Otázky a odpovědi - strana 9

Jak postupovat při vyúčtování tuzemskou nebo zahraniční pracovní cestu při bezplatně poskytnuté snídani, když se jí zaměstnanec neúčastnil, a to z důvodu potravinové alergie, různé diety (bezlepkové apod.), vegetarián či vegan, dočasné zdravotní obtíže bez vystavení lékařského potvrzení, anebo při časném odletu, kdy čas snídaně byl až po odjezdu z hotelu, kde si vyžádá potravinový balíček, ale není jim poskytnut, nebo si nevyžádá potravinový balíček. Máme snídani uznávat jako bezplatně poskytnutou a krátit stravné, anebo neuznávat? Jak postupovat v obdobném případně při obědě či večeři, pokud nám zaměstnanec nahlásí, že se nemohl účastnit z některého z výše uvedených důvodů. 

Pokud zaměstnanec letí na zahraniční pracovní cestu na Island a přesedá v jiné zemi, jakou sazbu pro stravné které země použiji? Odlet z Prahy je ve 13:25 - přílet 15:50 Barcelona, odlet 18:25 Barcelona - přílet 21:00 Reykjavik. Beru celou cestu sazbou pro Island s o určením pásma časem odletu ve 13:25? Zohledňuji časy v zemi i u přesedání na letišti? Jak by se postupovalo, kdyby byl zaměstnanci v Barceloně let zrušen a odletěl až následující den např. v 8 hod ráno do Reykjaviku, tedy Praha 13:25 - 15:50 Barcelona, zrušení let a následující den 8:00 - 10:25 Reykjavik? Jakou sazbu země použiji pro který den?

Naše pracovnice byla poslána na zahraniční pracovní cestu - letecky. Z místa bydliště ji na letiště dovezl manžel a po skončení pracovní cesty pro ni opět dojel: - cestovní příkaz se vystaví na jméno zaměstnankyně - proplatí se vlastně 4 cesty mezi bydlištěm zaměstnankyně a letištěm, náklady budou daňově uznatelné - je tento postup správný, i když je jasné, že neřídila zaměstnankyně? 

Naši zaměstnanci jezdí na montáže a jsou jim vypláceny v souladu se zákonem cestovní náhrady. Stává se i to, že před odjezdem na montáž odpracují na svém pracovišti více jak tři hodiny. Lze v tomto případě poskytnout příspěvek na stravování dle § 24 písm. j) odst. 4 zákona o daních z příjmů a následně stravné ve výši dle délky trvání pracovní cesty?

Jsme střední škola. Někteří naši žáci vyjeli do Londýna s cestovní kanceláří. Jako doprovod jeli dva pedagogové. Musím jim vyplatit cestovní příkaz, když měli vše hrazené cestovní kanceláří jako doprovod zdarma? Oni sami mi cestovní příkaz nepřinesli.

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?

Pokud proplácíme cestovní náhrady zaměstnancům, kteří mají pravidelné pracoviště v zahraničí, zaokrouhlujeme propočet na CZK? zaměstnanci působí trvale v zahraničí a dodávají cca jednou za měsíc k proplacení jednotlivé jízdenky (např. dojíždění na výuky apod.).Nemají cestovní příkaz, každá jízdenka se propočítává zvlášť. Jsou financovány tzv.zvýšenými životními náklady a jsou jim propláceny dle nařízení vlády jízdenky (Nařízení vlády č. 62/1994 Sb.) Pokud nám dodají výpis s úhradou zahraničních jízdenek v české měně - pak máme zaokrouhlit, nebo můžeme proplatit dle výpisu? Jednotlivé jízdenky za daný měsíc, které přepočítáváme kurzem, pokud nedodali bankovní výpis, také zaokrouhlit (všechny propočteme na CZK, sečteme a výsledek zaokrouhlujeme na CZK nahoru)? 

Zaměstnanec používá ke služebním cestám za účelem různých jednání s obchodními partnery automobil zapsaný v technickém průkazu jako "nákladní automobil skříňový". Hmotnost vozidla je 2520 kg a má dvě nápravy. Je možné na nákladní vozidlo zaměstnance uplatnit cestovní náhrady? Dle zákona o silniční dani je poplatníkem zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu nebo přípojného vozidla, ale jak je to s nákladním automobilem?

