Cestovní náhrady - strana 3

Jsme církevní střední a základní škola, zřizovatelem není kraj či obec, ale biskupství. Na základě uzavřených smluv s Domem zahraniční spolupráce (dále jen „DZS“) organizujeme mobility zaměstnanců v rámci programu Erasmus a od DZS na to získáváme finanční prostředky. Zaměstnanci tedy vyjíždí na zahraniční pobyty a DZS stanovuje, jakou finanční dotaci na ten který konkrétní pobyt do té které země poskytne. Finanční dotace zahrnuje mimo jiné stanovené paušální náklady na cestu tam a zpět (tzv. cestovní náklady) a paušální náklady na pobyt (tzv. pobytové náklady). Tyto částky jsou vždy předem před cestou v celkové částce zaslány v eurech zaměstnanci na jeho osobní účet, na základě účastnické smlouvy, případně z části zaměstnavatel např. zaplatí letenky a zbytek dotace zaměstnanci odešle. Zaměstnanec je povinen vyplnit si před cestou cestovní příkaz, nechat si jej schválit a následně po návratu jej nijak nevyplňuje, nedělá vyúčtování pro zaměstnavatele (v rámci DZS online vyúčtuje cestu), nedokládá žádné doklady, pouze se na cestovní příkaz napíše „Kompletně hrazeno z Erasmu“. Koordinátor těchto pobytů říká, že pro zúčtování dotace s DZS není cestovní příkaz potřeba, že zaměstnanci musí mít pouze doklady od výdajů, které měly s pobytem, a jestliže by výdaje byly nižší, než byla dotace poskytnutá zaměstnanci, že jsou povinni (sami mimo zaměstnavatele) rozdíl dodanit. Finanční účetní při zaúčtování částku, která byla zaměstnanci zaslána na jeho účet, účtuje jako cestovní výdaj (512). Není chybou, že cestovní příkaz není vyúčtován, aby bylo jasné, kolik Kč jsou celkově náhrady za pracovní cestu, které jsou osvobozeny od daně z příjmu, a celkově jako o cestovném o tom také účtovat (poskytnuté finanční prostředky předem by byly považovány za zálohu na pracovní cestu). Myslíme si, že vypořádání se s poskytnutou dotací a následně s poskytnutými peněžními prostředky zaměstnanci by se nemělo řídit jen podmínkami stanovenými ve smlouvě s DZS, ale současně, souběžně také účetními a daňovými předpisy. A můžeme ve směrnici o pracovních cestách stanovit rozdílné podmínky pro (případné) vyúčtování pracovních cest v rámci Erasmu oproti ostatním pracovním cestám, např. přiznat kapesné. 

Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.

1) Zaměstnanec jezdí na pracovní cesty, při nichž čerpá stravné na základě vyplněného cestovního příkazu. V případě, že absolvuje pracovní oběd či večeři či snídani s klientem a při návratu o tom předá firmě doklad k zaúčtování a proplacení, krátí se mu v tomto případě v cestovním příkazu stravné za příslušný den? 2) Zaměstnanec pobírá stravenkový paušál. V rámci pracovních povinností/úkolů absolvuje pracovní oběd/večeři/snídani s klientem a doklad o tom poskytne k zaúčtování a proplacení. Má toto jídlo dopad na poskytnutí plného stravenkového paušálu za konkrétní den ?

Zaměstnanec jede na pracovní cestu, kde mu vznikne nárok na stravné. Zároveň k tomu stravnému mu firma chce poskytnout bezplatně jídlo na té pracovní cestě (zajde si na oběd, zaplatí firemní kartou). Stravné mu, ale krátit nechce. Zeptám se, je možné, aby mu firma nekrátila stravné, když se tak se zaměstnancem domluví? A) Pokud to tak jde, musí zaměstnanec něco dodanit? B) Může si firma uplatnit daňový náklad poskytnutého jídla? C) Může si firma uplatnit odpočet DPH z poskytnutého jídla? 

