Otázky a odpovědi - strana 4

V době "post covidu" si "administrativní" pracovníci, kteří mohou plnohodnotně vykonávat práci z vlastního bydliště přes NTB a telefon (účetní, operátorka zákaznické linky, obchodník nákupčí), prosadili po dohodě se zaměstnavatelem, že mohou vykonávat část práce z domu a na pracoviště jezdí podle potřeby především na úkoly, kde potřebují fyzický kontakt s pracovištěm nebo zákazníky. V pracovních smlouvách mají dvě místa výkonu práce (svoje bydliště) a provozovnu firmy. Pro účely cestovních náhrad mají sjednané pravidelné pracoviště většinou místo svého bydliště. Mezi těmito místy různě pendlují dle aktuální potřeby a v jeden den tedy mohou část dne odpracovat doma a pak jedou na schůzku do provozovny a svoji pracovní směnu ukončí doma. Zaměstnavatel je k tomuto přístupy vstřícný, ušetřilo mu to kancelářské prostory, láká na tento styl práce víc potencionálních uchazečů a zaměstnanci se celkově cítí lépe a vnímají to jako velký benefit. Pokud zaměstnanec takto jezdí firemním vozem mezi těmito 2 místy výkonu práce - jedná se o firemní cestu (nikoliv soukromou), která se počítá do odpracovaných hodin zaměstnance? Podle mého názoru - je to firemní cesta. Pokud nějaký zaměstnanec využívá pro tyto cesty svoje soukromé vozidlo nebo autobusovou dopravu, tak mu firma musí hradit mezi těmito cesty cestovní náhrady? Podle mého také názoru ano - musí.

Prosím o vysvětlení možností, jak započíst dobu strávenou na pracovní cestě, pokud máme stanoveno pružné rozvržení pracovní doby (pondělí až pátek 6:00-20:00 hod.), přičemž pevná pracovní doba pro účely pracovní cesty je 7:45-16:15 hod. Například: 1) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin. 2) Zaměstnanec vyjede na pracovní cestu v 6:30 hod., na místo dojede v 8:00 hod., práci vykonává do 17:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 18:30 hodin. 3) Zaměstnanec přijde do práce v 6:30, pracuje do 9:00, poté odjíždí na pracovní cestu, na místo dojede v 11:00 hod., práci vykonává do 15:00 hod. a poté cestuje zpět, návrat v 17:00 hodin a poté ještě pracuje na pracovišti do 18:00 hodin. V uvedených případech započítáváme pro fond pracovní doby dobu, kterou máme stanovenu jako pevnou, tzn. 7:45 – 16:15 hodin a případně k tomu další dobu, kterou má zaměstnanec vykázánu jako výkon práce - tzn. v případě 1) započtena pouze doba 7:45 – 16:15 hodin, v případě 2) započtena doba 7:45 – 17:00 hodin, v případě 3) započtena doba 6:30 – 16:15 a pak 17:00 – 18:00 hodin. Doba strávená na cestě není započtena, pokud nespadá do pevné pracovní doby. Samozřejmě pro účely cestovních náhrad je započtena celková doba od nástupu do ukončení pracovní cesty. Je tento postup správný? A ještě další dotaz, vzhledem k tomu, že na pracovní cesty vyjíždí pracovníci kontroly, kdy jejich činnost často obsahuje pracovní cesty „od rána do večera“, lze upravit vnitřním předpisem i delší rozsah pracovní doby pro účely pracovní cesty než současných 8 hodin, např. 12 hodin, pokud máme jinak pružné rozvržení pracovní doby? Případně lze započíst do výkonu práce i dobu strávenou ve služebním vozidle, jak pro řidiče, tak pro ostatní kolegy, jestliže i v průběhu cestování např. zpracovávají kontrolní protokoly v autě na notebooku?

