Mzdy a platy - strana 64

Počet vyhledaných dokumentů: 1328
Počet vyhledaných dokumentů: 1328
Dobrý den, jsme s.r.o. na Mzdových výměrech máme vždy - Základní měsíční mzda např ve výši 12 100 Kč + diferenciační-osobní příplatek až do výše 5 000 Kč. Celkem je tedy měsíční mzda 17 000 Kč. Ten diferenciační příplatek je pohyblivá částka, ale krátí se jen ve vyjímečných případech. Jde nám o to, jestli to takto můžeme nechat a nebudeme mít problém se zaručenou mzdou třeba pro řidiče, která je od 1.1.2017 vyšší. Zaměstnanec má vlastně dle Mzdového výměru tedy skutečně za měsíc bez příplatků za přesčas, noční, SO a NE, svátky a ztížené prostředí mzdu vyšší než je zaručená mzda (např.našich 17 000 Kč). Je to tak správně? Můžeme Mzdové výměry takto nechat. Děkuji
Vydáno: 10. 01. 2017
Jednatel firmy podle smlouvy dostane odměnu za výkon své činnosti, a to jednorázově v měsíci prosinci za celý kalendářní rok ve výši 50 000 Kč. Co vše je třeba udělat? Kdy a jak ho přihlásit k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a jaké srážky z tohoto příjmu provést?
Vydáno: 10. 01. 2017
Zaměstnanec neziskové společnosti (poloviční úvazek, nízká mzda) má dohodnutou bezúročnou půjčku, kterou splácí každý měsíc - 1 500 Kč. Nyní mu přišel k zaměstnavateli exekuční příkaz na srážky za mzdy - nepřednostní pohledávka. Může mu zaměstnavatel strhávat zároveň exekuční srážku i splátku půjčky, nebo je nutné dodržet nějaké minimum, které musí zaměstnanec dostat? 
Vydáno: 09. 01. 2017
Celá firma, cca 50 zaměstnanců, pojede na workshop. Jedná se o dvoudenní workshop, konaný od sídla firmy cca 150 km. Všichni vyjedou ve stejný čas a návrat je také společný. Lze vystavit hromadný cestovní příkaz nebo každý zaměstnanec musí vystavit sám za sebe? 
Vydáno: 05. 01. 2017
  • Článek
Právní úprava náhrady mzdy při DPN Ustanovení § 192, 193 a 194 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další navazující ustanovení ZP - §...
Vydáno: 02. 01. 2017
  • Článek
Rozvržení týdenní pracovní doby pedagogických pracovníků jako jednu z nejobtížnějších oblastí praktické personalistiky ve školách a školských zařízeních ovlivňuje jednak obecná právní úprava provedená zákoníkem práce (§ 81 a násl.), a dále zvláštní úprava obsažená v ustanovení § 22a zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících (dále jen ZPP).
Vydáno: 21. 12. 2016
  • Článek
Na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji nákladů na bydlení, včetně výše nájemného a spotřebitelských cen energií a služeb, došlo jako každý rok ke změně částek normativních nákladů na bydlení. Pro rok 2017 však došlo k jejich snížení, na rozdíl od předchozího roku, kdy byly částky zvýšeny. Částky životního minima se ani pro tento rok nemění (jejich poslední zvýšení proběhlo v roce 2012).
Vydáno: 21. 12. 2016
  • Článek
S účinností od 1. 1. 2017 dochází ke změně nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 336/2016 Sb. Měsíční minimální mzda se zvýšila z částky 9 900 Kč na částku 11 000 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 58,70 Kč na částku 66,00 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba úměrně zvýší). Analogicky se zvyšují též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy. Ruší se speciální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy pro poživatele invalidních důchodů (dosud § 4 NV). Od začátku příštího roku platí i pro ně uvedené částky.
