Otázky a odpovědi - strana 6

Společnost bude pořádat pro své zaměstnance teambuilding. Bude se jednat o pobyt na horské chatě od čtvrtečního rána do nedělního rána Povinná účast zaměstnanců je od čtvrtka do pátečního večera. Od pátečního večera do neděle je pobyt dobrovolný. Předpokládám, že pro společnost bude daňově účinným nákladem ubytování i stravování zaměstnanců do pátečního večera, dále také činnost lektora zajišťujícího teambuildingový program v tuto dobu a doprava. Je na stravování zaměstnanců (aby bylo daňově uznatelným nákladem) stanoven nějaký zákonný limit? Pobyt zaměstnanců na nepovinné části je pro společnost nedaňovým nákladem. Pro zaměstnance je nepovinný pobyt nepeněžním, plněním, které se musí přidanit ke mzdě, nebo je možné, do výše 20 0000 Kč, ho uznat jako nepeněžní příspěvek zaměstnanci na dovolenou? Večerní program (kouzelník, alkoholické nápoje apod.) jsou daňově neúčinným nákladem, i když se týká večeru s povinnou účastí? Zaměstnancům za pobyt na povinné části teambuildingu náleží mzda za hodiny, kdy by v práci pracovali (např. při 8hodinové pracovní době za 8 hodin) a za celou povinnou dobu teambuildingu cestovní náhrady - tedy stravné krácené o 75 % při celodenním stravování?

Zaměstnanec předložil dodatečně již po uzavřeném vyúčtování pracovní cesty (cestovního příkazu) doklad za úhradu výpůjčky auta na pracovní cestě v zahraničí. Jaký je správný postup? Proplatíme doklad pokladnou samostatně (pokud je již cestovní příkaz vyúčtován) nebo musíme otevřít vyúčtování cestovního příkazu? Jak tedy postupovat i při přepočtu měny? Pokud budeme proplácet doklad samostatně, použijeme kurz z původního vyúčtování cestovního příkazu, kdy byl použit kurz ze dne vyplacení zálohy nebo lze použít kurz ze dne vystavení dokladu za vypůjčené auto? 

Firma zaměstnává stavbyvedoucího, který pracuje v kanceláři i na stavbě. Na stravenku má nárok v případě, že je v kanceláři déle než 3 hodiny a zároveň nevznikne nárok na stravné při pracovní cestě (déle než 5 hodin). V kanceláři je 2 hodiny, odjede na stavbu, kde je 4 hodiny a znovu se vrátí do kanceláře, kde je do konce pracovní směny. Lze hodiny strávené v kanceláři sčítat pro nárok na stravenku?

Prosím o vyjasnění, zda do kolonky místo výkonu v příloze č. 1 se uvádí skutečné - faktické místo výkonu práce zaměstnance, když má ve smlouvě sice uvedené dvě místa - Unhošť, Kladno - ale skutečně pracuje jen v Unhošti, tak se má uvést Unhošť? Sídlo společnosti je v Kladně, společnost má ještě provozovnu i v Unhošti. A dále dohody o provedení práce - místo výkonu práce v dohodě Unhošť. Sídlo společnosti je v Kladně. Uvádí se místo výkonu, nebo sídlo společnosti, nebo místo pobytu zaměstnance? Pokud uvedu sídlo, nebo místo pobytu, tak to vlastně nemá nic společného s místem výkonu práce. 

Společnost s. r. o. bude zavádět program pro zpracování cestovních příkazů. Zaměstnanci (obchodníci cestující velmi často po světě, mají minimálně 10 pracovních cest měsíčně) budou v průběhu měsíce vkládat do programu sami své pracovní cesty a účtenky z pracovních cest, každý zaměstnanec má firemní platební kartou s uvedením svého jména a zaměstnavatele, 90 % cestovních výdajů hradí touto firemní kartou, ale vždy jsou mu dopláceny diety přepočtené na CZK (nikdy se nevyplácí záloha, za vyplacenou zálohu se považuje poskytnutí platební karty, zároveň ale zaměstnanci nikdy přes platební kartou nevybírají hotovost). Jednou měsíčně výkaz uzavřou a měsíční výkaz bude automaticky zaúčtován do účetnictví a bude jim vyplacen doplatek, tj. náklady které nebyly hrazeny firemní platební kartou. Problémem programu je, že může být použit pouze jeden kurs pro všechno, tj. v tomto kursu bude výkaz účtován a ze stejného bude vznikat doplatek zaměstnanci. Program nabízí pevný kurs nebo denní kurs Čnb nebo ECB. Rozhodně nejde používat kurs ze dne zahájení cesty nebo vyplacení zálohy, není v silách zaměstnanců v množství cest a dokladů toto po nich požadovat. Je možné používat denní kurs? Myslím, že v rámci možností by to bylo nejlepší řešení. Tento program bude fungovat cca v 20 zemích, nikde s denním kursem nemají problém. 

