Ve dnech 13.–14. května 2025 se v Hluboké nad Vltavou uskutečnilo společné pracovní setkání kolegií nejvyšších soudů České republiky a Slovenské republiky. Hlavními tématy jednání byly aktuální změny v oblasti pracovního práva a úprava přípustnosti dovolání.
Předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. představil zejména slovenským soudcům novelu zákoníku práce č. 281/2023 Sb., která reflektuje evropské směrnice a přináší významné změny, například v oblasti rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, podmínek práce na dálku nebo elektronického právního jednání. Diskutovalo se také o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v kontextu požadavků EU.
Soudce Hromada představil implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách s tím, že minimální mzda v České republice je stanovena jako součin predikce průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství a koeficientu 0,422, což odpovídá částce 20 800 Kč měsíčně, resp. 124,40 Kč za hodinu. Cílem je dosáhnout do roku 2029 minimální mzdy, která bude ve výši 47 % průměrné mzdy. Další legislativní změna má s účinností od 1. června 2025 zvýšit flexibilitu pracovního trhu, a to mimo jiné úpravou pravidel pro nábor zaměstnanců, zkrácením výpovědní doby u sankčních výpovědních důvodů a posílením práv rodičů a pečujících osob. Rodiče na rodičovské dovolené budou moci nově uzavírat dohodu o pracovní činnosti na stejný druh práce jako je druh práce uvedený v pracovní smlouvě, přičemž po jejím skončení mají nárok na návrat na původní pozici a pracoviště. Zkušební doba bude prodloužena na čtyři měsíce, u vedoucích pracovníků až na osm měsíců. Nově bude zakotvena brigádnická činnost dětí od 14 let během letních prázdnin.
JUDr. Radoslav Svitana z Nejvyššího soudu Slovenské republiky představil důležitá rozhodnutí soudu v oblasti pracovního práva, která se týkala např. možnosti opakovaně prodlužovat pracovní smlouvu uzavřenou na dobu určitou nebo uplatňování náhrady mzdy pro překážky v práci na straně zaměstnavatele.
Vedle pracovněprávních témat se kolegia zabývala také procesní problematikou, konkrétně úpravou přípustnosti dovolání v civilním řízení. JUDr. Pavel Simon z občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky se věnoval návrhu novely občanského soudního řádu předloženého poslankyní Evou Decroix, který měl otevřít dovolacímu přezkumu téměř všechny oblasti civilního práva hmotného i procesního, včetně rodinně právních věcí. Vysvětlil, že je rozšíření přístupnosti dovolání nezbytné pro to, aby Nejvyšší soud mohl plnit svou základní roli, kterou je sjednocování judikatury, a nemusel jej v tom suplovat Ústavní soud, který k tomu není vybaven personálně ani to není jeho úkolem. Hovořil o tom, že rozšíření přípustnosti dovolání je podmíněno možností upustit od odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání tam, kde se s argumentací dovolatele dodatečně vypořádaly soudy nižších stupňů. Závěrem shrnul příčiny neúspěchu návrhu a zároveň ocenil jeho přínos k diskusi o možných a velmi potřebných změnách dovolacího řízení.
Soudkyně Nejvyššího slovenského soudu Mgr. Renáta Gavalcová představila možnosti úprav civilního dovolání a aktuální judikaturu Ústavního i Nejvyššího soudu týkající se jeho přípustnosti.
Společná setkání kolegií obou nejvyšších soudů potvrzují dlouhodobou spolupráci České a Slovenské republiky v oblasti soudnictví a přispívají k výměně názorů na odborná právní témata.
Zdroj: Nejvyšší soud