Vydáno: 21. 12. 2016
Společnost s.r.o. zaměstnává ve státech EU zaměstnance na hlavní pracovní poměr, tito zaměstnanci nevytvářejí v těchto zemích ekonomickou činnost, zaměstnavatel tedy nemá v těchto zemích zřízené provozovny. Tito zaměstnanci plní funkci obchodních zástupců a a zajišťují české společnosti kontakty na firmy, které mají zájem o pořízení zboží. Na základě těchto kontaktů česká společnost prodává do těchto zemí zboží. Tito zaměstnanci mají home-office, pracují tedy výlučně ve své zemi. Zaměstnavatel využívá v předmětných zemích personalisty, kteří zpracovávají mzdu dle pravidel dané země a veškeré mzdové odvody a výkazy jsou odváděné výlučně v zemi zaměstnance. Zaměstnanci používají pro výkon práce automobil společnosti a PC vybavení. Otázka 1. Je správný náš názor, že neuskutečňují ekonomickou činnost ani majetek zde přemístěný není za účelem ekonomické činnosti, nevzniká tedy společnosti povinnost registrace v těchto zemích? Tito zaměstnanci nic neprodávají, všechno zboží jde z CZ či třístranným obchodem kde je CZ osoba prostřední osobou. 2. Jaké pravidla pro diety (dle zákonů naší země či státu jejich bydliště?) by měla naše společnost vyplácet těmto zaměstnancům v případě pro ně tuzemských cest (cest po jejich státě) a v případě zahraničních cest, například do místa sídla zaměstnavatele (ČR)? 
Vydáno: 07. 12. 2016
  • Článek
Po přijetí zákona o státní službě, do kterého byl v podstatě převzat dosavadní systém odměňování zaměstnanců ve veřejné správě a službách, byla provedena analýza hlavních problémů, které v souvislosti s platnou právní úpravou poskytování platů v praxi správních úřadů vznikají.
Vydáno: 25. 11. 2016
  • Článek
Jako již pravidelně začátkem každého kalendářního roku, též od 1. 1. 2017 došlo k řadě legislativních změn. Abychom Vám usnadnili orientaci v tom, co se změnilo a co zůstává stejné, přinášíme Vám (obdobně jako v minulých letech ve dvou částech) přehled důležitých údajů (nejen) v pracovněprávní oblasti.
  • Článek
Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (DPN) a karanténě po dobu prvních 14 kalendářních dnů (2 týdnů).
Vydáno: 25. 11. 2016
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – IV. část 28. REŽIM ODPOVĚDNOSTI ZAMĚSTNAVATELE ZA ÚJMU ZPŮSOBENOU ZAMĚSTNANCI Zaměstnavatel vyhradil...
  • Článek
Právní věta Je to zaměstnavatel, kdo v mezích stanovených pracovní smlouvou a ostatními pracovněprávními předpisy určuje všechny okolnosti konkrétního výkonu práce zaměstnancem. Je-li tedy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ujednáno...
Vydáno: 25. 11. 2016
Našim zaměstnancům dáváme mzdový výměr, který je složen ze dvou složek: tarifní třídy a osobního hodnocení. Můžu součet těchto dvou složek, které musím vyplatit, považovat za zaručenou mzdu v jednotlivých tarifních třídách?
Vydáno: 22. 11. 2016
  • Článek
Jedním z hlavních průvodních jevů závislé práce je výkon práce za mzdu, plat či jinou formu odměny. Odměna za práci představuje pro zaměstnance důležitý, ne-li klíčový důvod, pro nějž závislou práci koná. Dosažená mzda mu totiž umožňuje uspokojovat životní potřeby sebe a své rodiny. I přes tento význam mzdy není v českém zákoníku práce zakotvena povinnost, aby byla mzda sjednána v pracovní nebo kolektivní smlouvě (na rozdíl například od zákoníku slovenského).
Vydáno: 21. 10. 2016
  • Článek
Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance představuje ve zdravotním pojištění důležitou hodnotu, od které se v mnoha dále uvedených situacích odvíjí placení pojistného jak zaměstnavatelem, tak zaměstnancem.
Vydáno: 21. 10. 2016
  • Článek
Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV ve Škoda Auto, a.s., Mladá Boleslav, dne 2. 2. 2016 – III. část 26. ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA SCHODEK NA SVĚŘENÝCH HODNOTÁCH Na základě...
Na zaměstnance přišel exekuční příkaz podle § 277 o. s. ř. a podle § 52 o. s. ř. Spadá do těchto srážek i daňový bonus, který mu vzniká při výpočtu mzdy? Kdy lze postihnout při srážkách ze mzdy i daňový bonus? 
Vydáno: 16. 10. 2016
  • Článek
Vysílání zaměstnanců na zahraniční pracovní cesty a jejich realizace stále přináší množství problémů, nejasností a chyb obsažených v každodenních dotazech. Tento článek se pokusí mnohé objasnit.
Vydáno: 23. 09. 2016