rodičovský příspěvek

Od roku 2027 se zvýší rodičovský příspěvek z 350 000 Kč na 400 000 Kč, u vícerčat na 800 000 Kč. Současně se od října 2026 upraví parametry dávky státní sociální pomoci, které posílí podporu samoživitelů a přesněji zohlední regionální náklady na bydlení. Pro HR a mzdovou praxi jde především o změny, které mohou ovlivnit finanční situaci zaměstnanců na rodičovské dovolené, samoživitelů i zaměstnanců s nízkými příjmy. Rodičovský příspěvek Dosud: 350 000 Kč na dítě narozené od 1. ledna 2024, 700 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Nově od 1. ledna 2027: 400 000 Kč na nejmladší dítě v rodině, 800 000 Kč u dvojčat a vícerčat. Změna se bude vztahovat pouze na děti narozené nebo převzaté do péče od 1. ledna 2027. Podmínky nároku, okruh oprávněných osob ani pravidla čerpání příspěvku se nemění. Dávka státní sociální pomoci (superdávka) U dávky státní sociální pomoci dochází ke dvěma významným úpravám: Dosud: za zranitelné domácnosti byli považováni samoživitelé s dítětem do 7 let. Nově: zvýšená ochrana se rozšíří na samoživitele s dítětem do 15 let. To může znamenat vyšší podporu a příznivější posuzování nákladů na bydlení. Současně se mění způsob stanovení uznatelných nákladů na bydlení. Místo tří obecných kategorií budou normativy nově určovány podle jednotlivých okresů, což má lépe reflektovat skutečné ceny nájemního bydlení v konkrétních regionech. Klíčové argumenty a souvislosti Zvýšení rodičovského příspěvku reaguje především na růst životních nákladů a inflaci. Vyšší podpora má rodinám poskytnout větší finanční jistotu v období péče o malé dítě a částečně kompenzovat pokles reálné hodnoty dávky. Úpravy superdávky vycházejí z prvních zkušeností s fungováním nového systému. Data ministerstva ukázala zejména vyšší zranitelnost samoživitelů se školními dětmi a nedostatečné zohlednění regionálních rozdílů cen nájemního bydlení. Pro zaměstnavatele je důležité, že změny mohou ovlivnit rozhodování zaměstnanců o délce rodičovské dovolené, návratu do práce nebo využívání zkrácených úvazků. Vyšší podpora samoživitelů může současně zmírnit sociální a finanční tlak na část pracovní síly. Praktický dopad HR a payroll specialisté nebudou muset upravovat mzdové výpočty, protože rodičovský příspěvek ani superdávka nejsou mzdovou složkou. Změny však mohou zvýšit počet dotazů zaměstnanců na rodičovskou dovolenou, flexibilní formy práce a sociální podporu. Personalisté by měli aktualizovat interní informační materiály pro rodiče a pečující osoby, zejména v souvislosti s nástupy na rodičovskou dovolenou od roku 2027. Zaměstnavatelé s vyšším podílem samoživitelů by zároveň měli sledovat dopady nových pravidel na zaměstnance a zohlednit je při nastavování benefitů, flexibilních úvazků a programů podpory návratu do práce.