Jsme střední škola příspěvková organizace zřízená krajem. Naši žáci a učitelé jezdí na lyžařský výcvikový kurz. Pak dostáváme fakturu zvlášť za žáky a zvlášť za učitele za ubytování a stravování na tomto kurzu. Faktury hradí škola. Ale od žáků jsou náklady proplaceny. Máme požadovat i po učitelích, aby částku za stravné na lyžařském výcvikovém kurzu si sami uhradili a my jim po té spočítáme stravné v cestovním příkazu dle u nás stanovené výše? Nebo jaké je správné řešení?

Může si OSVČ, provozovatel tuzemské nákladní autodopravy, uplatnit do daňově uznatelných výdajů stravné, pokud je na cestě déle než 12 hodin? Pokud ano, jak se posuzuje splnění tohoto časového limitu - posuzuje se každá jízda samostatně nebo lze jednotlivé jízdy uskutečněné pro různé odběratele v jednom dni sečíst?

Právnická osoba provozuje pracovní agenturu. Zaměstnává montážní dělníky ze zahraničí, převážně z třetích zemí. Pracovní poměr je zpravidla sjednáván na dobu trvání povolení k zaměstnání, většinou na 3 měsíce. Poté pracovní poměr ve většině případů končí a zaměstnanec se vrací do své rodné země. Zaměstnavatel zajišťuje pro své zaměstnance po dobu trvání pracovního poměru ubytování, buď formou ubytování v ubytovně, nebo v pronajatých bytových jednotkách. Může zaměstnavatel v těchto případech využít ustanovení § 152 písm. f) zákoníku práce a hradit tak zaměstnancům cestovní výdaje související s „přijetím do zaměstnání v pracovním poměru“ v podobě poskytnutí ubytování po dobu trvání pracovního poměru? Za zajištění ubytování inkasuje od každého zaměstnance měsíčně částku, která je výrazně nižší než částka hrazená za toto ubytování vlastníkům ubytovacích zařízení a bytových jednotek. Jsou výdaje za ubytování hrazené zaměstnavatelem jeho daňovým výdajem? Není zaměstnavatel povinen zvýšit svůj základ daně dle § 23 odst. 17 ZDP nebo z jiného obdobného důvodu? Má zaměstnavatel v těchto případech nárok na odpočet, pokud je ubytování s DPH? Jaký je daňový a odvodový dopad na straně zaměstnance?  

Jediný společník a jednatel v s. r. o. pracuje pro s. r. o. jako řidič mezinárodní dopravy. Může jednatel a zaměstnanec v jedné osobě uzavřít pracovní smlouvu na řidiče mezinárodní dopravy? Bude mít z tohoto titulu nárok na tuzemské a zahraniční diety? Má mít také uzavřenu smlouvu na výkon funkce jednatele? Jak ošetřit, aby byl nárok na případný pracovní úraz (na silnici hrozí stále)?

Firma nakupuje stravenky v několika hodnotách se zdůvodněním, že zaměstnanec použije část nároků na obě a část nároku využívá na nákup svačiny. Pracovní doba zaměstnance je 8-9 hodin/den. Je možné uznat jako daňový náklad ve výši 55 %, i když chce firma dát zaměstnanci stravenku na 120 Kč jako 2 poukázky např. za 80 + 40 Kč? Může firma sjednat přidělení stravenky i zaměstnanci na DPP, když je to v dohodě sjednáno?

Firma pořádá pro zaměstnance teambuilding. Zaplatila dopravu, pronájem sklípku, ubytování. Lze dát v rámci teambuildingu tyto výdaje jako daňové a uplatnit DPH? Dále mají zaměstnanci k této akci cestovní příkazy, opět prosím o informaci, jestli mají nárok na vyplacení diet.

Společník společnosti ABC s. r. o. bezplatně vypůjčí své soukromé vozidlo zaměstnanci společnosti ABC s. r. o., který toto vozidlo použije pro firemní jízdu pro společnosti ABC s. r. o. Má zaměstnanec v takovém případě nárok na náhradu PHM a zároveň i náhradu za amortizaci daného vozidla? 

OSVČ vysílala v roce 2019 zaměstnance na služební cestu na Slovensko. Zaměstnanec ke služební cestě používal své soukromé vozidlo. Jako kompenzace za to, že se během služební cesty opotřebovává jeho soukromé vozidlo, byla mu poskytnuta náhrada za použití vozidla 4,10 Kč za každý ujetý kilometr jízdy, Vozidlo jezdí na naftu, takže mu náležela i náhrada 33,60 Kč za spotřebované PHM, dále mu bylo proplaceno zahraniční stravné dle vyhlášky ve výši 35 eur (jednalo se o více než 18 hodinovou cestu) a dle vnitřní směrnice OSVČ mu náleželo 40% procent kapesné. Na Slovensku pobýval při jednotlivých služebních cestách např. 3 až 4 dny. Jaký kurz České národní banky má OSVČ použít při při přepočtu české koruny? Vhodné je prý použití kurzu ke dni nástupu na pracovní cestu. Je to přesně den, kdy zaměstnanec vyjel na pracovní cestu z místa pravidelného pracoviště, kdy ale zaměstnanci náleží tuzemské stravné. Anebo je to den, kdy zaměstnanec překročí hranice na Slovensko?

