zdravotní pojištění

9. 6. k nám nastoupil na DPP zaměstnanec po vyučení v 6/2025. V červnu nebyl pojištěn, v červenci byl pojištěn s vyměřovacím základem nad minimální mzdu, v srpnu do 10.8. nebyl pojištěn a tímto dnem mu DPP skončila. Navázal DPČ od 11.8. s pojištěním s VZ asi 7.000 Kč. Prosím Vás o radu, zda se pro srpen opět stal nezaopatřeným dítětem a je v kategorii "státní pojištěnec", protože netrvalo pojištění celý měsíc a nemusíme dopočítat odvody z minimální mzdy nebo se tento status neobnovil a je potřeba odvést ZP z poměrné části minimální mzdy za 11.-31.8.

Za dítě, seniora nebo nezaměstnaného by měl stát podle návrhu ministerstva financí příští rok na zdravotní pojištění platit měsíčně 2188 korun, tedy o 61 Kč víc než letos. Státní rozpočet to bude stát 4,4 miliardy Kč. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, který ministerstvo financí vložilo do informačního systému úřadu vlády a na který dnes upozornila Česká televize (ČT). Letos platba za státní pojištěnce obnáší podle dřívějších údajů zhruba 154 miliard korun.

Léto je v plném proudu a s ním i čas letních brigád. Ty jsou oblíbeným způsobem přivýdělku pro studenty, důchodce i sezónní pracovníky. Málokdo ale ví, jak vysoké mohou být odvody a daňová zátěž – kvůli neznalosti základních pravidel mohou brigádníci přijít zbytečně i o tisíce korun měsíčně. „Zdanění příjmu z brigády se může významně lišit. V některých případech mohou celkové odvody představovat téměř polovinu výdělku, ale za určitých podmínek může být daňové zatížení nulové,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura ze společnosti BREDFORD Consulting, s.r.o.

V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo. 

Zastupitelstvo města schválilo výši odměn pro okrskové komise - referendu ve výši 700 Kč předseda, 500 Kč místopředseda, 500 Kč zapisovatel, 400 Kč člen. Dále schválilo odměny pro místní komisi ve výši 1600 Kč předseda, 1500 Kč místopředseda, 1500 Kč zapisovatel a 1200 Kč člen. Referendu se bude konat společně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konané ve dnech 3. a 4. října 2025. Členové okrskových volebních komisí budou pracovat jak pro referendum, tak pro volby do Poslanecké odměny. Odměny členů okrskových volebních komisí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které se konají 3. a 4. října 2025, jsou stanoveny zákonem, a od 1.1.2023 je zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise osvobozena od daně z příjmů, též se z této odměny neplatí sociální a zdravotní pojištění. Mohu na odměnu člena pro okrskové komise referendum a na odměnu pro místní komisi referendum pohlížet stejně? Tzn., že mohu zařadit do výjimky, kdy se člen komise nepovažuje za zaměstnance a tím pádem odměna nepodléhá zdanění, zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Shrnutí: - odměna členům okrskových volebních komisí (za volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) daň NE, zdravotní pojištění NE, sociální pojištění NE. - odměna členům okrskových volebních komisí(referendum) ? - odměna pro místní komise (referendum) ?

Jak postupovat při zaměstnání Slováka s trvalým bydlištěm na Slovensku, který je OSVČ a má A1. Bude zaměstnán na DPP, jeho příjem nepřesáhne 11 499 Kč. Musíme se jako zaměstnavatel registrovat u jeho ZP a sociáky na Slovensku a odvádět pojistné, když u nás je nepojištěn? Druhý Slovák nemá A1, trvalé bydlištěn na Slovensku, kde je také OSVČ, také bude u nás pracovat na DPP a přesáhne hranici 11 499 Kč, jak postupovat v tomto případě?

Zaměstnavatel může udělat při odvodu pojistného chybu, jejímž důsledkem je buď vznik nedoplatku, nebo naopak přeplatku na pojistném. Jak se z časového hlediska zpětně provádějí opravy? Z jakého důvodu musí mít zaměstnavatel dokladově podložen odvod pojistného z příjmu nižšího než minimální vyměřovací základ? Lze ve zdravotním pojištění uplatnit odpočet od dosaženého příjmu zaměstnance?

Nemoc ovlivňuje (nebo může ovlivnit) situaci u zaměstnance a zaměstnavatele, nebo u podnikající osoby. Jak se projevuje rozdíl v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc u pracovní smlouvy, při sjednání některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a také u OSVČ? Jak se stanovuje poměrná část minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, která musí být zaměstnavatelem z důvodu nemoci při odvodu pojistného dodržena? A může být účastna českého systému veřejného zdravotního pojištění i OSVČ ze zahraničí?

Zaměstnavatel musí ve zdravotním pojištění především zajistit řádné placení pojistného za sebe a za své zaměstnance a oznamovat změny týkající se zaměstnanců. Pro plnění stanovených povinností jsou určeny lhůty, jejichž nedodržení je (anebo může být) důvodem pro uplatnění sankčního postihu zdravotní pojišťovnou. Jak zdravotní pojišťovna reaguje, když zaměstnavatel například nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele nebo neodvede za zaměstnance pojistné tak, jak mu ukládá zákon? Lze odpustit nějakou platbu pojistného nebo alespoň požádat o prominutí vyměřeného penále? Tento článek přináší podrobný pohled na hlavní povinnosti a potenciální sankce, které může zaměstnavatel očekávat při jejich nedodržení.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

Pokud odměna jednatele nepřesahuje limit 4 499 Kč, podle zákona není povinnost platit sociální a zdravotní pojištění. Je možné, aby jednatel, i přesto, že jeho odměna je pod stanoveným limitem, dobrovolně platil tyto odvody? Je možné, aby jednatel na základě dohody s firmou platil sociální a zdravotní pojištění prostřednictvím společnosti, pokud to není povinnost vyplývající ze zákona nebo podle zákona musí jednatel tyto odvody platit jako fyzická osoba sám?

