požární ochrana

Vvyhláška o požární prevenci (č. 246/2001 Sb.) v § 3 říká, že „Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace osob z hlediska rozmístění hasicích přístrojů (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění hasicích přístrojů použije příslušná požární značka) umístěná na viditelném místě". Je jiným právním předpisem, normou apod. určena minimální nebo maximální výška umístění této značky? 

V našem dnešním článku se zaměříme na otázku, která se v praxi vyskytuje velice často, a to jak je to s tvorbou vnitřních předpisů zaměstnavatele v oblasti BOZP, jaké jsou na ně legislativně technické požadavky. Vysvětlíme si také rozdíl mezi vnitřním předpisem podle § 305 ZP a vnitřními předpisy v oblasti BOZP definovanými v § 349 ZP.

Svařování je činnost spojená s celou řadou nebezpečí, zvláště jedná-li se o přechodná svářečská pracoviště. Požadavky na zajištění BOZP a PO při této činnosti vyplývají z nejednoho předpisu a netýkají se jen nebezpečí vzniku požáru. Podívejme se alespoň na ta základní.

V čísle 7/8 jsme přinesli reportáž z průběhu volební valné hromady Asociace techniků bezpečnosti práce a požární ochrany ČR (dále jen ATBP), která se uskutečnila v 9. června 2020. Jednání to bylo bouřlivé. Z jejího průběhu bylo znát, že členové asociace chtějí změnu.

Dne 9. června 2020 se v Hotelu Panská lícha v Brně uskutečnila volební valná hromada členů Asociace techniků bezpečnosti práce a požární ochrany ČR. Na pozvání viceprezidenta asociace JUDr. Petra Kožmína, LL.M. dostala příležitost zúčastnit se této nevšední akce i redakce našeho časopisu. A jelikož se takové pozvání neodmítá, vyrazil jsem s velkým očekáváním do Brna.

MV GŘ HZS ČR uveřejnilo na svých webových stránkách 28. února 2018 sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení1), které nahradilo původní text z roku 2017. Sjednocení aplikační praxe se opírá o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382).

Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?

Společenství vlastníků jednotek, které je zvláštní formou spolku, není majitelem domu, ani pozemku, na kterém dům stojí, a ze zákona nesmí podnikat. To u někoho může vést k dojmu, že se na něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajištění úkolů požární ochrany nevztahuje. Není tomu však tak. Zajišťování některých povinností z uvedených oblastí se za určitých podmínek vztahuje i na společenství.

1. Úvod Poslední článek minisérie na téma práva požární ochrany byl tematicky zaměřen na „dokumentaci zdolávání požáru“1) ve vazbě na změny, o kterých jsme informovali2) v souvislosti s takzvanou...

Nejaktuálnější platná a účinná novela zákona o požární ochraně, zákon č. 225/2017 Sb., je součástí rozsáhlejší koncepční změny stavebního práva a do účinnosti vstoupila po cca půlroční legisvakanční době dne 1. 1. 2018. Ze zásadnějších změn, které je vhodné zmínit, patří úprava povinností vztahujících se k nástupním plochám pro požární techniku. Dále došlo k rozšíření kompetencí Ministerstva vnitra, Podstatné jsou i změny v rozsahu státního požárního dozoru, a to i ve vztahu k výkonu státního požárního dozoru Ministerstvem vnitra. Bez významu pro právo požární ochrany není ani související změna správního řádu, která nově zavádí povinnost dotčenému orgánu odůvodňovat závazná stanoviska, což má rovněž přímý dopad do oblasti výkonu státního požárního dozoru v oblasti stavební prevence.

Každému je asi známo, že změnit zaběhnutou praxi bývá mnohdy velmi složité. Důkazem, že „pouhá“ úprava právním předpisem nemusí být dostatečná, se v uplynulém roce stalo řešení otázky, kdo je oprávněn provádět kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení, jež skončilo až u Nejvyššího soudu. Jeho rozhodnutí má zásadní dopad nejen pro oprávněnost provádění kontrol provozuschopnosti těchto zařízení, ale též i na věcné prostředky požární ochrany, tedy i na hasicí přístroje. Z těchto důvodů se ve svém důsledku dotýká každé právnické i fyzické podnikající osoby.

1. Úvod Tento text přímo navazuje na první část tematického bloku věnovanému povinnostem právnických a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným (a vysokým) požárním nebezpečím dle zákona o...

I. Úvod Článek je pokračováním série v tomto periodiku dříve publikovaných textů a logicky navazuje na ucelený blok zabývajících se problematikou povinností právnických osob a podnikajících fyzických osob dopadajících...

I. Úvod Tento článek je návazným pokračováním textu uveřejněného v předchozím čísle tohoto periodika, kdy plynule navazuje na odstavec Povinnosti všech právnických a podnikajících osob dle zákona o požární...

Tento článek se věnuje návaznému třetímu bloku povinností ukládaných § 5 zákona o požární ochraně (dále též „ZPO“) právnickým a podnikajícím fyzickým osobám; jde o specifikaci povinností uvedených v § 5 odst. 1 písm. e) a písm. f) ZPO ve vazbě na bližší specifikaci ve vyhlášce o požární prevenci. Dalším povinnostem od § 5 odst. 1 písm. g) a násl. ZPO se budou věnovat další části článku o povinnostech ukládaných zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám.

I. Úvod Tento článek je návazným pokračováním textu uveřejněného v předchozím čísle tohoto periodika „Povinnosti právnických a podnikajících osob dle zákona o požární ochraně – 1. část“, kdy plynule...

Tento článek se věnuje toliko prvnímu bloku povinností ukládaných § 5 zákona o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám; de facto jde pouze o specifikaci povinností uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně ve vazbě na bližší specifikaci ve vyhlášce o požární prevenci. Přestože text víceméně doslovně přenáší normativní text citované vyhlášky, jde o poměrně složitý a rozsáhlý soubor provázaných povinností, ve kterém není snadné se orientovat. Dalším povinnostem uvedeným v § 5 odst. 1 písm. b) až h) a odst. 2 zákona o požární ochraně se budou věnovat další části článku o povinnostech ukládaných zákonem o požární ochraně právnickým a podnikajícím fyzickým osobám.

Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí (část 2.) III. Členění provozovaných činností podle požárního nebezpečí Dle důvodové zprávy k zákonu č. 237/2000 Sb. tehdy nová právní úprava přinášela ustanovení týkající...

Současná zákonná úprava povinností právnických a podnikajících fyzických osob dle zákona o požární ochraně vychází ze systémové změny, kterou do práva požární ochrany implementovala novela zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) provedená zákonem č. 237/2000 Sb. ze dne 28. června 2000, kterým se mění zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o požární ochraně – významné a aktuální novely a systematika zákona I. ÚVOD Nejstarším stále platným zákonem bez nadsázky tvořícím páteř práva požární ochrany je zákon č. 133/1985 Sb.,...