Zdravotní pojištění - strana 24

Stát je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného mj. za nezaopatřené děti, kdy se nezaopatřenost posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Financování veřejného zdravotního pojištění je primárně založeno na principu solidarity, kdy plátci pojistného (zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a stát) přispívají pravidelnými platbami do příjmové stránky tohoto systému.

V přímé návaznosti na výši příjmů zaměstnance musejí zaměstnavatelé důsledně dohlížet na to, aby byl za rozhodné období kalendářního měsíce zabezpečen odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně z jeho poměrné části, s výjimkou těch osob, jako zaměstnanců, u kterých požadované minimum nemusí být dodrženo dle ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákonná úprava zdravotního pojištění nemůže v českém ekonomicko-podnikatelském prostředí fungovat izolovaně, ale je v mnoha případech navázána na související právní úpravu.

Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je zajistit od plátců dostatek finančních prostředků na úhradu poskytnutých a smluvními partnery vykázaných hrazených služeb. Kromě státu rozlišujeme v podstatě dva typy plátců, a sice zaměstnavatele jako hromadné plátce pojistného a individuální plátce neboli samoplátce, kterými jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Každá z těchto skupin plátců je povinna odvádět pojistné na účet, který je pro tyto platby určen.

Na výkon výdělečné činnosti našich občanů v zahraničí a navazující řešení zdravotního pojištění má vliv existence Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení).

Má vliv na přehledy OSSZ a VZP u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci: 1) rezerva na likvidaci solárních panelů, 2) paušální výdaje na dopravu, 3) uplatnění ztráty minulých let?

Při odpovědi na dotaz v názvu článku musíme konstatovat, že záleží na okolnostech, primárně zejména na tom, v jaké kategorii se pojištěnec u zdravotní pojišťovny aktuálně nachází.

Změna v posuzování členů statutárních orgánů právnické osoby ve vztahu ke zdravotnímu pojištění platí již od roku 2008. Pokud takovému členu plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, je považován pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.

Osoby, za které je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto osoby řadíme například poživatele důchodů, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, studenty, uchazeče o zaměstnání, osoby pečující o závislou osobu podle zákona a sociálních službách a další.

S účinností od 1. 1. 2017 došlo ke zvýšení minimální mzdy na částku 11 000 Kč, kdy tato hodnota má ve zdravotním pojištění jako minimální vyměřovací základ zaměstnance přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v různých situacích. Kromě minimálního vyměřovacího základu však pracuje odborná veřejnost i s pojmem poměrné části minimálního vyměřovacího základu, a to jak u zaměstnavatelů, tak u osob samostatně výdělečně činných.

Mám vlastní s.r.o. – jediný společník a zároveň jednatel. Chtěl bych zaměstnat svoji přítelkyni, které je v současné době na rodičovské dovolené, na DPČ na pozici administrativní pracovník. Pracovní doba by byla 2x týdně 2 hodiny a fixní měsíční odměna by byla 2 499 Kč. 1. Jedná se v tomto případě o zaměstnání malého rozsahu? 2. Bude se platit sociální a zdravotní pojištění? Předpokládám, že nikoliv, když nebyla překročena rozhodující částka a zdravotní pojištění v současnosti platí stát z důvodu rodičovské dovolené.  3. Je třeba nahlásit zaměstnance na OSSZ a zdravotní pojišťovně, když nebyla a ani nebude překročena rozhodující částka 2 500 Kč?

V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění platí zásadní podmínka, kdy příjmy zúčtované zaměstnavatelem zaměstnanci podléhají odvodu pojistného tehdy, je-li osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a navazující placení pojistného se odvíjí od zdaňování příslušného plnění podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP).

V následujícím textu jsou v základních parametrech charakterizovány podmínky, aktuálně platné ve zdravotním pojištění po datu 1. 1. 2017.

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují svým charakterem – nejen ve zdravotním pojištění – značně specifickou problematiku. Ve zdravotním pojištění existuje na straně jedné návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění, a to výší částky rozhodné pro účast na pojištění, na straně druhé má zdravotní pojištění samostatnou právní úpravu týkající se plnění oznamovací povinnosti.

Do jaké doby musí lékař vystavit formuláře - 1. lékařskou zprávu, 2. posudek o bolestném, 3. posudek o ztížení společenského uplatnění, 4. potvrzení lékaře o trvání pracovní neschopnosti v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, 5. vyúčtování nákladů na jízdné osobním automobilem? Tyto doklady musí vystavit podnikový lékař nebo stačí vystavit lékařem (nemocnice), který ošetřuje zaměstnance (jedná se o dlouhodobý úraz oka, došlo už k několika operacím)? Jaké náhrady a do kdy musí zaměstnavatel vyplatit za pracovní úraz?

V některých případech není právní úpravou zdravotního pojištění jednoznačně vymezeno, jak dokladovat určitý nárok nebo konkrétní skutečnost, mající přímý vliv na placení pojistného či evidenci pojištěnce u zdravotní pojišťovny. Proto se pro daný účel používá při praktické aplikaci forma čestného prohlášení.

Již dlouhá léta zaměstnavatelé (nejen ve zdravotním pojištění) přemýšlejí, jak mají postupovat, když v různých situacích příjem zaměstnance nedosahuje 2 500 Kč, činí rovných 2 500 Kč anebo více, jak naložit s pojmem zaměstnání malého rozsahu, který však zdravotní pojištění nezná, kdy brát pro vznik zaměstnání v úvahu částku 10 000 Kč apod. Odpověď na mnohé otázky, týkající se placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavateli v těchto specifických případech, naleznete v následujícím textu.

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.