Zaměstnáváme zaměstnance na DPP, má např. plánovanou směnu od 10:00 - 12:00 hod, pojede služebním autem k obchodnímu partnerovi, cesta autem je zahájena v 9:00 hod, v 10:00 hod dorazí na určené místo, proběhne jednání a v 11:30 hod. vyjíždí zpět do společnosti, kam dorazí ve 12:45 hod. Do evidence odpracované doby bude uvedena jako odpracovaná doba od 10:00 do 12:00 hod? Ostatní doba, což je doba strávená na cestě a doba nespadající do naplánované směny, nebude již posuzována jako výkon práce, a nebude tedy vykazovaná jako odpracovaná doba? 

Dobrý den, zaměstnanci cestovali na zahraniční pracovní cestu do Švýcarska. Ubytování měli sjednané ve Francii. Cesta trvala 5 dní s tím, že cestovali do Švýcarska letecky a poté každý večer jezdili na ubytování do Francie a ráno opět do Švýcarska na semináře a takto každý den. Výjimečně cestovali i přes den. Důvod ubytování ve Francii byl s ohledem na cenu ubytování a hotel s ubytováním byl ihned za hranicemi, tak jako hotel, kde byl seminář. prosím, jak se bude uznávat stravné a kapesné - sazbou které země? vyhodnocuje se každý den zvlášť, nebo se sečtou všechny časy za celou cestu? Nyní to vychází tak, že první a poslední den byli v ten den nejdéle ve Švýcarsku, druhý - čtvrtý ve Francii. pokud ale sečteme všechny hodiny, tak to vychází velice těsně (rozdíl cca dvou hodin), kdy trávili více času ve Švýcarsku (cca 45 hodin, 43 hodin). 

Spolek pro chov koní má zvolený výbor a členy platící členské roční příspěvky. Jednou ročně uskuteční spolek výstavu koní - účastníci jsou členové spolku se svými koňmi. Spolek jim vyplácí náhrady cestovních výdajů - použití soukromého vozidla pro přepravu koní. Nemají na tento den uzavřenou DPP. Lze takto postupovat? Za jakých podmínek lze členům spolku vyplácet cestovné a náhradu ostatních výdajů a za jakých podmínek výboru spolku? Je nutné s každým uzavřít DPP a testovat placení a případně přiznat silniční daň za každé vozidlo? 

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

Zaměstnanec (řidič) bude vyslán na ZPC do Německa na dva dny. První den cesta tam, druhý den cesta zpět. Nocleh je mu zajištěn v ČR těsně za hranicemi. Tedy bude cestovat v pondělí do Německa, večer přespí v ČR a ráno jede zpět pro cestující do Německa a poté do Prahy. Jaké mu přísluší stravné a kapesné? Jedná se o jednu zahraniční pracovní cestu nebo o dvě? Bude se jednat také o tuzemskou pracovní cestu, resp. tuzemské stravné za část v ČR?

Jsme společnost, která se zabývá síťovým marketingem, a občas pořádá pro své členy ,kteří nejsou zaměstnanci ale fakturují služby na základě mandátní smlouvy, semináře v zahraničí. Je možné podle nějaké směrnice platné v ČR vyplácet členům diety a cestovní náhrady třeba i v nějaké paušální častce a zároveň si je uplatnit do daňových nákladů? Podle směrnic Slovenské republiky, která řeší podobný případ existuje směrnice č. 1/2014 o poskýtování cestovních náhrad při tuzemských a zahraničních pracovních cestách a podle článku 4 je možné podpořit "lídrov a ich marketingové služby". Takovou směrnici jsem v ČR nenašla.

1) Zaměstnanec jel služebním automobilem na zahraniční pracovní cestu, kdy v pondělí překročil hranice do Německa ve 13 hod., ale jel spát do ČR (těsně za hranice, nikoliv domů, místo výkonu má Prahu) a zpět překročil do ČR ve 20 hod. stejný den. Znovu jel v úterý a to překročil znovu hranice do Německa v 10 hod. a do ČR znovu v 16 hod. Takto mu bylo zaměstnavatelem schváleno - je to řidič a vezl zaměstnance na akci a druhý den je nabíral zpět. Má nárok i na tuzemskou pracovní cestu a případně za jaké hodiny? A posuzuje se jako jedna zahraniční pracovní cesta, nebo za každý den zvlášť? 2) Pokud zaměstnanec směnil ve směnárně zálohu ještě v ČR před zahájením cesty na měnu země, kam jede, tedy zálohu dostal v pondělí, ve středu ve směnárně směnil EUR na NOR a na cestu nastoupil v pátek. Jakým kurzem spočítat doklady v NOR měně na EUR (měna ve které je záloha)? Kurzem ze směnárny z ČR anebo kurzem k datu zálohy?

