Otázky a odpovědi - strana 3

Našla jsem v zákoníku práce § 192 odst. 3, že dohodnutá náhrada mzdy nad výši stanovenou v zákoníku práce § 192 odst. 2 nesmí převýšit průměrný výdělek. Jaké má dopady překročení této částky, proč je vůbec stanovena hranice nadlimitu?

Na kolik dnů pracovního volna (s náhradou nebo bez náhrady mzdy) má zaměstnanec v případě, že zařizuje a následně se účastní pohřbu nevlastního otce? Zaměstnanec již několik let žije s manželkou a dítětem, nežil tedy v poslední době s nevlastním otcem ve společné domácnosti. 

Máme zaměstnance, který pravidelně dochází k sezení k psychologovi. Dosud vše řešil mimo pracovní dobu, nyní však přišel s tím, že návštěvy psychologa má v pracovní době. Návštěvy jsou v pravidelných týdenních intervalech, kdy zaměstnanec chybí min. 1/2 pracovní doby. Ráda bych se zeptala, zda zaměstnavatel musí tuto absenci omluvit, a pokud ano, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za čas strávený u psychologa.

Jaký je postup výpočtu náhrady mzdy při DPN v roce 2022? Náš zaměstnanec byl v DPN 6 dní, tj. 48 hod. Je více názorů, nejsem si jistá, jak postupovat.

Naše zaměstnankyně chce jet na letní soustředění s gymnastkami jako trenérka. Má nárok na refundaci mzdy, když pracuje soustavně a bezplatně po celý rok, ale na konci roku dostane za trenérskou práci, 1x za rok, nějakou odměnu – symbolickou odměnu dle toho, jaké jsou peníze v tělovýchovné jednotě, vypláceno na základě dohod o provedení práce? Jak máme chápat tuto informace ČSSZ: Podmínka bezplatnosti práce s dětmi a mládeží nejméně po dobu 1 roku před uvolněním neznamená, že uvolněný zaměstnanec musí činnost, pro kterou byl uvolněn, vykonávat bezplatně. Pořadatel tábora nebo sportovního soustředění může sjednat s uvolněným zaměstnancem např. základní pracovněprávní vztah (nejčastěji pravděpodobně dohodu o provedení práce) a poskytovat za vykonanou práci mzdu či odměnu.

Zaměstnanec byl na ÚP do 31. 1 .2022, pracovní smlouva uzavřena ode dne 1. 2. 2022. V den nástupu do zaměstnání měl pozitivní antigenní test, musel odejít z práce na PCR test, proto neodpracoval ani část své pracovní doby. Pokud bude v "izolaci", kdo proplatí náhradu mzdy, pokud mu nebude prokázán pozitivní PCR test, ale čeká cca dva dny na výsledek? Jaké jsou postupy u zaměstnavatele? Doplnění otázky: Jedná se o učitele na Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole. Nastupující učitel se sám rozhodl, že půjde na PCR test. Učitelé se testují antigenním testem 1 x týdně, ostatní zaměstnanci 2 x týdně. Jako mzdové účetní mi jde o to, jakým způsobem zpracovat nepřítomnost učitele, který v den nástupu podle pracovní smlouvy nemohl nastoupit na základě pozitivního antigenního testu.

Svědek ze Slovenska byl u našeho soudu svědčit u hlavního líčení. Poté požadoval uhradit ušlou mzdu. Předložil daňové přiznání a vyplnil čestné prohlášení, kde uvedl, že má trvalé bydliště v SR, je OSVČ a je pojištěn u slovenské ZP. Soudkyně mu přiznala za 8 hodin celkem 159 Kč. Vztahuje se na tohoto svědka povinnost předložit vyplněný formulář A1?

Naši zaměstnanci ostrahy pracují v nerovnoměrně rozvržené pracovní době 37,5 hod. týdně za období 26 po sobě jdoucích týdnů. Náhrada mzdy za dovolenou je vyplácena dle platné legislativy průměrným (hodinovým) výdělkem z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období předchozího kalendářního čtvrtletí (bezprostředně předcházejícího). Rádi bychom se zeptali, zdali je možná aplikace jiné právní úpravy. V kladném případě prosíme o její specifikaci.

Ráda bych se zeptala, máme stanoveno 5 dní volna s náhradou mzdy pro zdravotní indispozici (sick days). Je možné pro některé skupiny zaměstnanců stanovit menší počet dní v návaznosti na delší směnu? Respektive stanovit počet takových dní v hodinách? Takto mají zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou k dispozici volno 5*7,5 h. = 37,5 h. a zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou 5*11,5 h. = 57,5 h. 

Lékař vystavil neschopenku z důvodu karantény od 15. 11. 21 do 29. 11. 21. Do 28. 11. náhradu proplatil zaměstnavatel, ČSSZ bude proplácet DNP za 29. 11. 21. Hned od následujícího dne po ukončení karantény - tedy 30. 11. 21 mu ale lékař vystavil další neschopenku, tentokrát izolaci (zatím není ukončena). Bude zaměstnavatel opět proplácet prvních 14 dní náhradu, nebo tato druhá neschopenka jde celá za ČSSZ?

Mezi zaměstnanci panuje názor, že je rozdíl ve výplatě nemocenského při pracovní neschopnosti a při karanténě či izolaci. Prosím o vysvětlení, jak postupovat při náhradě mzdy v prvních 14 kalendářních dnech a jak poté vyplácí nemocenské OSSZ ?

Zaměstnanec dostal neschopenku z důvodu karantény, protože byl ve styku s osobou nemocnou na covid-19. Zaměstnavatel mu tedy za prvních čtrnáct dní vyplatí klasickou šedesátiprocentní náhradu mzdy? Tuto náhradu mu nebude ČSSZ kompenzovat?

