minimální mzda

Budeme mít smlouvu se školou, učni u nás budou vykonávat praxi na delší pravidelné časové období. Firma by jim chtěla poskytnout odměnu, ale nejsem si jistá, zda může být hodinová sazba nižší než minimální mzda, která v roce 2026 činí 134,40 Kč za hodinu. Firma by ráda sjednala nižší odměnu. Je to z pracovněprávního hlediska možné? 

Odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je v České republice aktuálně předmětem intenzivních debat, a to zejména v souvislosti s pravidelným zvyšováním minimální mzdy a snahou vlády přiblížit její výši hranici 47 % průměrné mzdy. Tento zákonný trend má za cíl zajistit důstojnou kompenzaci za výkon závislé práce, zároveň však odhaluje systémové nedostatky platových tarifů, které často nejsou provázány s valorizačním mechanismem a mnohdy zůstávají pod úrovní zaručeného platu či dokonce minimální mzdy stanovenou zákonem. Předmětem tohoto příspěvku je právní zamyšlení nad legalitou a legitimitou současného právního stavu, kdy nařízení vlády stanoví mnohé platové tarify pod úrovní nejnižší úrovně zaručeného platu, a dokonce i pod úrovní minimální mzdy, jejichž výše je dána zákonem. Předkládaný text se současně vyjadřuje k tomu, zda současná právní konstrukce uvedených platových tarifů a náležitostí je či není v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

Vláda projednala návrh nařízení, které má stanovit koeficienty pro výpočet minimální mzdy na roky 2027 a 2028. Navrhované hodnoty činí 0,446 pro rok 2027 a 0,458 pro rok 2028. Tyto koeficienty mají zajistit pokračování automatického valorizačního mechanismu zavedeného od roku 2025 a postupné přiblížení minimální mzdy k cílové úrovni 47 % průměrné mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo návrh systémové změny odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Od 1. ledna 2027 má být nejnižší platový tarif navázán na minimální mzdu, změnit se má také systém platových stupňů a zrušeny mají být nejnižší úrovně zaručeného platu. Návrh reaguje na situaci, kdy se část platových tarifů dostala pod úroveň minimální mzdy a zaměstnavatelé musí rozdíl dorovnávat prostřednictvím dalších složek platu.

Odbory a zaměstnavatelé se přou o budoucí nastavení minimální mzdy po roce 2029. Zatímco odborové svazy dlouhodobě podporují přiblížení minimální mzdy k úrovni 50 % průměrné mzdy, některé zaměstnavatelské organizace upozorňují na možné dopady dalšího růstu na náklady firem. Pro HR a mzdové specialisty je důležité sledovat, zda se v budoucnu otevře debata o změně dnes platného mechanismu valorizace.

U předsedů maturitní komise odměňovaných podle občanského zákoníku je odměna 130 Kč/hod., doplácí se odměna do minimální mzdy 134,40 Kč pro rok 2026?

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.

Dánsko podporované Švédskem usilovalo o zrušení směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii v plném rozsahu. Shodný názor měl ve svém stanovisku i generální advokát. Dne 11. listopadu 2025 vydal Soudní dvůr Evropské unie v dané souvislosti rozhodnutí, ve kterém vyhověl dánské žalobě pouze částečně, a to v minimálním rozsahu. Záměrem tohoto článku je jednak přiblížit stěžejní argumentaci Soudního dvora Evropské unie, a jednak se zamyslet nad tím, zda mají závěry rozsudku nějaký podstatný dopad na aktuálně účinnou transpozici požadavků směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii v českém právním řádu.

Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Odměňování zaměstnanců za jejich práci je jednou z nejpodstatnějších částí personální agendy a zároveň potenciální zdroj pracovněprávních sporů. O to důležitější je orientovat se v jeho úpravě a změnách ať už na úrovni evropské úpravy, či v rámci vnitrostátního práva. Cílem tohoto příspěvku je proto podat přehled nejdůležitějších změn v odměňování pro rok 2026.

Kvůli podzimním volbám se v České republice zřejmě o něco pozdrží transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále pro zjednodušení jen „Směrnice“). Česká republika je povinna tuto Směrnici transponovat nejpozději do 7. 6. 2026. Zaměstnavatelé by se proto měli začít na související povinnosti připravovat už teď. Odpověď na otázku, co je čeká, jim mohou poskytnout alespoň již zveřejněné návrhy transpozice v zahraničí. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici Směrnice v Nizozemí.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

Od začátku příštího roku se minimální mzda zvýší na 22 400 korun hrubého měsíčně, což představuje nárůst o 1 600 korun oproti letošní úrovni. Nejnižší zákonný výdělek na plný úvazek se tak přiblíží k polovině průměrné mzdy a vůbec poprvé překročí hranici 43 procent. Zvýšení se dotkne zhruba 120 tisíc zaměstnanců, kteří dnes pobírají minimální mzdu, typicky v profesích s nízkými výdělky, jako jsou pomocné práce, úklid, textilní výroba nebo některé provozy ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s minimální mzdou porostou také nejnižší zaručené platy ve veřejném sektoru, a to téměř o osm procent. Podle vlády by růst minimální mzdy měl při současné nízké inflaci přispět ke zvýšení reálných příjmů lidí s nejnižšími mzdami. Zároveň se tím posiluje její role jako orientačního bodu pro odměňování v ekonomice. Opozice i odbory krok vítají, část z nich ale upozorňuje, že tempo navyšování by mělo být rychlejší, aby minimální mzda lépe odpovídala skutečným životním nákladům. Současný mechanismus růstu vychází ze zákona, podle něhož má minimální mzda do konce desetiletí postupně dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé považují tento automatický výpočet za kompromis mezi ochranou zaměstnanců a udržením nákladů firem pod kontrolou.

Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení flexibilní novely zákoníku práce, minimální důstojné mzdě, podání daňového přiznání bez sankcí a připomenu slevu pro pracující důchodce.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45.865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53.953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.