Novinky

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo v úterý 16. 12. 2025 výzvu zaměřenou na další profesní vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou podpořeny projekty za 635 milionů korun.

Takzvaný třináctý plat nebo mimořádnou odměnu v podobné výši už vyplatilo nebo do konce roku vyplatí svým zaměstnancům 42 procent firem, vyplývá z průzkumu Hospodářské komory. Více než čtvrtina společností si to nemůže dovolit. Třetina firem mzdy už zvýšila a proto zaměstnancům dále finančně přilepšit neplánuje. Nejvíce před Vánoci odměňují velké a střední podniky. Některé firmy plánují spolu s třináctým platem i další finanční bonusy, některé zase místo peněz nabídnou jiné benefity. Škoda Auto se chystá svým zaměstnancům letos přilepšit plošným bonusem a navíc vánoční odměnou ve výši šesti tisíc korun. Chce tak motivovat případné nové uchazeče třeba mezi studenty. „Chceme udržet kontinuální nábor, máme v Mladé Boleslavi střední i vysokou školu, staráme se o to, abychom jejich absolventy mohli přijmout,“ popisuje člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn. Odměnit zaměstnance plánují i v dalších firmách. Vánoční bonus v podniku Linde Material Handling, který vyrábí hlavně vysokozdvižné vozíky, dostanou zaměstnanci plošně, odvíjí se ale od firemních výsledků. „V letošním roce se podařilo navázat na úspěšné výsledky, takže i v roce 2025 dostanou naši zaměstnanci tuhle odměnu,“ avizuje marketingový manažer Petr Vaněk. Kromě peněz navíc dostanou také potravinové balíčky a placené volno.

Na trh práce dopadá růst tuzemských firem z obranného a bezpečnostního odvětví. Někteří lidé k dotčeným společnostem přecházejí z autoprůmyslu, na kterém česká ekonomika stojí. Podle zbrojařů, kteří mají momentálně zakázek dost, jde o pracovníky ve výrobě i lidi v managementu. Zástupci obou odvětví ale říkají, že zároveň roste i spolupráce mezi obory. Přechody zaměstnanců se týkají spíš dodavatelů automobilek. Osobní auta za o poznání větší vozy vyměnil třeba výrobní ředitel Tatra Defence Vehicle Jiří Věžník, který strávil v autoprůmyslu celý profesní život. U zbrojařů pracuje od poloviny letošního roku. „Automotive segment je nějakým způsobem v recesi, oproti tomu defence (obrana, pozn. red.) je něco, kde rosteme,“ popisuje. Ve společnosti pracuje skoro půl roku i Petr Svrčina, který u aut předtím strávil třináct let. V kopřivnické firmě se nyní stará o to, aby byl materiál pro výrobu včas a na správném místě. Odvětví automotive však dle něj v poslední době provází stagnace. „To je něco, co mám ve své práci rád asi úplně nejméně,“ říká. Víc lidí teď nabral i pardubický výrobce radarů ELDIS. Řešit, jak dohlížet na provoz na nebi, se rozhodli i Jaroslav Greguš a Miroslav Hošek. „Jedna věc je, že jsem v automotive průmyslu strávil asi téměř třináct let. Další věc je, že celosvětová situace zrovna automotive průmyslu moc nenahrává,“ vysvětluje projektový manažer Hošek. „Bylo to tak 50 na 50. Z padesáti procent jsem už viděl ty mráčky na obloze – to byla jedna věc. A z padesáti procent to byl nějaký svůj vlastní progres,“ shrnul motivaci ke změně vedoucí konstrukce Greguš. Podle generálního ředitele společnosti Vladimíra Vojáčka v okolí dojezdu uzavřelo své provozy několik subdodavatelů, kteří byli zaměřeni na automotive. „Tito lidé potom hledají práci,“ dodává. Zvýšený zájem potvrzuje také další holding, v Poličce na Svitavsku vyrábí velkorážovou munici. „Uchazeči začali vnímat obranný průmysl jako odvětví, které nabízí výrazně větší stabilitu a dlouhodobou perspektivu,“ vysvětluje personální ředitelka STV Group Veronika Jurenková.

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.

