Otázky a odpovědi - strana 10

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

Nově vzniklá s. r. o., plátce DPH, zaměstnává své 2 společníky. Oba jsou zároveň FO, vedoucí DE a plátci DPH. Každý z nich vlastní osobní automobil, který je v jejich obchodním majetku. K zajištění své ekonomické činnosti v s. r. o. potřebují oba vozy. Ale každý také používá vůz ve své firmě, jako FO. Jde nám hlavně o nákup pohonných hmot a uplatnění DPH u fyzických osob za dobu, kdy auta budou jezdit pro s. r. o. Jak optimálně využít pro firmu s. r. o. oba vozy? Jak vést v tomto případě knihy jízd u s. r. o. a FO?

Společník-jednatel pobírá mzdu na základě Smlouvy o výkonu funkce, ve které je i stanoveno, že má nárok na proplácení cestovného. Sídlo společnosti je v Praze, bydliště má společník v Mělníku. Ve smlouvě je stanoveno místo výkonu práce v jeho bydlišti, ve svém domě má místnost - kancelář. Znamená to tedy, že veškeré jeho služební cesty začínají a končí v jeho bydlišti, a tudíž má jednatel za těchto podmínek nárok na proplácení cestovného i v případě, že jede ze svého bydliště do sídla společnosti a zpět?

Firma vyplácí zaměstnancům zahraniční stravné. Našla si výklad, že zaměstnavatel může před vysláním na pracovní cestu sjednat nižší hodnotu krácení, než je v zákoně o cestovních náhradách. Jedná se o krácení za poskytnuté jídlo, které je vidět na hotelovém účtu. Zatím firma nemá k tomuto vytvořené žádné směrnice, stravné krátíme dle zákona. Lze to nějak upravit a stravné nekrátit?  

Jak vyúčtovat zaměstnanci služební cestu do Německa? Doba strávená v zahraničí byla 10 hodin, zaměstnanec navštívil našeho dodavatele, ten ho pozval na pracovní oběd. Máme krátit zaměstnanci stravné za 1 jídlo, tzn. po krácení bude nárok na stravné pouze 4,50 EUR? 

Firma (s. r. o.) účtuje párkrát za rok do nákladů ubytování v ČR nebo Slovenské republice v souvislosti se služební cestou manažera nebo jednatele, někdy se jedná o 2-3denní ubytování v souvislosti se školením obchodních partnerů. Firma účtuje do nákladů ubytování, benzín (firemní auta) a stravné. Stravné účtuje jako nedaňový náklad - náklady na reprezentaci. Nemusí firma vystavovat cestovní příkazy? Není to její povinností? Ve vztahu k zaměstnanci je vše zaplaceno, ubytování i stravné (které tedy firma účtuje jako nedaňové). Je tento postup v pořádku? Nebo musí být v případě, že má firma doklad na ubytování doloženo nějaké vyjádření, o jakou cestu se jednalo a k tomu cestovní příkaz?

Zaměstnanci mají při zpracování úkolů v některých dnech odpracováno více hodin - přesčasy, které se jim za měsíc nasčítají, a zaměstnanci si potom vyberou tyto přesčasy jako náhradní volno - většinou si vybírají celý den. Mají i v těchto dnech, kdy vybírají náhradní volno, nárok na poskytnutí stravenky?

1. Fyzická osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění v oboru přepravy zboží může do svých výdajů zahrnout výdaje na stravné, případně v jaké výši může uplatnit stravné nebo lze stravné uplatnit stanovením měsíčního paušálu? Přepravu provádí v rámci ČR a EU. 2. Pokud OSVČ vykázala v r. 2016 daňovou ztrátu, v roce 2017 došlo ke změně oboru v podnikání a dosáhla zisku, může si uplatnit daňovou ztrátu za r. 2016 v plné výši nebo ztrátu rozdělit (v jaké poměrné výši) do 5 let?

Jednatel s. r. o., která se zabývá architektonickou činností, má smlouvu o výkonu funkce jednatele, na základě které si vyplácí měsíční odměnu, absolvuje jazykový kurz AJ v USA. Může si kromě ubytování, letenky a úhrady za kurz proplácet i cestovní náhrady?

Zaměstnanec bude vyslán pracovat (ale stále pro cz zaměstnavatele - bude se učit nové postupy) k naší sesterské společnosti do Německa na dobu cca 5měsíců. Cca 1x měsíčně se bude vracet do CZ. Vzniká CZ zaměstnavateli nějaké změny ve zdanění a odvodech pojistného či povinnost ohlášení? Od jaké doby strávené v zahraničí by se stal plátcem daně v Německu a pokud by nastala změna zdanění týkalo by se to i odvodů pojistného? V našem případě se domnívám, že budou pouze poskytnuty cestovní náhrady, zde ještě otázka - pokud bude v Německu celý měsíc - má nárok na diety za kalendářní dny nebo pouze pracovní dny? 

Příspěvková org. zřizovatelem je město: Jak správně zaúčtovat doklad za zaplacení tzv. teambuildingu, jednalo se o zážitkovou hru "Escape room", pro 4 zaměstnance na 1 den. Lze účtovat i náklady na pracovní cestu, event. při podobné akci na více dnů i ubytování, stravování atd.? Domnívám se, že lze považovat zmíněné náklady za zákonné sociální náklady, tj. účtovat na účet 527, cestovné 512, popř. z FKSP ? Půjde o daňově uznatelné náklady? 