Jednatel s. r. o. s názvem A je zároveň zaměstnancem s. r. o. s názvem B, kde každý měsíc vykazuje jízdy pro firmu B cestovními příkazy. Firma A má automobil zařazený v majetku s. r. o. Je možné tento automobil používat i pro firmu B a vykazovat na něj cestovní příkazy? Pokud ne, tak jak nejlépe tuto situaci vyřešit?

Dva zaměstnanci IT firmy jsou vysláni na služební cestu do USA na 14 dní na odborná školení a sympozia. Zaměstnavatel svolil, že si zaměstnanci mohou vzít s sebou členy rodiny (manželku a děti). Je daňovým výdajem pro zaměstnavatele úhrada cestovních výdajů, tj. letenek a ubytování i pro tyto členy rodiny? Pokud ano, prosím o odkaz na paragraf a zákon. Pokud tyto výdaje pro člena rodiny nejsou daňovým nákladem společnosti, nebude nutné tyto výdaje zdanit ve mzdě a odvést z nich soc. + zdr. poj. zaměstancům, kterým byly náklady za rodinné příslušníky proplaceny jako nepeněžní daňový příjem? 

Pokud je určena výše stravného za pracovní cestu, která trvá 12-18 hodin 150 Kč, při poskytnutí 1 jídla dojde ke krácení o 35%, výše stravného je tedy 97,50 Kč. Lze tuto částku za stravné rovnou zaokrouhlit na 98 Kč, nebo je nutné počítat s částkou 97,50 až do konečného vyúčtování cestovních náhrad a na celou korunu nahoru zaokrouhlit až konečnou částku, která se vyplácí zaměstnanci?

Fyzická osoba - OSVČ, vede daňovou evidenci - provozuje autodopravu. K podnikání využívá i několik soukromých automobilů (dodávek - které má v TP průkazu zapsaná na rodné číslo, tyto dodávky nikdy nebyly součástí obchodního majetku OSVČ, nikdy nebyl uplatněn odpočet DPH při pořízení automobilu). OSVČ má několik zaměstnanců, kteří v rámci výkonu své práce jezdí jednak firemními automobily (automobily na IČO, vložené v obchodním majetku OSVČ) a jednak jezdí soukromými automobily OSVČ (automobily na RČ, nevložená do obchodního majetku OSVČ). Z hlediska pojištění, bezpečnosti práce apod. s tímto není problém. V automobilu je vedena kniha jízd, na konci měsíce se spočítá počet ujetých firemních kilometrů a to se vynásobí náhradou za 1 km a zahrne do daňové evidence. Lze z hlediska daně z příjmů, cestovného - do výdajů uplatnit základní náhradu a náhradu za PHM za ujeté kilometry při použití soukromého automobilu pro firmu a mohou těmito automobily z hlediska daně z příjmů a cestovného mohou opravdu jezdit i zaměstnanci OSVČ?

Firma na Slovensku - matka Firma v Čechách - dcera. Jednatelé jsou zaměstnanci matky a v české dceřiné společnosti jsou zaměstnaní jenom na základě smlouvy o výkonu funkce jednatele. Jednatelé jezdí každý měsíc na pár dní do dceřiné společnosti, a tak dceřiná společnost pronajala byt, aby nemuseli bydlet na hotelu. Cesťáky si psát nechtějí. Daňově tedy může jít celý nájem bytu do nákladů nebo je tam nějaký háček? Pak se může stát, že byt bude využívat zaměstnanec ze Slovenska, který bude mít v české dceři klasický pracovní poměr. Bohužel v tuto chvíli mi není známo, kde bude mít výkon práce stanovený v pracovní smlouvě. Pokud by byla ČR - v sídle dceřiné společnosti, tam by se to bralo jako benefit, takže by firma musela částku nad 3 500 Kč dodanit zaměstnanci ve mzdě? Nájem by ale byl stále daňově uznatelný celý, že ano? A co když nastane situace, kdy v bytě bude bydlet zaměstnanec (v jednom pokoji z třípokojového bytu) a zbylé dvě místnosti by využívali jednatelé, když na pár dní v měsíci přijedou? 

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce konkrétní adresu sídla zaměstnavatele. Náleží mu cestovní náhrady, pokud se ve městě, kde sídlí zaměstnavatel, zúčastní: školení, má schůzku s obchodním partnerem nebo stráví den ve škole (má podepsanou kvalifikační dohodu)? Je zaměstnanec povinen vyplnit na tyto aktivity příkaz ke služební cestě? Náleží mu stravné, i když mu byl při uvedených aktivitách poskytnut oběd? Náleží mu stravné, i když v průběhu jednoho dne netrvá každá uvedená aktivita 5 hodin, ale v součtu ano?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Zaměstnanci byl povolen k pracovní cestě autobus. Zaměstnanec však místo něj použil vlastní auto a odůvodnil to tím, že mu autobus ujel. V cestovním příkazu nárokuje jízdné ve výši tarifu IDOS JMK pro autobus. Můžeme takový cestovní příkaz proplatit?