Otázky a odpovědi - strana 13

Vzhledem k situaci na pracovním trhu firma uvažuje o náboru zaměstnanců i mimo území města svého závodu s tím, že by zaměstnancům hradila cestu do zaměstnání, případně některým by zajistila ubytování. Jak dlouho je možné takto postupovat, aby se stále jednalo o cestovní náhrady a firma by nemusela dopravu apod. standardně dodaňovat? Jaká kvalita ubytování bývá před finančním úřadem obhajitelná (řada firem zaměstnance ubytuje na ubytovnách, kdy stěží někdo vydrží)?

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnanci jako místo výkonu práce území města Brna. Zaměstnanci jsou občas vysláni na nákup, vyřídit poštu apod., město však často neopustí. Jaké nároky zaměstnancům z tohoto plynou, resp. může zaměstnavatel proplácet například náhradu za použití osobního vozidla, a současně to považovat za osvobozený příjem na straně zaměstnance a daňový náklad na straně zaměstnavatele (podobně jako u pracovních cest)? Zaměstnanec by neměl nést náklady zaměstnavatele, zároveň se však nejedná o pracovní cestu...

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.

Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 

Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)? 

Společnost se sídlem v ČR má zřízenou organizační složku na Slovensku. Zaměstnanec má pracovní smlouvu jak v Praze, tak v Bratislavě. (Ovšem zaměstnavatel je dle zákona vždy jen zřizovatel organizační složky.) Nicméně na Slovensku pobírá mzdu a v ČR také. Zároveň mu jsou propláceny cestovní náhrady (stravné apod.) za cesty do a ze Slovenska a za pobyt na Slovensku. Je tento postup správný?

Společnost s r. o. vyplácí na základě vnitřní směrnice zaměstnanci náhrady za použití soukromého vozidla. Nyní nastal případ, kdy majitelem vozidla dle VTP není zaměstnanec ani jeho manželka, ale cizí osoba. Společnost vyplácí náhradu za spotřebu PHM, základní náhradu a silniční daň v případě, že ji neplatí majitel vozidla. Je možné tento postup uplatnit i když není majitelem vozidla zaměstnanec?

Zaměstnanec pojede do Německa na krátkodobou cestu (délka cesty cca 5 hodin). V rámci této prac. cesty bude hradit Eury náklady spojené s účelem této cesty a bude nakupovat PHM do firemního vozidla. Zaměstnanec nepožaduje cestovní náhrady, tzn. nechce vyplňovat zahraniční "cesťák". Je možné uznat související náklady v Eurech v případě, že nebyla oficiálně uskutečněna zahraniční pracovní cesta, tzn. nebyl zpracován zahraniční cesťák?

Společnost (a. s.) má se svými zaměstnanci sjednané pouze místo výkonu obec Praha. Začátek a konec pracovních cesty počítá, ale vždy z konkrétního místa (tj. sídlo společnosti na letišti). Pokud se tedy např. pilot přesouvá z Prahy na let do jiné destinace vlakem, zaplatí se mu i taxi, popř. MHD z letiště (sídlo společnosti) na nádraží v Praze. Je to takto v souladu se zákoníkem práce, nebo musí být opravdu ve smlouvě sjednáno pro účely cestovních náhrad pravidelné pracoviště konkrétní adresa společnosti? Nelze se v tomto případě odvolat na § 153 odst. 1 zákoníku práce, kde se píše, že podmínky, které mohou ovlivnit poskytování cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty určí předem zaměstnavatel? Pokud tedy dopředu určíme, že místo nástupu a ukončení cesty je letiště, může být ve smlouvě místo výkonu práce stále jen Praha?

Jednatel má uzavřenou smlouvu o výkonu funkce - v ní není stanoven nárok na poskytování cestovních náhrad, automobil má firemní pouze pro služební účely, tj. jezdí s ním pouze na pracovní cesty různě dlouhé (od 1 hod. po 16 hod. atd.). Dle ZDP § 6 se dostává do postavení zaměstnance - musí být tedy cestovní náhrady poskytnuty, ačkoliv to nemá ve smlouvě? Pokud to nemá ve smlouvě a cestovní náhrady by mu byly poskytnuty, je to velký problém?