Zaměstnanec měl plánovanou směnu ve svátek - pondělí. Kvůli počasí odpracoval v tento svátek pouze 3 hodiny (práce v zemědělství - kombajnér). Jak mu tento svátek zaplatím?

Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu na práci z domu (home office) s tím, že v pondělí a středu musí být přítomen na pracovišti. Má v tyto dva dny nárok na náhradu mzdy při návštěvě lékaře, když jinak má nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy? 

Jak jak přesně chápat ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) a § 203 písm. a) zákoníku práce? Podle těchto ustanovení má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za účast na táboře, v rozsahu 5 dnů za rok a zároveň v max. výši průměrného výdělku (pro rok 2021 se jedná o částku 34 611 Kč). Mám to chápat tak, že má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy za 5 dní a tato je vypočítána z jeho průměrné mzdy, avšak z její maximální výše 34 611 Kč? Anebo je možné, pokud má tak vysokou průměrnou mzdu, vyplatit za těch 5 dnů maximální částku, která se rovná 34 611 Kč?

Má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy při doprovodu (umísťování) rodiče do domova seniorů, nebo jen na omluvení bez náhrady mzdy?

Prosím o potvrzení výpočtu výše náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a ZP), kdy zaměstnanec při pracovním úrazu dostává náhradu mzdy, která se vypočítá jako rozdíl mezi hrubým průměrným výdělkem a náhradou od zaměstnavatele a výši nemocenské. Tato náhrada nepodléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění, jen dani, tudíž zaměstnanec dostane více, než kdyby byl v práci. Je to tak správně?

Náleží pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnancům za dobu očkování proti nemoci covid-19, když šel na očkování z vlastní vůle (nebylo nařízeno zaměstnavatelem, protože mu ho ani dle zákona nemůže nařídit)? Má nárok náhradu za celou směnu, pokud šel ráno, je tam totiž klidový režim po očkování a je řidič automobilu do 3,5t. Musí mu zaměstnavatel proplatit tyto hodiny?

Restaurace pobírá za květen 2021 dotaci Antivirus A+. Od 31. 5. 2021 včetně mohou být otevřené i vnitřní prostory provozovny. Restaurace nestihla z časových důvodů otevřít 31. 5., ale až 1. 6. 2021. Má restaurace nárok na dotaci za celý květen nebo pouze do 30. 5. 2021? Zaměstnanci jsou dne 31. 5. 2021 doma a pobírají náhradu mzdy. Reálně začínají pracovat od 1. 6. 2021.

Našemu zaměstnanci byla v průběhu čerpání dovolené v období 10. – 12. 3. 2021 nařízena karanténa z důvodu pozitivity rodinného příslušníka na covid-19. Tento zaměstnanec tedy čerpal dovolenou 3 kalendářní dny, 2 kalendářní dny byl víkend (13. 3. - 14. 3). Od 15. 3. do 23. 3. 21 měl tedy mít nařízenou karanténu. V součtu toto období: 10. 3. - 23. 3. = celkem 14 kalendářních dní. Paní doktorka zapomněla v pondělí 15. 3. elektronickou neschopenku odeslat, po urgencí z naší strany odeslala tuto neschopenku zpětně, v pátek 19. 3. Protože neschopenku je možné vystavit zpětně jen za 3 dny, při odesílání na PSSZ uvedla v poznámce žádost, aby tato karanténa byla uznána zpětně od 15. 3. 2021. Z PSSZ mi dorazila elektronická neschopenka (začátek i konec) s uvedenou poznámkou, že se jedná o karanténu, s uvedenou dobou nemoci od 17. 3. do 23. 3. Se zaměstnancem jsem se tedy dohodla, že na dobu 15. 3. - 16. 3. mu poskytneme dodatečně dovolenou, aby mu nevznikla absence. Ve mzdách za březen mu tedy proplatím náhradu mzdy za 17. 3. - 23. 3. (5 pracovních dnů), a pokud dobře chápu nařízení o mimořádném příspěvku při karanténě, pak i 370 Kč x 7 kalendářních dnů karantény. Je to tak v pořádku? Nehraje roli, že oficiálně karanténa netrvala 14 kalendářních dní, ale pouze 7 kalendářních dní dle neschopenky za dobu 17. 3. - 23. 3.? Nemůže se mi stát, že PSSZ dodatečně, již po zpracování mezd za 3/21 uzná zpětně, neschopenku od 15. 3.? Jak bych v tomto případě postupovala? Myslím si, že bych mu ve mzdách za 4/21 musela srazit částku za dovolenou poskytnutou nyní na dny 15. 3. - 16. 3., nevím ale, jestli bych při výpočtu náhrady vycházela z průměru ze 4. čtvrtletí 2020 (stejně jako při proplacení této dovolené ve mzdách za 3/21, nebo bych již použila průměr vypočítaný z 1. čtvrtletí 2021, jelikož opravy dovolené bych prováděla již ve mzdě za duben ? Ve mzdě za duben bych mu pak dopočítala náhradu za dny 15. 3. - 16. 3. (dny dodatečně uznané). Dostal by pak i příspěvek 2 x 370 Kč i za tyto dny? Znamenalo by to tedy, že i když by se jednalo o zpětně uznanou jednu nemoc, ponížila bych odvody na sociální pojištění za 3/21 za dny 17. 3. - 23. 3. o 2 590 Kč = za 7 kalendářní dní a odvody za 4/21 za dodatečně uznané dny 15. 3. – 16. 3. o 720 Kč = 2 kalendářní dny?