legislativa

Novela zákoníku práce v oblasti poskytování nepřetržitého denního odpočinku a nepřetržitého odpočinku v týdnu reaguje především na dosavadní vadné postupy některých zaměstnavatelů a rovněž na požadavky vyplývající z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

(sledované období: 1. 10. 2023 – 6. 11. 2023)

(sledované období: 5. 9. 2023 – 4. 10. 2023)

V oblasti pracovního práva se stává, že nejen zákoník práce sám o sobě, ale následně i konkrétní pracovněprávní judikatura vykazuje určitý nesoulad s právem Evropské unie a s judikaturou Soudního dvora EU. Z čerstvé právní analýzy vypracované Svazem průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s advokátní kanceláří Randl Partners vyplývají některé návrhy, nad nimiž by bylo vhodné se do budoucna vážně zamyslet.

V legislativním procesu se v současnosti nachází návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh právního předpisu mimo jiné zasahuje do zákoníku práce. Jakkoliv momentálně navržená novela, u které je plánována účinnost od 1. 1. 2024, je teprve projednávána Vládou ČR a její osud a konkrétní podobu zatím nelze s určitostí předjímat, vzbudila značnou pozornost v meziresortním připomínkovém řízení zejména u zaměstnavatelských subjektů. Smyslem tohoto článku je představení a shrnutí předmětné problematiky, která spočívá právě v ukotvení nových pravidel pro dočasné přidělení při agenturním zaměstnávání v zákoníku práce.

Článek stručně informuje o aktivitách, které lze v roce 2023 očekávat v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Slovensko v roku 2022 čaká v oblasti pracovného práva výzva, ktorá by sa mala prejaviť v podobe novely Zákonníka práce, ktorá mala podľa aktuálneho návrhu nadobudnúť účinnosť dňa 1. augusta 2022. Po ukončení medzirezortného pripomienkového konania a pred predložením návrhu zákona do Národnej rady Slovenskej republiky sa termín účinnosti posunul na 1. 10. 2022.

Článek se věnuje problematice vyhrazených technických zařízení a jejich celkové rekodifikaci v návaznosti na závěrečnou fázi legislativních procesů. Nutno předeslat, že v době odevzdání článku nebyly prováděcí právní předpisy, které jsou předmětem tohoto článku platné, a je možné, že dojde k jejich úpravám v rámci schvalování Vládou ČR. Článek se věnuje vyhrazeným zdvihacím technickým zařízením, vyhrazeným technickým plynovým zařízením a vyhrazeným technickým tlakovým zařízením a jejich připravované právní úpravě.

Předmětem článku jsou některé názory vyslovené Nejvyšším správním soudem v oblasti § 102 odst. 3 a 4 zákoníku práce 1), které se týkají prevence rizik, přičemž současně bude také upozorněno na problematiku institutu opatření k odstranění nedostatků, ke kterému přistupuje inspektor na základě § 7 odst. 1 písm. h) zákona o inspekci práce 2). K náležitému zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) patří povinnost zaměstnavatele vyhledávat a vyhodnocovat rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, která se týkají výkonu práce zcela zásadní. Jedná se o zcela klíčovou činnost zaměstnavatele v rámci BOZP, od které se odvíjejí veškeré další aktivity a povinnosti na zaměstnavatele i dalších subjektů na úseku BOZP. Tato povinnost má i své zákonné zakotvení v § 101 3) a § 102 zákoníku práce.

V současné době je v počátečním legislativním procesu projednáván návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízeních (dle jen "zákon o VTZ"), který by měl nahradit zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním odborném dozoru"), který je účinný od 1. 1. 1969 a i přes svých 13 novel již neodpovídá současnému technologickému pokroku, kdy prováděcí předpisy k němu jsou také částečně zastaralé a svým původem sahají do sedmdesátých let minulého století.

V čísle 7-8/2017 v článku Novinky z oblasti právních předpisů BOZP jsme informovali o právních předpisech, které vyšly v 1. pololetí roku 2017 a v roce předcházejícím. Přehled o tom, k jakým změnám v oblasti právních předpisů od té doby došlo, dává tento článek. Těsně před uzávěrkou letního čísla vyšel s účinností od 1. listopadu zákon č. 202/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „zákon“). Změny, které přinesla tato novela, byly avízované dlouho dopředu podobně jako změny v dlouho očekávané novele vyhlášky č. 79/2013 Sb., který vyšla pod číslem 436/2017 Sb. až 15. prosince s účinností od téhož data (dále jen „vyhláška“). Tyto dva předpisy zásadně změnily právní úpravu v oblasti poskytování pracovnělékařských služeb.