invalidní důchod

Počet vyhledaných dokumentů: 42
Počet vyhledaných dokumentů: 42
Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 
Vydáno: 05. 10. 2023
Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 
Vydáno: 21. 09. 2023
Dobrý den, zaměstnanec (59 roků) pobírá invalidní důchod II.stupně a pracuje na zkrácený úvazek 40 hodin měsíčně. Hrubá mzda činí cca 4.000 Kč. Je držitelem průkazu ZTP. V jaké výši je vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění? Děkuji
Vydáno: 24. 08. 2023
Pojištěnec narozený 1. 4. 1990 byl uznán plně invalidním od 1. 6. 2017, tehdy mu bylo 27 let. Potřebnou dobu důchodového pojištění 4 let před vznikem invalidity nezískal a invalidní důchod mu tudíž nebyl přiznán. Pojištěnec později začal platit dobrovolné důchodové pojištění a v období 2. 8. 2013 - 1. 8. 2023 získal akorát 4 roky pojištění. Invalidní stále zůstává. Vznikne mu nárok na invalidní důchod od 2. 8. 2023, nebo bude vyžadováno již 5 let, protože ke dni 2. 8. 2023 mu bude již 33 let, a tudíž nárok na invalidní důchod nevznikne?
Vydáno: 01. 08. 2023
  • Článek
Osobou se zdravotním postižením je podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, fyzická osoba, která je orgánem sociálního zabezpečení uznána invalidní v prvním, ve druhém nebo ve třetím stupni, nebo je osobou zdravotně znevýhodněnou. Osoby zdravotně znevýhodněné tedy nejsou invalidní, nýbrž představují specifickou skupinu osob se zdravotním postižením, jejichž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav jim omezuje schopnost pracovního uplatnění.
Vydáno: 21. 04. 2023
Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?
Vydáno: 28. 02. 2023
  • Článek
Možnost uplatnění odpočtu představuje ve zdravotním pojištění značně specifickou situaci. Částka odpočtu je totiž zároveň vyměřovacím základem pro platbu pojistného státem za tzv. státní pojištěnce, tedy za osoby vyjmenované v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podívejme se nyní blíže na zásadní aspekty týkající se této problematiky.
Vydáno: 23. 12. 2022
  • Článek
Každoročně stanoví MPSV nařízením vlády základní parametry platné pro daný rok. Tentokrát byly údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2021, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2023 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2023 a o zvýšení důchodů v roce 2023 uvedeny v nařízení vlády č. 290/2022 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2023.
Vydáno: 07. 11. 2022
Zaměstnanec onemocněl 9. 3. 2022 do konce roku. Odpracoval 47 dní do nemoci. Pracuje 5 dní v týdnu 40 hodin. V roce má nárok na 20 dní dovolené. Nyní po přepočtu - 33 : 52 x 160, t.j. 102 hodin, cca 13 dní. Lze mu nevybranou dovolenou na konci roku proplatit? Přejde asi příští rok do invalidního důchodu. Pokud neodpracuje v roce 2023 ani jeden den, nebude mít nárok na žádnou dovolenou?
Vydáno: 24. 10. 2022
  • Článek
Přiznání důchodu pojištěnci má ve zdravotním pojištění velký význam, protože přímo ovlivňuje platbu pojistného státem té zdravotní pojišťovně, u které je osoba pojištěna, a rovněž má při placení pojistného vliv na výši vyměřovacího základu zaměstnance, resp. osoby samostatně výdělečně činné.
Vydáno: 26. 08. 2022
Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.
Vydáno: 27. 07. 2022
Zaměstnavatel zaměstnává dva zaměstnance na plný úvazek. Z toho je jednomu přiznán invalidní důchod 2. stupně. Předpokládám, že u tohoto zaměstnavatele není splněna podmínka, že má více než 50 % osob se zdravotním postižením a proto nemůže u invalidního zaměstnance snížit vyměřovací základ o vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem. Jak by to bylo v případě, že by zaměstnavatel měl pouze jednoho zaměstnance, který by byl invalidní? U tohoto zaměstnance by se snižoval vyměřovací základ zdravotního pojištění? Musela by být v tomto případě uzavřena písemná dohoda s Úřadem práce? Nebo lze snížit vyměřovací základ i bez uzavření jakékoliv dohody s Úřadem práce?
Vydáno: 15. 07. 2022
  • Článek
Jako každoročně uvádíme přehled parametrických údajů v oblasti mzdového účetnictví. Základem pro jejich výpočet jsou údaje o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020 a přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020. Nařízení vlády č. 356/2021 Sb., které nabývá účinnosti 1. 1. 2022, obsahuje i redukční hranice pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022, základní výměru důchodu pro rok 2022 a zvýšení důchodů v roce 2022.
