Průměrný výdělek - strana 3

Jaký je postup při výpočtu průměrného čistého měsíčního výdělku, který se nově uvádí na tiskopise Oznámení o ukončení zaměstnání, za jaké období se počítá? Zaměstnanec ukončil pracovní poměr dne 31. 12. 2022. 

Zaměstnanec má měsíční mzdu a svátky standardně placené náhradou. Zaměstnanec požádal o neplacené volno v 12/2022 na dny 23. 12. 2022 a 27. až 30.12.2022. Toto mu bylo schváleno. Má nárok na proplacení svátku 26. 12. 2022 náhradou, když pracovní dny před i po čerpal z vlastní iniciativy neplacené volno?

Dobrý den, náš zaměstnanec bude končit pracovní poměr z důvodů uvedených v §52 písm. d) ZP po dlouhodobé pracovní neschopnosti - pracovní úraz. Z jakého rozhodného období se má vypočítat průměrný výdělek pro náhradu odstupného a odchodného (dle zákona 553/1991 Sb., o obecní policii). Dále potřebujeme poradit, podle čeho vypočítat průměrný výdělek pro poskytování renty.

Při ukončení pracovního poměru u dohod o konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), u kterých vznikla účast na pojištění, je povinností zaměstnavatele odhlásit zaměstnance z účasti na nemocenském pojištění. Na dokladu Oznámení o nástupu do zaměstnání je nově od 1.4.2022 povinný údaj – průměrný čistý měsíční výdělek. 1. Jak má zaměstnavatel postupovat při výpočtu, pokud se jedná o DPČ a je sjednána hodinová odměna, přičemž pracovní doba je stanovena formulací "maximálně 20 hodin týdně"? Při výpočtu hrubého měsíčního výdělku se hodinová odměna vynásobí koeficientem 4,348 (průměrný počet týdnů v měsíci) a průměrným počtem pracovních hodin v měsíci. Jak však stanovit průměrný počet pracovních hodin v měsíci, je-li pracovní doba formulována takto nekonkrétně? Máme vycházet z průměrného počtu odpracovaných hodin za měsíc? Pokud ano, z jakého období máme průměr počítat (předchozí čtvrtletí, z celé doby trvání DPČ nebo jinak? 2. Hraje při výpočtu roli, jakým způsobem je sjednána DPČ, zda zaměstnanec pracuje podle potřeb zaměstnavatele nebo max. 20 hodin týdně nebo v průměru max. 20 hodin týdně?

DPP uzavřena od 3. 1. 2022 do 31. 12. 2022 na 300 hodin. Sazba na hod. 160 Kč. Tato DPP ukončena 12. 4. 2022 po odpracování 300 hodin. Mzda za 1/2022 10 800 Kč a odpracováno 67,5 hodin. V 2/2022 odpracováno 98,25 hodin a mzda 15 720 Kč a v 3/2022 odpracováno 106,25 a mzda 17 000 Kč. Prosím o postup stanovení průměru pro pracovněprávní účely.

Máme mzdové výměry, které se skládají z měsíční základní a tzv.diferenciačního - osobního - příplatku, který je možno přiznat až do určité částky. Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru v průběhu měsíce a předpokládá se, že osobní příplatek mu zatím nebude přiznán (na mzdovém výměru ho má sice uveden, ale bude přiznán třeba až po zkušební době), tak do výpočtu pravděpodobného průměru nebudu tento příplatek zahrnovat? Používáme výpočet pravděpodobný výdělek/4,348/40.

Náš zaměstnanec u městské policie odpracoval v rozhodném období 10–12/2021 19 dnů (každý měsíc má fond 161 hodin, 14 směn po 11,5 hod.). V rozhodném období odpracoval 218,5 hod., dle platového výměru má hrubého 33 130 Kč, fond za 4Q 483 hodin, čtvrtletní odměna 40 000 Kč. Za skutečně odpracovanou dobu si vydělal 70 687 Kč. Neodpracoval tudíž 21 dnů, počítám pravděpodobný výdělek? Nebo tím, že dělá na směny 11,5 hodin bych měla přepočítat na 8 hod.? Jak mu vypočítat průměr, aby to bylo co nejvíce spravedlivé?

Dobrý den, učitel má zkrácený úvazek, ale odučí 1 hod. navíc. Příklad: úvazek 10 hod. = 19,05 učitelské za 20000 Kč. Výpočet: 20000/ 4,348/10 = 458,98 Kč/hod., nebo 20000/4,348/19,05 = 241,46 Kč/hod.? 

Zaměstnanec nastoupil 2. 7. do zaměstnání. Má 30 hod. rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu (6 hod. denně, 5. skupina zaručené mzdy). V srpnu onemocněl (8 pracovních dnů - celkem 48 hodin). Otázkou je, zda jsme použili správně PHV - jako pravděpodobný výdělek, kdy jsme neměli data za 2. čtvrtletí a z toho jsme usuzovali, že pravděpodobný výdělek vypočteme přes koeficient 20 000 : 4,348 : 30 = 153,33 Kč. Program nám však ukazuje pravděpodobný výdělek dle odpracovaného měsíce červenec, kdy vychází 151,52 Kč, a navíc upozorňuje, že by měl být pravděpodobný výdělek minimálně 179,20 Kč. Podle mého názoru však tady program nemá co upozorňovat skrz zaručenou mzdu, protože zaměstnanec má zkrácený poměr a min. mzda u 5. skupiny prací - 134,40 Kč je dodržena. Spočítali jsme mzdy správně, nebo to mělo být jinak?

