Současná úprava směřuje k podílu 47 % průměrné mzdy
Nový mechanismus minimální mzdy zavádí automatickou valorizaci navázanou na predikovanou průměrnou mzdu. Cílem je postupné přiblížení minimální mzdy na úroveň odpovídající 47 % průměrné mzdy v roce 2029.
Konkrétní meziroční podíly pro jednotlivé roky však nejsou pevně stanoveny zákonem. Skutečná výše minimální mzdy se bude odvíjet od nastavených koeficientů i od vývoje a predikcí průměrné mzdy.
Zrušení zaručených mezd zůstává hlavním argumentem odborů
Odbory dlouhodobě upozorňují, že při změnách systému odměňování došlo v soukromém sektoru ke zrušení zaručených mezd. Podle nich by proto další růst minimální mzdy mohl částečně kompenzovat oslabení ochrany zaměstnanců v nízkopříjmových profesích.
Současně odkazují na evropskou směrnici o přiměřených minimálních mzdách, která pracuje s orientačními ukazateli ve výši 50 % průměrné mzdy nebo 60 % mediánu mezd. Tyto hodnoty však nepředstavují závaznou povinnost pro členské státy.
Debata se vede i o dopadech nového sběru mzdových dat
V připomínkách zaměstnavatelských organizací se objevují také obavy z možných dopadů připravovaného Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.
Samotný systém JMHZ má sjednotit sběr údajů od zaměstnavatelů vůči státu. Tvrzení, že jeho zavedení povede k rychlejšímu růstu vykazované průměrné mzdy a následně i minimální mzdy, však zatím nelze považovat za doložený fakt. Jde spíše o očekávání nebo obavu části zaměstnavatelů.
O případném posunu k hranici 50 % zatím rozhodnuto není
Ve veřejné debatě se opakovaně objevuje hranice 50 % průměrné mzdy jako možný dlouhodobý cíl minimální mzdy. Z dostupných informací ale nevyplývá, že by v současnosti byl projednáván konkrétní legislativní návrh, který by měnil platný cíl 47 %.
Pro zaměstnavatele proto zatím zůstává rozhodující současný zákonný mechanismus. Diskuse o případném dalším růstu minimální mzdy je spíše otázkou budoucího politického a sociálního vyjednávání.
Mzdové rozpočty bude vhodné sledovat i po roce 2029
Přestože zatím nejde o konkrétní legislativní změnu, debata ukazuje, že téma dalšího růstu minimální mzdy zůstává otevřené. Personalisté, mzdové účetní i pracovněprávní specialisté by proto měli sledovat případné návrhy na úpravu valorizačního mechanismu a jejich možné dopady na mzdové náklady a odměňovací systémy.