Pozor na riziko vzniku profesního astmatu a dermatitidy

1. Úvod

V dnešní době působí na člověka mnoho rizikových faktorů, které ovlivňují jeho výsledný zdravotní stav. Mezi tyto negativně působící faktory na zdraví lidí patří například expozice látkám, které jsou schopné způsobit jeho senzibilizaci. Následkem expozice jsou tak v populaci poměrně rozšířené alergie, které způsobují onemocnění dýchacích cest a kůže.

Lidé mohou tato onemocnění považovat za daň z dynamicky se rozvíjející společnosti a hledat jejich původ v genetických nebo environmentálních faktorech. Kromě uvedených faktorů však zde určitou část zaujímají i onemocnění vzniklé z důvodu expozice zaměstnance respiračními a kožními senzibilizujícími látkami na pracovištích, v mnoha případech končících profesním astmatem nebo dermatitidou.

Vzhledem k možnosti expozice osob z jiných zdrojů, musí být prokázáno, že onemocnění vzniklo vlivem pracovních činitelů, což je v mnohých případech podmínka, která může být klíčová při dokazování vzniku profesního astmatu nebo dermatitidy.

2. Vznik astmatu a dermatitidy

Přírodní i syntetické materiály používané na pracovištích mohou způsobit alergické respirační nebo kožní choroby (profesní astma nebo dermatitidu), přičemž alergie jsou reakce imunitního systému organismu na danou látku.

Astma

Astma (celým názvem astma bronchiale) je chronický zánět dýchacích cest. Před rozvinutím choroby musí dojít k opakované expozici. Pokud se však u osoby vyvine senzibilizace na danou látku, stačí i velmi malá množství látky schopné vyvolat příznaky astmatu. Pokud astma vzniklo v dětství a projeví se až po dlouhodobé latenci při práci na pracovišti, jedná se o astma zhoršované prací, nejedná se o profesní astma. Rovněž je tomu tak i v případě, když dojde u existujícího astmatu vlivem pracovních podmínek k jeho zhoršení.

Profesní astma lze rozdělit do dvou hlavních skupin:

• iritační (neimunologické) – vyvolané působením látek s iritačním účinkem po jednorázové nebo opakované expozici, přičemž se zpravidla objevuje již po jedné expozici vysoké koncentrace dráždivých látek, bez období latence; jedná se o nealergický typ astmatu, kdy při vdechnutí látky dojde k podráždění dýchacích cest, které vyvolá příznaky astmatu (například při úniku čpavku, kyselin, chlóru),
• alergické (imunologické) – senzibilizací navozené astma, kdy osoby jsou alergické na alergeny s obdobím latence do nástupu symptomů; alergeny způsobují změny v dýchacích cestách (respirační senzibilizující látky, jako jsou například izokyanáty nebo přísady v pekárnách).

Dermatitida

Lidský imunitní systém je vybudován tak, aby chránil tělo před infekcemi a dalšími škodlivými vnějšími vlivy. Přecitlivělost je specifická forma imunitní reakce, tato hyperaktivita se nazývá alergie s kožními projevy (kožní senzibilizující materiály – chemické látky a směsi a bílkoviny z přírodních materiálů). Chemická alergie se rozvíjí v určitém časovém období, alergie na bílkovinu se může objevit velmi rychle.

Dermatitida vzniká při kontaktu kůže s látkou používanou na pracovištích. V závislosti na druhu látky může dojít k:

• akutní iritační kontaktní dermatitidě – nevyžaduje předchozí senzibilizaci kůže, vznik prostým podrážděním kůže nebo přímým poškozením kůže v místě svého působení (detergenty, motorové oleje, rozpouštědla, kyseliny),
• alergické kontaktní dermatitidě – dochází k senzibilizaci na danou látku (alergická reakce), obvykle po měsících až rocích expozice; vzniká dlouhodobým opakovaným působením látek s nízkým iritačním účinkem.

Vnější vrstva kůže je barierou proti škodlivým látkám. Pokud tyto látky odstraní tuky a oleje z kůže, dojde k narušení přirozené obranné funkce kožní bariéry, škodlivé látky tak pronikají hlouběji a můžou vyvolat alergickou reakci.

