Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovního poměru - strana 3

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. 21 Cdo 238/2019, ve kterém přijal dovolací soud závěr, že jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu není s odkazem na ustanovení § 147 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, přípustné, se s pozitivní reakcí u odborné veřejnosti nesetkal. Také Ústavní soud při projednávání ústavní stížnosti projevil určité pochybnosti, ale důvod ke zrušení daného rozhodnutí nakonec neshledal.

Zákoník práce chrání zaměstnance pro případ rozvázání pracovního poměru různými způsoby. Jsou jimi mj. ochranná doba v režimu právní úpravy zákazu výpovědi (ze strany zaměstnavatele), ale ve vztahu k tzv. odborovým funkcionářům též podmínka předchozího souhlasu odborové organizace s výpovědí nebo okamžitým zrušením jejich pracovního poměru. Je mezi nimi nějaká spojitost?

V kolektivní smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací nebo ve vnitřním předpisu vydaném zaměstnavatelem samotným lze nalézt řadu ujednání (ustanovení), na jejichž základě vzniká zaměstnanci nárok na specifický druh mzdové složky. Současně jsou ale upraveny podmínky, které musejí být splněny, aby ke vzniku takového nároku vůbec došlo. V této souvislosti se často objevuje podmínka trvání pracovního poměru zaměstnance v rozhodném období.

Vztah k právním předpisům § 52 odst. 1 písm. g) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Související ustanovení: § 41 odst. 2 písm. a) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce...

Vztah k právním předpisům § 52 písm. f) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Související ustanovení: § 41 odst. 2 písm. a) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce Pojmové znaky...

Je zcela běžnou praxí, že zaměstnavatelé zúčtovávají svým zaměstnancům určité příjmy (plnění), bezprostředně související se skončením zaměstnání. Zpravidla se nejčastěji jedná o odstupné, kdy zákoník práce v ustanovení § 67 konkretizuje podmínky, za kterých je odstupné vypláceno, včetně minimálních násobků průměrného výdělku, na které mají zaměstnanci zákonný nárok.

Stávající právní úprava stále obsahuje nabídkovou povinnost zaměstnavatele. Už ale nikoliv v souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí, jak tomu bylo až na výjimky do konce roku 2006, ale v návaznosti na odvolání zaměstnance z vedoucího pracovního místa, resp. jeho vzdání se tohoto pracovního místa. Důležitou roli přitom hraje i přiměřenost lhůty, která je s nabídkou zaměstnavatele spojena a v níž se musí zaměstnanec rozhodnout, zdali zmíněnou nabídku přijme, či nikoliv.

K 31. 8. 2019 v naší organizaci skončil zaměstnanec a odcházel z odstupným. Bohužel jsme mu chybně vyplatili 3 měsíční odstupné, i když měl podle zákoníku práce nárok pouze na 2 měsíční. Přišli jsme na to na konci prosince a v našem účetnictví jsme si to opravili. Teď ale nevíme, jaké kroky máme směrem k bývalému zaměstnanci podniknout, aby nám navíc vyplacené peníze vrátil, je-li to vůbec možné. Jsme příspěvková organizace. 

Zaměstnanci platí pojistné na zdravotní pojištění prostřednictvím svého zaměstnavatele. Na rozdíl od zbývajících skupin plátců (osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů) se tak zaměstnanci nemusí starat o placení pojistného, neboť v celkové platbě hrazené zaměstnavatelem je zahrnuta i částka placená zaměstnancem odpovídající jedné třetině této platby. K jejímu sražení zaměstnavatel nepotřebuje souhlas zaměstnance.

Základní informace Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (dále jen „pracovní posudek“), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů od doručení žádosti zaměstnanci tento posudek vydat. Zaměstnavatel má však tuto povinnost nejdříve v době 2 měsíců před skončením zaměstnávání zaměstnance. Právo požádat o vydání pracovního posudku má každý zaměstnanec, tedy zaměstnanec zaměstnaný na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Základní informace Při skončení zaměstnání je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a to bez ohledu na to, zda zaměstnanec u zaměstnavatele pracoval v pracovním poměru, na základě dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti. Výše uvedená povinnost zaměstnavatele je automatická, není vázána na žádost zaměstnance nebo třetí osoby (například budoucího zaměstnavatele či rodinného příslušníka zaměstnance). Upozornění: Nevydá-li zaměstnavatel zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, hrozí zaměstnavateli pokuta od inspekce práce ve výši až 2.000.000,- Kč. Kontroly týkající se vydávání potvrzení o zaměstnání jsou přitom pravidelně uváděny v programech kontrolních akcí vydávaných Státním úřadem inspekce práce. Povinnost vydat potvrzení o zaměstnání se vztahuje také na případy, kdy probíhá soudní řízení týkající se neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Dokud totiž není takové řízení pravomocně skončeno, považuje se rozvázání pracovního poměru za platné. Pokud zaměstnavatel povinnost vydat potvrzení o zaměstnání při skončení zaměstnání nesplní, může se zaměstnanec domáhat jeho vydání žalobou u soudu, a to v obecné promlčecí lhůtě 3 let. Upozornění: V případě nevydání potvrzení o zaměstnání může být zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu mu tím vzniklou. Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit, může spočívat například v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, jestliže s ním tento zaměstnavatel odmítl bez předložení potvrzení o zaměstnání uzavřít pracovní poměr. Pokud v případě smrti zaměstnavatele dojde k ukončení zaměstnání, vydává potvrzení o zaměstnání na žádost zaměstnance krajská pobočka úřadu práce.

