Zaměstnanost - strana 2

Vláda schválila novelu zákona o zaměstnanosti, která se zaměřuje především na ochranu zaměstnanců pracujících prostřednictvím agentur práce. Hlavním cílem je omezit nadužívání agenturní práce a zajistit stejnou ochranu pro agenturní zaměstnance...

Úřad práce ČR realizuje prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost v jednotlivých regionech dohromady 13 regionálních projektů s názvem „Záruky pro mladé“.  Celkem má k dispozici na podporu snížení nezaměstnanosti mladých lidí...

Již opakovaně jsme se na stránkách tohoto časopisu (v číslech 1/2022 a 4/2022) věnovali problematice přiměřených opatření pro zaměstnance se zdravotním postižením. Poukazovali jsme na to, že mnoho zaměstnanců a zaměstnavatelů o tomto institutu nemá dostatečné povědomí. Na základě rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 21 Cdo 2536/2022, který ve svém článku v tomto čísle rozebírá JUDr. Petr Bukovjan, jsme však zjistili, že tato povinnost zaměstnavatelů nic neříká ani soudům. Jak jinak si vysvětlit, že soudy všech úrovní ji ve svém rozhodování pominuly a Nejvyšší soud setrval na své ustálené rozhodovací praxi, která je, dle názorů autorů, v rozporu s judikaturou Soudního dvora EU vztahující se k této problematice.

Občané Ukrajiny a v některých případech i příslušníci dalších tzv. třetích států, kteří uprchli před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, měli v minulém roce možnost požádat v členských státech EU o dočasnou ochranu, která byla těmto osobám úvodem poskytnuta v rozsahu jednoho roku.

V legislativním procesu se v současnosti nachází návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento návrh právního předpisu mimo jiné zasahuje do zákoníku práce. Jakkoliv momentálně navržená novela, u které je plánována účinnost od 1. 1. 2024, je teprve projednávána Vládou ČR a její osud a konkrétní podobu zatím nelze s určitostí předjímat, vzbudila značnou pozornost v meziresortním připomínkovém řízení zejména u zaměstnavatelských subjektů. Smyslem tohoto článku je představení a shrnutí předmětné problematiky, která spočívá právě v ukotvení nových pravidel pro dočasné přidělení při agenturním zaměstnávání v zákoníku práce.

Srovnatelné pracovní a mzdové podmínky agenturních a kmenových zaměstnanců jsou nejen častým předmětem odborných diskusí, ale i častým předmětem kontrol ze strany inspektorátů práce. Nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. prosince 2022 ve věci C-311/21 však už tak neklidné vody českého agenturního zaměstnávání ještě více rozvířil. Autoři se snaží v článku nastínit jeho možné důsledky pro praxi agenturního zaměstnávání v České republice.

Započítávají se hodiny dlouhodobého ošetřovného a otcovské dovolené do odpracovaných hodin zaměstnanců při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců?

OSVČ plátce DPH vyrábí a prodává stříbrné šperky. Spolupracuje s OSVČ (plátce paušální daně), který nabízí šperky prodejcům po celé ČR a z uskutečněného prodeje vystaví fakturu za provizy z prodeje šperků. OSVČ plátce se bohužel domnívá, že spolupracující OSVČ (prodejce) pracuje pouze a jen pro prodejce stříbrných šperků. A tudíž by mohlo dojít k tzv. Švarc systému. Spolupracující OSVČ (prodejce) toto popírá a tvrdí, že spolupracuje i s jinými výrobci šperků. Může nějakým způsobem OSVČ, např. tím, že by mu spolupracující OSVČ podepsal čestné prohlášení, že je prodejcem i jiných výrobců šperků, zabránit tomu, aby byl nařčen z tzv. Švarc systému? Nebo dá se řešit tato situace jiným způsobem?

Začátkem každého nového roku se stává aktuální plnění povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců, tzv. povinný podíl. Jde o povinnost uloženou zákonem o zaměstnanosti. Nejinak tomu bude i za rok 2022. Tento článek je určen těm, kterých se povinnost týká, tj. zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci.