Ministerstvo financí nebude souhlasit se zvýšením rodičovské, pokud si na něj resort práce nenajde peníze ve svém rozpočtu díky úsporám. Odmítá zvedat v příštích letech výdaje státu. Poukazuje i na to, že bez dalších úprav by přidání mohlo oslabit motivaci matek k dřívějšímu návratu do práce. Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva a šéfky poslanců ANO Taťány Malé by se měla zvednout měsíční pobíraná částka rodičům s nízkým výdělkem, jinak se rodičovské volno protáhne o víc než čtvrt roku. Vyplývá to z připomínek k chystané novele se zvýšením rodičovské z 350.000 na 400.000 korun od ledna pro nově narozené děti.   Vláda ANO, SPD a Motoristů ve svém programu slibuje růst rodičovské na 400.000 korun. Píše také, že umožní flexibilní čerpání částky a rodičům dětí do tří let nabídne možnost volby mezi "klasickou rodičovskou dovolenou a rodičovským režimem". Novelu připravilo ministerstvo práce. Zvedá v ní podporu z 350.000 na 400.000 korun a u dvojčat a vícerčat ze 700.000 na 800.000 korun na děti, které se narodí po 1. lednu. Výdaje by postupně rostly. Příští rok by činily 230 milionů korun, v roce 2029 na konci volebního období 2,9 miliardy korun. Podle ministerstva financí v době nutnosti maximální konsolidace a zefektivňování je to výrazný výdajový růst. "Je nezbytné trvat na tom, aby veškerá navrhovaná opatření byla realizována s ohledem na aktuální stav a možnosti státního rozpočtu," uvedlo ministerstvo financí. Podle něj si má resort práce stanovit priority a na ně si najít peníze ve své pokladně díky úsporám. Česko má podle ministerstva financí ve srovnání s jinými zeměmi nižší zaměstnanost žen mezi 25 a 40 lety. "Ta je úzce spojena s dlouhou rodičovskou dovolenou," uvedlo v připomínkách ministerstvo. Podle něj je kvůli stárnutí a nedostatku pracovních sil nutné podporovat co nejvyšší zapojení žen na trhu práce. Přidání bez flexibilnějšího čerpání by motivaci k dřívějšímu návratu do práce mohlo dál oslabovat, napsal resort financí. Podle Malé vyšší částka nízkou porodnost nevyřeší a potřeba jsou i školky, dostupné bydlení a větší zapojení otců. Zmocněnkyně doporučuje zvýšit rodičům s nízkým výdělkem či na studiích maximální měsíční příspěvek z 15.000 na 17.500 či 20.000 korun. Pokud by se hranice nezvedla, rodičovská by se prodloužila o víc než čtvrt roku z 23,3 na 26,7 měsíce. Nynější dávka je také pod minimální čistou mzdou, takže část samotných rodičů či chudších rodin musí ještě pobírat dávky, podotkl tým zmocněnkyně. Podle některých ministerstev i odborářů by vyšší rodičovskou měly mít všechny děti do tří let, nejen nově narozené. Národní rozpočtová rada očekává, že to poslanci ve Sněmovně budou prosazovat. Chce proto znát výdaje i u této varianty. Navrhuje také to, aby podklady k novele obsahovaly i reálnou hodnotu příspěvku či jeho podíl na průměrné hrubé mzdě.

Rodičovský příspěvek vzroste od ledna při narození dvojčat nebo vícerčat z 525.000 korun na 700.000 korun. Zvýšení celkové částky dnes stvrdil podpisem novely o zdravotních službách prezident Petr Pavel. O jeho podpisu informoval Hrad. Doplnění růstu rodičovské v případě dvojčat či vícerčat prosadil ve Sněmovně do předlohy jen několik měsíců před volbami do dolní komory lidovec Šimon Heller.

Při oznámení těhotenství nebo žádosti o mateřskou dovolenou ze strany zaměstnankyně nastává řada kroků, které by měl zaměstnavatel znát. V tomto přehledném průvodci najdete vše důležité: jaké dokumenty si vyžádat, co je povinností zaměstnavatele a na co si dát pozor.

Zaměstnankyně dostane do péče 6-7 měsíční miminko, požádala o adopci. Soud by měl proběhnout 3. 6. 2025. Dle sociální péče jí bylo sděleno, že bude muset ještě vyčkat na nabytí právní moci, která by měla uběhnout po 15 dnech, tedy 18. 6. 2025. Kdy nejdříve zaměstnankyně nastoupí na rodičovskou dovolenou, je to dnem převzetí dítěte, i když ještě neuběhne lhůta 15 dní, nebo je to až nabytím právní moci od soudu tedy 18. 6. 2025? Má zaměstnankyně nárok na mateřskou dovolenou? Jak je to v tomto případně s otcovskou dovolenou? Je na ní nárok? Co vše musí zaměstnankyně doložit zaměstnavateli? Jak bude omluvena nepřítomnost u soudu – jedná se o neplacené volno?

