Povinnosti zaměstnavatele - strana 2

Aby byla od 1. 10. 2023 v dohodě o provedení práce splněna informační povinnost, stačí podle § 77a odst. 1 písm. g) a h) uvést přímo v dohodě následující: „Zaměstnanec si pracovní dobu rozvrhuje sám s ohledem na potřeby zaměstnavatele. Rozsah práce nesmí přesáhnout 300 hodin ročně. Zaměstnanci je během výkonu práce poskytnut nepřetržitý denní odpočinek, nepřetržitý odpočinek v týdnu a přestávka v práci na jídlo a oddech, případně přiměřená doba na oddech a jídlo za podmínek dle § 88 až § 90a a § 92 zákoníku práce.“?

V současné době máme ve smlouvě pro homeoffice uvedeno, že: „zaměstnanci nenáleží žádné zvláštní náhrady za např. údržbu pracoviště homeoffice (úklid, vytápění...) ani náhrady za tam spotřebované energie nebo za použití vlastních prostředků, kterými plní úkoly vyplývající z pracovního poměru.“ V dalším bodu smlouvy je však uvedeno: „Smluvní strany se dohodly na tom, že zaměstnanci náleží paušální náhrada za použití vlastního internetového nebo telefonického připojení ve výši 500 Kč měsíčně.“ Musíme tyto smlouvy změnit v souvislosti novelou zákoníku práce účinnou od 1. 10. 2023?

Máme ve firmě jedinou zaměstnankyni, která od 3. 9. 2023 nastoupila na mateřskou dovolenou. Pak bude čerpat dovolenou a zažádala o rodičovskou dovolenou. Jiný zaměstnanec nebude na její místo nastupovat. Máme firmu odhlásit ze zákonného pojištění zaměstnavatele? Psala jsem na Kooperativu a bylo mi doporučeno vyplnit odhlášku. (Na druhou stranu může zaměstnankyně od firmy dostat odměny a nějaký příjem tam pro výměru nastat může.) 

V případě některých profesí je práce rozvrhována zaměstnavatelem zaměstnancům tak, že je vykonávána i v noci. Zákoník práce rozlišuje pojmy noční práce a zaměstnanec pracující v noci. Noční práce je odměňována příplatkem. Zaměstnavatelé někdy zaměňují „noční práci“ a „zaměstnance pracující v noci“ a mylně se domnívají, že pouze „zaměstnanci pracující v noci“ mají právo na příplatek za práci v noci.

Naše zaměstnankyně čerpala rodičovskou dovolenou, poté požádala o prodloužení neplaceného volna do 4 let věku dítěte. Žádosti bylo vyhověno. Musíme jí po vyčerpání tohoto neplaceného volna umožnit návrat na stejné místo – specifická pozice vedoucí sekretářka – a nebo jí můžeme přeřadit na jiné, podobné administrativní místo? Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele v tomto případě?

Prezident Petr Pavel podepsal zákon o ochraně oznamovatelů. Oznamovatelé protiprávního jednání budou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Zákon má ochránit oznamovatele před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného...

Digitalizace se stává stále důležitější součástí moderního pracovního prostředí a ovlivňuje výkon práce v mnoha směrech. Jednou z oblastí, kde digitální transformace přináší zásadní změny, je i řízení lidských zdrojů. S narůstající složitostí personální agendy a s požadavky na rychlost, efektivitu a transparentnost procesů je digitalizace HR agendy klíčovou součástí úspěšného řízení zaměstnanců a rovněž i rozvoje podnikání.

Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je upravena zejména zákonem č. 118/2000 Sb. , o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů. Tento zákon poskytuje zaměstnancům, jejichž mzdové nároky nebyly zaměstnavatelem včas a řádně uspokojeny, právní prostředek ochrany, který jim umožňuje alespoň částečné uspokojení těchto nároků ze strany úřadu práce.

