Mzdy a platy - strana 63

Vzhledem k situaci na pracovním trhu firma uvažuje o náboru zaměstnanců i mimo území města svého závodu s tím, že by zaměstnancům hradila cestu do zaměstnání, případně některým by zajistila ubytování. Jak dlouho je možné takto postupovat, aby se stále jednalo o cestovní náhrady a firma by nemusela dopravu apod. standardně dodaňovat? Jaká kvalita ubytování bývá před finančním úřadem obhajitelná (řada firem zaměstnance ubytuje na ubytovnách, kdy stěží někdo vydrží)?

Chceme dát některým zaměstnancům do mzdy pevnou částku, kterou zatím vedeme jako ostatní příplatek - ohodnocení. Tuto částku chceme vyplácet bez ohledu na odpracované hodiny a přesčasové hodiny (nepočítala by se ale z této částky případná práce přesčas, jako se počítá ze základní mzdy, ale samozřejmě do výpočtu na průměr by tato pevná částka vstupovala). Můžeme si to takto nastavit ve mzdách? 

Dosud využíváme klasických obálek, sáčkujeme do něj výplatní pásky. Máme záměr tento postup zrušit a využít personálního portálu, který nám náš software umožňuje. Každý zaměstnanec má individuální přihlašovací heslo, kde každý měsíc může výplatní pásky tisknout, nebo jen nahlížet, dívat se do historie atd. Musíme mít písemný souhlas, že výplatní pásky se budou předávat přes portál? Nebo to rozhodnutím můžeme jednostranně stanovit, že s účinnosti od tehdy budou výplatní pásky předávány výhradně přes portál?

Přijatá na zasedání Kolegia expertů AKV v Kolíně ve dnech 4. a 5. 11. 2016 – I. část

S účinností od 28. 2. 2017 byla přijata novela občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) a v ní obsažená a související novela zákoníku práce (zákona č. 262/2006 Sb.), které byly provedeny zákonem č. 460/2016 Sb. vyhlášeným ve Sbírce zákonů dne 30. 12. 2016 (účinnost byla stanovena šedesátým dnem po vyhlášení, jenž vychází na 28. 2. 2017). Zákonem č. 458/2016 Sb. byl také změněn zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který byl rovněž ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 30. 12. 2016 a účinnosti nabyl patnáctým dnem po vyhlášení, tj. 14. 1. 2017.

Při kontrole sald po mzdové účetní, která už ve firmě nepracuje, byly zjištěny přeplatky i nedoplatky na mzdách. Jedná se hlavně o zaměstnance, kteří poštu nevyzvedávají, jsou v exekuci a vymáhání přes právníka by bylo finančně náročnější a zřejmě by stejně k ničemu nevedlo. Částky jsou do 1 000,- Kč; je možno tyto přeplatky odepsat do daňových nákladů? Taktéž se objevil opačný případ, kdy jsme poštou vyzvali zaměstnance k převzetí doplatku mzdy, pošta se vrátila, peníze není kam poslat. Můžeme odepsat naopak do výnosů?

1.Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v pátek nepůjde do práce a tento den si "nadělá" další den v sobotu, náleží mu příplatek za sobotu? 2. Zaměstnanec, který má pracovní dobu od 6:00 do 14:00, si udělal přesčas od 14:00 do 16:00, tzn. 2 hod přesčasu, tento přesčas si vybere formou náhradního volna, náleží mu příplatek za odpolední směnu?

Zaměstnavatel sjednává se zaměstnanci jako místo výkonu práce území města Brna. Zaměstnanci jsou občas vysláni na nákup, vyřídit poštu apod., město však často neopustí. Jaké nároky zaměstnancům z tohoto plynou, resp. může zaměstnavatel proplácet například náhradu za použití osobního vozidla, a současně to považovat za osvobozený příjem na straně zaměstnance a daňový náklad na straně zaměstnavatele (podobně jako u pracovních cest)? Zaměstnanec by neměl nést náklady zaměstnavatele, zároveň se však nejedná o pracovní cestu...

Někteří zaměstnanci používají pro služební cesty automobil kategorie N1. Protože při použití vozidla této kategorie přísluší zaměstnanci dvojnásobek sazby náhrady za jeho opotřebení, je ve firmě diskutována možnost sepsání směrnice, která zaměstnancům použití tohoto vozidla neumožňuje s tím, že pokud jej zaměstnanec přesto použije, zaměstnavatel by vyplatil pouze náhrady ve výši připadající pro osobní vozidlo (M1) - podobně jako je tomu při použití osobního vozidla v případě, že bylo dohodnuta cesta vlakem (tj. proplácí se náhrady v ceně jízdenky). Je takový postup možný, nebo by to bylo považováno za změnu zákonného postupu a směrnice by tak byla od počátku neplatná?

Lze uhradit z FKSP návštěvu sauny? Jsme střední škola, zřízená krajem. Lze pořídit UNIŠEKY a rozdat zaměstnancům?

