Zajištění BOZP - strana 4

V rámci Výzkumného ústavu bezpečnosti, v. v. i. probíhají práce na projektu zaměřeného na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v případě zaměstnávání cizinců (VUS4_07_VÚBP). V rámci tohoto projektu bylo zjištěno hned několik skutečností. Vybrané poznatky jsou prezentovány v textu dále.

V technických požadavcích na osobní ochranné prostředky došlo v minulém roce k úpravám, které se týkají především jejich uvádění na trh. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 nahradilo původní evropskou směrnici 89/686/EHS z roku 1989. Pro uplatnění nových požadavků bylo stanoveno několik přechodných období tak, aby změna nebyla příliš náhlá a výrobci a další zainteresované instituce měli dostatek času na přizpůsobení. Změny nejsou radikální a uživatelů se týkají jen okrajově.

Ve firmě o cca 30 zaměstnancích pracují dělníci - zejména zámečníci, jejichž práci organizuje vedoucí výroby. Tento vedoucí výroby však není zaměstnancem společnosti, ale pracuje jako OSVČ pro jinou společnost, která jej poskytuje do zmíněné firmy pro výkon dané pozice. V příkazní smlouvě má v poli povinnosti příkazníka mimo jiné: • Řídit personální obsazení ve výrobě a v technickém úseku • Zajišťovat dodržování BOZP, PO, vč. poplachových směrnic, evakuačního plánu atd. Bude takovýto pracovník, přestože není zaměstnancem společnosti, odpovědný za případný vznik pracovního úrazu před orgány činnými v trestním řízení? Je v tomto případě jeho odpovědnost srovnatelná s odpovědnostní běžného vedoucího pracovníka? 

Zaměstnavatel plánuje zřídit na pracovišti (zámečnická dílna) kamerový systém ke sledování zaměstnanců, zejména ke sledování dodržování pracovní doby, přestávek v práci a nakládání se zpracovávaným materiálem. Jak by se to dalo co nejjednodušeji ošetřit z pohledu GDPR? Dodatky k pracovním smlouvám nebo informované souhlasy zaměstnanců? Existuje někde jednoduchý vzor? 

Článek se věnuje problematice specifik v otázkách bezpečnosti práce u strážníků obecní (potažmo městské) policie.

Popis situace - žáci v říjnu absolvovali pětidenní pobyt v Popradu. Na jednom pokoji se v penzionu vyskytly štěnice, které poštípaly naše dvě žákyně a ty skončily na pohotovosti s alergickou reakcí, kde byly ošetřeny. Vyučující okamžitě informovala smskou rodiče a po konzultaci s hygienou obě žákyně poučila, jak mají postupovat při desinsekci po návratu domů. Rodiče požádali školu o spolupráci při vymáhání kompenzace za způsobenou škodu a újmu na zdraví. Vše jsme konzultovali s naším pojišťovacím poradcem, který nám sdělil, že škola nenese vinu na vzniku události, a tím pádem ani povinnost na úhradu nákladů. Chtěli jsme rodičům alespoň trochu pomoct, a proto jsme oslovili i penzion a požádali jej o kompenzaci ve formě vrácení platby za ubytování a stravu, což se také stalo a rodiče dostali zpět celou platbu. Rodičům toto řešení ale nestačí a požadují, abychom jako zprostředkovatel zájezdu na penzionu vymáhali náhradu za majetkovou škodu a újmu na zdraví. Nejsme však schopni doložit, zda rodiče skutečně postupovali podle rad hygieny, jaké věci měly žákyně s sebou, jaké věci zničili a bylo-li to vůbec nutné apod. Můžete mi prosím poradit, jak správně postupovat?

Předávání vhodných a ucelených informací o bezpečnostních aspektech vykonávaného pracovního postupu je základem systému BOZP. Bezpečnost práce je neoddělitelnou součástí jakékoli vykonávané práce a zdůraznění bezpečnostních aspektů by mělo být normální součástí předávaných informací. Je na vedoucím práce, jakou formu předání těchto informací zvolí, a je jeho odpovědností, zda tyto informace budou komplexní či nikoli, a zda budou zaměstnanci uvedena při samotném výkonu práce. Vedoucímu pracovníkovi lze v části formy a komplexnosti předání informací pomoci např. tím, že bude mít nástroj jednotného vzoru takové dokumentované informace – bezpečnostní pracovní kartu.

Potřebujeme vytvořit kalkulaci na praní pracovních oděvů (OOPP), které si zaměstnanci perou sami doma. Musíme zahrnout položky: spotřeba energie, spotřeba vody, prací prostředky, opotřebení pračky a čas zaměstnance. Jakým způsobem máme do kalkulace zahrnout čas zaměstnance a jak vypočítat opotřebení (amortizaci) pračky?

Firma s. r. o. vlastní nemovitost, kterou již několik let využívá k podnikatelským účelům. Nyní na žádost BOZP doplnila budovu o nový další hasicí přístroj. Jeho cena je 1 000 Kč. Dle pokynu D-300 je hasicí přístroj součástí budovy, je proto nutné provést u budovy technické zhodnocení a změnit účetní i daňové odpisy? Nejedná se o malé technické zhodnocení?