3. Příznaky a symptomy astmatu a dermatitidy

Astma

Příznaky astmatu se většinou objeví, když jsou zaměstnanci vystaveni určité látce na pracovištích. Někdy se příznaky objeví až za několik hodin po ukončení práce a před započetím následujícího pracovního dne se obvykle stav zlepší. Mezi příznaky astmatu patří sípání, svírání na hrudi, dušnost, kašel, ucpaný nos, pálící a zanícené zarudlé oči.

Dermatitida

Mezi rané příznaky dermatitidy patří suchost, zarudlost a svědění kůže. Kůže může i opuchnout, praskat, šupinatět a mohou se vytvořit puchýře, záleží jak často a jak dlouho dochází ke kontaktu s látkou. Nejohroženější skupinou jsou pracovníci, kteří jsou pravidelně vystaveni působení kapalin a používají vodu, která může narušit přirozenou obrannou funkci kožní bariéry.

4. Výskyt, diagnóza a ohrožené profese rizikem astmatu a dermatitidy

Astma

Příklady respiračních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• pryskyřice – kalafuna (páječi),
• potraviny, rostliny – mouka, prach ze zrn, koření (pekaři, zemědělci, kuchaři),
• plísně (zemědělci),
• některé druhy prachu ze dřeva (pracovníci na pilách).

Příklady respiračních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• pryskyřice, lepidla a nátěrové hmoty, tmely a tužidla do barev, polyuretanové pěny – formaldehyd, izokyanáty (lakýrníci, stavební dělníci),
• potravinářské přísady, detergenty – enzymy, účinné látky syntetických pracích a čisticích prostředků (pekaři, laboratorní pracovníci),
• svařovací plyny a kovy – kovové výpary (svářeči),
• barvy na laky (kadeřníci).

Dermatitida

Příklady kožních senzibilizujících materiálů přírodního původu:

• bílkoviny z přírodního latexu v ochranných rukavicích (zdravotnictví, kadeřnictví),
• mouka, koření (pekaři, kuchaři).

Příklady kožních senzibilizujících chemických látek a směsí:

• nikl – pájení, předměty s obsahem niklu, jako jsou nůžky a mince (páječi, kadeřníci, pokladní),
• chróm v cementu, kovech (stavební dělníci),
• epoxydové pryskyřice v nátěrových hmotách (lakýrníci),
• izokyanáty v izolačních pěnách, barvách a lacích (stavební dělníci),
• konzervační prostředky v řezných kapalinách (pracovníci v kovoprůmyslu),
• rozpouštědla v nátěrových hmotách a čisticích prostředcích (lakýrníci, tiskaři, mechanici).

Ve vodě rozpustný šestimocný chróm, který je klasifikován jako karcinogenní a senzibilizující látka může vyvolat alergické ekzémy. Ochranné rukavice a obuv mohou samy o sobě způsobit alergie, pokud jsou vyrobeny z kaučukové gumy nebo kůže vyčiněné látkami obsahující chróm.

Diagnóza astmatu a dermatitidy

Astma

• fyzikální vyšetření (poslech plic),
• funkční vyšetření plic (spirometrie),
• alergologické vyšetření (kožní testy).

Dermatitida

• aplikace malého množství testovaného kontaktního alergenu na kůži.

5. Prevence vzniku astmatu a dermatitidy

V rámci předcházení vzniku profesního astmatu a dermatitidy u zaměstnanců je nejefektivnějším způsobem jeho nevystavení látkám, které jsou schopné způsobit jejich senzibilizaci. Avšak v praxi není toto vždy možné, takže musí přijít na řadu zavedení dalších opatření, která minimalizují možnost vzniku těchto onemocnění.

Základní zásady prevence:

• vyhněte se styku s látkou (technicko-organizační opatření),
• chraňte dýchací orgány a kůži (poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků),
• znejte a kontrolujte příznaky těchto onemocnění.

Při hodnocení rizik je důležitou etapou zjištění, kdo může být poškozen a jakým způsobem a rozhodnutí, zda současně zavedená opatření jsou dostatečná a zda je nebo není nutné zavádět další opatření.

Možné způsoby prevence a řízení rizika:

• nahrazení látek senzibilizujících bezpečnějšími látkami, pokud je to možné,
• změny ve výrobním procesu (technologie),
• používání látek v méně nebezpečných formách,
• omezení počtu a četnosti expozice zaměstnanců,
• uzavření procesu,
• používání lokálního odsávání,
• poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků.

