Novinky

Kabinet Petra Fialy schválil navýšení platů pedagogům o 7 % a příslušníkům bezpečnostních sborů o 1500 korun od ledna 2026. Ostatní zaměstnanci veřejného sektoru zatím na jasné zvýšení čekají – vláda se s odbory nedohodla a rozhodnutí přenechává nové garnituře, která vzešla z nedávných voleb.

Úřad práce ČR (ÚP ČR) evidoval k 30. září 2025 celkem 337 925 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 4 301 více než v srpnu a o 47 020 uchazečů více než loni. Podíl nezaměstnaných ke konci září zůstal na 4,5 %, meziročně byl vyšší o 0,6 procentního bodu. Nezaměstnanost mírně stoupla oproti srpnu v sedmi krajích, nejvíce v Karlovarském kraji o 0,2 p. b. Čerství absolventi se na skupině nově příchozích uchazečů o zaměstnání do evidence v září podíleli z 23,1 %.

Od července 2025 se změnila pravidla pro zaměstnávání cizinců. Vláda navýšila kvóty pro pracovníky z vybraných zemí, aby podpořila příchod kvalifikovaných odborníků do českého průmyslu a služeb. Nově bylo přidáno například 650 míst pro kvalifikované pracovníky z Číny a 120 pro uchazeče z dalších asijských států. Cílem je usnadnit nábor IT specialistů, techniků a dalších profesí, které český trh akutně potřebuje. Firmy tak získaly širší možnosti, jak řešit nedostatek pracovní síly cíleným náborem ze zahraničí. Mezi země s vysokým potenciálem patří Srbsko, Severní Makedonie, Kazachstán a Filipíny. 

Poslanecká sněmovna schválila dne 10. září 2025 Senátem již jednou vrácený pozměňovací návrh zákona o dani z příjmu, který zavádí atraktivní režim zaměstnaneckých opcí na akcie a podíly – tzv. ESOP (Employee Stock Ownership Plan). V době, kdy zaměstnavatelé čelí rostoucí konkurenci na trhu práce a hledají účinné nástroje motivace a udržení klíčových zaměstnanců, se jedná o zásadní novinku. Po podepsání prezidentem a vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů získají zaměstnavatelé již od 1. ledna 2026 – zejména startupy a technologické společnosti – právní rámec pro přidělování podílů zaměstnancům s výrazným daňovým zvýhodněním.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že příjmy z dobrovolné prostituce podléhají zdanění jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Rozsudek zdůrazňuje, že zákon o daních z příjmů nečiní výjimku pro tento typ příjmů, pokud je činnost vykonávána dobrovolně a není spojena s trestnou činností. Téma může být relevantní pro oblasti daňového poradenství, pracovního práva i širší diskusi o postavení neformálních forem výdělku v rámci současného právního rámce.

Kdo letos zazáří v oblasti daní a účetnictví? Soutěž SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku, kterou pořádá Wolters Kluwer ČR, právě odstartovala svůj 3. ročník. Soutěž hledá výjimečné odborníky a firmy, které posouvají hranice svého oboru a přinášejí do něj inovace, odbornost i lidský rozměr.

Ústavní soud zrušil část zákona, která pro rok 2025 stanovovala sníženou platovou základnu soudců. Podle soudu šlo o neústavní zásah do odměňování, který nebyl dostatečně odůvodněn výjimečnými okolnostmi ani nebyl součástí širších úsporných opatření. Rozhodnutí má významný dopad na oblast HR ve veřejné sféře – zakládá nárok na zpětné doplacení platu a souvisejících náhrad.

V současnosti jsme svědky enormně rychlého nástupu digitalizace a rychle se zdokonalujících digitálních technologií. Ty na jednu stranu propojují celou planetu a pomáhají sociálně a ekonomicky vyčleněným jedincům i skupinám, ale na druhou stranu vytvářejí nové prostředí a nečekané situace, které musíme řešit nejen v soukromí, ale také na pracovištích. Právě proto byla na tuto problematiku zaměřena i úspěšná kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), která probíhala v minulých třech letech.

Odměňování členů okrskových volebních komisí představuje specifickou oblast, která se dotýká nejen veřejné správy, ale i zaměstnavatelů v soukromém sektoru. Zaměstnanci, kteří se zapojí do práce volebních komisí, mají nárok na pracovní volno a finanční kompenzaci, jejíž výše se odvíjí od jejich role ve volební komisi, počtu volebních kol a účasti na školení.  Přináší přehled aktuálních pravidel, výpočtů a praktických příkladů, které pomohou HR oddělením správně nastavit procesy a komunikaci v době voleb.