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Nyní budeme zajišťovat zaměstnancům zvýhodněné tarify na telefon. Vyúčtování probíhá tak, že přijde společná faktura na školu např. pro 15 zaměstnanců, my ji musíme rozpočítat dle telefonního čísla a zaměstnanci srazit z platu. Za tím účelem jsme vyhotovili dohodu o srážkách z platu, kterou Vám v příloze zasílám a ptám se, zda je nutné uvádět tam i číslo toho daného telefonního čísla zaměstnance. Příloha - dohoda o srážkách z platu. Dohoda o srážkách z platu zaměstnavatel: XY sídlo: IČ: zastoupená: (dále jen zaměstnavatel) a paní: XY narozená: trvalé bydliště: (dále jen zaměstnanec) uzavírají tuto dohodu o srážkách z platu Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavírají dne 30. 1. 2017 dohodu o měsíčních srážkách z platu ve prospěch zaměstnavatele, za služby společnosti O2. Částka bude vždy zaokrouhlena na celé koruny. V případě, že nebude možno srážku z platu provést, zaměstnanec se zavazuje částku za služby uhradit v hotovosti, nebo zasláním na bankovní účet zaměstnavatele č. 19...., a to vždy do 15. následujícího měsíce. Jako variabilní symbol uvede číslo telefonu. V obci ... 30. 1. 2017, podpis zaměstnavatele, podpis zaměstnance.

Pokud je zaměstnanci změněna týdenní pracovní doba ze 37,5 hod (směnný provoz) na 40 hod, musí se vystavit i nový mzdový výměr s přepočtenou měsíční mzdou, nebo může být stále měsíční mzda 20 000 Kč? Mzda není uvedena v pracovní smlouvě, je dána mzdovým výměrem - měsíční mzda. Týdenní úvazek byl původně uveden ve smlouvě, dodatkem jen upřesněn, že úvazek bude 1,00, původně bylo ve smlouvě 37,5 hod. 

Nařízení vlády č. 449/2016 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2017 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, přímo ovlivňuje výši nezabavitelné částky v r. 2017, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy.

Pracovníkovi byla od 1. 1. 2017 zvýšena hodinová mzda. Výpočet náhrady byl spočítán ze mzdy za 4. čtvrtletí 2016, tedy ze mzdy nižší. Má se náhrada ze zvýšené mzdy přepočítat nebo používat již stanovený průměr pro 1. čtvrtletí 2017?  

Typickým způsobem zániku pohledávky je její splnění. Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli pohledávku na výplatu mzdy a zaměstnavatel ji uspokojí tím, že mzdu zaměstnanci zaplatí. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci pohledávku na náhradu škody a zaměstnanec vzniklou škodu nahradí apod. Ne každá pohledávka ale musí zaniknout splněním.

S účinností od 1. ledna 2017 jsou zaměstnavatelé při poskytování cestovních náhrad povinni postupovat podle nových právních předpisů, které na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 189 zákoníku práce vydávají formou vyhlášek Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo financí. Pro letošní rok byly uveřejněny pod č. 440/2016 Sb. a č. 366/2016 Sb. Tyto vyhlášky jsou veřejně dostupné na webových stránkách Ministerstva vnitra stejně jako ostatní právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů.

V předminulém čísle našeho časopisu jsme Vás seznámili s některými důležitými údaji (nejen) z pracovněprávní oblasti a jejich případnými změnami od 1. 1. 2017. V tomto čísle pokračujeme druhou částí a dalšími důležitými čísly.

Jednatel ve spol. s r. o. plní jednak bezplatnou funkci jednatele a zároveň pracuje ve společnosti na pracovní poměr jako technolog. Je možné, aby souběžně čerpal dovolenou z pracovního poměru, ale nadále vykonával funkci jednatele? Jedná se nám o to, zda můžeme proplatit cestovní náhrady za služební cestu v této době a budou uznány jízdy vozidlem jako služební?

1. Montážní česká firma vysílá své zaměstnance do Německa. Zaměstnanci jsou tři týdny v Německu a jeden týden v ČR. Měla by být minimální mzda stanovena podle české či německé legislativy? A kolik by případně tato mzda činila u pomocné síly - montéra? 2. Český dopravce vysílá zaměstnance do Německa, Rakouska, Slovenska. Zaměstnanci jsou většinu z měsíce po rozvážkách. Podle které legislativy bude u těchto zaměstnanců stanovena minimální mzda?

Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu do Německa. Na cestu nebyla poskytnuta záloha. V Německu si vyměnil českou měnu za eura, k výměně doložil kurs ze směnárny. Hotel platil soukromou platební kartou, platbu resp. kurs doložil výpisem kartové transakce. V § 187 ZP je stanoveno, že „při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183. Po návratu bude zaměstnanec vyúčtovávat CP dle dohody v české měně, přičemž budou použity kursy takto: stravné kursem ČNB platným v den zahájení cesty, hotel doloženým výpisem z banky (kartové transakce), ostatní vedlejší výdaje doloženým kursem se směnárny.