Seznamte zaměstnance:

• s tím, co může způsobit jejich senzibilizaci (informace, instrukce a školení),
• kdo ze zaměstnanců může být poškozen a jakým způsobem,
• s bezpečnými pracovními postupy,
• s používáním osobních ochranných pracovních prostředků,
• s omezeními přijatých opatření,
• s ranými příznaky onemocnění.

Preventivní opatření:

• podívejte se na štítky a bezpečnostní listy nebezpečných chemických látek, s kterými přijdou vaši zaměstnanci do styku,
• identifikujte potencionálně dráždivé a senzibilizující látky,
• nahraďte tyto látky, látkami bezpečnějšími, pokud je to možné,
• není-li možná náhrada, omezte expozici,
• zajistěte jejich bezpečné skladování,
• poskytněte mycí prostředky a osobní ochranné pracovní prostředky,
• kontrolujte rané příznaky a zajistěte zdravotní dozor.

6. Související legislativa

Základním zákonem v oblasti pracovněprávních vztahů je zákoník práce, který vymezuje práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen chránit zdraví a životy zaměstnanců před vyskytujícími se riziky na pracovištích.

§ 102 odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů:

• zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům,
• zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek,
• zaměstnavatel je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.

§ 7 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů:

• jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru,
• nelze-li překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (§ 9 a 11)

Hygienické limity:

• přípustný expoziční limit chemické látky nebo prachu je celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něho došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti.

Minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí:

• u chemické látky nebo směsi, která se vstřebává kůží nebo sliznicemi, a u chemické látky, směsi nebo prachu, které mají dráždivý nebo senzibilizující účinek na kůži, je nezbytné zajistit, aby zaměstnanec byl vybaven vhodným osobním ochranným pracovním prostředkem,
• při práci s chemickou látkou, směsí nebo prachem musí být zajištěno dostatečné a účinné větrání a místní odsávání od zdroje chemické látky, směsi nebo prachu a uplatněna technická a technologická opatření, která napomáhají ke snížení úrovně chemické látky, směsi nebo prachu v pracovním ovzduší.

Příloha č. 1 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Prach:

• přípustný expoziční limit se vztahuje podle povahy prachu buď na hodnoty vyjádřené v mg.m-3, nebo, jde-li o vláknité prachy na počet vláken.cm-3.

Chemické látky a směsi:

• zařazování prací s chemickými látkami nebo směsmi do kategorií se provádí na základě hodnocení expozice podle naměřených koncentrací těchto látek nebo směsí v pracovním ovzduší v dýchací zóně osoby a jejich srovnání s kriteriálními hodnotami uvedenými pro jednotlivé kategorie v této vyhlášce,
• s ohledem na to, že dýchací ústrojí osoby nemusí být jedinou cestou vstupu chemických látek nebo směsí do organismu, neboť na expozici se může podílet i vstup zažívacím ústrojím a kůží a množství látky nebo směsi přijaté dýchacím ústrojím může výrazně kolísat zejména v závislosti na plicní ventilaci, zohledňují se při zařazování práce s nimi i výsledky vyšetření osob pomocí biologických expozičních testů a schopnost některých látek pronikat do organismu jinými cestami vstupu, například neporušenou kůží,
• u prací s chemickými látkami nebo směsmi se standardní větou o nebezpečnosti H334, H317 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP), se při jejich zařazování do kategorie postupuje individuálně na základě hodnocení jejich toxikologických vlastností, jejich cest vstupu do organismu a jejich míry expozice,
• práce s chemickými látkami, pro které nejsou stanoveny hodnoty PEL nebo nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší, se zařazuje do kategorie individuálně na základě hodnocení toxikologických vlastností látek, cesty vstupu těchto látek do organismu a míry expozice osob těmto látkám.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení CLP)

Standardní věty o nebezpečnosti pro zdraví (H-věty):

• H334 Při vdechování může vyvolat příznaky alergie nebo astmatu nebo dýchací potíže,
• H317 Může vyvolat alergickou kožní reakci.

Dříve R-věty:

• R42 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování,
• R43 Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
• R42/43 Může vyvolat senzibilizaci při vdechování a styku s kůží

Látky dráždivé a senzibilizující musí být označeny:

• karcinogenní
• vliv na schopnost reprodukce a na plod
• způsobuje mutace
• při vdechnutí může způsobit alergii, astma nebo dýchací potíže
• toxická pro určité orgány
• v případě spolknutí nebo vdechnutí může mít smrtelné nebo škodlivé následky