Otázky a odpovědi - strana 7

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Může zaměstnanec použít k pracovní cestě vozidlo jiného zaměstnance? Má v tomto případě nárok na náhradu za ujeté km a spotřebované pohonné hmoty? Je tato náhrada na straně zaměstnance osvobozena od daně z příjmů? 

Prosím o objasnění otázky zaokrouhlování nároků zaměstnanců u zahraničního cestovného. Např. zaměstnanci vznikne nárok na 1/3 sazby stravného, které činí 35 EUR na den, 1/3 sazby činí 11,6666 EUR. Vyplatím mu tedy 11,67 EUR? V případě, že bude mít ještě třeba doklad na PHM čerpané do služebního automobilu na částku 80,02, obě tyto částky sečtu a vyplatím mu 91,69 EUR? 

Dobrý den, v případě že 2 zaměstnanci jednou dohromady na pracovní cestu, může jeden z nich uhradit ubytování dohromady a ve svém cestovním příkaze vykázat ubytování za oba dva? Druhý zaměstnanec také předkládá cestovní příkaz s dietami apod., ale bez tohoto ubytování. Pokud toto nelze, podle jakého zákona?  Doplňující otázka: Všichni naši zaměstnanci vysílaní na pracovní cesty mají celý rok k dispozici služební platební kartu, kterou platí výdaje, každá platební karta je označena jménem zaměstnavatele a jménem zaměstnance. Znamená to, že pokud používají tyto služební karty, není problém aby prováděli úhradu i za jiné zaměstnance např. za ubytování (zaměstnanci mají samostatné ubytování, žádné vícelůžkové pokoje)? Ale v rámci urychlení odbavení v hotelu je pro ně jednodušší zaplatit jeden celkový účet v hotelu. 

Náš zaměstnanec byl na služební cestě služebním autem, kde platil parkovné. Nedodal ovšem parkovací lístek, dodal pouze potvrzení o provedení platby. Můžeme mu uvedený výdaj proplatit a dát do daňových nákladů, pokud nám podepíše prohlášení, že parkovací lístek z automatu nevytiskl?

Česká firma bude zaměstnávat cizince - občana SR a pracovní smlouva bude sepsána podle českého práva. Jaké diety by se zaměstnanci vyplácely v případě, že bude mít vystavený formulář A1, určující příslušnost k právním předpisům SR? Jak by měla firma postupovat v případě, že bude odvádět za zaměstnance do SR, ale dojde ke změně a zaměstnanec začne pracovat v ČR a měl by podléhat právním předpisům ČR? Jak by měla firma postupovat, pokud by měla organizační složku v SR, ale zaměstnanci měli pracovní smlouvu v ČR?

Fyzická osoba, plátce DPH, vedoucí daňovou evidenci, používá pro svoji činnost vlastní osobní automobil. Automobil není součástí obchodního majetku z hlediska daně z příjmu, je však součástí obchodního majetku z pohledu DPH (uplatněn odpočet DPH z pořizovací ceny v poměrné výši, uplatňován odpočet DPH z pohonných hmot a dalších souvisejících nákladů krácený dle poměru firemních a soukromých km). Je v tomto případě možné pro účely daně z příjmu postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona o daních z příjmů a uplatňovat do výdajů vedle základní náhrady (4,10 Kč/km) i náhradu výdajů za spotřebu PHM při použití ceny PHM dle příslušné vyhlášky? Ceny ve vyhlášce jsou stanoveny v úrovni včetně DPH (nafta 33,60 Kč/l) a nejsem si jistý, zda je použití této ceny kombinovatelné s odpočtem DPH u dokladů za nákup PHM. Poznámka: V odpovědi není třeba rozepisovat jednotlivé možnosti uplatňování výdajů na pracovní cesty OSVČ, dotaz míří výhradně na možnost kombinace odpočtu DPH z PHM z dokladů o nákupu s „vyhláškovou” cenou PHM. 

