minimální mzda

Je možné zahrnout do minimální mzdy i příplatky za přesčas, svátky apod. a prémie (odměny)? Mám na mysli, zda lze mzdovým výměrem stanovit např. měsíční mzdu 20 000 Kč + prémie a příplatky tak, aby v součtu činila hrubá mzda částku nejméně ve výši minimální mzdy? Domnívám se, že příplatky nikoli, prémie možná ano, ale pak postrádají smysl nenárokové části mzdy.

Dánsko podporované Švédskem usilovalo o zrušení směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii v plném rozsahu. Shodný názor měl ve svém stanovisku i generální advokát. Dne 11. listopadu 2025 vydal Soudní dvůr Evropské unie v dané souvislosti rozhodnutí, ve kterém vyhověl dánské žalobě pouze částečně, a to v minimálním rozsahu. Záměrem tohoto článku je jednak přiblížit stěžejní argumentaci Soudního dvora Evropské unie, a jednak se zamyslet nad tím, zda mají závěry rozsudku nějaký podstatný dopad na aktuálně účinnou transpozici požadavků směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii v českém právním řádu.

Pokles příjmu zaměstnance pod úroveň minimální mzdy má ve zdravotním pojištění zásadní dopady i v případě, když k němu dochází v důsledku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Článek přehledně vysvětluje vazbu mezi minimální mzdou, překážkami v práci na straně zaměstnavatele podle zákoníku práce a povinnostmi zaměstnavatele při odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění.

Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též pro rok 2026 došlo k řadě legislativních změn. Abychom vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme vám přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.

Odměňování zaměstnanců za jejich práci je jednou z nejpodstatnějších částí personální agendy a zároveň potenciální zdroj pracovněprávních sporů. O to důležitější je orientovat se v jeho úpravě a změnách ať už na úrovni evropské úpravy, či v rámci vnitrostátního práva. Cílem tohoto příspěvku je proto podat přehled nejdůležitějších změn v odměňování pro rok 2026.

Kvůli podzimním volbám se v České republice zřejmě o něco pozdrží transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (dále pro zjednodušení jen „Směrnice“). Česká republika je povinna tuto Směrnici transponovat nejpozději do 7. 6. 2026. Zaměstnavatelé by se proto měli začít na související povinnosti připravovat už teď. Odpověď na otázku, co je čeká, jim mohou poskytnout alespoň již zveřejněné návrhy transpozice v zahraničí. V tomto článku se společně podíváme na chystanou transpozici Směrnice v Nizozemí.

Poslední prázdninové číslo týdeníku vám přináší informace o elektronickém hlášení pracovních úrazů, nové výši minimální mzdy nebo centrální evidenci srážek ze mzdy.

Od začátku příštího roku se minimální mzda zvýší na 22 400 korun hrubého měsíčně, což představuje nárůst o 1 600 korun oproti letošní úrovni. Nejnižší zákonný výdělek na plný úvazek se tak přiblíží k polovině průměrné mzdy a vůbec poprvé překročí hranici 43 procent. Zvýšení se dotkne zhruba 120 tisíc zaměstnanců, kteří dnes pobírají minimální mzdu, typicky v profesích s nízkými výdělky, jako jsou pomocné práce, úklid, textilní výroba nebo některé provozy ve zpracovatelském průmyslu. Spolu s minimální mzdou porostou také nejnižší zaručené platy ve veřejném sektoru, a to téměř o osm procent. Podle vlády by růst minimální mzdy měl při současné nízké inflaci přispět ke zvýšení reálných příjmů lidí s nejnižšími mzdami. Zároveň se tím posiluje její role jako orientačního bodu pro odměňování v ekonomice. Opozice i odbory krok vítají, část z nich ale upozorňuje, že tempo navyšování by mělo být rychlejší, aby minimální mzda lépe odpovídala skutečným životním nákladům. Současný mechanismus růstu vychází ze zákona, podle něhož má minimální mzda do konce desetiletí postupně dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. Zaměstnavatelé považují tento automatický výpočet za kompromis mezi ochranou zaměstnanců a udržením nákladů firem pod kontrolou.

Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.