Zaměstnankyně pobírá rodičovský příspěvek z hlavního pracovního poměru. Teď bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Bude moci pobírat slevu na dani? Jedná se o stejného zaměstnavatele. 

Jedním z důvodů pro schválenou novelu zákoníku práce 2023 byl požadavek na zapracování některých závěrů ze směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č 2019/1158, o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 50 0000 korun a zkrácení jeho čerpání na tři roky. Změny se dotknou dětí narozených od 1. ledna 2024. Dobrou zprávou zejména pro samoživitelky...

Naše zaměstnankyně nastoupí na mateřskou dovolenou, po ní na rodičovskou dovolenou a zároveň v té době chce docházet do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek. Je to možné? Může si vydělávat na stejné pozici, z které čerpá rodičovskou, anebo musí mít smlouvu na jinou pracovní pozici? 

Může si manžel v daňovém přiznání uplatnit slevu na manželku, která pobírala pouze rodičovský příspěvek během roku, ale měli příjem z prodeje domu, který byl ve společném vlastnictví obou manželů? 

Zaměstnankyně by měla nastoupit v září po rodičovské dovolené o kterou zažádala v délce 3 let do práce. Nyní zjistila, že je znovu těhotná. Rodičovský příspěvek ji končí v červnu, termín porodu má v červenci. Z pohledu zaměstnavatele předpokládám, že se bude jednat o navazující druhou mateřskou dovolenou. Bude se potvrzovat příloha za posledních 12 měsíců pro výpočet výši peněžité podpory v mateřství – za jaké období? Na mateřskou nastupovala 5. 8. 2020 konec mateřské 16. 2. 2021, od 17. 2. 2021 čerpala dovolenou do 17. 3. 2021 včetně. Co to bude znamenat pro zaměstnankyni? Kde musí změnu nahlásit? Má nárok 6–8 týdnů před porodem na peněžitou pomoc v mateřství?

Od kterého měsíce se stává u OSVČ činnost hlavní, když v Rozhodnutí o odejmutí rodičovského příspěvku se uvádí, že „rodičovský příspěvek bude odejmut od 1. 4. 2022, protože nárok na dávku zanikl 8. 3. 2022“? Dne 8. 3. 2022 dosáhlo dítě OSVČ 4 let.  

OSVČ v roce 2020 dosáhla vyššího příjmu, je považována za vedlejší OSVČ z titulu pobírání rodičovského příspěvku (v přehledu 2019 uvedla vedlejší činnost pro rok 2020 a taky tak platila zálohy). Při zpracování přehledu 2020 je z titulu odpuštění 6x min. záloh podstatně výhodnější být hlavní než vedlejší OSVČ (odpouští se víc peněz). Může si OSVČ sama v přehledu za rok 2020 pro sociální zabezpečení zvolit měsíce, nebo klidně celý rok, za které bude považovaná za hlavní činnost a za které měsíce vedlejší? A jestli ANO, je nutné tento stejný režim uplatnit i pro přehled zdravotní pojišťovny? Tedy můžou se režimy pro sociální a zdravotní pojišťovnu rozcházet? Pro zdravotní pojištění by činnost zůstala vedlejší, pro sociální by mohla být klidně celý rok hlavní? Jedná se skutečně letos o významné rozdíly, případné penále z neuhrazených záloh z hlavní činnosti za to stojí, nehrozí-li tedy větší sankce, vše v případě, že je tento postup vyplnění přehledů možný. 

Náhrady za ztrátu příjmu v případě sociálních událostí, jakými jsou rizikové těhotenství, fyziologické těhotenství a mateřství jsou řešeny dávkami nemocenského pojištění - nemocenským, vyrovnávacím příspěvkem v těhotenství a mateřství a peněžitou pomocí v mateřství.

