Vznik pracovního poměru - strana 3

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce byla dne 26. června 2020 vyhlášena ve Sbírce zákonů jako zákon č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

Je všeobecně známo, že až na výjimky je vznik pracovněprávního vztahu a výkon práce v jeho rámci spojen se vznikem účasti zaměstnance na zdravotním pojištění stejně jako na nemocenském pojištění (vznikem povinnosti platit z tohoto titulu pojistné). Údiv může mezi některými personalisty a mzdovými účetními vyvolávat skutečnost, že to nemusí být vždy k témuž dni.

Jediný jednatel s. r. o. vykonává funkci bezplatně ve své společnosti a chce uzavřít sám se sebou pracovní smlouvu na funkci mistr. Vede si zároveň sám také účetnictví, má pouze 3 zaměstnance. Může si uzavřít danou smlouvu na funkci mistr nebo raději by smlouva byla vhodnější jako funkci se zaměřením personalistika a vedení účetnictví?

Zaměstnanec uzavřel v roce 2018 pracovní poměr na dobu určitou, který se následně dodatkem prodloužil na dobu neurčitou. Tento pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnance. V roce 2019 zaměstnanec uzavřel se stejnou firmou nový pracovní poměr na dobu určitou na jinou pracovní pozici. I tento pracovní poměr se dodatkem prodloužil na dobu neurčitou a opět skončil výpovědí ze strany zaměstnance. Pakliže byly pracovní poměry prodlouženy na dobu neurčitou, jedná se nebo nejedná o řetězení pracovních poměrů dle § 39 ZP? Vzniká řetězení pracovních poměrů pouze v případě, kdy pracovní poměr skončí uplynutím sjednané doby zaměstnání? Je rozhodujícím faktem způsob ukončení pracovního poměru nebo je rozhodující, jak byl pracovní poměr sjednán na počátku? 

Je možno, a pokud ano, co je k tomu zapotřebí, zaměstnat osobu na funkci pedagogického pracovníka, která by v rámci vlastního volna ráda pracovala na základní škole na základě uzavřené pracovní smlouvy nebo dohody po dobu jednoho měsíce bez nároku na plat. Podotýkám, že by tak činila z vlastní vůle, aby se seznámila s pedagogickou praxí na naší škole a současně by ušlou mzdu věnovala jako finanční dar škole. Jak by se na tuto skutečnost nahlíželo, kdyby šlo o osobu, která je vedena na Úřadu práce a pobírala by podporu v nezaměstnanosti? Byla by ohrožena výplata podpory v nezaměstnanosti? 

Vztah k právním předpisům § 33 - 36 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Ustanovení a předpisy související § 20 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce § 35 odst.1 zák.č....

Dohodu o poskytování smluvní mzdy uzavírá zaměstnavatel se zaměstnancem. Jedná se o sjednanou mzdu, tedy peněžitá či nepeněžité plnění hodnoty, která je poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle...

Změna obsahu pracovního poměru jmenováním do funkce se využije v případě, kdy pracovní poměr vzniká jmenováním. Jmenování je jednostranné právní jednání zaměstnavatele, se kterým ale musí zaměstnanec souhlasit, aby mohlo dojít ke...

Pracovní poměr vzniká jmenováním pouze, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, a dále u vedoucích organizačních složek státu nebo subjektů bezprostředně se státem svázaných, které jsou výslovně vymezeny v § 33 odst....

Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni,...

Ve mzdovém výměru stanovuje zaměstnavatel mzdu. Jedná se o jednostranný právní úkon zaměstnavatele, kterým se konkrétnímu zaměstnanci určuje výše mzdy. Vztah k právním předpisům § 113 odst. 4 , §...

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem. Chtěli bychom se zeptat, co vlastně znamená „druh práce“. V pracovní smlouvě např. uvedeme, že zaměstnankyně bude vykonávat druh práce sekretářka, nebo činnost sekretářky. Pracovní náplň však např. odpovídá katalogu prací část 1.01.01 – 8.1.2, což je administrativní a spisový pracovník. Jak to má být správně?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená Jihomoravským krajem – dále SŠ. Náš školník byl nemocen, takže jsme za něho vzali zástup. Nejdříve na dohodu o provedení práce. Po vyčerpání 300 hodin jsme DPP ukončili a uzavřeli se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti. Náš původní školník však nakonec odešel do důchodu. Tak jsme tedy chtěli sjednat zastupujícímu školníkovi na DPČ pracovní poměr na stejnou práci. Myslíme si, že jeden zaměstnanec nemůže u jednoho zaměstnavatele vykonávat dvě práce stejného druhu, v tomto případě školníka na základě pracovní smlouvy a DPČ. Proto chceme DPČ před sepsáním pracovní smlouvy ukončit. Ovšem problém nastal v tomto okamžiku, neboť k datu skončení, by měl zaměstnanec přečerpáno v průměru 20 hodin týdně na DPČ. DPČ byla uzavřena zhruba od března 2019 do srpna 2019. Jak tuto situaci řešit? 