Společnost svým zaměstnancům poskytuje peněžitý příspěvek na stravování. 1. Může zaměstnavatel poskytovat tento příspěvek i prokuristovi, který má uzavřenou pouze smlouvu o výkonu funkce prokuristy, pokud bude mít ve smlouvě vymezen rozsah pracovní doby pro výkon funkce, kterou bude zároveň vykazovat v měsíční evidenci pracovní doby? 2. Odměna prokuristy je stanovena jako pevná měsíční odměna. Dle podmínek smlouvy má prokurista nárok na 20 pracovních dnů placeného volna. Bude v evidenci pracovní doby vykazovat čerpání tohoto pracovního volna? Pokud ne, má nárok na peněžitý příspěvek na stravování za dny placeného volna?

Jak postupovat v případě, že agentura práce vysílá uchazeče o zaměstnání na zkoušku do zahraniční - pokud u zahraničního uživatel uspěje, je s ním sepsán pracovní poměr (dříve nikoliv, je zde využit status "práce na zkoušku", které pracovní právo zná. V případě , že u zahraničního uživatele uchazeč neuspěje, je to „budoucímu zaměstnavateli" od zahraničního uživatele písemně oznámeno. Jenže tyto uchazeči dostávají bez ohledu na zda uspějí nebo nikoliv cestovní náhradu. Jak to bude s pohledu daní u neúspěšných uchazečů? Bude se jednat o daňový náklad jako v případě proplacené zdravotní prohlídky, kdy zaměstnanec nakonec nenastoupí?

Společnost vyslala na služební cestu zaměstnance a schválila použití jeho soukromého vozidla. Chceme se zeptat zda: 1) společnost bude platit poplatek za rádio, které je instalované ve voze zaměstnance po dobu pracovní cesty, 2) má společnost povinnost ověřovat stav vozu zaměstnance, tj. zda má zaplacenu dálniční známku, zda má havarijní pojištění, zda má zákonné pojištění svého soukromého vozu, 3) v případě nehody zaměstnance, kdo v tomto případě nese náklady na soukromý vůz? Jak postupovat v případě viny řidiče - tj. zaměstnance tak v případě viny druhé strany, tj. zaměstnanec bude poškozený a ten kdo ho naboural nebude mít potřebná zaplacená pojištění?

Může být sjednána se zaměstnancem dohoda o výkonu práce z jiného místa kombinovaně tak, že by část směny odpracoval na pracovišti a část směny z domova (v rámci 8 hodinové směny by každý pracovní den požadoval 2 hodiny pracovat z domů z důvodu péče o dítě)? Běžně máme pružné rozvržení pracovní doby. 

Jednatel společnosti využívá firemní automobil pro pracovní účely. Automobil nemá poskytnut k soukromým účelům. Vzhledem k tomu, že v blízkosti sídla firmy není možnost automobil bezpečně přes noc a o víkendech parkovat, parkuje jednatel automobil v místě svého bydliště. Je možné u jednatele sjednat kromě místa výkonu práce v sídle firmy i výkon práce (pravidelné pracoviště) v místě bydliště, aby i jízdy z bydliště do sídla firmy a obráceně byly cestami pracovními, tedy daňově uznatelnými? Musí společnost svému jednateli za parkování firemního automobilu v místě bydliště platit nájemné?

OSVČ podnikající na základě ŽL s bydlištěm (sídlem) v ČR dlouhodobě pracuje v Německu (domů jezdí jen na víkend 2x měsíčně) a práce fakturuje německému zákazníkovi. Jsou daňově uznatelné výdaje na ubytování a zahraniční stravné s kapesným?

Česká stavební firma, s. r. o., zaměstnává pracovníky ze Slovenska. Vše je řádně přihlášeno. Pracují po celé republice. Nyní tato s. r. o. dostala zakázku na Slovensku, a tak parta zaměstnanců ze Slovenska tuto práci udělá. Nebude muset jezdit do Česka. Změní se něco na mzdových věcech po dobu vykonávání prací na Slovensku?