Vítáme vás u pilotního dílu nového seriálu o prevenci pracovního vyhoření Páteční restart. Cílem je nabídnout jasný, praktický pohled na to, jak si udržet dlouhodobou výkonnost, nastavit zdravé pracovní hranice a rozpoznat první signály přetížení. Jsme ve fázi, kdy umělá inteligence přebírá lidské procesy, a to, co nám fungovalo před rokem, může být dnes již nepotřebnou dovedností. Přesto se všichni snažíme. Nechceme zaostávat. Na pomoc nám přichází stále nové technologie, firemní procesy a rapidně se rozrostl i  segment s wearables - od hodinek měřících naši fyzickou aktivitu přes aplikace hlídající kalorické příjmy až po prsteny, které nám kontrolují kvalitu spánku... Přesto, míra lidí, kteří zažili pracovní vyhoření rychle, rychle roste.

MPSVvyhlásilo 3. listopadu druhou výzvu pro předkládání projektů na podporu dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců v podnicích. Celkem budou z Operačního programu Zaměstnanost plus podpořeny projekty za 700 milionů korun.

Většina rodičů má k dispozici celkem dvacet až 25 dnů dovolené v průběhu celého roku, zatímco děti jsou po odečtení víkendů doma zhruba 65 dnů. Je to ještě více, když se k tomu přidají ředitelská volna. Tato skutečnost představuje zvýšenou zátěž nejen pro rodiče, ale také pro zaměstnavatele a personální oddělení, která se stále častěji stávají klíčovým partnerem při hledání efektivních řešení. Jedním z nejvýznamnějších nástrojů, který může zaměstnancům s dětmi výrazně pomoci, je práce na dálku (home office). 

Inspirující příklad toho, jak efektivně oslovit nové uchazeče o zaměstnání, nabídla dne 25. září 2025 Burza práce a Poradenský den v Lounech, kterou uspořádalo Úřad práce ve spolupráci s Městem Louny a Městskou knihovnou Louny. 

Čína se snaží přilákat technologické talenty ze zahraničí. Zavádí pro ně novou kategorii pracovních víz. Konkuruje tak Spojeným státům v době, kdy Trumpova administrativa naopak přístup zahraničních pracovníků na svůj trh komplikuje a prodražuje pracovní víza americkým společnostem. Program ovšem vyvolává negativní reakce Číňanů, které znepokojuje vysoká nezaměstnanost a zhoršující se ekonomika. Mladé experty v umělé inteligenci, biomedicíně a dalších technologických oborech by mohla do Číny lákat nová kategorie pracovních víz platící od října. Na rozdíl od stávajících žadatelů by nově pracovníci nepotřebovali v Číně sponzora. Podrobnosti ani nabízené výhody ale úřady neoznámily. „Pro podrobnosti o ‚vízech K‘ bych vás odkázal na informace, které brzy zveřejní čínská velvyslanectví v zahraničí,“ řekl k novým vízům mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kchuo Ťia-kchun.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.

Panasonic v Plzni otevřel nový výrobní areál na tepelná čerpadla za 8 miliard korun. Moderní komplex s výrobou i vývojovým centrem přinese velký nábor zaměstnanců. Firma má aktuálně přes 700 lidí, ale do roku 2030 počítá s jejich zdvojnásobením. Hledat bude zejména techniky, elektrotechnické a strojní inženýry, ale i pracovníky do výroby. Nové vývojové centrum za 600 milionů korun bude zajišťovat kompletní výzkum a vývoj čerpadel pro Evropu a úzce spolupracuje se Západočeskou univerzitou. Panasonic plánuje růst výroby o 20–30 % ročně, což vytváří stabilní pracovní příležitosti s vysokou přidanou hodnotou. Firma si navíc 70 % komponentů vyrábí sama a více než polovinu subdodávek bere z ČR a Evropy. Díky novému areálu se z Plzně stává centrum špičkové výroby i vývoje, ne jen „montovna“. Zdroj: ČTK

  Úřad práce ČR (ÚP ČR) dnes oznámil důležité personální změny v nejvyšším vedení úřadu. Generální ředitel Daniel Krištof se musí v následujícím období věnovat svému zdraví, což si vyžádá jeho delší nepřítomnost. Po dobu jeho absence dočasně převezme řízení úřadu Ing. Karel Trpkoš, vrchní ředitel sekce informačních technologií na MPSV.  Pan ředitel Karel Trpkoš přebírá zodpovědnost za vedení úřadu práce z pověřené funkce generálního ředitele ÚP ČR a bude nadále zastávat také svou stávající pozici na MPSV. Kromě běžné agendy se bude věnovat i pokračování transformačního procesu, který nás postupně změní v moderní poradenská a konzultační centra lépe reagující na individuální potřeby klientů. Zároveň bude dohlížet na přípravy zavedení dávky státní sociální pomoci. Pan Trpkoš na tuto roli navazuje se zkušeností z roku 2023, kdy již Úřad práce ČR dočasně vedl po odvolání tehdejšího generálního ředitele Viktora Najmona.