Naše česká společnost zaměstnává zaměstnance s místem výkonu práce na Slovensku. Pracovní Smlouva byla uzavřena dle slovenského zákoníku práce. K sociálnímu a zdravotnímu pojištění je zaměstnanec také přihlášen na Slovensku. Pro účely potvrzení sociálního zabezpečení v ČR máme formulář (A1), vystavený slovenskou soc. pojišťovnou. Daň ze mzdy je také odváděna na Slovensku, jsme zde přihlášeni k dani ze závislé činnosti. Diety (v případě služebních cest na Slovensku) jsou počítány a následně zaměstnanci propláceny také dle slovenského zákoníku. Můj dotaz se nyní týká výši těchto diet spočítaných dle SK zákonů a jejich porovnání dle CZ legislativy. Každý měsíc provádím interně porovnání SK výše diet na CZ výši diet a chápu-li správně, rozdíl, kdy by vypočtené CZ diety > než SK diety proplacené, musela by se výše rozdílu zaměstnanci dodanit dle CZ zákona o dani z příjmu, a zde v ČR také z tohoto rozdílu odvést daň ze závislé činnosti. Můj dotaz se však týká kurzu přepočtu. Jaký kurz Kč/ EUR pro přepočet porovnání výše diet (SK x CZ) mám prosím použít? A dále, dle mým interních výpočtů vychází rozdíl CZ diety > než SK diety např. 15 Kč (kurz jsem zatím pro mé výpočty vždy použila aktuální ČNB). Je tedy prosím dána nějaká určitá korunová hranice, do které není třeba rozdíl zde v ČR zaměstnanci dodaňovat? Viz výše uvedená částka 15 Kč. 

Společnost se sídlem v ČR vysílá zaměstnance na tuzemské pracovny cesty, zaměstnancům je za každé bezplatně poskytnuté jídlo kráceno stravné o 10 %, nikoliv tedy o maximální částku jak je uvedeno v § 163 odst. 2 zákoníku práce. Má tento postup nějaké dopady do daní z příjmu fyzických osob na straně zaměstnanců? Zaslechli jsme názor, že pokud stravné v daném případě není kráceno o maximální možnost uvedenou v § 163 odst. 2, tak rozdíl představuje zdanitelný příjem na straně zaměstance. Má tento postup oporu v zákoně, pokud ano, kde přesně? 

Zaměstnanec má schválenou služební cestu soukromým autem Seat Tarraco z roku 2019, benzín, motor 2,0 TSI, emisní třída Euro6d-TEMP, který má v TP u spotřeby paliva uvedeno: 2018/1832DG,WLTP. Zkoušeli jsme hledat na stránkách výrobce, internetu, ale co tento text znamená jsme nenašli. Jaké číslo průměrné spotřeby mám použít pro výpočet cesťáku?

Zaměstnanec uskutečnil 2 pracovní cesty v jednom kalendářní dni: První pracovní cesta - zahraniční, na tuto nastoupil 14. 2. v 7 hod. v ČR, hranice Slovenska překročil v 8:20 hod. a pak zpět v 11:25 hod., v zahraničí tedy byl 3 hod. a 5 min. Pracovní cesta skončila ve 12:00 hod. v ČR. Druhá pracovní cesta tuzemská, na tuto nastoupil tentýž den v 18:30 hod. a trvala až do 16. 2. (vícedenní cesta). Na jaké cestovní náhrady - stravné - má zaměstnanec za den 14. 2. právo?

Zaměstnanec používá služební auto, jede v místě sídla firmy na úřad a zaplatí parkovné. Musí být vypsán cestovní příkaz? Musí být vypsán cestovní příkaz i v případě, že by parkovné bylo hrazeno firemní kartou?

Zaměstnanec využívá služební vůz k cestám z pracoviště do místa bydliště a naopak. Důvodem je sjednaná pracovní pohotovost - mimo čerpání dovolené po celý rok. Důvodem pracovní pohotovosti je, že je určen jako osoba, které bude zaměstnavatel volat v případě vniknutí do objektu, nebo požáru... prostě v případě nenadálé situace. Mohou být tyto cesty z pracoviště do místa bydliště a naopak považovány za služební cesty, bez přidaňování 1% hodnoty vozu?