Základní informace V případě zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou se často chybuje při výpočtu poměrné části mzdy, která přísluší zaměstnanci, jestliže doba dočasné pracovní neschopnosti zahrnuje i dny svátků připadající na jeho obvyklé pracovní dny. § 192 odst. 1 ZP Náhrada mzdy nebo platu v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (DPN) nebo karantény přísluší i za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí (tzv. placené svátky). Jde tedy o svátky, které připadly na obvyklý pracovní den zaměstnance a kdy směna v důsledku svátku odpadla. O tyto dny svátku spadající do doby nepřítomnosti v práci z titulu pracovní neschopnosti je pak třeba krátit i měsíční mzdu zaměstnance.

Mám zaměstnankyni na DPČ s příjmem větším než 4 500 Kč, tzn. přihlášená na ZP. Tato zaměstnankyně pečuje o dítě do sedmi let. Musí tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění do minimální mzdy? Pokud ano, co je nutné doložit? 

V tomto vydání týdeníku se zmíním o schválení flexibilní novely zákoníku práce, minimální důstojné mzdě, podání daňového přiznání bez sankcí a připomenu slevu pro pracující důchodce.

Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za minulý rok činit 45.865 korun hrubého. Meziročně se zvedla asi o 300 korun. Pod důstojnou částkou bylo 63 procent zaměstnaných. V Praze a Brně byl důstojný hrubý příjem kvůli vysokým nákladům na bydlení na 53.953 korunách, proti předloňsku loni vzrostl o víc než 6200 korun. Nedosáhlo na něj 59 procent zaměstnanců. Méně než stanovenou důstojnou sumu vydělávalo 2,5 milionu pracovníků a pracovnic. Spočítal to tým odborníků z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Výsledky experti představili dnes na tiskové konferenci.

Dánské království podporované Švédským královstvím se aktuálně před Soudním dvorem Evropské unie domáhá zrušení směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unie. Má za to, že evropský zákonodárce výrazně překročil svou pravomoc a neměl tedy na základě článku 153 odst. 2 písm. b) ve spojení s článkem 153 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie příslušnou směrnici vůbec přijímat, neboť článek 153 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vylučuje pravomoc evropského zákonodárce v souvislosti s normováním problematiky „odměny za práci“. Generální advokát dal žalobcům za pravdu a nyní tedy nezbývá než jen čekat na to, jak se k této kauze snad ještě v roce 2025 postaví Soudní dvůr Evropské unie.

Už jste zkusili chytré podcasty služby Update? Do 15 minut vám v nich vysvětlíme důležité novinky ze světa práva, daní, účetnictví nebo personalistiky. Z nejnovějších podcastů doporučujeme k poslechu:

Zaměstnanci, který má mzdu, která v loňském roce spadala do 3. skupiny prací, vychází od ledna 2025 průměrný výdělek nižší než současná minimální mzda. Můžu tedy použít ten ve výši minimální mzdy nebo musím navýšit? 

Zaměstnanec pracuje ve školství (paní uklízečka) a má dle nových platových tabulek od 1. 1. 2025 mzdu 20 180 Kč je zařazena do třídy 2 a platového stupně 12 (to opravdu nedává smysl, státní tabulky pod minimální mzdou). Musíme dorovnat její plat osobním ohodnocením do 20 800 Kč, tj. do minimální mzdy na platovém výměru, nebo je možné platový výměr nechat na 20 180 Kč a dávát jí každý měsíc odměnu? Jak je to se zaručenou mzdou? Např. ve 3. skupině je zaručená mzda 29 120 Kč, ale opět platové tabulky jsou nižší - musíme dorovnou zaručenou mzdu na platovém výměru? A jedná se o měsíční minimální mzdu, resp. měsíční zaručenou, tj. nelze dorovnat plat např. jednou velkou odměnou za rok? Musí vždy vše být na platovém výměru, aby bylo jasně vidět, že daný zaměstnanec má minimální, resp. zaručenou mzdu?

Od 1. 1. 2025 vstoupí v platnost mimo jiné samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem. Praktické příklady i shrnutí dalších novinek v zákoníku práce a v souvisejících předpisech přehledně podá ve svém webináři JUDr. Dominik Brůha již 17. ledna 2025.

Za poslední rok a půl byl zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, novelizován hned několikrát. Přinášíme vám přehled vybraných změn v jednotlivých oblastech, a to podle jejich účinnosti.