Prezident Petr Pavel jmenoval Jiřího Kauckého předsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Ve funkci, do které nastoupil v roce 2020, tak bude pokračovat dalších pět let. Nové funkční období mu začne 1. září. Pavel mu v krátkém projevu popřál, aby se mu dařilo ve všech hlavních oblastech činnosti úřadu.

Prezident republiky Petr Pavel jmenuje v úterý dne 26. srpna 2025 v 9.30 hodin na Pražském hradě předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).  Senát zvolil dne  23. 7. 2025 Mgr. Jiřího Kauckého, který byl navržen jako jediný kandidát.  Mgr. Jiří Kaucký nastoupil do vedení Úřadu v září 2020 a Senát se ho rozhodl nominovat i na další období. Do úřadu by měl nastoupit letos v září po jmenování prezidentem Petrem Pavlem. 

Vláda se chystá ve středu projednat plán s opatřeními na podporu kolektivního vyjednávání. Vyšší by mohl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Cílem je, aby tyto dohody o pracovních podmínkách či růstu mezd pokrývaly 80 procent pracovníků v Česku. Nyní je to asi 35 procent. Vyplývá to z navrhovaného dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podle odborů si lidé ve firmách s kolektivní smlouvou vydělali v roce 2023 v průměru o 90.408 korun víc než v podnicích bez smlouvy, odpracovali za měsíc průměrně o pět hodin méně.

S hrdostí a radostí gratulujeme Nataše Randlové, partnerce advokátní kanceláře Randl Partners, k zařazení do prestižního žebříčku Nejvlivnější ženy Česka 2025, který každoročně sestavuje magazín Forbes. Její práce, přístup a dlouhodobé nasazení nejen v oblasti pracovního práva, ale i v neziskovém sektoru, si zaslouží hluboký respekt a uznání. Paní Nataša Randlová dlouhodobě spolupracuje s naším portálem praceamzda.cz, poslechněte si ze záznamu například poslední díl Odborníka na příjmu, kde paní Randlová hovořila na téma Transparentnost odměňování a povinnosti zaměstnavatelů. Zdroj: Advokátní kancelář Randl Partners

Česko čeká na dlouhou dobu pokles počtu dětí ve školách. Jde o velkou změnu, která bude velmi dramatická v některých regionech, v některých se možná vůbec neprojeví. Na konferenci školství 2026 v Praze to dnes řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Česko podle něj čeká vyprazdňování škol, pokles zájmu o některé středoškolské studijní obory či proměna poptávky na trhu práce. Končí také období růstu počtu zaměstnanců v regionálním školství, zároveň je potřeba řešit růst podílu nekvalifikovaných učitelů, uvedl.

Ve světě dochází k zásadním změnám a abychom s tímto vývojem udrželi krok, mění se či zcela mizí také naše pracovní místa a dovednosti. Co bychom měli očekávat do roku 2030?

Hybridní pracovní modely a práce na dálku jsou dnes standardem kancelářských profesí, vítají je nejen mladí zaměstnanci či rodiče malých dětí. Přesto se ukazuje, že osobní přítomnost na pracovišti zůstává pro efektivní spolupráci a komunikaci klíčová. Průzkum společnosti Skanska odhalil, že většina lidí se při online schůzkách potýká s problémy, které mohou negativně ovlivnit jejich pracovní výkon a produktivitu. 97 % respondentů se na online schůzkách setkalo s technickými potížemi, 91 % zase s nevhodným chováním kolegů – od nesoustředěnosti po zapomenuté mikrofony a kamery, kuriózní situace nejsou výjimkou. Téměř 8 z 10 online meetingů navíc nezačíná včas.

Společnost PwC komentuje druhý rok fungování tzv. whistleblowingu v ČR prostřednictvím zákona na ochranu oznamovatelů.