Firma uzavřela se zaměstnancem DPP na 3 hodiny denně. Jedná se o úklidové a pomocné administrativní práce. V DPP je uvedeno, že zaměstnanec má nárok na stravenku ve výši 50 % oproti ostatním zaměstnancům a jen ve dny kdy pracuje. Je možno tyto stravenky uznat jako daňově účinné?

Jak posuzovat dobu řízení mot. vozidla při služební cestě, z hlediska nároků zaměstnance, nejen na cestovní náhrady, ale i proplacení doby, po kterou zaměstnanec cestuje, jako doby odpracované (nárok na náhradní volno nebo přesčasový příplatek atd.) Víme, že pokud má zaměstnanec uveden v pracovní smlouvě druh práce : "řidič", posuzuje se mu doba cestování jako výkon práce, jak je to ale v případě, kdy zaměstnanec má v prac. smlouvě uveden druh práce " samostatný referent, pracovní náplň vyplývá z její podstaty", jinak náplň práce není již v pracovní smlouvě jinak specifikována. Tento zaměstnanec ale zároveň obdrží do užívání automobil, je s ním sepsaná dohoda, ve které je uvedeno :" V souvislosti s výkonem práce svěřuje společnost zaměstnanci do užívání automobil pro pracovní a soukromé účely". Zaměstnanci se přidaňuje 1 % vst. ceny automobilu, hradí si PHM pro soukr. účely, atd. Vychází se z hlediska posouzení, co je výkonem práce při služební cestě, pouze ze znění pracovní smlouvy - a v tomto případě by měl zaměstnanec nárok pouze na cestovní náhrady, nebo je nutné vycházet ze všech dokumentů, které obsahuje složka zaměstnance a posuzovat dobu strávenou na prac. cestě cestováním jako výkon práce?

Jsme spolek, pro plnění jednorázových úkolů uzavíráme dohody o provedení práce. Protože tyto dohody jsou uzavírány většinou se členy spolku, dohodli jsme se, že budeme proplácet pouze jízdné a popř. ubytování, nikoliv však stravné. V souladu s § 77 odst. 2 písm. i) zákoníku práce jsme tedy v dohodách sjednali nárok na poskytnutí pouze jízdních výdajů a výdajů za ubytování. Nárok na stravné sjednán není. Je tento postup možný, zejména s ohledem na nový § 346c zákoníku práce? 

Jsme s. r. o., plátce DPH, vedeme podvojné účetnictví. Svým zaměstnancům proplácíme cestovní náhrady při vyhlášených mimořádných směnách dle platných právních předpisů. Zaměstnanci nemají sjednanou smlouvu o používání vlastního automobilu ke služebním účelům, ale v těchto případech (především o víkendech) je využívají se souhlasem nadřízených. Proplácíme jim tedy cenu obvyklou z místa bydliště do místa pracoviště, zjištěnou dle aktuálního ceníku dopravce (autobusová doprava). Mají v těchto případech zároveň nárok (kromě náhrady za meziměstskou dopravu) i na náhradu za použití MHD (např. v rámci Prahy), i když ji skutečně nevyužili, jelikož jeli vlastním automobilem, a jak zapsat takovýto způsob dopravy do cestovního příkazu jako určený dopravní prostředek? (V případě nevyužití vlastního automobilu by předložili jízdenku za MHD a zároveň jízdenku z autobusu.)

Zaměstnancům poskytujeme závodní stravování, které nám firma dováží na pracoviště. Cena za obědy je ale různá. Oběd číslo 1 je za 85 Kč vč. DPH, oběd číslo 2 - 6 je za 79 Kč vč. DPH a oběd č. 6 je za 105 Kč s DPH. Dále se nabízejí saláty za 29 Kč. Kolik může firma maximálně přispívat zaměstnancům na obědy, aby si mohla dát fakturu do nákladů a kolik mají platit zaměstnanci?

Pokud má jednatel s. r. o. uzavřenou smlouvu o výkonu funkce s odměnou 0,- Kč a má tam uvedeno, že má nárok na cestovní náhrady, může je firma uplatňovat do nákladů? 

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na Historiádu, kde zaplatila účastnický poplatek ve výši 250 Kč. Hradila v hotovosti a doklad na přijatou platbu byl vystaven na jméno a adresu paní učitelky. Je tento účastnický poplatek součástí cestovních náhrad jako nutný vedlejší výdaj?

Jsme základní škola. Paní učitelka jela na pětidenní exkurzi se žáky do Německa. Pracovní cesta jí začala v ČR v pondělí 11. 4. 2016 v 7.15 hod. Hranici s Německem překročila v 10.30 hod. Jaký by měl být použit kurz pro výplatu cestovních náhrad? V pondělí jsou 2 kurzy. Jeden z pátku 8. 4. 2016 - platí do 14.30 hod a od 14.30 hod. je vyhlášen nový kurz. Zaměstnancům neposkytujeme zálohy. Vše vyplácíme až po skončení pracovní cesty. 

Zaměstnanec (společník) na pracovní cestě ztratil doklad za pohonné hmoty za 1800 Kč. Úhradu vidím v bance (platil kartou). Pokud nám napíše čestné prohlášení, že doklad ztratil, můžeme oněch 1800 Kč dát do nákladů?