Zdravotnické odbory ve středu vstoupily do stávkové pohotovosti. Vadí jim návrh úhradové vyhlášky na příští rok, žádají navýšení platů a mezd ve zdravotnictví o deset procent. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob uvedl, že o růstu platů ve veřejné sféře se jedná na úrovni vlády a prostor pro jednání o úhradové vyhlášce stále je. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil stávkovou pohotovost poté, co v úterý skončilo předčasně jednání odborů s ministerstvem zdravotnictví o platech a úhradové vyhlášce, kterou musí resort publikovat do konce října. Odborům vadilo, že se schůzky neúčastnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Ten byl na předvolební akci koalice SPOLU v Brně. „Vyzýváme ministra zdravotnictví Vlastimila Válka, aby změnil parametry úhradové vyhlášky na rok 2026 tak, aby byla zajištěna kvalitní a dostupná péče o pacienty a současně zvýšeny platy a mzdy zaměstnanců ve zdravotnictví o deset procent,“ uvedly odbory.

Učitelům se od ledna zvýší platové tarify o sedm procent. Asistentům pedagogů a dalším pedagogům s nižší odborností by se měly zvednout o pevnou částku dva tisíce korun. Dohodly se na tom školské odbory s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN), uvedl jejich předák František Dobšík. Upřesnil, že dva tisíce korun navíc by měli dostat školští pracovníci do sedmé platové třídy, sedm procent pak od osmé platové třídy. „Díky tomu, že je v zákoně garantováno pro učitele 130 procent průměrné mzdy z předminulého roku, tak nárůst je možný o 6,5 procenta. My jsme se dohodli, že tabulka pro pedagogické pracovníky poroste pro všechny pedagogy od osmé platové třídy o sedm procent, do té osmé platové třídy by to byl plošný příplatek do tarifu o dva tisíce korun,“ uvedl Dobšík. Podle metodického pokynu ministerstva školství do osmé a vyšší platové třídy spadají učitelé mateřských, základních i středních škol či vedení škol. Od čtvrté do sedmé třídy mají odměnu pedagogičtí pracovníci s nižší odborností, tedy třeba asistenti. Vězeňské službě se stejně jako všem příslušníkům bezpečnostních sborů od ledna zvýší základní platové tarify o pět procent. Po jednání vlády o tom informovala ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dohoda vznikla i pro zaměstnance ministerstva financí, tedy celníky. Návrh rozpočtu už pak počítá s pěti procenty do tarifů pro policisty a hasiče.

„Negativní dopady nelegální práce jsou příliš velké na to, abychom v potírání tohoto nešvaru ještě nepřitvrdili. Tratí na tom nejen stát, ale i samotný pracovník. Proto jsme přijali opatření, která potírání nelegální práce dále zefektivní. Věřím, že nejenže zamezíme daňovým únikům, ale především ochráníme lidi, kteří jsou v mnoha případech takto zneužíváni,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Významné opatření spočívá ve změně zákona o zaměstnanosti. Od 1. 10. 2025 dojde ke změně ohlašovací povinnosti práce cizinců, kdy nově cizinec již nebude moci začít vykonávat práci bez splnění ohlašovací povinnosti zaměstnavatelem. Jinak by se zaměstnavatel dopustil přestupku nehlášené práce.

Podzim přináší nejen kratší dny a chladnější počasí, ale i řadu změn v pracovněprávní a mzdové oblasti. V aplikaci Práce a mzda pro vás průběžně sledujeme všechny legislativní novinky a připravili jsme jejich stručný přehled.  

Cílem přijatého nařízení vlády je na základě § 9 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, k 1. říjnu 2025 částky životního a existenčního minima zachovat na současně platné úrovni až do 1. května 2026, tzn. do dne nabytí účinnosti zákona č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, jenž zvyšuje částky životního minima pro některé osoby v domácnosti.

Cílem Úřadu práce ČR je maximálně zjednodušit a urychlit postupy státní správy, aby se zaměstnavatelům lépe vyřizovaly potřebné záležitosti. Postupná digitalizace agend a transformace služeb Úřadu práce ČR umožňuje rychlejší a efektivnější komunikaci a snížení administrativní zátěže.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 318/2025 Sb. publikována novela zákona č. 309/2006 Sb., která s účinností od 1. ledna 2026 přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tato novela reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví.  Současně s touto novelou byly vyhlášeny i tyto nařízení vlády: č. 319/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, č. 320/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, č. 321/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech Od 1. ledna 2026 se také očekává účinnost několika vyhlášek Ministerstva zdravotnictví, které zavádí jednotný vzor lékařského posudku, revize profesních rizik i nové přístupy k poskytování služeb během krizových stavů. Výrazné změny nastávají také v oblasti nemocí z povolání, práce s azbestem, expozice olovu a hygienických limitů pro diisokyanáty. Získejte přehled o nejnovějších změnách v oblasti BOZP, pracovnělékařských služeb a ochrany veřejného zdraví. Připravili jsme pro Vás dva webináře, na kterých Vám naši odborní lektoři ukážou, co je pro praxi klíčové, a poradí, jak se na nové povinnosti připravit včas a bez stresu: 11. 2025 Novinky v BOZP s důrazem na stavebnictví a digitalizaci pracovních úrazů 28. 11. 2025 Novinky k ochraně veřejného zdraví a pracovnělékařským službám