Společnost a. s. si pronajala byt ve městě, kde je sídlo firmy. Zaměstnanci, kteří bydlí v jiném městě, budou v bytě při výkonu práce v sídle firmy bydlet. Je tento náklad pro společnost daňově uznatelný? Nájem bytu je jedna celková částka 10 000 Kč (v ní jsou zahrnuty i veškeré služby), nájemní smlouva je psaná na společnost. V bytě budou pobývat dva zaměstnanci od pondělí do pátku - je to jejich pracovní cesta. Tito zaměstnanci mají trvalé bydliště v jiném městě, než je tento byt. Jak to bude daňově na straně společnosti a zaměstnanců?

Zaměstnavatel přispěje zaměstnancům na stravování (obědy) - podnikatelský sektor. a) stravování poskytne externí firma na fakturu, cena 1 oběd 73 Kč vč. DPH , budu postupovat takto: pro rok 2018 nárok 5-12 hodin podnik. 78 Kč, do max. výše 70 % to je 54,60 Kč, příspěvek 55% je 40 Kč (40,15), zaměstnanec uhradí 33 Kč ( 28,70 + DPH 4,30). Je to tak správně nebo musím vzít cenu oběda bez DPH? Prosím o uvedení výpočtu. b) Zaměstnavatel poskytne stravenku v hodnotě 100 Kč na 1 oběd, prosím o výpočet.  c) Když se jedná o podnikatelský sektor, může zaměstnavatel vycházet z částky 93 Kč (2018)? Pak by 70 % bylo 65,10 Kč. Ze stravenky v hodnotě 100 Kč, by pak příspěvek 55 % byl 55 Kč včetně DPH. Je to tak správně?

Jednatel společnosti jel do Německa pořídit firemní vozidlo. Budou náklady na cestovné (autobus, taxi) do Německa daňově uznatelný náklad? Jednatel nemá odměnu z funkce jednatele.

Naše firma má v současné době uzavřenou smlouvu o zajištění závodního stravování formou dovozu jídel do našeho areálu v hodnotě 65 Kč/jídlo. V případě nevyužití této možnosti dostávají zaměstnanci stravenku ve stejné nominální hodnotě v zájmu zachování stejných podmínek pro všechny. Nyní uvažujeme o navýšení hodnoty příspěvku na stravování ze současných 35,75 Kč/ks, tj. nominální hodnota 65,-/ks na 63,25 Kč/ks, tj. stravenka v hodnotě 115 Kč. Hodnota nasmlouvaného hlavního jídla se nemění. Je možné k hodnotě jídla přispět ještě stravenkou ve výši 50 Kč/ks, tedy doplatku do hodnoty 115 Kč z důvodu zachování rovných podmínek?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci kapesné na zahraniční pracovní cestu ve výši 40 %. Není nám úplně jasné, z jaké částky se výše kapesného vypočítá. V § 180 zákoníku práce je uvedeno následující: „Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179“. Výše stravného však může být krácena dle délky pracovní cesty nebo při poskytnutí bezplatného stravování. Dotaz nejlépe uvedeme na příkladu: Zaměstnanec byl vyslán v říjnu 2017 na zahraniční pracovní cestu do Velké Británie. První den odletěl z Prahy do Velké Británie v 9:50. Druhý a třetí den strávil v Británii celý den a zpět do Prahy odletěl čtvrtý den ve 20:50, v Praze byl ve 23:45 hod. Dále mu bylo třetí a čtvrtý den poskytnuto bezplatné stravování – snídaně. Ostatní dny bezplatné stravování zajištěno nebylo. Výše stravného se tedy bude krátit první den z důvodu konání pracovní cesty v délce cca 14 hod. a pak následně za třetí a čtvrtý den kvůli poskytnuté snídani. Není nám však jasné, zda se pro výpočet výše kapesného zohledňuje krácení jak z důvodu délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Jelikož je v zákoně uvedeno, že kapesné je vypočítané do výše 40 % stravného poskytnutého zaměstnanci. Stravné je tedy zaměstnanci poskytnuto samozřejmě v krácené formě, a to jak z hlediska délky pracovní cesty, tak poskytnutí bezplatného stravování. Dle nás by tedy z těchto důvodů měla být zohledněna výše kapesného. Je to takto v pořádku či jak by to mělo být správně?