Eva Beránková

První čtvrtletí roku se uzavírá a s ním často mizí i naše novoroční předsevzetí. Ačkoli je psychická hygiena důležitá, klíčové je hlavně předcházet stresu, který potom musíme dohánět různými regulačními technikami. V lednu jsme si mnozí stanovili ambiciózní plány – pracovní i osobní – protože nový rok působí jako čerstvý start. Statistiky ale ukazují, že většina lidí své předsevzetí opustí už během ledna, pokud nevidí rychlý výsledek.

V listopadu začal vycházet náš seriál Páteční restart, který má za cíl nabídnout srozumitelný a praktický pohled na prevenci pracovního vyhoření a vždy 1. páteční ráno v měsíci připomenout, jak si chránit výkon, zdraví i vnitřní rovnováhu v rychle se měnícím pracovním prostředí. V úvodu jsme se věnovali tomu, proč počet případů vyhoření dlouhodobě roste, a otevřeli jsme téma prvních signálů přetížení a potřeby zpomalit. 1. díl: Úvod do prevence vyhoření a proč je důležitá v době technologického tlaku 2. díl: Hrozí vám vyhoření? Otestujte se + první regulační techniky 3. díl: Relaxační techniky jako nástroj pro okamžité zvýšení výkonu 4. díl Zpátky v kolotoči? Jak udržet novoroční předsevzetí i v březnu  

Jak můžeme pomocí relaxace katalyzovat náš pracovní výkon? Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o prevenci pracovního vyhoření. V minulém díle jsme věnovali pozornost prvním emočním signálům přetížení a seznámili jsme se se základní zklidňující technikou – technikou dechu. Dnes se podíváme na další jednoduchou techniku s důrazem na okamžité využití. Výhoda všech zmíněných technik je v jejich jednoduchosti a možnosti okamžité aplikace i uprostřed pracovního dne. Než se k ní ale dostaneme, je důležité zaměřit se na jeden fenomén, který v praxi potkávám stále častěji. Proč techniky psychické hygieny odkládáme na poslední místo…Velmi často se u klientů setkávám s určitým typem mylného přesvědčení o důležitosti regulace nervového systému. Převážně u klientů z vrcholových pozic i středního managementu se opakuje stejný vzorec. Přestože dobře vědí, že dech nebo jakákoliv regulační technika funguje, v praxi ji často odsouvají na druhou kolej. Určitým způsobem jsme si potřebu zklidnění a zpřítomnění zařadili na druhou stranu rovnice, naproti produktivitě. Velmi často převládá pocit, že naše psychické zdraví a odpočinek jsou určitý luxus, který si můžeme dopřát až po odvedení práce. Že je to něco, co si můžeme dovolit ve volném čase. Nejde tolik o to, že bychom neměli důvěru v tyto metody, ale nevidíme zde spojitost s naším výkonem a výsledky. Jenže to je jeden z nejčastějších omylů, který má přímý dopad na míru stresu a riziko vyhoření. Je důležité zdůraznit, že zklidnění nervového systému není v opozici vůči výkonu. Naopak – je jeho logickým katalyzátorem. To, co většina lidí vnímá jako „zastavení“ nebo „pauzu“, je v neurofyziologickém kontextu něco úplně jiného. Bez těchto mikro-regulací nemůže mozek dlouhodobě vydávat špičkový výkon. Pravidelné zpřítomnění a zastavení bychom proto neměli vnímat jako nadstandard či odměnu za práci, ale jako velmi účinný pracovní nástroj. Ve chvíli, kdy si uvědomíme, jak důležité jsou tyto techniky pro náš dlouhodobý výkon a kariérní růst, můžeme je používat s větší mírou „víry“ a jejich výsledky vnímat v daleko širším spektru. Dnešní technika: Meziprostorový nadhledTato technika nezahrnuje dech, a přesto ji lze použít kdykoli během pracovního dne – dokonce uprostřed pracovního meetingu. Jejím cílem je vrátit veškerou rozptýlenou pozornost do přítomného okamžiku. Technika je velmi jednoduchá. Spočívá v krátkém zastavení a představě, že se na chvíli oddělujeme od aktuální fyzické činnosti, kterou právě děláme. Mysl se dostává do tzv. meziprostoru mezi mým fyzickým tělem a okolím, s určitým nadhledem na něj – jako kdybychom chtěli pozorovat sami sebe z povzdálí. Tento pocit „odosobnění“ okamžiku stačí provádět po dobu 10–20 vteřin. Velmi rychle pocítíte úlevu, lehkost a zpomalení. To je signál, že technika splnila účel. Možná se na první pohled zdá, že takto krátká doba nemůže mít velký dopad. Opak je pravdou. Přesunutí veškeré pozornosti do přítomného okamžiku, byť jen na několik sekund, rapidně snižuje hladinu mikrostresu, zabraňuje přetížení a výrazně zvyšuje naši schopnost regulovat emoce. Dříve než si dnešní techniku vyzkoušíte, připomeňte si to nejdůležitější:„Zastavení není ztráta času. Je to investice do mentální kapacity a skrytý katalyzátor mého výkonu.“ V příštím díle se na vás budu těšit s dalšími technikami, tentokrát již sloužícími primárně jako prevence pro pravidelnou praxi. Krásný víkend,Vaše Eva Beránková  

Vítejte u dalšího dílu našeho pátečního seriálu o pracovním rovnováze. Minule jsem zmínila, že vyhoření není jen otázkou fyzické únavy – jeho první příznaky se objevují mnohem dříve, než si většina lidí uvědomí. Přestože si vyhoření často spojujeme právě s vyčerpáním těla, první varovné signály přicházejí od našich emocí a psychického naladění. Tyto rané fáze bývají nenápadné, někdy až na úrovni drobných pocitů, a proto jim většinou nevěnujeme pozornost. Přitom právě v této chvíli máme největší šanci něco změnit a vyhoření se úplně vyhnout.

Vítáme vás u pilotního dílu nového seriálu o prevenci pracovního vyhoření Páteční restart. Cílem je nabídnout jasný, praktický pohled na to, jak si udržet dlouhodobou výkonnost, nastavit zdravé pracovní hranice a rozpoznat první signály přetížení. Jsme ve fázi, kdy umělá inteligence přebírá lidské procesy, a to, co nám fungovalo před rokem, může být dnes již nepotřebnou dovedností. Přesto se všichni snažíme. Nechceme zaostávat. Na pomoc nám přichází stále nové technologie, firemní procesy a rapidně se rozrostl i  segment s wearables - od hodinek měřících naši fyzickou aktivitu přes aplikace hlídající kalorické příjmy až po prsteny, které nám kontrolují kvalitu spánku... Přesto, míra lidí, kteří zažili pracovní vyhoření rychle, rychle roste.