Je možné u zaměstnance, který je vedený v zaměstnaneckém poměru, sepsat dohodu o provedení práce, nebo musíme vše dát do mzdy za dané období? Jedná se o činnost provedenou mimo pracovní dobu a netýkající se jeho pracovní náplně práce. 

Při plnění oznamovací povinnosti je primárně zapotřebí mít na zřeteli, že pro oznámení příslušné skutečnosti (změny) platí ve zdravotním pojištění osmidenní lhůta. Za porušení této povinnosti, stanovené konkrétně při nástupu zaměstnance do zaměstnání v § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, může zdravotní pojišťovna uložit nesvědomitému zaměstnavateli pokutu až 200 000 Kč.

Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. 2. 2019 s 3měsíční zkušební dobou (do 30. 4. 2019). Pracuje v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu. Zaměstnanec má prodlouženou zkušební dobu o zameškané směny: - 1. 3. 2019 – 8. 3. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (7 dnů dle rozvrhu směn) - 25. 3. 2019 – 28. 4. 2019 – dočasná pracovní neschopnost (23 dnů dle rozvrhu směn) - 28. 5. 2019- 29. 5. 2019 – dovolená - 6. 6. 2019 – dosud - dočasná pracovní neschopnost. Vzhledem nerovnoměrně rozvrženému režimu, uvádím počet odpracovaných směn za jednotlivé měsíce: 2/2019 – 20 pracovních směn (plán 20 směn) 3/2019 – 11 pracovních směn (plán 23 směn) 4/2019 – 2 pracovní směny (plán 21 směn) 5/2019 – 21 pracovních směn 6/2019 – 3 pracovní směny. Celkem odpracoval 57 směn, v plánu za 2-4/2019 měl odpracovat 64 směn. Organizace dává zaměstnanci výpověď ve zkušební době (po skončení 14 dnů ochranné lhůty) a to dne 25. 6. 2019. předpokládám, že zaměstnanec je stále ve zkušební době. Počítám to dobře? 

Žádáme o zaslání stanoviska k prodlužování zkušební doby na základě § 35 odst. 4 zákoníku práce. K této problematice jsme nalezli dva odlišné výklady. Dle prvního se sjednaná zkušební doba prodlužuje o zameškané pracovní dny (které se po ukončení sjednané zkušební doby zasazují do dnů kalendářních bez ohledu na to, zda v nich má zaměstnanec směnu či nikoli) a zkušební doba končí nezávisle na tom, zda konec zkušební doby připadne na nepřetržitý odpočinek v týdnu nebo svátek, dle druhého se zkušební doba prodlužuje o tolik pracovních dnů, kolik jich zaměstnanec během ní zameškal. Příklad: Zaměstnanci vznikl pracovní poměr dne 1.11.2018, byla s ním sjednána tříměsíční zkušební doba (pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době od pondělí do pátku). Dočasná pracovní neschopnost trvala 13 dnů od 1.1. do 13.1.2019, tj. 9 pracovních dnů vč. svátku. Dle prvního výkladu tak zkušební doba končí 9. 2. 2019 (sobota), dle druhého výkladu končí až 13. 2. 2019 (středa). Který z výkladů je správný?

Institut přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů plní v pracovním právu funkci garance základní míry jistoty zaměstnance, že podmínky jeho pracovního poměru budou zachovány také v případě změny subjektu zaměstnavatele, na který nemůže mít z pozice osoby vykonávající závislou práci přímý vliv. Ačkoliv je konstrukce přechodu práv a povinností z hlediska právní techniky zdánlivě jednoduchá, nelze jí upřít značnou obecnost, která v praxi vyvolává řadu otázek vedoucích k nejistotě na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Zaměstnanec v pracovním poměru od 7. 1. 2019 (doba neurčitá) se zkušební dobou v délce 3 měsíce, takže tj. do 6. 4. 2019 = dále zkušební doba prodloužena o překážky na straně zaměstnance, a to na základě čerpání dovolené, která mu byla povolena do 6. 4. 2019 ve výši 10 dnů celkem (namísto 4 dnů - nárokové za odpracované dny ve zkušební době/roční dovolená ve firmě 25 dnů), tudíž zkušební doba prodloužena do 19. 4. 2019. Je to prosím takto datumově, správně, i když byla povolena dovolená (6 dnů) namísto omluveného neplaceného volna? Vím, že se do prodloužení zkušební doby nezahrnuje neomluvená absence zaměstnance - spadá tam prosím i ještě něco jiného? 

Zaměstnavatel proplácí civilním zaměstnancům náklady, které jim vzniknou v souvislosti s pořízením výpisu z rejstříku trestů. Poplatek proplácí nově nastoupivším zaměstnancům s první výplatou ve výši 100 Kč. Z takto proplacené částky není odvedeno pojistné. Je postup zaměstnavatele správný?