Zaměstnanec byl převeden dle § 338 zákoníku práce. Zpracovávám mzdy původního i přejímajícího zaměstnavatele. Přechod se uskutečnil ode dne 1.6. a pro červnové mzdy jsem převzala průměrný hodinový výdělek od původního zaměstnavatele. Jak správně nastavit průměrný hodinový výdělek pro 3. čtvrtletí? Měl by být počítán i nadále jako by pracovní poměr nebyl přerušen a tedy z údajů mezd duben až červen (tj. vzít dohromady údaje z mezd za duben a květen od původního zaměstnavatele + údaje z mezd za červen přejímajícího zaměstnavatele)? Nebo mohu pro 3. čtvrtletí vzít průměr spočítaný pouze na základě mezd za červen, tj. za první měsíc u nového zaměstnavatele? 

1) Výpočet pravděpodobného hodinového průměrného výdělku Zaměstnavatel pobírá dotace z programu Antivirus A plus z důvodu uzavření provozovny vládním nařízením. Zaměstnancům byla vyplácena náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku...

Zaměstnanci jsou odměňování základním platem a výkonnostní prémií za dosažený výkon. V případě, že výkon nemají (zabývají se např. úklidem prostor), poskytujeme jin mzdu ve výši 100 % průměrného výdělku. Má být tato odměna zahrnuta do základu pro výpočet průměrného výdělku?

Na lékařskou pohotovostní službu máme sepsané dohody o pracovní činnosti. Zaměstnanec má určenou hodinovou sazbu za všední den (tj. 5 hodin) a jinou sazbu za hodiny o víkendu a svátcích buď 15 hodin, nebo 24 hodin. V měsíci mají zaměstnanci od 1 do 6 služeb kombinované jak v pracovní den, tak i o víkendech. Jak mám spočítat průměrný hodinový výdělek pro náhradu za nemoc? Ve čtvrtletí nikdy 21 dní neodpracují. Někdy pro nemoc neodpracují víkendovou službu i službu ve všední den. 

Základní informace § 313 ZP Zákoník práce ukládá povinnost zaměstnavateli vydat potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) i zaměstnancům při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Na žádost zaměstnance vystaví zaměstnavatel přílohu k zápočtovému listu, v níž uvede mj. i údaj o průměrném čistém měsíčním výdělku. U dohod o pracovní činnosti lze sjednat nárok na dovolenou, takže je třeba průměrný výdělek i pro účely poskytování náhrady za dovolenou. Je tedy třeba i u některých dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zjišťovat průměrný výdělek. Na zaměstnance konající práce na základě těchto dohod se přitom vztahují standardní pravidla pro zjišťování průměrného výdělku s následující výjimkou týkající se rozhodného období. § 361 ZP Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1 ZP) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu.

Základní informace Průměrný výdělek (dále také PV) zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí předchozí kalendářní čtvrtletí. § 355 ZP Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů (např. z důvodu nemoci, mateřské či rodičovské dovolené, neplaceného volna atd.), použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek má vyjadřovat co nejvyšší možnou míru reálnosti stanovení PV, zaměstnanec jeho výší nesmí být ani poškozen, ani zvýhodněn.   Příklad: Pracovní poměr zaměstnance vznikl 10. 6. 2021, průměrný výdělek pro období 1. 7. až 30. 9. 2021 se nezjišťuje z hrubé mzdy za 2. čtvrtletí (odpracováno pouze 15 dnů), ale jako pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl. Přitom je třeba přihlédnout zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Je tedy třeba nějakým způsobem odhadnout, jaký výdělek by zaměstnanec asi dosáhl, kdyby v rozhodném období pracoval. Existuje několik možností, jak tento pravděpodobný výdělek zjistit: pokud zaměstnanec odpracoval v rozhodném období např. pouze 15 dnů, může se vycházet při zjišťování pravděpodobného výdělku z výdělku dosaženého za tuto odpracovanou dobu, ovšem pouze za předpokladů, že tento pravděpodobný výdělek nebude nijak ovlivněn krátkou odpracovanou dobou, jinak by se tento výdělek musel korigovat, považovat za něj souhrn předpokládané základní mzdy zaměstnance a případných odměn a prémií, do pravděpodobného výdělku je tedy třeba zahrnout i odměny, které by zaměstnanec obdržel, kdyby pracoval, použít PV jiných zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou nebo obdobnou práci, brát v úvahu poslední zjištěný PV a indexovat ho procentem růstu mezd ve firmě či u konkrétní profese od posledního zjištění PV. Způsob zjišťování pravděpodobného výdělku je vhodné upravit ve vnitřním předpise firmy. Tj. stanovit, v jakých případech zjišťovat pravděpodobný výdělek a zvolit způsob jeho zjišťování. Příklad: Je třeba zjistit PV zaměstnance platný pro 4. čtvrtletí 2021. Rozhodným obdobím je tedy 3. čtvrtletí 2021, v tomto čtvrtletí však zaměstnanec z důvodu nemoci neodpracoval ani jeden den. Jeho základní měsíční mzda činí 25 000 Kč, čtvrtletní odměna by pak za toto období činila pravděpodobně 10 000 Kč, v únoru 2021 byla zúčtována roční odměna za rok 2020 ve výši 12 000 Kč. Období Pravděpodobný příjem Pracovní fond 07/2021 25 000 Kč 184 hodin 08/2021 25 000 Kč 176 hodin 09/2021 25 000 Kč 168 hodin čtvrtletní odměna  10 000 Kč   část roční odměny 3 000 Kč (část roční odměny připadající na 3.Q/2021) Celkem 88 000 Kč 528 hodin Pravděpodobný PHV = 88 000 : 528 = 166,67 Kč § 357 odst. 1 ZP Jestliže je pravděpodobný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111) nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112), na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy.