V současné době je jedním z velmi diskutovaných témat souvisejících se situací na trhu práce v České republice, ale i v rámci Evropské Unie, problematika agenturního zaměstnávání, které je považováno za jednu z forem flexibilního zaměstnávání. Podstatným znakem této flexibilní a atypické formy zaměstnávání je dočasnost přidělení agenturního zaměstnance. Za závislou práci se podle § 307a zákoníku práce považují také případy, kdy agentura práce dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli. Právě aspektem dočasnosti přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli se budeme zabývat v následujícím článku, neboť současné znění zákoníku práce v komplexu provázanosti možností smluvních ujednání účastníků právních vztahů v tzv. agenturním zaměstnávání vyvolává legitimní otázky o vhodnosti současného pojetí znaku dočasnosti v českém národním právu.

Naše firma od 1. 9. 2022 zaměstnává občany z Ukrajiny, kteří zde obdrželi vízum za účelem strpění. Můžou si tito zaměstnanci uplatnit slevu na poplatníka? Jsou daňoví rezidenti nebo nerezidenti? Jak to bude s ročním zúčtováním daně?

Dne 1. 8. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 217/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon mimo jiné implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. 7. 2020, kterou se stanoví zvláštní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnice 96/71/ES a 2014/67/EU, a kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a nařízení (EU) č. 1024/2012 (dále jen „směrnice 2020/1057“).

Maximální částka příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce se zpětně od 1. 7. 2022 zvyšuje z 13 600 Kč na 14 200 Kč. Rozhodla...

Jak vyplývá z ustanovení § 81 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu svých zaměstnanců. Povinný podíl činí 4 %.

Obsahovými náležitostmi povolení k zaměstnání cizince na území České republiky jsou mj. druh práce a místo výkonu práce. To nutně neznamená, že cizinec bude práci konat výhradně a jen na tomto místě. Jak vyplývá z předpisů o zaměstnanosti, také tento cizinec může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou bylo povolení k zaměstnání vydáno. Jak toto pravidlo správně vyložit v praxi a kdy může jít o nelegální práci?

Zaměstnavatel, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce do zahraničí, musí počítat s celou řadou povinností, které mu ukládají tuzemské i zahraniční právní předpisy a mezinárodní smlouvy. V dnešním příspěvku se zaměříme na problematiku poskytování služeb v rámci EU prostřednictvím vyslaných zaměstnanců, a to ve vazbě na poskytování cestovních náhrad a také na odvody daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Zaměstnanec pobírá již několik let invalidní důchod pro invaliditu I. stupně. Při nástupu do zaměstnání nám to zatajil, zjistili jsme to až při kontrole z OSSZ. Poté doložil rozhodnutí o invaliditě, kde má uvedeno, že jeho pracovní schopnost dlouhodobě poklesla o 35 % s tím, že je soustavnou výdělečnou činnost schopen vykonávat jen s podstatně nižšími nároky na fyzické, duševní a smyslové schopnosti. Závodní lékař ho ale uznal při vstupní prohlídce zdravotně způsobilým. Je zaměstnanec povinen při nástupu nahlásit, že invalidní důchod pobírá? Dosud pracoval na zkrácený úvazek, od 1. 9. 2022 by měl nastoupit na plný úvazek. Nejsme si jisti, zda ho můžeme na plný úvazek nyní zaměstnat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí realizuje projekt Predikce trhu práce-KOMPAS, financovaný z Operačního programu Zaměstnanost.  Cílem programu je monitorovat a předpovědět, jakým směrem se bude v následujících pěti letech ubírat...

V návaznosti na předchozí článek, který se týkal zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání obecně, níže uvedený text se zaměřuje na nejčastější důvody, pro které může nebo musí být agentuře práce povolení ke zprostředkování zaměstnání odejmuto.

Jedním ze základních znaků agenturního zaměstnávání je podle evropské směrnice o agenturním zaměstnávání (dále jen „Směrnice“) jeho dočasnost a přechodnost. Ostatně totéž vyplývá již ze samotného českého pojmu dočasného přidělování agenturních zaměstnanců. K tomu, jak má být tato přechodnost a dočasnost zajištěna, se ve svém rozsudku ze dne 17. března 2022 ve věci C-232/20 vyjádřil Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“).