Odborové hnutí, odbory

V praxi v letošním roce již existuje poptávka po aplikaci kolektivního vyjednávání na základě principu majority, popřípadě principu reprezentativnosti, tedy principů, které do § 24 zákoníku práce s účinností od 1. 8. 2024 zavedla novela č. 230/2024 Sb. Naráží se však na praktické problémy při snaze odpovědět na otázky, které zákonodárce v právní úpravě výslovně neřeší a jejichž výklad může být sporný. Cílem tohoto článku je většinu těchto otázek uvést a poskytnout na ně právní názor, který se v případě vícero možných výkladů vždy snaží zohlednit smysl a účel aktuálně účinného § 24 zákoníku práce , jehož záměrem je podpořit kolektivní vyjednávání a eliminovat patové situace, které za dřívější právní úpravy kolektivní vyjednávání zcela znemožnily.

Vláda se chystá ve středu projednat plán s opatřeními na podporu kolektivního vyjednávání. Vyšší by mohl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Cílem je, aby tyto dohody o pracovních podmínkách či růstu mezd pokrývaly 80 procent pracovníků v Česku. Nyní je to asi 35 procent. Vyplývá to z navrhovaného dokumentu, který má ČTK k dispozici. Podle odborů si lidé ve firmách s kolektivní smlouvou vydělali v roce 2023 v průměru o 90.408 korun víc než v podnicích bez smlouvy, odpracovali za měsíc průměrně o pět hodin méně.

S účinností od 1. 6. 2025 dochází novelizací zákoníku práce i k úpravě podmínek působení odborové organizace u zaměstnavatele, a to konkrétně způsobu prokazování plnění podmínky 3 členů odborové organizace v pracovním poměru u zaměstnavatele. Místo prokazování této skutečnosti předem nyní postačí pouhé oznámení, přičemž důkaz bude vyžadován až na žádost zaměstnavatele. Toto zjednodušení administrativy dané novelou si však zachovává důležité povinnosti, jako je doložení stanov a oznámení oprávnění jednat, a umožňuje využití notářského zápisu jako jednoho z možných způsobů prokazování. Tato změna by měla přinést větší flexibilitu a posílení práv odborových organizací při uplatňování jejich působení.

Odboráři znovu žádají vládu o zahájení vyjednávání o růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a státu pro příští rok. Stěžují si na to, že s nimi koalice nejedná. Mluví o dramatickém růstu nespokojenosti zaměstnanců veřejných služeb a státu. Setkat se chtějí s lídry vládních stran. ČTK to sdělil předák odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí 14 svazů veřejného sektoru Pavel Bednář. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) před dvěma týdny novinářům řekl, že vláda chystá zvýšení platových tarifů zaměstnancům veřejného sektoru a státu od ledna. Odbory už oznámily, že budou požadovat reálný růst výdělků o nejméně sedm až osm procent.

Výkladová stanoviska AKV (XXXIV.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bc. Michal Peškar 1.ZMĚNA INFORMACE V NÁVAZNOSTI NA ROZVRHOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY ZAMĚSTNANCEM * Dne 1. 1. 2025 vstupuje v účinnost nové...