Jak správně stanovit průměrnou čistou mzdu zaměstnanci, který ukončil PP v lednu 2021 (potvrzení pro ÚP). Máme stanovenu průměrnou hrubou mzdu za rozhodné období 4. čtvrtletí 2020. Jak z této hrubé mzdy spočítat čistou? Použít metodu roku 2020 vč. superhrubé mzdy a nebo použít metodu 2021, tedy po zrušení superhrubé mzdy? 

Prosím o informaci k průměrnému hodinovému výdělku a nejnižší úrovně zaručené mzdy dle zákona č. 258/2020 Sb., kterým se mění zákoník práce - právní úprava § 357 odst. 1 zákoníku práce, s účinností od 30. 7. 2020. Dozorujeme ve zpracování mezd více firem, kde firmy používají různé mzdové softwary. Zajištění zaručené mzdy a průměrného výdělku je ale rozdílný. Některé v případě, že zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci použít průměrný výdělek, který nedosahuje zjištěný částky nejnižší úroveň zaručené mzdy, je tedy nižší, použijí jako průměrný výdělek hodinovou nejnižší úroveň zaručené mzdy pro danou skupinu prací, a to po celé čtvrtletí. V případě ale, že je potřeba použít průměrný hodinový výdělek celý měsíc (např. překážka v práci) a při uplatnění nejnižší úrovni zaručené mzdy se stane, že vyjde při měsíční mzdě částka nižší než nejnižší úroveň měsíční mzdy. Do zaručené měsíční mzdy tedy poskytují doplatek v odměnách, aby zachovaly úroveň zaručené mzdy. Jiný software použije nejnižší úroveň zaručené mzdy jako podíl nejnižší úrovně zaručené mzdy a fondu pracovní doby na příslušný měsíc, a pokud je průměrný hodinový výdělek zaměstnance nižší než vypočítaný podíl, uplatní se vypočítaný podíl, a to podle každého měsíce, v kterém vzniká právo použít průměrný výdělek. To znamená, že průměrný výdělek je v daném čtvrtletí ale každý měsíc jiný. Všechny firmy tvrdí, že jejich výpočet je správný. Prosím tedy o upřesnění, které z výše uvedených stanovení průměrných hodinových výdělků je od 30. 7. 2020 správné, abychom dodrželi dikci zákona.

Jaké se mají používat sazby daně a pojistného při zjišťování průměrného čistého měsíčního výdělku, který se uvádí na formulář pro Úřad práce, dle kterého ÚP vyplácí podporu v nezaměstnanosti? Dle § 356 odst. 3 zákoníku práce se použijí podmínky a sazby platné pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Jaký měsíc se tím myslí - je to měsíc, v němž skončil pracovní poměr zaměstnance? Má se v průměrném čistém měsíčním výdělku projevit i případný daňový bonus?

(8. 12. 2020, on-line) 1. SJEDNÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU NA DOBU URČITOU V ROZPORU SE ZÁKONEM Podle ustanovení § 39 odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění...

Zaměstnankyně pracovala od počátku kalendářního roku do 13. 4. 2020 na pozici vedoucí oddělení. Od 14. 4. 2020 nastoupila na mateřskou dovolenou a ke stejnému datu tj. ke 14. 4. 2020 došlo dodatkem ke smlouvě ke změně pracovního zařazení na pozici zástupce vedoucího a dohodou o mzdě i ke změně měsíční mzdy (vedoucí oddělení vykonávala zaměstnankyně jako zástup za rodičovskou). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou a skončila dne 19. 10. 2020. Jaký průměrný výdělek bude použit pro výpočet proplacené dovolené. Je přípustné použítí průměru dosaženého před nástupem na mateřskou s ohledem na skutečnost, že se nejedná o čerpání, ale proplacení dovolené? Nebo bude použit pravděpodobný průměrný výdělek pro pracovní zařazení v době ukončení pracovního poměru.