Změnou zákona č. 117/1995 Sb. dochází s účinností od 1. ledna 2020 ke zvýšení rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč při péči o jedno nejmladší dítě v rodině do 4 let věku. U vícerčat se rodičovský příspěvek zvyšuje z 330 000 Kč na 450 000 Kč. Na tuto výši rodičovského příspěvku dosáhnou jen rodiny s dětmi do 4 let věku, které budou v lednu 2020 tuto dávku od státu stále pobírat. Jedná se o úspornější variantu s dopadem do výdajové části státního rozpočtu ve výši přibližně 8,6 miliardy korun. Neprošly například návrhy opozičních stran, aby na vyšší rodičovský příspěvek dosáhly další rodiny.

Při pobírání rodičovského příspěvku je možné dát malé dítě 2-3 roky, na které je pobírán příspěvek do státní školky, resp. do školky příspěvkové organizace, které je zřízená městem? Jsou tam nějaké omezení hodinové nebo to není vůbec možné? V případě, že by mi školka zapsala dítě na rok 2019/2020 - mohu ho tam dát na nějaký den v týdnu? Do školky dítě mohu přivést od 06:30-08:30 a vyzvednout v 12:30-13:00 hod, případně až po 14:15 hod odpoledne. Musím si přesně zaznamenat v kolik jsem dítě přivedla, abych dodržela nějaký počet hodin týdně či za měsíc? Školka si píše pouze denní docházku, tj. zda dítě přišlo či nepřišlo a zda bylo pouze na dopoledne či na celý den. Jak se toto řeší, resp. neřeší?

Zaměstnankyně je na mateřské dovolené (pobírá rodičovský příspěvek) u původního zaměstnavatele, nemá zde podepsáno prohlášení poplatníka, zároveň si sehnala brigádu na dohodu o provedení práce u jiného zaměstnavatele, má zde podepsáno prohlášení, může jí tento druhý zaměstnavatel provést zúčtování daně za rok 2018, když od původního zaměstnavatele nemá žádné příjmy?

Maminka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 6 000 Kč do 31. 8. 2019. Slyšela něco o navýšení rodičovského příspěvku o 40 000 Kč. Je tato informace pravdivá? Dostanou maminky, které pobírají rodičovský příspěvek, ještě navíc 40 000 Kč? Jakou formou, pobírá-li maminka příspěvek do konce srpna 2019? Týká se jí toto přidání a dostane ho jednorázově v poslední výplatě za srpen 2019, tj. v září, či je to jinak?

Ukrajinka, která zde má trvalé bydliště – daňový rezident na rodičovské dovolené, začíná podnikat jako OSVČ – hostinská činnost - od října otevírá pronajatou restauraci. 1) Předpokládám, že jde o zahraniční fyzickou osobu, která je povinna vést účetnictví (podvojné) a je nutno respektovat pravidla podvojného účetnictví a HV k 31. 12. pak je základ daně OSVČ? 2) Do června 2019 pobírá rodičovský příspěvek (má 2 děti nyní 4 a 2,5 roku staré), ale musí se přihlásit na sociální a zdravotní? Předpokládám, že na vedlejší činnost (hlavní péče o dítě), zálohy na sociální platit nebude a v Přehledu za rok 2018 pak vyjde, zda bude platit sociální. A jak v tomto případě zdravotní? 3) Předpokládaný obrat je cca 450 000 měsíčně. Jakmile dosáhne obrat 1 mil., zaregistruje se jako plátce DPH a bude postupovat dle zákona, měsíční plátce DPH, kontrolní hlášení? 4) Ale EET se na ni vztahuje, i když není plátce DPH, tržby v hotovosti musí tedy evidovat od prvního dne otevření restaurace?

Náš zaměstnanec (podmínky pro PPM splňuje) se stal otcem. Jeho manželka pracuje v Německu - sice pro českého zaměstnavatele, ale s odvody v Německu. Při narození syna dostala německou mateřskou. Můj dotaz zní - řeší náš zákon, jestli je mateřská vyplácena v jiném státě? Syn se jim narodil v Čechách, oba mají bydliště v ČR. Může náš zaměstnanec zažádat o PPM a následně pak rodičovský příspěvek?