Zaměstnanec byl na zahraniční služební cestě a při zpáteční cestě zmeškal čas odletu (měl cestovat na základě již pořízené zpáteční letenky v určený čas) z objektivních důvodů (zpoždění dopravních prostředků, kterými se měl dostat na letiště). Je možné proplatit zaměstnanci zvýšené výdaje související s pořízením další letenky na pozdější let? Jak má zaměsnanec doložit důvody, kvůli nimž se nedostavil k odletu včas?

Zaměstnanec jede v jednom kal. dni na pracovní cestu na Slovensko a zpět. ČR od 4:00 do 7:00, tedy 3 hodiny SK od 7:00 do 15:30, tedy 8,5 hod., poskytnut oběd ČR od 15:30 do 17:00. Zahraniční část je mi jasná, sazba pro 8,5 hodin trvání a zároveň pokrácení stravného o jedno jídlo. Tuzemská cast - sečtu časy 3 + 3,5 hodiny = 6,5 hodiny. Krátím tuzemskou část o oběd, který byl poskytnut v „zahraniční“ části této cesty, nebo tuzemské stravné nebudu krátit?

Zaměstnavatel hradí zaměstnanci (zároveň jedinému jednateli společnosti) 100% nákladů na studium vysoké školy, obor nesouvisí s předmětem podnikání. Pro zaměstnavatele je to nedaňový náklad v plné výši? U zaměstnance je tento příspěvek nutno přidanit k výplatě a odvést daň, sociální i zdravotní pojištění? V případě že ano a částka byla uhrazena zaměstnavatelem najednou, tj. jednou platbou na roční období (ne měsíčně), musí toto zaměstnanec přidanit najednou v měsíci kdy byl tento příspěvek uhrazen či je možné postupně, tj. ve výplatách měsíčně připadajících na uhrazené období)?  Doplňující otázka: Pokud obor vysoké školy bude souviset s podnikáním společnosti a se zaměstnancem bude uzavřena smlouva o prohlubování kvalifikace (školné bude uhrazeno zaměstnavatelem) 1. Je pro firmu náklad daňově uznatelný, je nutné časově rozlišit náklad dle doby studia a jaký nákladový účet použít? 2. Pro zaměstnance je osvobozeno jako nepeněžní příjem? 3. Může zaměstnanec vykazovat služební cestu a zaměstnavatel mu proplácet cestovné, ubytování a diety pro dny studia, pokud se škola nachází v jiném městě?

Firma koupila auto na úvěr. Toto auto plánuje půjčit/pronajmout zaměstnanci na týdenní dovolenou, celkový nájezd na tuto dovolenou bude tvořit nezanedbatelnou část nájezdu auta cca 10 % za rok. 1) Firma se rozhoduje skrz zdanění, zda auto bezplatně zapůjčí zaměstnanci a dodaní jeho pořizovací cenu včetně DPH do mzdy zaměstnance v měsíci dovolené nebo úplatně pronajme zaměstnanci za sazby na km dle cestovních náhrad 4,10 Kč za opotřebení a náhradu za spotřebu PHM na km dle spotřeby z TP vozidla a skutečně najetých km. Je tento postup obhajitelný, že se dá využít úplatný pronájem zaměstnanci za tyto sazby z náhrad, aby se nemuselo dodaňovat auto do mzdy? 2) Pokud firma dodaňuje zaměstnanci auto do mzdy a na konci roku je soukromé využití např. 10%, tak lze uplatnit 100% daňový odpisy s odůvodněním, že je to "benefit pro zaměstnance". Nicméně při takovém to využití auta by 10% pohonných hmot, oprav, parkování a pojišťovacích a úrokových nákladů dle úvěrového splátkového kalendáře mělo být vyloučeno jako nedaňový náklad. Chápu to správně? 3) Pokud firma bezúplatně nezapůjčí auto zaměstnanci, ale pronajme za úplatu. Tak firma používá auto ze 100% pro ekonomické účely a může i všechny PHM (včetně účtenek ze zaměstnancovy dovolené) dát do daňových nákladů, stejně tak opravy za celý rok ze 100 %, protože k těmto nákladům má výnos v podobě pronájmu auta (včetně spotřeby PHM) zaměstnanci. Chápu to správně? 4) Zaměstnanci se zdá vysoká náhrada za opotřebení 4,10 Kč za km. Proto navrhujeme dát cenu za opotřebení nižší - např. 2,50 Kč. Vypočítali bychom to vzorcem, který počítá s pořizovací cenou auta a cenou tržní po 5 letech a odhadovaným nájezdem, do ceny by se promítlo i celkové pojištění a běžný servis po dobu 5 let. Je to obhajitelné? 5) Pokud by firma dodaňovala auto do mzdy, ale auto by nebylo na úvěr, ale na operativní leasing, tak jak je to s daňovou uznatelností leasingové splátky. Může být plně daňově uznatelná? Nebo se musí vyloučit z daňových nákladů a jakou metodikou, pokud to bylo v jednom měsíci a za rok to tvořilo celkově 10 % nájezd km auta?