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele jako plátce pojistného je pravidelně každý měsíc sdělovat zdravotním pojišťovnám jejich pohledávky neboli předpisy pojistného. K tomuto účelu slouží tiskopis Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele (dále jen „Přehled“). Jaký je smysl těchto podávaných Přehledů? Touto formou oznamované hodnoty jsou důležité pro řádný výkon úřední a kontrolní činnosti každé zdravotní pojišťovny, která na základě sdělovaných dat rozhoduje o dalším postupu, jehož cílem je zabezpečit, aby zdravotní pojišťovna obdržela veškeré pojistné, na které má ze zákona nárok. Následující článek srozumitelně vysvětluje, jaké údaje musí Přehled obsahovat a jak postupovat v případě chyb či nesrovnalostí.

Firma uzavřela pojistnou smlouvu s pojišťovnou pro pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, kde pojištěnými jsou jednotliví zaměstnanci. Firma zaplatí celou pojistnou částku. Na každého zaměstnance připadá poměrná část pojistného. Polovina bude zaměstnanci sražena ze mzdy a druhou polovinu zaplatí firma. Znamená to tedy, že platba firmy je považována za nepeněžní plnění s odvody?

V praxi dochází k situacím, kdy na skončení zaměstnání navazuje či pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovněprávní činnost. Jaké podmínky a postupy jsou stanoveny ve zdravotním pojištění, když zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovněprávní vztah na dobu určitou a následně (případně s určitým časovým odstupem) pokračuje u téhož zaměstnavatele další pracovní smlouva či dohoda za stejných nebo změněných podmínek?

Ve zdravotním pojištění zaměstnavatel především vyhodnocuje, zda musí, nebo naopak nemusí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ. V návaznosti na výši zúčtovaného příjmu se odlišně postupuje u pracovní smlouvy a u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V některých případech pak charakter nebo výše zúčtovaného plnění ovlivňují pojistný vztah osoby u zdravotní pojišťovny.

Výkon výdělečné činnosti českými občany v zahraničí není v současné době jevem nijak mimořádným. Které základní kritérium je důležité pro určení příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení? Jak je řešeno pojištění osoby v situaci, když je v jedné zemi zaměstnána a ve druhé podniká? Jaký je význam formuláře A1 a která instituce jej žadateli vystavuje?

Jak postupovat při přihlašování zaměstnance na DPČ na zdravotní pojištění? Zaměstnanec měl uzavřenou DPČ k 31. 12. 2024 přitom v prosinci 2024 měl příjem 20 000 Kč byl pojištěn. Od 1. 1. 2025 je s ním uzavřena nová DPČ, kde ale skutečný nástup do práce (poprvé pracoval) je až 13. 1. 2025, příjem z této DPČ je také 20000 Kč. Pokud zaměstnance odhlásíme k 31. 12. 2024, od jakého data bude přihlášen v roce 2025 od 1. 1. 2025 nebo od data nástupu 13. 1. 2025?

Zaměstnavatel se po dohodě s odborovou organizací rozhodl, že od 15. dne v měsíci bude z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek poskytovat zaměstnancům náhradu mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku. Z tohoto důvodu může u některých zaměstnanců dojít k situaci, že v tomto měsíci nedosáhnou minimálního vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění. Zaměstnavatel provede dopočet, ale kdo tento doplatek za zaměstnance uhradí? Víme, že v případě, kdy trvají tyto překážky po celý měsíc, doplatek uhradí za zaměstnance zaměstnavatel (zaměstnanec odvede zdravotní pojištění pouze ze skutečně dosaženého příjmu). Ale jak řešit situaci, kdy dojde ke kombinaci nízkého příjmu (např. zkrácený úvazek) po část měsíce a zbytek měsíce náhrady mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku? Hradí doplatek potom sám zaměstnanec, zaměstnavatel nebo se řeší úhrada poměrnou částí, kdy se musí rozpočítat po kalendářních dnech?

Pokud má zaměstnanec uzavřenou dohodu o provedení práce (DPP) a jeho měsíční příjem je do 11 500 Kč, a není účasten na zdravotním a sociálním pojištění, musí zaměstnavatel provést doplatek do minimálního vyměřovacího základu, i když zaměstnanec nechce, aby bylo za něj odváděno pojištění? Jaká je povinnost zaměstnavatele v tomto případě?

Zaměstnankyně se vrátí do zaměstnání 10. 4. z rodičovské dovolené. Je nutné provést dopočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu už za měsíc duben (nebude-li mít dostatečný příjem) nebo až za měsíc květen? Po část měsíce dubna bude ještě „státní pojištěnec“ (do 9. 4. rodičovská dovolená). A jak by to bylo v případě, že se sice vrátí do práce po rodičovské dovolené, ale bude stále pobírat rodičovský příspěvek (např. do června) a bude vykonávat zaměstnání na částečný úvazek? Budeme odvádět pojistné ze skutečně dosaženého příjmu nebo provádět dopočet?