Ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného není jen otázkou pracovního práva, ale i správného postupu zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. V souvislosti s rozvázáním pracovního poměru se zaměstnavatelé zaměřují zejména na posouzení charakteru zúčtovaného plnění (odstupného), tedy především na to, zda zúčtovaný příjem podléhá nebo nepodléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. Současně se skončením pracovního poměru je zapotřebí zaměstnance odhlásit. Od 1. června 2025 vycházejí zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění z podmínek platných po novele zákoníku práce č. 120/2025 Sb. , označované též jako flexinovela, která mimo jiné upravila podmínky rozvázání pracovního poměru. Článek se zaměřuje na typické situace, se kterými se mzdové účetní setkávají při ukončení pracovního poměru, a vysvětluje, jak postupovat, aby nedocházelo k chybám ve stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.
Postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v kontextu flexinovely zákoníku práce
Vydáno:
9 minut čtení
Postupy zaměstnavatele ve zdravotním pojištění v kontextu flexinovely zákoníku práce
Ing.
Antonín
Daněk
Zaměstnanec ve zdravotním pojištění a plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu
Aby byl zaměstnavatel povinen odvést pojistné na zdravotní pojištění z příjmu zúčtovaného zaměstnanci, musí být primárně naplněna dikce ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, obsahující stanovení vyměřovacího základu zaměstnance.
Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci vykonávajícímu pro zaměstnavatele činnost zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, (dále jen „