Jak je to s výpočtem průměrné spotřeby u soukromého automobilu použitého pro služební účely. Jedná se o aritmetický průměr z TP vozu, nebo je výpočet ovlivněn další metodikou? 

Firma využívá ve svém SW automatické načítání denních kurzů z ČNB. Tuto službu má nastavenou tak, že pro přepočty v účetnictví používá denní kurzy, a to kurzy z předešlého dne. Pro určení korunové hodnoty zahraničního stravného se používá kurz vyhlášený ČNB a platný v den určení výše zálohy. 1) Pakliže firma bude účtovat o poskytnuté záloze v cizí měně, může použít kurz, který se jí pro den určení zálohy nabídne v „jejich“ denních kurzech užívaných pro účetnictví (tedy kurz z předešlého dne), nebo musí nahlédnout do kurzového lístku ČNB a použít kurz ČNB platný pro tento den, tj. pro den určení zálohy? 2) Předpokládáme, že stejný princip platí při vyúčtování zahraniční pracovní cesty ať už s poskytnutou zálohou, či bez ní (pak se používá kurz nástupu na pracovní cestu). Nedoplatek pracovní cesty bude vrácen v Kč a pro přepočet se použije kurz Zálohy nebo nástupu pracovní cesty? Přeplatek bude vrácen v cizí měně a pro zaúčtování se použije kurz z předchozího dne, který je použitý v účetnictví nebo kurz ČNB platný ke dni?  

Je možné poslat zaměstnance (zaměstnavatel je s. r. o.) na 4 měsíce do Španělska na pracovní cestu? Bude si tam pronajímat byt a pracovat z domova. Je možné mu klasicky vyplácet diety a náhradu ubytování v prokázané výši?

Spotřeba pohonných hmot je ve smyslu § 158 odst. 4 zákoníku práce počítána podle údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Manželka předložila velký technický průkaz (dále jen „TP"), kde je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 4,9 l/100 km dle metodiky NEDC. Automobil máme nový, který v době nákupu podléhal přechodu na novou homologaci dle metodiky WLTP. Při koupi auta jsme současně s velkým TP obdrželi prodejcem nazvaný „mezinárodní technický průkaz“ (EC CERTIFICATE OF CONFORMITY), ve kterém je uvedena kombinovaná průměrná spotřeba 7,3 l/100 km dle nové metodiky WLTP. V době pořizování automobilu v roce 2018 byl automobil sice vyroben, byl k němu vytištěn velký TP, který obsahoval původní hodnoty, ale automobil nám vydán být nemohl. Čekalo se na novou homologaci. Po provedené homologaci dle metodiky WLTP nám teprve automobil byl prodán s tím, že údaje ve velkém TP již zůstaly původní. Zaměstnavatel údaje o spotřebě 7,3 l/100 km neuznal a výpočet náhrady provedl dle údaje ve velkém TP, tedy se spotřebou 4,9 l/100 km. Tzv. mezinárodní technický průkaz obsahuje v jeho záhlaví odkaz na velký TP textem „Vydáno osvědčení o registraci vozidla, část II č .xxxxxxx“ a tento text a číslo se shoduje s textem a číslem v záhlaví velkého TP. Tento další dokument lze tedy považovat za nedílnou součást velkého technického průkazu. Můj dotaz zní, zda zaměstnavatel pro účely stanovení náhrady za používání soukromého vozidla na služební cestě musí trvat na původních nereálných údajích uvedených ve velkém TP, nebo zda pro stanovení náhrady může zohlednit reálné hodnoty dle metodiky WLTP uvedené v doplňujícím dokumentu. V této souvislosti upozorňuji, že zákoník práce v § 158 odst. 4 nehovoří o velkém technickém průkazu, ale zmiňuje pouze technický průkaz. Prosím o informaci co máme udělat, aby zaměstnavatel hodnoty dle WLTP uznal.

