byla ukončena neschopenka v pátek 29. 5. a poté by byly posledními dny v měsíci sobota 30. 5. a neděle 31. 5., v pondělí 1. 6. nastoupí zaměstnanec do práce. Vyplácela by se za květen ještě část mzdy za sobotu a neděli, když by byl celý květen do pátku 29. 5. na neschopence? Pokud ano, tak jak se provádí výpočet?

Máme zaměstnance, který má zkrácený úvazek 20 hod./týdně formou pružné pracovní doby. Má nárok na náhradu mzdy, pokud půjde k lékaři?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. V současné době od 11. 5. 2020, kdy se začínají školy rozbíhat a potřebujeme práci uklízeček, žádá jedna z nich o neplacené volno, z důvodu toho, že její manžel patří do vysoce rizikové skupiny stran možné nákazy koronavirem (infekce COVID-19). Má na to i manželovo potvrzení od lékaře. Neplacené volno jí poskytnout můžeme. Ale ptáme se, zda nemá nárok např. i na nějakou náhradu mzdy.

§ 115 ZP bod 3. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu či část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.  Dotaz: Pokud máme nastaven měsíční tarif, tak nedochází k úniku mzdy a zaměstnanec obdrží měsíční tarif (nikoliv náhradu). Podle systému odměňování má zaměstnanec nárok také na prémie a případné příplatky (noc, víkend, odpoledne, ztížené prostředí). Prémii máme ve dvou variantách: a) stanovené % k tarifu při splnění povinností (není závislá na kvantitativních ukazatelích)  b) stanovená sazba za odpracovanou hodinu (např. 50 Kč/hod.) Vztahuje se ušlá mzda i na prémie (varianta a, b) a příplatky?

Zaměstnanci s. r. o. A byli celý měsíc duben doma z důvodu uzavření provozovny (§ 208 ZP). V dalším s. r. o. B byli zaměstnanci doma z důvodu snížené poptávky po výrobcích společnosti - někteří zaměstnanci byli doma celý měsíc, jiní od 1. do 20. 4. 2020, další jen v jednotlivých dnech nebo týdnech. Bylo to vždy podle druhu vykonávané práce v jednotlivých provozech. U obou s. r. o. je stanovená pravidelná osmihodinová směna od pondělí do pátku. Jak proplatit a vykázat svátky 10. 4. a 13. 4. 2020? Můžeme místo náhrady za svátek proplatit náhradu podle § 207, 208 nebo 209 ZP, pokud doba svátku navazuje na předchozí dny, kde jsme vykázali uvedené § 207-209?

Jsou splněny podmínky pro žádat o příspěvek "Antivirus" na zaměstnance, který má pracovní smlouvu na dobu určitou k datu 30. 4. 2020 a dodatkem bude tato smlouva prodloužena do 30. 4. 2022 (Co kdyby nebyla prodloužena)? Chtějí žádost za měsíc duben 2020.