ohlašovací povinnost

Počet vyhledaných dokumentů: 13
Počet vyhledaných dokumentů: 13
  • Článek
Při výkonu pracovní činnosti nejsou zdaleka výjimkou pracovněprávní vztahy sjednávané na dobu časově omezenou. V tomto příspěvku si formou příkladů předvedeme postupy zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2021 v různých situacích, vycházejících právě z existence pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou.
Vydáno: 23. 04. 2021
Otec chce dceři darovat finanční částku nad 5 mil. Kč. Smlouvu o převzetí částky nesjednávají. Dcera použije peníze na nákup nemovitosti. Podléhá tento převod peněz z otce na dceru ohlašovací povinnosti finančnímu úřadu?
Vydáno: 29. 01. 2021
  • Článek
Základní právní úpravu zdravotního pojištění dlouhodobě představují zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, oba ve znění pozdějších předpisů. Na základě této právní úpravy se stává společenství vlastníků (SV) ve zdravotním pojištění zaměstnavatelem, avšak pouze při splnění podmínek dále uvedených. Podívejme se však nejprve na některé obecně platné aspekty stanovené pro tyto subjekty v novém občanském zákoníku.
Vydáno: 23. 10. 2020
  • Článek
Povinnosti zaměstnavatele v souvislosti se zahájením (jakož i ukončením) jeho činnosti vyplývají ze znění základních právních norem, platných ve zdravotním pojištění, kterými jsou zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vydáno: 24. 09. 2020
  • Článek
Ačkoli zaměstnavatelé neprovádějí výpočet dávek nemocenského pojištění, mají zásadní vliv na rychlost a správnost celého procesu. Jsou povinni příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předkládat potřebné podklady pro provedení výpočtu, zejména Přílohu k žádosti o dávku.
  • Článek
V sociálním pojištění musí zaměstnavatelé plnit řadu povinností, ať už ohlašovacích, evidenčních nebo v souvislosti s nároky na dávky svých zaměstnanců. Povinnosti zaměstnavatelů můžeme rozdělit do oblasti nemocenského pojištění, oblasti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a důchodové oblasti. Následující text se bude věnovat nejdůležitějším povinnostem zaměstnavatelů se zaměřením na oblast nemocenského pojištění.
  • Článek
Být ze zákona zdravotně pojištěn neznamená pouze čerpat (zcela nebo částečně hrazenou) zdravotní péči, ale právní úprava zdravotního pojištění ukládá různé povinnosti, které musí plnit pojištěnec, ať už jako fyzická osoba, zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná.
Vydáno: 27. 03. 2020
  • Článek
Každá osoba s trvalým pobytem na území České republiky musí mít ve zdravotním pojištění zajištěn svůj pojistný vztah neboli musí být u své zdravotní pojišťovny zařazena alespoň v jedné z možných kategorií.
Vydáno: 22. 08. 2019
  • Článek
Zaměstnání řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a to i tehdy, když trvá třeba jen po část kalendářního měsíce. Naproti tomu zaměstnavatel má zodpovědnost za to, že za zaměstnance odvede pojistné podle zákona.
Vydáno: 20. 02. 2018
  • Článek
Dne 1. 11. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, provedená zákonem č. 202/2017 Sb. V návaznosti na provedené změny v zákoně a doprovodných novelách některých zákonů, jichž se dotýká problematika posudkové péče a pracovnělékařských služeb dotýká (zejména zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a zákoník práce), byly provedeny i úpravy v prováděcím právním předpise tj. ve vyhlášce č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče). Novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. byla provedena vyhláškou č. 436/2017 Sb., která nabyla účinnosti dne 15. 12. 2017, kdy byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.
Vydáno: 11. 01. 2018
  • Článek
Vysíláním zaměstnanců z ČR do SRN se rozumí, že české subjekty dočasně poskytují služby nebo zhotovují díla na území Německa a přitom využívají zaměstnanců, jejichž pracovní vztah se v zásadě řídí českým právem, jimž nicméně musí poskytnout podstatné pracovní podmínky platící v Německu.
Vydáno: 23. 06. 2017
  • Článek
Zaměstnavatelem se podle zákona o nemocenském pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, a organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru, služebním poměru nebo zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že provádění nemocenského pojištění příslušníků ozbrojených sil a sborů a osob ve vazbě, odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence má značná specifika (např. dávky nemocenského pojištění příslušníkům vyplácí přímo služební útvary mající postavení zaměstnavatelů), bude v dalším textu uveden pouze popis úkolů zaměstnavatele působícího v civilní sféře.
  • Článek
Problematika subjektivní odpovědnosti příjemců důchodových dávek za přeplatek v sobě nese dva protipóly – na jedné straně zájem státu na vrácení neoprávněně vyplacených dávek, a na druhé straně situaci příjemce dávek (důchodce), který i několik měsíců či let v dobré víře pobíral důchod, jenž mu podle práva nenáležel či byl poskytován v nesprávné výši, a poté mu je uložena povinnost uhradit přeplatek v řádu desetitisíců či statisíců korun. V tomto článku bych se rád zaměřil na aplikační různorodost v přístupech Nejvyššího správního soudu, ČSSZ a veřejného ochránce práv.
Vydáno: 24. 06. 2016