pojištění zdravotní

Je povinností zdravotní pojišťovny nějakým způsobem vyhovět podané žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále? Musí být dodržen minimální vyměřovací základ i u zaměstnance ze zahraničí? Může být zaměstnanec pracující na základě některé z dohod současně ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Které sankce může zdravotní pojišťovna uplatnit vůči zaměstnavateli v případě, když jí nepodá formulář Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele? Tento článek se zaměřuje na hlavní chyby, kterých se zaměstnavatelé často dopouštějí, a současně nabízí přehled o tom, jak je možné těmto problémům předejít.

Tento článek se podrobně zaměřuje na význam odměňování členů výborů Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) ve zdravotním pojištění, primárně se zaměřením na přihlašování zaměstnanců u zdravotní pojišťovny a stanovení vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Důraz je položen na klíčové aspekty řešené tematiky s důležitostí parametru minimálního vyměřovacího základu a souvisejících povinností tak, aby SVJ jako speciálnímu zaměstnavateli nevznikl u zdravotní pojišťovny problém.

Ve zdravotním pojištění je v některých případech pro zaměstnavatele (a pro zaměstnance) důležitá výše příjmu zúčtovaná za rozhodné období kalendářního měsíce. Naproti tomu u OSVČ je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, přičemž podnikatelé primárně řeší placení záloh, pokud je to jejich zákonnou povinností. Na které konkrétní částky by se měly obě tyto skupiny plátců zaměřit po změnách účinných od 1. 1. 2026? Jakou částku pojistného obdrží zdravotní pojišťovny měsíčně za tzv. státní pojištěnce? V jaké výši budou platit pojistné osoby bez zdanitelných příjmů?

Jednou z důležitých zásad, platných při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a následném odvodu pojistného zaměstnavatelem, je existence minimálního vyměřovacího základu. Nicméně právní úprava zdravotního pojištění v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. taxativně vyjmenovává osoby (zaměstnance), na které se povinnost platit pojistné zaměstnavatelem alespoň ze zákonného minima nevztahuje. Mají neplacené volno nebo neomluvená absence vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance? Jak se ukončení evidence pojištěnce na úřadě práce projeví při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance? Do jaké míry je ve zdravotním pojištění důležitý pojem zaměstnání malého rozsahu? Může si zaměstnanec prodloužit rodičovskou dovolenou do čtyř let věku dítěte?

Musí zaměstnavatel vždy doplatit minimální pojistné za období neplatné výpovědi? Z jakého důvodu podávají zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně opravné Přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele? Které možnosti řešení pojistného vztahu může pojištěnec (bývalý zaměstnanec) využít, když se se zaměstnavatelem soudí ve věci podané žaloby na neplatné rozvázání pracovního poměru? Tento článek přináší podrobné informace o právních povinnostech zaměstnavatelů při řešení této situace včetně postupu pojištěnce, týkajícího se jeho pojištění u zdravotní pojišťovny.

Kdo je ve smyslu „evropského práva“ nezaopatřeným rodinným příslušníkem? Kdy je český občan, výdělečně činný v zahraničí, pojištěn ve státě aplikujícím pravidla Evropské unie? Lze se v rozsahu působnosti právní úpravy zdravotního pojištění setkat s pojmem registrovaného partnerství s návazností na účinnost koordinačních nařízení EU? Tento článek provádí analýzu klíčových aspektů koordinace systémů sociálního zabezpečení v rámci Evropské unie, včetně toho, kdo je považován za nezaopatřeného rodinného příslušníka a jaké nároky mají registrovaní partneři. Dále objasňuje, jak se mění povinnosti a práva pojištěnců při jejich pohybu mezi státy postupujícími podle koordinačních nařízení EU a na co je potřeba si dát pozor při návratu do České republiky.

Jak dlouho může být student ve zdravotním pojištění nezaopatřeným dítětem, když řádně ukončí studium na vysoké škole? Kdy může být „státním pojištěncem“ student starší 26 let? Ve které situaci může být bývalý student-pojištěnec zároveň osobou bez zdanitelných příjmů? Odpovědi například na tyto dotazy najdete v následujícím příspěvku.

Studenti jako osoby, za které platí pojistné stát, představují ve zdravotním pojištění poměrně velký počet zaměstnanců (a také osob samostatně výdělečně činných), tedy pojištěnců, na které se vztahuje při jejich výdělečné činnosti povinnost placení pojistného na zdravotní pojištění. Je také pravdou, že zaměstnavatelé z více důvodů sjednávají v případě potřeby pracovněprávní vztahy právě s těmito osobami, velmi často formou brigády nebo sezónní výpomoci. Které skutečnosti oznamují u studentů zaměstnavatelé zdravotní pojišťovně? Do jaké míry se zaměstnavatelé zabývají u studentů tematikou minima? A platí univerzálně věková hranice 26 let pro posouzení nezaopatřenosti, tedy ve zdravotním pojištění „státní kategorie“?

Jednou z důležitých povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je provádění dopočtu a doplatku pojistného do stanoveného minima tehdy, pokud je zaměstnavatel takto povinen u zaměstnance učinit. V naprosté většině případů hradí tento doplatek zaměstnanec, vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Jedná se tedy o srážku zaměstnanci. Je možné, aby doplatek do minima uhradil dobrovolně zaměstnavatel v situaci, kdy to není jeho zákonnou povinností?

Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné standardně formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Je-li při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost (SVČ) vedlejším zdrojem příjmů, není povinností podnikající osoby zálohy hradit. Tito podnikatelé doplácejí pojistné jednorázovou úhradou. Tato platba musí být provedena do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán, případně měl být podán, Přehled o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“) za předcházející kalendářní rok. Součástí textu věnovaného této tematice jsou příklady, ve kterých jsou uvedeny správné postupy pojištěnce-OSVČ při zúčtování roku 2024 včetně dopadů na činnost zaměstnavatele.