Vydáno: 03. 12. 2021
Pojištěnci narozenému dne 19.11.1956 vznikl nárok na řádný starobní důchod ke dni 19.5.2020. Po tomto datu vykonával důchodově pojištěnou výdělečnou činnost, o přiznání starobního důchodu nepožádal. Zároveň ale od roku 2013 pobírá nepřetržitě invalidní důchod II. stupně. Invalidní důchod bude úderem 65. roku (19.11.2021) přeměněn z moci úřední na starobní důchod. Pojištěnec požádá o klasický starobní důchod s přiznáním např. k datu 1.5.2022 a do té doby bude vykonávat důchodově pojištěnou činnost (bez dočasné pracovní neschopnosti, neplaceného volna, apod.). Bude mu období 19.11.2021 - 30.4.2022 hodnoceno jako doba pojištění pro zvýšení procentní výměry důchodu dle § 34 odst. 2 zákona 155/1995 Sb.? A nebo se starobním důchodem citovaným v témže ustanovení "a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod..." myslí i starobní důchod přeměněný podle § 61a ZDP a zvýšení za toto období náležet nebude?
Vydáno: 07. 10. 2021
Zaměstnavatel má zaměstnance - ZTP 2. stupně, který pobírá invalidní důchod. Za tohoto zaměstnance si uplatňuje slevu na dani. Nyní zaměstnanec přechází do starobního důchodu, nebude tedy již pobírat invalidní důchod, nicméně jeho ZTP stále přetrvává. 1) Bude si moci zaměstnavatel stále uplatňovat za tohoto zaměstnance slevu na dani, nebo tato možnost bude ukončena datem přechodu do starobního důchodu? 2) Zaměstnanec ve mzdě uplatňoval po dobu pobírání invalidního důchodu slevu z titulu invalidity. Bude mít na tuto slevu nárok i po přechodu do starobního důchodu?
Vydáno: 23. 03. 2021
Paní je uživatelkou sociální služby domova pro osoby zdravotně postižené. Současně je v té samé organizaci na úvazek 0,25 jako pomocná síla. Je proti ní vedeno exekuční řízení, na které jako zaměstnavatel neprovádíme srážky z důvodu jejich nízkých příjmů. Průměrný měsíční čistý plat činí 3.508 Kč. Invalidní důchod ve výši 4 752 Kč nezapočítáváme z důvodu úhrady pobytu v zařízení. Nyní byla v pracovní neschopnosti a OSSZ oslovila exekutorský úřad, který vydal nové určení o srážkách nezabavitelné částky, kde započítává i invalidní důchod. OSSZ srážku na exekuční příkaz provedla. Který postup je správný?
Vydáno: 16. 03. 2021
Je možné, aby využil paušální daň OSVČ, který je invalidní důchodce 1. stupně, s přepokládaným ročním příjmem 900 000 Kč za rok 2021? Do 11/2020 byl zaměstnaný na částečný uvazek. Od roku 2021 by byl OSVČ na vedlejší činnost (z titulu invalidního důchodu). Je možné kombinovat tuto variantu s ohledem na pobíraný invalidní důchod? V případě, že by invalidní důchod byl dočasný je možné, aby sociálka mohla OSVČ vzít důchod pouze z důvodu, že by měl vysoké příjmy?
Vydáno: 02. 12. 2020
OSVČ podniká ve stavebnictví. Realizuje drobné stavební práce a zároveň provozuje maloobchod se stavebním materiálem a zbožím. V roce 2020 byla převážná část příjmu z prodeje materiálu a zboží nepodnikatelům i podnikatelům. V současné situaci je obchod pro nepodnikající osoby uzavřen. OSVČ je příjemce invalidního důchodu, manželka je spolupracující osoba. Příjmy a výdaje si dělí 50:50. Má v tomto případě nárok na kompenzační bonus a vztahuje se nárok i na spolupracující manželku? Má nárok na podporu Covid-nájemné? 
Vydáno: 05. 11. 2020
Paušální dan pro OSVČ ve výši 5 600 Kč/měsíc bude platit i u invalidních důchodců nebo osob, které jsou zaměstnané a přitom podnikají? Nebo kolik tyto osoby budou platit? 
Vydáno: 02. 11. 2020
Naše zaměstnankyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost z obecné příčiny. Na skončení pracovního poměru dohodou nepřistoupila. Dne 29. 6. 2020 jí byla doručena výpověď ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. e) zákoníku práce s dvouměsíční výpovědní dobou. Pracovní poměr skončí 31. 8. 2020. Do 16. 7. 2020 pracovnice čerpala dovolenou a od 17. 7. 2020 je doma bez náhrady mzdy. Zaměstnankyně pobírá invalidní důchod. Dne 10. 8. 2020 byla uznána dočasně práce neschopnou. Náleží naší zaměstnankyni náhrada mzdy za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti?
Vydáno: 11. 08. 2020