Učitel základní školy, který jezdí s dětmi na lyžařský kurz pořadaný školou, absolvoval povinný kurz pro instruktory lyžování. Kurz se konal od soboty do úterý. Učitel měl od zaměstnavatele - základní školy hrazené kurzovné, ubytování i stravné za celou dobu. Za pracovní dny obdrží plat. Na co má zaměstnanec - učitel nárok za dobu strávenou v sobotu a neděli na absolvovaném kurzu a za jakou dobu? Pracovní dobu má rozvrženou od po - pá od 7.30.-16 hod.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též „zákoník práce“ nebo „ZP“) v ust. § 151 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v rozsahu a za podmínek stanovených v části sedmé zákoníku práce. Mezi tyto povinné výdaje patří také cestovní náhrady vzniklé zaměstnanci při cestách vymezených v ust. § 152 ZP (při pracovní cestě, při cestě mimo pravidelné pracoviště, při přeložení, při cestě do práce mimo rozvrh směn atd.). Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci náhradu za cestu, která není v ust. § 152 ZP vymezena, nejedná se o povinné cestovní náhrady dle ZP a hodnota plnění podléhá v plné výši dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a současně vstupuje do vyměřovacích základů pro odvod pojistného.

Od roku 2021 mají zaměstnavatelé možnost poskytovat příspěvek na stravování nejen v naturální formě, ale i ve formě peněžní. Došlo tak k rozšíření ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) ZDP upravujícího příspěvek na stravování a též ke změně v § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, jde-li o daňově účinné výdaje.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve Francii, po příletu do ČR ve 12:15 se dostaví do kanceláře, kde od 13:20 do 17:00 ještě pracoval. V tento den poskytnuto zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby, kráceno o 35% za poskytnutou snídani. Tuzemské stravné v tento den nevzniklo (hodina a pět minut). Vzhledem k odpracování více než 3 hodin na pracovišti, poskytneme v tento den stravenku. Postupujeme správně?

Platí dosud, že zaměstnanci přísluší stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu: a) 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin; b) 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin; c) 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin? Jsme příspěvková organizace-základní škola, zřizovatelem je město, a tuto skutečnost máme ve vnitřní směrnici o cestovních náhradách.

Firma má v souladu se zákonem o účetnictví stanoven celoroční pevný kurz pro přepočet z cizí měny vycházející z kurzu České národní banky. Je možné v případě vyúčtování zahraniční pracovní cesty zaměstnance pro přepočet cizí měny použít tento pevný kurz? Nebo v případě cestovních náhrad je nutné postupovat podle zákoníku práce a použít aktuální kurz ČNB platný v den vyplacení zálohy nebo vyúčtování pracovní cesty a pevný kurz v těchto případech nelze použít?

Máme v našem s.r.o. zaměstnaného řidiče na 6 hod týd. úvazek. V pracovní smlouvě má místo výkonu práce obec A. Musí dostat stravné za prac. cestu 5-12 hod v těchto případech? Vždy vyjíždí ráno z bodu A, má svůj okruh jízd a znovu se do bodu A vrací. 1, pondělí: jízdy od 6 do 8 - tzn. 2 hodiny (jeden okruh jízd), 15-17 - 2 hodiny (druhý okruh jízd) a večer 21-23 opět 2 hodiny (třetí okruh jízd) 2, úterý: jízdy od 7-8 - tzn. 1 hodina (jeden okruh jízd) a odpoledne od 15-20 tzn. 5 hodin (druhý okruh jízd) 3, středa: jízdy od 6 do 12 - tzn. 6 hodin (jeden okruh jízd) Jde mi v podstatě o přerušovanou pracovní cestu.

Bude se jednat o pracovní cestu, pokud zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance z jedné provozovny (Brno) do druhé (Praha)?

Optimální hodnota stravenky, která je ideální z daňového hlediska, od 1. 1. 2023 činí 194 Kč, v závěru roku 2022 to byla stravenka v hodnotě 180 Kč, tj. o 14...

Zaměstnanci pracují na stavbě,kde jsou i ubytovaní. Pracovní dobu mají 7:00 - 17:00. Při ukončení svého turnusu, pracovníci odjíždějí služebním automobilem do svého domova (Slovensko), kdy tato služební cesta domů trvá cca 10 hodin. Zaměstnanci v den odjezdu pracují od 7:00 do cca 11:00 a poté jsou vysláni na onu 10 hodinovou cestu. Je tato cesta možná za těchto podmínek? Za splnění bezpečnostní přestávky po 4,5h řízení? A co odpracovaná doba před cestou? Respektive co se musí udělat, aby tato cesta po polovině odpracované doby byla možná?