Od 1. 1. 2025 došlo k zásadním změnám ve zdravotním pojištění týkajících se dohod o provedení práce a také dohod o pracovní činnosti. Přijetím zákona č. 470/2024 Sb. byl v návaznosti na změnu provedenou v ustanovení § 7a odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. , o nemocenském pojištění, stanoven mechanismus výpočtu výše rozhodné částky příjmu u dohod o provedení práce. Přijetím této změny je nyní stanovena u dohody o provedení práce rozhodná částka příjmu 11 500 Kč, zatímco u dohody o pracovní činnosti činí tato rozhodná částka příjmu 4 500 Kč. Pro plnění povinností zaměstnavatelem je důležité, že již dosažení příjmu 11 500 Kč, resp. 4 500 Kč zakládá účast na zdravotním pojištění, tedy s plněním povinností zaměstnavatelem. V těchto souvislostech je ještě zapotřebí poznamenat, že pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance se v rámci kalendářního měsíce sčítají příjmy z více dohod o provedení práce nebo dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele. Je pravdou, žetyto změny kladou povinnosti jak na zaměstnavatele, tak i na zaměstnance, kteří musejí sledovat výši svého příjmu, aby jim u zdravotní pojišťovny nevznikl problém. Článek poskytuje detailní informace, včetně praktických příkladů pro plnění těchto povinností.

Pokud má odměňovaný člen statutárního orgánu zároveň dohodu o pracovní činnosti, posuzují se jednotlivé příjmy za účelem stanovení odvodů zvlášť? Tedy pokud má měsíčně příjem např. 1.700 Kč z DPČ a 3.000 Kč jako odměnu člena výboru, pak se nebude odvádět sociální pojištění z příjmů a zdravotní pojištění z DPČ?

OSVČ pečuje o dvě děti do 15 let. Děti mají režim domácí výuky. OSVČ má na zdravotní pojišťovně nahlášenou hlavní činnost. Nyní se dočetla, že při péči o dvě děti do 15 let by měla mít činnost vedlejší nebo nemusela mít dodržen minimální vyměřovací základ, je toto pravda? Pokud ano, lze podat na pojišťovnu česné prohlášení na péči o děti i s tím, že na prohlášení uvede datum od zpětně i několik let a potom podat opravné přehledy OSVČ? Pokud ano, jak dlouho lze toto zpětně provést?

Jednou z důležitých povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je pravidelně platit zálohy na pojistné, není-li OSVČ od této povinnosti zákonem osvobozena. V rámci výkonu samostatné výdělečné činnosti představuje určité specifikum forma spolupráce. Jaké podmínky platí v případě takové spolupráce jednak z pohledu zákona o daních z příjmů , jednak v přímé návaznosti na postupy OSVČ ve zdravotním pojištění? Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou: 1. osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), 2. spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení. Tato formulace vychází ze zásady, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle ustanovení § 7 ZDP .

Zaměstnavatelé jsou ve zdravotním pojištění plátci pojistného za sebe a za své zaměstnance. Aby mohli odvádět pojistné v souladu se zákonem, musí mít řádně vedenou evidenci o všech zaměstnancích u jednotlivých zdravotních pojišťoven. Tito zaměstnanci musejí být zaměstnavatelem u zdravotní pojišťovny v zákonné lhůtě řádně přihlášeni a při skončení zaměstnání pak odhlášeni.

Nařízením vlády č. 396/2023 Sb. ze dne 13. prosince 2023 se od 1. 1. 2024 zvýšila minimální mzda na částku 18 900 Kč. Jak je všeobecně známo, má tato hodnota významný vliv na placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli, a to jako minimální vyměřovací základ zaměstnance, případně poměrná část tohoto minima.

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání ve zdravotním pojištění některé přednosti. Nezanedbatelnou výhodou je z finančního hlediska skutečnost, že jak zaměstnavatel, tak OSVČ nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ.

Pravidelnou změnou pro podnikatele k datu 1. 1. je zvýšení minimální zálohy. Jaká je od ledna 2024 minimální záloha osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)? Postupy OSVČ jsou právní úpravou nastaveny i v případě souběžných příjmů. Musí podnikající osoba platit zálohy v situaci, kdy je při souběhu se zaměstnáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů? Existuje určitá úleva či zvýhodnění, když se podnikatelsky nedaří? Lze například požádat o snížení měsíčně placené zálohy na pojistné? Které možnosti řešení pojistného vztahu přicházejí v úvahu, když OSVČ svoji činnost ukončí nebo přeruší? Na tyto a další dotazy naleznete odpověď v následujícím textu, kdy se zaměříme na podmínky platné od 1. ledna 2024.

Koordinační nařízení Evropské unie stojí na dvou základních principech, co se týče zdravotního pojištění – princip pojištění ve státě výkonu výdělečné činnosti a princip jednoho pojištění. Účast v českém systému zdravotního pojištění je tak vázána na pracovněprávní vztahy cizinců, přičemž se liší situace pracovníků z EU a z třetích zemí.

Platí limit 300 hodin u dohodářů, kteří se odvodují sociálním a zdravotním pojištěním? Zaměstnanec odpracoval na DPP 290 hodin a další měsíce již překročil částku 10 000 Kč. Aktuálně již odvodujeme a OSSZ tvrdí, že v těchto případech pro nás již neplatí limit 300 hodin, ale nemůžeme najít zdroj v zákoně.