Společnost vyšle zaměstnance na služební cestu a zajistí mu stravování. Je náklad za stravování daňově uznatelný v plné výši, v jaké ho společnost zaplatila, nebo pouze do limitu stravného, které by zaměstnanec obdržel, kdyby od společnosti stravování zajištěné neměl?

Zaměstnanec má nárok na stravné od 5 hodin strávených mimo pracoviště. Musí zaměstnavatel vyplácet toto stravné všem zaměstnancům, nebo je v jeho kompetenci se rozhodnout, komu bude vyplácet? Musí zaměstnanec poskytnout podklady - vyplnit každý den od kdy do kdy byl na pracovní cestě? U řidičů by to znamenalo každodenně vyplňovat vyúčtování cesty?

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě uvedeno místo výkonu práce Praha (konkrétní adresa ve smlouvě uvedena není). Ve smlouvě není uvedeno pravidelné pracoviště. V budoucnu by měl zaměstnanec pracovat z domova ze svého bydliště v Praze 9. Je v tomto případě nutná změna pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce? Jak by to bylo s cestovními náhradami, když by zaměstnavatel občas vyzval zaměstnance, aby se v určitý den dostavil do firmy? Pokud by se zaměstnanci v takový den (cesta z domova do firmy v Praze) stal úraz, byl by to úraz pracovní? 

Podnikatel uskuteční pracovní cestu, kdy mu vznikne nárok na tuzemské stravné (cesta nad 12 hodin) a v zahraničí stráví 3 hodiny. Má nárok na zahraniční stravné 1/3 nebo musí 3 hodiny připočíst k tuzemským hodinám pracovní cesty? Pokud by mu nevznikl nárok na tuzemské stravné (cesta do 12hodin) a v zahraničí by strávil 3 hodiny, měl by nárok na 1/3 zahraničního stravného? Jak je to s limitem 12 hodin pracovní cesty v tomto případě?

Je možné, aby v situaci, kdy si zaměstnanec bere služební automobil na pracovní cestu po pracovní směně, jede s ním do bydliště a další den pokračuje do místa výkonu práce nemusel dodaňovat za část cesty ze zaměstnání do bydliště soukromé kilometry? Tato situace nastává, pokud zaměstnanec bydlí na trase pracovní cesty, např. pracuje v Praze, bydlí v Říčanech a na pracovní cestu jede do Brna a vezme si služební automobil už při odchodu z práce, aby další den v pracovní cestě pokračoval. Dodaňování takových případů je administrativně velmi náročné (naši zaměstnanci nemají auta k soukromému použití, jsme financováni z veřejných prostředků). 

U nového zaměstnance řešíme proplácení cestovních náhrad u jeho soukromého automobilu za účelem služebních cest pro zaměstnavatele. Naše společnost s. r. o. má sídlo a pravidelné pracoviště v jedné obci, kterou má i zaměstnanec uvedenou v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště. Naše společnost s. r. o. chce tohoto zaměstnance vysílat na služební cestu, ale z jeho bydliště, jelikož místo - obec určení na služební cestu je pochopitelně blízko jeho bydlišti. Jak tuto situaci vyřešit dle zákoníku práce správně, aby z hlediska daňové uznatelnosti výpočtu cestovních náhrad bylo vše v pořádku?