Po řadě dosud neúspěšných pokusů to nyní konečně vypadá, že nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon“) bude definitivně přijat a nabude účinnosti pravděpodobně již 1. 8. 2023.

Zpráva z Olomouckých právnických dnů – sekce pracovního práva JUDr. Petr Podrazil Ph.D. Ve dnech 18. a 19. 5. 2023 se v prostorách Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci...

Senát schválil novelu, která posiluje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Úprava přináší zpřesnění podmínek při podání a vyřízení žádosti o pokrytí dlužných mzdových nároků zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se dostal...

  Výkladová stanoviska AKV (XXIX.) JUDr. Petr Bukovjan JUDr. Bořivoj Šubrt Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. 11. a 5. 11. 2022 1. POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE...

Od 1. 4. 2023 platí některé nové povinnosti zaměstnavatele vůči OSSZ. Přihlašovat se budou také sami zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají pouze nepojištěné osoby a do účinnosti novely jinak z tohoto důvodu nepodléhali nutnosti registrace u ČSSZ. Nyní tuto povinnost mít budou. Znamená to, že pokud zaměstnáváme pouze zaměstnance na DPP, musíme se jako zaměstnavatel od 1. 4. 2023 na OSSZ registrovat?

Společnost vznikla 1. 6. 2022, činnost začala vykonávat 1. 10. 2022, od stejného data měla zaměstnaných 60 zaměstnanců s úvazkem 37,5 hod ve směnném provozu (hodiny 27 900). Jak se bude počítat průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců a jaká vznikne společnosti povinnost odvodu? Vyjdeme li z metodiky MPSV „Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, součet odpracovaných a neodpracovaných hodin se dělí pouze poměrnou částí celkového ročního fondu pracovní doby připadající na ty měsíce, ve kterých byla činnost vykonávána.", pak 27 900 / fond za 6.–12. měsíc nebo 10.–12. měsíc, nebo 1.–12. měsíc?

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) se při svých kontrolách zaměřuje mimo jiné také na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Za rok 2022 provedl SÚIP v této oblasti celkem 3...

Pokud poskytovatel pracovnělékařských služeb uvede v lékařském posudku, že zaměstnanec dlouhodobě pozbyl zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci, je to pro zaměstnavatele důvodem k rozvázání pracovního poměru výpovědí. Co ale rozumět pod pojmem „dosavadní práce“, aby byl takový výpovědní důvod skutečně naplněn?

Máme se zaměstnanci uzavřeny dohody o srážkách ze mzdy (na úhradu příspěvku zaměstnance na penzijní připojištění, na soukromé telefonní hovory, na úhradu rozdílu hodnoty stravenky a příspěvku zaměstnavatele na stravování apod.). Jak dlouho se musí dohody o srážkách uchovávat v případě, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr nebo byla stávajícím zaměstnancem dohoda zrušena? Jak dlouho uchovávat žádosti zaměstnance o poukazování mzdy na účet?

Dobrý den, v naší společnosti se stal pracovní úraz s hospitalizací delší než 5 dní externímu pracovníkovi. Je to Čech, zaměstnaný u německé firmy, která nám montuje novou linku. Jak se řeší jeho pracovní úraz. Stal se na našem pracovišti, ale on není naším zaměstnancem. Je můj názor správný, že úraz zapíšeme do knihy úrazů a informujeme jeho zahraničního zaměstnavatele. Vzhledem, k tomu, že není náš zaměstnanec, netýká se nás hlášení na OIP apod. Neradi bychom něco zanedbali, ale na druhou stranu se všude píše, že ohlašovací povinnost má zaměstnavatel.

Občané Ukrajiny a v některých případech i příslušníci dalších tzv. třetích států, kteří uprchli před ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, měli v minulém roce možnost požádat v členských státech EU o dočasnou ochranu, která byla těmto osobám úvodem poskytnuta v rozsahu jednoho roku.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce.