Otázky a odpovědi - strana 5

Máme zaměstnance, kteří pracují 40 hodin týdně. V sobotu pracovali mimořádně 8 hodin přesčas. Náleží jim vždy za tento přesčas stravné jako při pracovní cestě, tj. za 5-12 hod. nejméně 91 Kč, a zaměstnancům, kteří jsou z jiného města ještě cestovní náhrady? Nebo můžeme místo stravného zvolit stravenky, popř. stravenkový paušál?

Je daňově uznatelné občerstvení jednatele na pracovní cestě, pokud má v jednatelské smlouvě stanoveny cestovní náhrady do výše stanovené pro zaměstnance. Cestovní náhrady si nevyúčtovává, dodává pouze doklady za občerstvení (cca 45 000 Kč ročně). 

V pracovních smlouvách máme uvedeno místo výkonu Kladno a Středočeský kraj. Pravidelné pracoviště nemáme sjednáno - sídlo firmy je Kladno. Když zaměstnanec pojede vykonávat práci v rámci Středočeského kraje, má nárok na stravné?

Zaměstnanec dostal zálohu 100 EUR 10. 1. 2021. Na pracovní cestu nastoupil 11. 1. a vrátil se 14. 1. Má nárok na 135 EUR za zahraniční stravné. Směrnicí jsme si stanovili jako den uskutečnění účetního případu den, kdy se vrátí ze služební cesty. Vyúčtování služební cesty tedy vyúčtuji kurzem ze dne 14. 1. 2021, tj. 26,19 * 135 = 3535,65 bude zaúčtováno na MD 512/D 333, ale jakým kurzem zúčtuji zálohu v účetnictví? Kurzem ze dne poskytnutí zálohy nebo kurzem vyúčtování? 

Je možné sjednat více pravidelných pracovišť pro účely cestovních náhrad, např. Jablonec a Liberec s tím, že bude specifikováno, ve kterých dnech v týdnu bude pro zaměstnance rozhodující to které pravidelné pracoviště (např. pondělí a úterý Jablonec a zbývající pracovní dny Liberec? Dva dny pracuje doma a tři dny dojíždí na firmy. 

Ráda bych si ujasnila, jaké místo výkonu práce, resp. kód LAU, máme uvádět u zaměstnanců ve mzdovém systému pro účely různých povinných statistik či dokumentů. Zejména se mi jedná o zaměstnance, kteří mají v pracovní smlouvě sjednáno místo výkonu práce šiřeji než 1 obec. Např. mají uvedeno Zlínský a Jihomoravský kraj a pro účely cestovních náhrad je stanoveno Brno. Sídlo zaměstnavatele je v Praze. Pro účely přílohy č. 1 k Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti by mělo být jako místo výkonu práce v tomto případě uvedeno sídlo zaměstnavatele, tj. i kód LAU by byl uveden jako sídlo zaměstnavatele, tj. Prahu. Pro účely statistiky ISPV má být ovšem jako místo výkonu práce uvedeno místo sjednané pro účely cestovních náhrad (§ 34a ZP), tj. v tomto případě by bylo uvedeno město Brno.

Jsme spol. s r. o. S našimi zaměstnanci máme v pracovní smlouvě stanoveno jako místo výkonu práce konkrétní adresu naší provozovny (konkrétní ulice + konkrétní obec). Naše společnost aktuálně založila na Slovensku svoji pobočku, organizační složku. Tato organizační složka je již na Slovensku evidována v obchodním rejstříku, je zde zaevidována také k dani z přidané hodnoty. Plánujeme zde na Slovensku postavit admin. budovu, ve které bude sídlo této organizační složky. Z důvodu probíhající stavby a s tím spojených potřebných jednání s dodavateli, stavaři, atd. zvažujeme, že bychom jednoho našeho zaměstnance "české", společnosti (místo výkonu práce viz výše) vyslali např. na dobu jednoho měsíce na Slovensko, aby zde prováděl kontrolu stavby, jednal s dodavateli, atd. Můžete tedy prosím zodpovědět níže uvedené dotazy? 1) Jak bude toto „vyslání“ na Slovensko posuzováno z pohledu cestovních náhrad? Jaké výše náhrad bude zaměstnanci přináležet? Jak budou posuzovány případné „cesty domů“ tohoto zaměstnance? Předpokládáme, že o víkendech bude tento zaměstnanec jezdit do České republiky za rodinou. 2) Ubytování – budou náklady s ubytováním na Slovensku standardně zahrnuty do daňových nákladů? Jak by prosím bylo ev. nahlíženo na situaci, kdyby na Slovensku zaměstnanec bydlel u svého známého, a neměl by tedy doklad o ubytování např. z hotelu? Nebylo by v tomto případě ev. zpochybněno jeho dočasné pracovní působení na Slovensku? 3) Jak by prosím mělo být ev. řešeno zdravotní a sociální pojištění po dobu výkonu práce na Slovensku? Bylo-by ev. třeba zaměstnance zde v České republice odhlásit na Slovensku dočasně přihlásit? 4) Bylo by ev. možné s tímto naším zaměstnancem uzavřít dočasný dodatek k pracovní smlouvě, ve kterém bychom jako místo výkonu práce sjednali adresu naší org. složky na Slovensku? Není naším úmyslem zaměstnanci jakkoliv odpírat jeho zákonné "cestovní nároky". Bylo-li by však možné, rádi bychom tyto náklady optimalizovali. Z tohoto důvodu uvažujeme, jaké nákladové výhody by přinesl výše uvedený dodatek se změnou výkonu práce. Mohla bych prosím požádat o krátké shrnutí tohoto řešení?  

Existuje možnost, aby zaměstnavatel platil zaměstnanci cestovní náhrady za cestu z trvalého bydliště do sídla firmy?Zaměstnanec pracuje 2-3 dny doma a zbývající dny dojíždí pracovat do firmy. Je možné stanovit v pracovní smlouvě jako pravidelné pracoviště zaměstnance jeho bydliště a pak mu platit cestovní náhrady?

Jak je dnes nutné prokazovat cestovní náhrady? Dříve byl tiskopis "Cestovní příkaz", kde se uváděly údaje o tom, kam se jede, proč, časy, dopravní prostředek a počítaly se podle toho cestovní náhrady. Jak je to dnes - musí být stále cestovní příkaz? Nebo by stačil údaj z elektronické docházky zaměstnance, kde by byl uveden čas, kdy odjel na služební cestu a čas kdy se ze služební cesty vrátil, podle toho by se stanovilo stravné v nejnižší zákonné výši a bylo by to takto dostačující pro obhájení nákladů na stravné jako daňově účinného nákladu zaměstnavatele? Pokud by to takto nestačilo, kde je napsáno, jak se musí cestovné prokazovat pro účely daně z příjmu zaměstnavatele, výpočet podle zákoníku práce nám je znám. 

Jsme s. r. o. a zaměstnancům poskytujeme stravenky. Část zaměstnanců nyní bude pracovat z domova. Je možné jim přesto poskytnout stravenky a náklady na ně budou pro firmu daňově uznatelné, když v interní směrnici budeme mít jasně staveno, že v případě práce na home office bude zaměstnanec povinen být dostupný pro komunikaci se spolupracovníky, dodavateli či zákazníky, a to v době od 8 do 13 hod. (zbytek pracovní doby si pak může rozvrhnout sám dle svým potřeb)? Nebo je nutné s nimi na tuto dobu sepisovat dohodu o home office? Po skončení nouzového stavu se totiž všichni opět vrátí normálně na pracoviště. 

Zaměstnanec si pronajme osobní automobil od přítelkyně, používá ho při pracovních cestách. Může si uplatňovat náhradu za ujeté kilometry a průměrnou spotřebu, stejně jako by byl vlastníkem vozidla on?