K pracovním cestám realizovaným soukromým vozidlem zaměstnance musí zaměstnavatel za toto vozidlo odvést silniční daň. Jak je to u vozidla externího spolupracovníka, kde firma hradí pouze náklady za dopravu bez stravného - je k tomuto vždy sepsána smlouva o náhradě nákladů na cestu. Za toto vozidlo externího spolupracovníka je firma také povinna odvést silniční daň?

Zaměstnanci vykonávali práci z domova (home office), ale neměli sjednánu náhradu za použití vlastních nástrojů, předmětů i za spotřebovanou energii. Může zaměstnavatel tyto náklady uhradit?

Zaměstnavatel v podnikatelské sféře se rozhodl poskytovat svým zaměstnancům horní hranici stravného pro státní sféru stanovenou příslušnou vyhláškou. Tedy v roce 2021 při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin 108 Kč. Na straně zaměstnance nejsou předmětem daně do tohoto limitu a na straně zaměstnavatele jsou daňově uznatelným výdajem?

Je možné na žádost zaměstnance, vyplácet tuzemské cestovní náhrady (straně a náhradu jízdních výdajů soukromým vozem zaměstnance) v cizí měně? Pokud ano, jaký kurz se pro přepočet na cizí měnu použije? 

 Pokud vyšleme našeho zaměstnance, který je zaměstnancem odštěpného závodu v ČR (zřizovatel je německá GmbH) na 5denní školení do sídla zřizovatele, kdo a za jakých pravidel mu bude vyplácet mzdu? Zřizovatel z Německa podle minimální mzdy v Německu nebo odštěpný závod v ČR běžným způsobem dle pracovní smlouvy? Bude nějaký rozdíl ve výplatě mzdy, pojede-li stejný zaměstnanec třeba vyřizovat reklamaci k zákazníkovi do Francie?

Jsme odštěpný závod německé firmy GmbH. Kolegyně byla na školení a přišla s informací, že v případě vyslání zaměstnanců na služební cestu do naší mateřské firmy (např. na jednání, školení, apod.) jim musí být za tuto služební cestu vyplacena mzda dle německých pravidel, a to přímo naší mateřskou firmou GmbH. Zaměstnanci to pak budou muset složitě zdaňovat v ČR. Bohužel jsem k tomu další informace nedohledala. Jakých pracovních cest se to přesně týká?

Zaměstnanec - rozvozce zboží, k dispozici má rozvozové vozidlo zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednáno konkrétní místo výkonu práce, případně pouze město, pracovní doba rovnoměrně rozvržená do 8 hodin denně. V průběhu dne rozváží zboží nejen v místě výkonu práce, ale i do širokého okolí a po rozvozu se vrací do místa výkonu práce a koná další pracovní činnost. Náleží tomuto zaměstnanci cestovní náhrady?

Směna našich zaměstnanců trvá 8 a půl hodiny. Je běžnou praxí, že po odpracování 5 nebo 6 hodin jsou vysláni zaměstnavatelem a odjíždějí na pracovní cestu v délce trvání více 12 hodin. Mají zaměstnanci v těchto případech nárok na stravenkový paušál a zároveň na stravné?

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady, tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň? 

Pracovník odpracuje v jednom dni směnu od 7-15:30 hod., v 16 hod. nastoupí na pracovní cestu, která trvá do dalšího dne. Je možno mu poskytnout za odpracovanou směnu stravenkový paušál (stravenku) a za dobu, kdy byl na pracovní cestě (delší než 5 hod) stravné? Prosím o uvedení příkladů, kdy má zaměstnanec nárok na stravenkový paušál (stravenku) a stravné v jeden den. 

Zaměstnanec používá pro služební cesty soukromé auto (půjčené od kamaráda). Má zaměstnanec nárok na cestovní náhrady tj. na základní náhrady + náhrady za spotřebované pohonné hmoty. Kdo v takovém případě hradí silniční daň?