Základní informace V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání. Toto pracovní volno se poskytuje bez ohledu na způsob skončení pracovního poměru, tedy např. bez ohledu na to, zda jde o výpověď ze strany zaměstnavatele, výpověď ze strany zaměstnance nebo dohodu.

Základní informace Odstupné představuje formu odškodnění zaměstnance za nezaviněnou ztrátu zaměstnání. Pokud je se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr výpovědí danou zaměstnavatelem nebo dohodou z důvodu, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část, že se přemísťuje zaměstnavatel nebo jeho část, nebo stane-li se zaměstnanec pro zaměstnavatele nadbytečným (organizační důvody), nebo pro nepříznivý zdravotní stav zaměstnance z důvodu pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, má zaměstnanec nárok na odstupné.

Základní informace Při trvání pracovního poměru dovolená nevyčerpaná v daném kalendářním roce ani nezaniká ani zaměstnanec nemá nárok na její proplacení. V případě, že zaměstnavatel neurčil čerpání dovolené ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatele povinen nevyčerpanou dovolenou proplatit (toto je jediná možnost obdržet za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy, neboť při trvání pracovního poměru nelze nevyčerpanou dovolenou proplatit). Alternativně lze nevyčerpanou dovolenou převést na nového zaměstnavatele, pokud o to zaměstnanec požádá, a jak stávající, tak i nový zaměstnavatel se dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou či její část a pokud se jedná o zaměstnání na sebe bezprostředně navazující.

Zaměstnavatel ukončí svou činnost k 31. 10. 2018. Zůstává mu poslední zaměstnankyně, která je nyní na mateřské a od 16. 10. bude na rodičovské dovolené. Jak ukončit pracovní poměr? Pokud by nedošlo k dohodě a byla dána výpověď (ještě do konce září), tak pracovní poměr skončí až 30. 11. 2018, i když zaměstnavatel už v tu dobu nebude existovat? Jak potom udělat odhlášky na sociální a zdravotní pojištění? A nebo zaměstnavatel nemůže skončit, pokud má zaměstnankyni ve výpovědní době? 

Zaměstnavatel se zaměstnankyní dohodl na ukončení pracovního poměru dohodou k 31. 8. 2018, důvodem jsou organizační změny na straně zaměstnavatele, zaměstnankyně se stala nadbytečnou. V roce 2012 nastoupila zaměstnankyně na mateřskou dovolenou, na kterou navázala rodičovskou dovolenou. V roce 2015 nastoupila na mateřskou dovolenou s druhým dítětem. Druhá rodičovská dovolená končí ke dni 31. 8. 2018. Pokud by zaměstnankyně mohla nastoupil zpět na svou pozici, příslušela by jí měsíční mzda 20 500 Kč. Odstupné bude 3 x 20 500 Kč = 61 500 Kč a nebude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění, pouze bude odvedena záloha na daň z příjmu? Jak určit průměrný hodinový výdělek pro výplatu nevyčerpané dovolené? Tato položku bude podléhat odvodu zdravotního a sociálního pojištění i zálohy na daň z příjmů? 

Prosím o zodpovězení dotazů k vystavování zápočtových listů v různých případech: 1) Zaměstnankyně byla zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2004 a v r. 2005: Bylo třeba vydat zápočtový list? 2) Dále byla tatáž zaměstnankyně zaměstnána na dohodu o provedení práce v r. 2010, ale bylo to již souběžně s pracovním poměrem (při peněžité pomoci v mateřství), po skončení dohody pracovní poměr stále trval až do r. 2017. Po skončení pracovního poměru jí byl vydán zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na pracovní poměr. Měl jí být vydán i zápočtový list na dohodu o provedení práce, kterou měla uzavřenou souběžně po část pracovního poměru? 3) Zaměstnankyně (jiná) měla uzavřenou dohodu o pracovní činnosti souběžně s pracovním poměrem. Dohodu ukončila, ale pracovní poměr trvá - měl být vystaven zápočtový list (potvrzení o zaměstnání) na dohodu o pracovní činnosti?

V jednom z minulých čísel tohoto časopisu jsem se na tomto místě zmínil o rozhodnutí Nejvyššího soudu, které se týkalo pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti) vydaného zaměstnavatelem ve smyslu ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jen připomenu, že takový dokument je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci jen na jeho žádost a do 15 dnů. Nemá však povinnost tak učinit dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.

Společnost, která se ruší, vyplácí zaměstnancům odstupné. Jeden zaměstnanec, který má pracovní smlouvu na dobu určitou (do 31. 1. 2018), odpracoval více než 2 roky. Dle mého názoru jemu náleží odstupné trojnásobku jeho průměrného výdělku [zákoník práce - § 67 odst. 1 písm. c)]. Ze strany daňového poradce bylo mi řečeno, že dostane odstupné dvojnásobku jeho průměrného výdělku, odůvodnil to tím, že zaměstnanci zůstává odpracovat dva měsíce (prosinec a leden). V jaké výši by měl zaměstnanec dostat odstupné?

Jednou z povinností zaměstnavatele v souvislosti se skončením pracovního poměru (případně pracovněprávního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce) je dle ustanovení § 314 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, vydání pracovního posudku (posudku o pracovní činnosti). Na rozdíl od potvrzení o zaměstnání je k jeho vydání zaměstnavatel povinen jen na žádost zaměstnance, a to do 15 dnů. Nemá však povinnost vydat zaměstnanci pracovní posudek dříve než v době 2 měsíců před skončením jeho zaměstnání.