Společenství vlastníků jednotek, které je zvláštní formou spolku, není majitelem domu, ani pozemku, na kterém dům stojí, a ze zákona nesmí podnikat. To u někoho může vést k dojmu, že se na něj zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zajištění úkolů požární ochrany nevztahuje. Není tomu však tak. Zajišťování některých povinností z uvedených oblastí se za určitých podmínek vztahuje i na společenství.

Zaměstnanec má ze zákona nárok na náhradu mzdy, když jde k lékaři. Může si zaměstnavatel stanovit, že pokud jde zaměstnanec k lékaři, bude jeho nepřítomnost evidovat, jako by byl v práci a dostane za to mzdu (nebude použita hodinová náhrada mzdy, tzn. ve mzdovém listě nebude figurovat placené volno, ale bude se jevit, že zaměstnanec byl v práci)? V této souvislosti mě napadá, kdyby se stal pracovní úraz během návštěvy lékaře a my bychom ve mzdovém listě měli evidováno návštěvu lékaře, jako že zaměstnanec pracoval, nebude to problém? 

Je společnost povinna zajišťovat ve společnosti BOZP a jakým způsobem, formou? Je to někde dané v zákoně? Jsme malá společnost s 16 lidmi. Společnost pouze přeprodává zboží, nejedná se o výrobu. Jakým způsobem se k této „odpovědnosti“ za zaměstnance postavit? 

Školení samo o sobě není cílem, cílem je kompetentní zaměstnanec. Školení je tak pouze prostředkem k dosažení tohoto cíle. Cílem jsou tedy zaměstnanci, kteří v rámci školení získávají nejenom pouhé informace, ale i praktické dovednosti potřebné k řešení bezpečnostních a zdravotních rizik, kterým jsou při práci vystaveni. Nestačí tedy jen, aby „zaměstnanci seděli na školení“, zaměstnanec musí získat dovednosti potřebné k zajištění bezpečnosti sebe a ostatních zaměstnanců.

Naši zaměstnanci fasují osobní ochranné pracovní prostředky. 1) V případě ukončení pracovního poměru jsou dle naší směrnice povinni vrátit OOPP zaměstnavateli. V případě, že zaměstnanec OOPP nevrátí, můžeme mu bez jeho souhlasu se srážkou ze mzdy srazit zůstatkovou cenu OOPP? 2) Jak můžeme zaměstnance postihnout, když OOPP ztratí a musíme mu nafasovat nové? Můžeme taktéž vyčíslit zůstatkovou cenu a srazit ze mzdy? Když zapracujeme do směrnice, že v těchto případech bude zůstatková cena vyčíslena a sražena ze mzdy, zaměstnanec je písemně se směrnicí seznámen, nemusíme už zajišťovat souhlas se srážkou ze mzdy? 

Tři zaměstnanci se střídají v režimu Po-N, R, O, Út-N, R, O, St-volno, R, O, Čt-R, R, O, Pá-R, R, O - znamená to, že Po + Út pracují v třísměnném pracovním režimu a St + Čt + Pá pracují dva z nich v dvousměnném a jeden v jednosměnném? Kolik hodin mají v rámci týdne odpracovat? Zhruba jeden týden v průběhu dvou měsíců vyjde na některé zaměstnance týden odpolední směna - na jejich pracovišti někdo může a nemusí být - tzn. směna může a nemusí navazovat na ranní. Jakou mají mít délku pracovní doby týdně? Zaměstnanec pracuje dle kategorizace v riziku 3 (prach, hluk, zrak, záření). Bezpečnostní technik však tvrdí, že žádné zákonné limity pro poskytování příplatku za ztížené pracovní prostředí nepřekračujeme. Mají tedy nárok na 10% příplatek z titulu rizika?

Článek se věnuje problematice školení řidičů referentů v kontextu právní úpravy zákoníku práce a rozhodovací praxe soudů

Právní věta Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 zákoníku práce není vyloučena ani v případě, že škoda spočívá v poškození zdraví zaměstnance. Domáhá-li se zaměstnanec vůči...

Článek se věnuje problematice práce vykonávané tzv. z jiného místa v režimu zákoníku práce a zákona o státní službě.

Na základě § 101 odst. 6 zákoníku práce. jsme povinni nést náklady se zajištěním OOPP - zde mám na mysli praní OOPP. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance dle § 101 odst. 6 zákoníku práce. Je zde možné použít § 4a zákoníku práce a zakomponovat do směrnice o poskytování OOPP, že zaměstnancům místo praní bude poskytována kompenzace např. ve formě prášku na praní? Když nám to zaměstnananci podepíší, bude to bráno jako souhlas zaměstnance, a budeme v souladu se zákonem? Nebudeme tímto porušovat zákon?

Článek se věnuje problematice koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, jeho právnímu zakotvení a vymezení jeho odborné způsobilosti.