Firma má zaměstnance, který vykonává velkou část práce od dob covid-19 z domova formou home office. Tento zaměstnanec používá firemní auto, se kterým jezdí operativně např. 1-2 týdně do provozovny jeho firmy do jiného města nebo jednou týdně k zákazníkům opět do jiného města. Auto většinou nechává zaparkované přes noc v místě bydliště, kde pracuje formou home office. Firma přemýšlí, jak má nastavit v pracovní smlouvě místo výkonu práce zaměstnance, aby mohly být všechny cesty mezi domovem zaměstnance, provozovnou i zákazníkem jako služební pro účely daně z příjmů zaměstnance i DPH. Je vhodné nastavení místo výkonu práce bydliště zaměstnance, kde vykonává home office? Nebo má nějaké (ne)výhody určit v pracovní smlouvě jako místo výkonu práce i město provozovny firmy jako druhé místo výkonu práce?

Zaměstnavatel má sídlo v Ostravě a zaměstnanci mají pro účely cestovních náhrad ve smlouvě místo výkonu Ostravu (mají konkrétní adresu). Může zaměstnanec, který bydlí ve Frýdku a jede vlakem na služební cestu do Prahy, mít lístek na vlak Frýdek - Praha a nechat si ho v cestovním příkazu proplatit a uvést zahájení služební cesty Frýdek? 

Pokud má zaměstnanec v dohodě o provedení práce sjednáno místo výkonu práce Česká republika, co uvádím do přílohy k Vyúčtování daně ze závislé činnosti pro finanční úřad? 

Společnost provozuje autodopravu. Chceme se zeptat, když mají řidiči ve smlouvě místo výkonu Karlovy Vary a vyjíždějí po celém území Karlovarského kraje, náleží jim proplacení cestovních náhrad (při práci nad 5 hodin mimo město)?

Někteří naši zaměstnanci mají uvedeno v dodatku pracovní smlouvy místo výkonu práce město S, pravidelné pracoviště pro cestovní náhrady je středisko P. Právě toto středisko P se bude rušit a zaměstnanci budou rozděleni do dvou různých měst, kde máme další pobočky (již zmíněné město S a nově jim bude nabídnuto město B). Pokud zaměstnanec nebude chtít vykonávat stejnou práci, jako na středisku P, ve městě B, je to důvod pro ukončení PP z organizačních důvodů s odstupným? 

Zaměstnanec odpracoval celou směnu (7-15:30) a po směně jel na služební cestu. Vrátil se až další den. Má první den nárok jak na stravenku, tak i na stravné? 

Společnost s r. o. má dva společníky - jednatele s uzavřenou smlouvou o výkonu funkce. Oba používají pro cestovní náhrady svá vlastní vozidla. Vozidlo společníka A má průměrnou spotřebu podle TP 6,7 l/100 km, zatímco vozidlo společníka B má průměrnou spotřebu 11,4 l/100 km. Je možné do smlouvy o výkonu funkce stanovit strop pro čerpání cestovních náhrad např. na 30 000 Kč měsíčně?

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil m.j. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře - většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můj dotaz směřuje k tomu zajištěnému stravování. Můžeme dát jeho hodnotu do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá "bezplatná" jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit? 

Společnost bude pořádat pro své zaměstnance teambuilding. Bude se jednat o pobyt na horské chatě od čtvrtečního rána do nedělního rána Povinná účast zaměstnanců je od čtvrtka do pátečního večera. Od pátečního večera do neděle je pobyt dobrovolný. Předpokládám, že pro společnost bude daňově účinným nákladem ubytování i stravování zaměstnanců do pátečního večera, dále také činnost lektora zajišťujícího teambuildingový program v tuto dobu a doprava. Je na stravování zaměstnanců (aby bylo daňově uznatelným nákladem) stanoven nějaký zákonný limit? Pobyt zaměstnanců na nepovinné části je pro společnost nedaňovým nákladem. Pro zaměstnance je nepovinný pobyt nepeněžním, plněním, které se musí přidanit ke mzdě, nebo je možné, do výše 20 0000 Kč, ho uznat jako nepeněžní příspěvek zaměstnanci na dovolenou? Večerní program (kouzelník, alkoholické nápoje apod.) jsou daňově neúčinným nákladem, i když se týká večeru s povinnou účastí? Zaměstnancům za pobyt na povinné části teambuildingu náleží mzda za hodiny, kdy by v práci pracovali (např. při 8hodinové pracovní době za 8 hodin) a za celou povinnou dobu teambuildingu cestovní náhrady - tedy stravné krácené o 75 % při celodenním stravování?