Politici by se po volbách měli zaměřit na další změny penzijního systému. Úpravy by se měly týkat jeho zjednodušení, udržitelnosti valorizací při vysoké inflaci, spoření na stáří, motivace k delší práci či přístupu zahraničních pracovníků k českým důchodům. Ve své zprávě o dalších možných reformních změnách to doporučili experti Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Ekonomického ústavu Akademie věd ČR. Podle nich vládní reforma přispívá k udržitelnosti penzí a budoucí vláda by měla oznámit, kde by po jejím případném zrušení při stárnutí společnosti peníze na důchody našla. Podpora porodnosti či spoření ve státním fondu to nevyřeší, uvádí zpráva.

Pravidla pro uznání covidu-19 jako nemoci z povolání se zpřísní, mírnější naopak budou pro chronické bolesti bederní páteře způsobené těžkou fyzickou prací. Do seznamu přibudou další druhy rakoviny, které mohou být způsobeny vystavením azbestu. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády připraveného ministerstvem zdravotnictví (MZd). Ve středu návrh projedná vláda. Loni lékaři uznali nemoc z povolání více než 4500 pracovníkům, covid tvořil téměř 88 procent případů.

Platy politiků mají s příštím rokem vzrůst o pět procent, výdělky soudců a státních zástupců dokonce o více než třináct. Počítá s tím návrh státního rozpočtu. Řadovému poslanci tak například vzroste od ledna základní měsíční plat o pět a půl tisíce, a to bez náhrad a příplatků. Nový výpočet výdělků ústavních činitelů vyplývá ze zákona, který v březnu prosadila vládní koalice po přehlasování prezidentova veta. ANO a SPD navrhují platy politiků zmrazit. Platy politiků, soudců či státních zástupců se od ledna mají zvednout automaticky podle předem známého vzorce. Ten uvádí, že výdělky politiků už nikdy nemohou z roku na rok růst o více než pět procent. „Je to důsledek legislativní změny, která vychází z nálezu Ústavního soudu, to je pro příští rok, v případě platů politiků bude nárůst limitován (…), to znamená, že platy politiků nemohou vzrůst o více než pět procent,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Soudcům a státním zástupcům se platy budou zvedat zhruba o třináct procent, pokud bychom neprosadili nějakou vrchní hranici i pro ostatní ústavní činitele, tak by to bylo i pro ně. Ale pro ostatní ústavní činitele, poslance, senátory, prezidenta a tak dále je to pět procent podle zákona,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).   Řadový poslanec bude od ledna nově pobírat základní plat 115 tisíc měsíčně, tedy o pět a půl tisíce více než letos. Předseda sněmovního a senátního výboru či komise si polepší o více než sedm a půl tisíce bezmála na 162 tisíc. Ministr financí pětiprocentní zvýšení hájí. „Obhajitelné to je, protože když si vezmeme vývoj platů ústavních činitelů a úředníků, tak je to velmi podobné,“ řekl Stanjura. Ještě více si polepší politici ve vysokých funkcích. Základní měsíční plat ministra nebo místopředsedy parlamentní komory vzroste o více než deset tisíc na 219 300 a plat premiéra či šéfa komory poskočí bezmála o patnáct tisíc téměř na 309 tisíc. Nejvíc přidá stát prezidentovi – z letošních 365 tisíc na více než 383 tisíc. ANO a SPD už při loňském a letošním projednávání platové novely ve sněmovně navrhovaly platy politiků zmrazit. SPD by ale nyní zmrazení časově omezila. „To klidně může být omezeno i třeba ekonomickým růstem nebo některými dalšími věcmi, aby politici byli motivováni dělat svou práci co nejlépe,“ nastínil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. ANO by v případě volebního úspěchu chtělo stihnout zmrazení platů politiků ještě do konce roku, a pokud by to poslanci do 1. ledna nestihli, zmrazení by přišlo až v roce 2027. „Politici musí být v souladu s tím, co činí vůči třeba obyvatelům, firmám a tak dále. Takže jestliže utahují kohouty, tak není možné, že by si sami povolovali,“ míní místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). Člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Kuchař (STAN) se zmrazováním nesouhlasí. „Pokud se podíváte na poměr k průměrnému platu třeba před dvaceti lety, tak my jsme už dneska o třicet procent níž,“ argumentuje. Kromě platů mají poslancům, senátorům a dalším ústavním činitelům vzrůst od ledna o pět procent i jejich finanční náhrady – třeba ty na reprezentaci nebo na dopravu.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.