Zaměstnanci (prodejci s přiděleným regionem v rámci Čech a Moravy, ale zároveň s místem u stolu v kanceláři v Praze; rozložení aktivit cca 3 dny v terénu a 2 dny u stolu v Praze) mají v pracovních smlouvách uvedeno místo výkonu práce "celá ČR". Hlavním důvodem je vyhnout se administrativě se zpracováním tuzemských cestovních příkazů a výkazů. Zaměstnanci dostávají za dny, kdy cestují po ČR, plný nárok na stravenku. Je tento přístup v souladu s pracovněprávními předpisy?

Musí být soukromý automobil zaměstnance používaný ke služebním cestám havarijně pojištěn? Jakému riziku se vystavuje zaměstnavatel, pokud povolí pracovní cesty automobilem bez uzavřené havarijní pojistky?

a) Má-li jednatel (společník) uzavřenou smlouvu dle NOZ, považuje se za zaměstnance z pohledu ZDP ačkoliv nemá uzavřený pracovněprávní vztah? Pokud jednatel bude mít příjem dle smlouvy dle NOZ a bude mu poskytováno stravné, je to pak jeho zdanitelný příjem oproti tomu kdyby měl pracovněprávní vztah - je to tak? b) Má-li zaměstnanec, ať už klasický zaměstnanec nebo např. společník, jednatel uzavřený pracovněprávní vztah - může se vzdát cestovních náhrad? Zaměstnanci mají místo výkonu práce např. Praha 1, Spálená 1 a cestují na pobočky po Praze a do Brna jezdí vyřizovat obchodní věci. Automobily mají firemní a mohou jezdit pouze služebně. Kdy je povinnost poskytnou cestovní náhrady? Vždy, když se zaměstnanec vydá na cestu mimo výkonu práce např. na 4 hod na ostatní pobočky nebo i v tom případě, že se vrátí na místo výkonu práce za 40 min.? Záleží tedy na časovém úseku a dle toho se poskytnout různé druhy náhrad (stravné, vedlejší výdaje atd.)? Pro firmu je administrativně náročné každé cesty evidovat. c) Lze nějak nastavit pravidla tak, aby každá cesta zaměstnance (jak jednatelů, společníků i klasických zaměstnanců) nepodléhala cestovním náhradám, resp. existuje nějaké schůdné řečení? Zaměstnanci mají firemní automobily pouze ke služebním účelům. Nesmí jezdit soukromě. Například nějak upravit místo výkonu práce (pravidelné pracoviště) či ostatní skutečnosti. d) V případě, že se cestovní náhrady nevyplácí, hrozí nějaká pokuta zaměstnavateli a dle jakého konkrétního zákona a ustanovení, resp. kdo může přijít toto kontrolovat?

Jsme a. s. v České republice, zaměstnanec je Čech a místo výkonu práce v pracovní smlouvě bude Polsko Lodž. Jak vyplácet stravné, je nutné 35 EUR denně dieta, nebo to lze udělat jinak?

OSVČ podniká v nákladní autodopravě. Od pondělí do pátku je mimo domov. Při vyúčtování tuzemského stravného ví, že tuzemské stravné se započítává až po 12 hodinách prac. cesty. Neví však, zda těchto 12 hodin se nezapočítává každý den nebo to platí jen pro první den pracovní cesty?

Jsem jednatel a majitel s. r. o, se společností mám uzavřený pracovní poměr - smlouvu o jednatelství a dohodu o provedení práce. Zaměstnancům vyplácíme každý měsíc do mzdy stravenky v hodnotě 80 Kč. Mám na tyto stravenky nárok i já? A tentýž dotaz se týká stravného při služebních cestách, když služebně jezdím po ČR i zahraničí, mám jako jednatel nárok na výplatu stravného nebo nikoli?

České s. r. o. se sídlem v Praze bude zaměstnávat pracovníky z EU – Slovenska. Zaměstnanci mají trvalý pobyt na Slovensku. Pracovněprávní vztah se bude řídit českými právními předpisy. V pracovní smlouvě mají uvedeno místo výkonu práce území hlavního města Prahy a jsou vysíláni na pracovní cesty do Ruska. Zde má firma dlouhodobou zakázku (kontrakt delší než jeden rok). Firma nemá v Rusku provozovnu, pracovníkům bude zajištěno ubytování a vypláceny cestovní náhrady. Z tohoto vyplývá, že slovenští zaměstnanci budou celý rok vykonávat práci na území Ruska. Jak bude zaměstnavatel postupovat při výpočtu mzdy, záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a jejího ročního vyúčtování, při stanovení vyměřovacích základů a výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění, při odvodech zákonného pojištění za zaměstnance. Do jakého státu přísluší jednotlivé odvody z mezd.